Filmy online ke shlédnutí zdarma

Dokumentárny film KLIATBA BLAIRSKEJ ČARODEJNICE podáva podrobné informácie o vzniku legendy a popisuje záhadné udalosti s ňou spojené. K prípadu sa vyjadria odborníci, policajti či obyčajní obyvatelia mestečka Burkittsville. Uvidíte nepoužité filmové zábery, proces s Rustinom Parrom, dobové ilustrácie, či útržky zo spravodajstva, ktoré informuje o stratení študentov...

Hlavním tématem filmu jsou černí a bílí, muži a ženy, zvyky ze staré školy i hip-hop. Steve Harvey stále oslavuje hudbu sedmdesátých let, hlavně pak milostné písně s jejich romantickými texty. D.L. Hugley se šťourá v rasových rozdílech a soustavně mluví o své svatbě. Oblíbeným tématem Cedrica Baviče je černošský prezident a doba, až bude starší. A ještě je tam Bernie Mac, který si představuje, co je na pozadí lidské mysli a právě objevil nové aspekty sexuálního života po čtyřicítce. Kamera Spikea Lee nás zavede na pódium i do zákulisí a zaručí vám, že u tohoto filmu se opravdu nudit nebudete.

Sam Fuller začal pracovat na akčním snímku Tigrero, odehrávajícím se v Amazonii, již v roce 1950. Hlavní role ve filmu měli ztvárnit Tyrone Power, Ava Gardner a John Wayne. Během příprav na natáčení se Fuller vydal se 16mm kamerou do skutečné indiánské vesnice. Studio 20th Century Fox však projekt po pěti letech náhle zastavilo. V roce 1992 předal Fuller svůj dokumentární záznam Mikovi Kaurismäkimu. Kaurismäkův Tigrero je film o tom, co se stane, když Jim Jarmusch a Sam Fuller vyrazí do Brazílie a uprostřed amazonského pralesa debatují o Hollywoodu."Nikdy jsem si neplánoval, že budu žít v Brazílii. Chtěl jsem tady strávit jeden týden a dnes už je to 15 let. Mám tady všechno, směs lidí, kultur, přírody – počasí taky není k zahození.“ Mika Kaurismäki

Cesta napříč největší zemí Jižní Ameriky s finským filmařem Mikou Kaurismäkim Stopětiminutový dokument není pouze záznamem mnohotvárných a multikulturních rytmů brazilské hudby, ale také osobním vyznáním finského tvůrce z lásky k ní. Během 4000 kilometrů dlouhé cesty krajinou, kterou během posledního desetiletí důvěrně poznal, potkává Kaurismäki muzikanty, zpěváky a tanečníky, představujících rozmanitost různých stylů. Kaurismäkiho nechává bohatou brazilskou hudební kulturu promlouvat v příbězích místních lidí, v neuvěřitelně protikladných hudebních stylech a ve slovech jednotlivých písní. Hudba je v Brazílii neoddělitelnou součástí každodenního života a zároveň spontánním prostředkem vyjádření emocí. Jak říká sám finský filmař: "Většina cizinců zná pouze bosa novu nebo sambu, ale v Brazílii můžete objevit mnohem víc - maracatú, frevo, coco, forró, emboladu a další styly.

Seznam videoklipů: 1. Drive 2. Man On The Moon 3. The Sidewinder Sleeps Tonite 4. Everybody Hurts 5. Nightswimming 6. Find The River 7. What's The Frequency, Kenneth? 8. Bang And Blame 9. Star 69 10. Strange Currencies 11. Crush With Eyeliner

Herzog sa vydal s malým štábom na Saharu nakrútiť tamojšie fatamorgány. Už úvodný sled záberov pristávajúcich lietadiel má podľa režiséra vyselektovať publikum: kto vydrží sledovať x-krát pristávanie, ostane až dokonca. V troch častiach (nazvaných Stvorenie, Raj a Zlatý vek) potom spoznávame púšť ako miesto plné bizarných vecí (nielen optické klamy, ale aj nedostavané továrenské objekty neznámeho pôvodu a skládky odpadu) a ľudí. Zaujímavosťou v prípade tohto filmu je okrem iného fakt, že v prvej časti (Stvorenie) číta v originálnej verzii z posvätného mayského textu Popol Vuh Lotte Eisnerová, nemecká filmová teoretička a historička, Herzogova dobrá známa. Režisér kvôli Eisnerovej podnikol "púť" do Paríža, čím jej (podľa vlastného výkladu) zabránil umrieť. Pre Herzoga mala Eisnerová veľký význam: keďže pre neho (a ostatných tvorcov obdobia Nového nemeckého filmu) prakticky neexistuje generácia otcov (viď. radikálne heslo oberhausenského manifestu - Das Papa Kino ist tot!), Eisnerová vytvára prepojenie s generáciou starých otcov. Kritička raz označila Herzoga a jeho súputníkov za pokračovateľov tradície "legitímnej" nemeckej kultúry. Iným príkladom, ktorým Herzog nadväzuje na generáciu starých otcov (expresionizmus) je jeho verzia Upíra Nosferatu...

Jedným z najpozoruhodnejších filmových diel posledného obdobia je strihový dokument významného filmového tvorcu Dušana Hanáka Papierové hlavy. Vypovedá o histórii našej spoločnosti v priebehu rokov 1945-1989 v mozaike autentických archívnych materiálov, výpovedí svedkovi štylizovaných hraných sekvencií. Film podáva emocionálne silné svedectvo o vzťahu jednotlivca a spoločnosti, poznačených politickým režimom. "Myslím, že sme sa nedokázali vyrovnať s našou nedávnou minulosťou. Papierové hlavy sú reflexiou o slobode a neslobode, o vzťahu občana a moci a o rôznych podobách porušovania ľudských práv v Československu v období rokov 1945-1989. Film je rámcovaný rovinou pouličného divadla, v závere sú tieto happeningové motívy rozšírené o súčasnú polohu výpovede o dnešnej dobe. Pôdorysom filmu sú kľúčové udalosti minulého režimu. Archívne materiály sú používané skratkovitým, paradoxným, niekedy azda aj humorným spôsobom."

Vnímavý pohľad umelca na jeseň ľudského života inšpirovaný piatimi fotografickými cyklami Martina Martinčeka. Hovorí o starých ľuďoch, zdanlivo živoriacich na okraji ľudskej spoločnosti. 15 rokov trezorovaný film získal takmer tridsať ocenení na filmových festivaloch doma a v zahraničí.

Australský disc-jockey Ashley Wallace (Robert Hughes) dostane za úkol udělat rozhovor se skupinou ABBA během jejího turné po pátém kontinentě. Odjíždí však narychlo a nemá novinářský průkaz, takže je prakticky bez šance proniknout do blízkosti švédské čtyřky. Následuje tedy skupinu po několika australských městech, aby nakonec zažil jedno velmi příjemné překvapení.Film byl natáčen během australského turné a bylo do něj vstřiženo mnoho autentických záběrů z koncertů. Mihne se v něm i manažer skupiny Stig Andersson. Pikantní bylo, že nikdo neřekl skutečným tělesným strážcům skupiny o tom, že se nějaký film točí, a tak od nich dostali filmoví bodyguardi pěknou nakládačku. Snímek je také jedním ze zahraničních filmů, které byly v ČSSR uloženy do trezoru. Pouhé dva dny před vysíláním v ČsT byla ABBA ve filmu stažena z programu, protože členové skupiny podpořili snahu polské Solidarity. Českoslovenští diváci tak museli na švédský kvartet ve filmovém provedení na televizních obrazovkách čekat téměř deset let.

Dokument o letních olympijských hrách v roce 1972 je složen z osmi částí, které natočili významní světoví filmoví režiséři - Miloš Forman, Jurij Ozerov, Mai Zetterlingová, Arthur Penn, Michael Pfleghar, Kon Ichikawa, Claude Lelouch a John Schlesinger. Každý z režisérů si vybral disciplínu, která ho zaujala svým zvláštním půvabem. Miloš Forman se zaměřil na komické aspekty olympijských her, Lelouch upřednostňuje pohled na poražené spíše než na vítěze a Mai Zetterlingová zkoumá zákulisí vzpěračského turnaje. Film nemá za cíl zmapovat kompletní dění na mnichovské olympiádě, ani nepřichází s jednotnou formou. Místo toho se snaží o přehlídku režisérských talentů inspirovaných touto nadmíru dramatickou událostí věnovanou největšímu sportovnímu svátku.