Filmy ke shlédnutí zdarma

Třináctiletý aboriginský chlapec Bullet vyrůstá s matkou v zapadlém australském městečku v severozápadním regionu Kimberley. Absence otcovské autority však způsobí, že se jednoho dne kvůli žhářství ocitne ve vězení. Chlapcův otec TJ se rozhodne skoncovat se svým neuspořádaným životem ve městě. Podnikne dlouhou cestu stopem napříč Austrálií, aby se setkal s manželkou a synem, kterého nikdy neviděl. Jaký vliv na jeho setkání s rodinou budou mít nejrůznější lidé, které vykořeněný muž na své cestě potkává? Jak ovlivní návrat ztraceného otce celou aboriginskou komunitu? Debutující režisér Brendan Fletcher se při psaní scénáře ke svému debutu nechal inspirovat životními příběhy aboriginských obyvatel málo známého regionu Kimberley. Do hlavních rolí svého podmanivého snímku obsadil neherce. Vznikla autentická výpověď o neujasněném sociálním postavení domorodců, které většina australské společnosti odsunuje na okraj svého zájmu.

Renata je dívka, s níž je nebezpečné být a která dokáže být hrozbou i pro sebe samu. Je jí nejlépe, když se nemusí kontrolovat a někdo na její spontánní nápady reaguje. Zdá se, že by potřebovala pomoc, svým chováním ji však přivolá jen sotva. Dříve nebo později své blízké zákonitě odradí přílišnou nevázaností i tendencí lhát. A tak se potlouká po San Francisku, aniž by někam mířila či něco vědomě hledala. Ve filmu nejde o dramatický děj, ale o dojem naprosté autenticity a možnost přistoupit do intimní blízkosti postavy, která je představována se všemi nedostatky, podobně jako hrdinové ve filmech Johna Cassavetese. Přes veškerou zasněnost v díle nalezneme rovněž neopominutelné stopy neklidu. Ten dokazuje, že i svoboda může skličovat a možnost rozletu nutně neznačí štěstí. Z nezakotvenosti hlavní hrdinky pramení beznaděj, ale snímek dává i důvody, abychom věřili, že se přese všechny překážky v životě neztratí.

Jawdatovi je dvacet a pochází z muslimské rodiny. Studuje na izraelské univerzitě v Nazaretu, ale hebrejština mu nejde, a tak touží přejít na arabskou školu. Jeho původ mu zkomplikuje i námluvy s židovskou dívkou Jenine. Kromě toho má spory s konzervativním otcem Salemem, který je přesvědčen, že místní vysílač mobilního signálu škodí jeho úrodě i zdraví všech spoluobčanů. Mobilní telefon se postará i o další komplikace: zdá se totiž, že policii jsou podezřelé mladíkovy nevinné telefonické rozhovory s dívkou z palestinského území… Sameh Zoabi buduje na aktuálním „politickém“ konfliktu v zásadě apolitickou tragikomedii o mladíkovi, který touží vyletět z rodného hnízda. Snímek nepostrádá autobiografické rysy – autor se, podobně jako jeho hrdina, narodil na původně palestinském území, kde dochází k neustálým každodenním třenicím mezi starousedlíky a izraelskou administrativou. Film je autorův celovečerní debut.

Třiadvacetiletý Kosťa pracuje v metru jako pomocník řidiče vozových souprav. Na preventivní prohlídce mu lékař diagnostikuje závažné srdeční onemocnění, kvůli němuž musí radikálně změnit styl svého života včetně zaměstnání. Kosťa se však nikomu se svou nemocí nesvěří. Ve skrytu duše ale přehodnocuje svou dosavadní existenci, jejímž pevným bodem je pouze matka. S ostatním si příliš neví rady, ani se vztahem ke své dívce. Snímek se odehrává v zimních měsících na předměstí ruské metropole a v prostředí jejího metra, jehož podmanivého kouzla v černobílých kompozicích umně využívá kameraman Shandor Berkeshi (Koktebel, Volný styl). V hypnotických záběrech, zachycujících průjezdy vlaků tunely, jako by se zrcadlil duševní stav hrdiny, zaskočeného nutností vzít život do vlastních rukou.

Mirsa je bývalý zpěvák kdysi nejpopulárnější makedonské punkové kapely, jež se dávno rozpadla. Táhne mu na čtyřicet, stále žije s matkou a příležitostně pomáhá s prodejem drog albánskému dealerovi Gzimovi, který mu za to levněji nechává trávu. Jednoho dne přijde Gzimo s nabídkou, ať dá Mirsa znovu dohromady kapelu, s níž potom budou hrát na charitativním koncertě v Debaru, makedonském městě s albánskou většinou obyvatelstva. Mirsa má před sebou téměř nadlidský úkol: po sedmnácti letech najít a přesvědčit všechny členy skupiny, z nichž někteří se po rozpadu Jugoslávie přesunuli z Makedonie do jiných republik, aby společně znovu vystoupili na koncertní pódium. Režisér a scenárista Vladimir Blaževski natočil s minimálním rozpočtem úderné, nezávislé road movie o lidech, pro něž punk není jen hudba, ale celoživotní postoj. S černým humorem a nadhledem se dotýká i závažnějších témat a díky dokumentaristickému přístupu, který zvolil, dosahuje dojmu maximální přesvědčivosti.

Vrhač nožů, harmonikář a prostitutka se vydají s karavanem na cestu po Polsku. Slovanská road movie je naplněná vodkou, sny a láskou.

Stárnoucí Leroy a samotářská Patricia nemají na první pohled mnoho společného – snad jen ve stereotypu usazené neveselé životy. A taky neuspokojené touhy, které jim možná pomůže naplnit jejich vztah, jenž tak trochu nepravděpodobně navážou přes erotickou seznamku. Obě postavy mají problémy se sociální interakcí a místy si počínají až abnormálně, ale humanisticky vyznívající dílo ukazuje jejich bláznovství jako krásné, nikoli zasluhující odstup. Film vykresluje fobie obou postav s laskavým pochopením a nijak se nevyžívá v jejich odlišnosti, i když ta zůstává klíčovou charakteristikou. V Leroyově chování lze nacházet moudrost, která ho přibližuje Chancemu z legendárního Byl jsem při tom Hala Ashbyho. Snímek byl inspirován filmem zavražděného nizozemského režiséra Thea van Gogha 06 (1-900) z roku 1994, podle jehož dalšího filmu natočil podobně komorní snímek i Steve Buscemi (Interview, MFF KV 2007).

Kariéra dramatika Roberta míří strmě dolů – jeho poslední hru stáhli po dvou týdnech uvádění. Do toho se nedokáže rozhodnout, co si počít s dávným milostným vzplanutím, které znovu nabírá na intenzitě. Světlo do mnoha otázek nakonec vnese soused Gus, s nímž Robert stráví jeden večer ve velice nečekané situaci. Snímek zachycuje své hrdiny v křehkých momentech jejich životů, kdy dochází k vyjasňování dlouho potlačovaných pravd a zažehnávání nejistoty nad vlastními rozhodnutími. Tajemství postav nejsou odkryta hned, film pracuje s nejednoznačností a rozjímavou náladou, k níž přispívá i rozpor mezi přítomností věřících postav a duchovní prázdnotou, kterou okolo protagonistů cítíme. Snímek, tematizující podobnost dramat životů skutečných a těch na papíře, ukazuje, že divadlo vždy něco prozradí i o lidech, kteří ho hrají. A mlčky přemýšlet poté, co drama skončí, je někdy lepší, než zatleskat a zapomenout.

Snědý mladík žijící ve frankofonní části Kanady to nemá v životě jednoduché. Narodil se do rodiny křesťanských muslimů žijících v emigraci, a navíc v raném dětství prodělal operaci nohou. Pro něj samotného, pro jeho rodiče i pro všechny ostatní je jeho viditelné fyzické postižení stigmatizující. A tak si mladý muž vytváří alternativní identitu na internetu, kde se vydává za atraktivního obchodníka se začínající hvězdnou kariérou. Podaří se mu překonat svůj fyzický handicap a společenské vyloučení, které z něj vyplývá? Tento intimní portrét mladého muže, jenž se vyrovnává se svým fyzickým postižením a nejednoduchým postavením ve společnosti, je citlivě natočený debut, jehož síla spočívá především v autentickém herectví představitele hlavního hrdiny a v mistrně jemné práci s emocemi diváka.

Když zemře dlouholetý obchodní partner, ocitne se restaurátorská dílna, kterou s ním spravoval Yaakov Fidelman, na pokraji krachu. Fidelmanův syn, s nímž otec nemá dobrý vztah, by ale raději dílnu zavřel. „Bez Malamuda jsi nikdo,“ říkají mu lidé okolo. Záblesk naděje poskytne učedník Anton, když v zapadlém koutě dílny najde staré piano, které by se po opravě mohlo prodat za velké peníze. Podaří se panu Fidelmanovi nastolit klid ve vlastní rodině i ve svém vlastním nitru? Tlumený snímek nenásilně vystihuje pocity smutku, zoufalství i nutkavou potřebu nevzdávat se. Své hrdiny sleduje z intimní blízkosti a snaží se najít pochopení pro jejich rozdílné pohnutky. Postavy zde stojí před mnoha rozhodnutími, která zásadně ovlivní životy nejen jich samotných, ale i jejich blízkých, a o to déle trvá, než se hrdinové rozhodnou pro cestu, již považují za nejlepší. Nové začátky jsou těžké, zvlášť v pokročilém věku.