Podle anekdotické historky sepsané Milanem Kunderou natočil začínající Hynek Bočan nahořklé, nakonec ani ne příliš veselé zamyšlení nad těžkým osudem slušného člověka, jenž nenalezne sílu jednoznačně odmítnout dotěrnost sebejistého grafomana. Ten totiž plachému kunsthistoriku tak vehementně vnucuje své bezcenné spisky, až mu rozvrátí veškeré pracovní i rodinné jistoty... Působivé je zasazení příběhu do věčně rozkopaných, neupravených pražských ulic.
Lhát se nemá! Zvlášť když se to neumí. Český film podle povídky Milana Kundery ze sbírky Směšné lásky.
Odborný asistent Akademie výtvarných umění Karel Klíma vede bezstarostný život. Má úspěch v práci i u své mladičké milenky Kláry, která se právě nastěhovala do jeho podkrovního bytu. Jednoho dne mu však přijde dopis od jakéhosi pana Zátureckého, který urguje odborný posudek své studie o Mikoláši Alšovi. Klíma nemůže rukopis najít, a tak Zátureckého odbude vyhýbavým dopisem. Netuší, jak moc si tím zavařil. Záturecký jej začne systematicky vyhledávat na fakultě i doma. Za každou cenu po Klímovi požaduje slíbený posudek, který má prý pro něj životní význam. Klíma se napřed dotěrnému chlapíkovi vyhýbá. Po čase jeho rukopis najde, ale zjistí, že jde o grafomanský výplod bez jakékoli hodnoty. Každý pokus zbavit se dotěrného autora je však neúspěšný. To co bylo na začátku drobnou lží, teď pomalu začíná ovlivňovat veškerý Klímův život...
Tragikomický snímek vznikl podle povídky Milana Kundery, uveřejněné ve sbírce Směšné lásky. Film s typicky kunderovskou zápletkou o zcela banální události a o jejích nečekaně velkých důsledcích se stal celovečerním debutem scenáristy a režiséra Hynka Bočana.
Nerytířská klání českého rytíře Ryndy ve vynikajícím podání Rudolfa Hrušínského. Čechy, podzim roku 1647. Země je zničená třicetiletou válkou, zdeptaná habsburskou mocí a násilím katolické církve, která se všemi silami snaží vymýtit poslední zbytky protestanství. Všude vládne chudoba, často i hlad. Dokonalým obrazem těchto poměrů je malá tvrz českého šlechtice, na níž se odehrává tento příběh. Rytíř Václav Rynda z Loučky chce v těžké době přežít a mít klid. Dlouho odolává svodům protestantského emigranta Jindřicha Donovalského, nyní ve službách francouzského krále, který jej chce vyprovokovat ke vzpouře proti Habsburkům. Když je uzavřen westfálský mír, pro Donovalského a jeho společníky válka skončila. Rytíř Rynda však s hrstkou věrných vyráží do sebevražedného boje za čest a slávu... Premiéry na naší televizní obrazovce se tento film dočkal až v roce 1991.
Tento historický snímek Hynka Bočana se dotýká váhavosti českého národa, ochotného shýbat hřbet před cizí nadvládou - zasazení na sklonek třicetileté války dovolilo zobrazit bídu, která postihuje i zchudlé šlechtické prostředí. Rudolf Hrušínský tu zpodobňuje nerozhodného rytíře, dlouho a zbytečně přemlouvaného, aby se připojil k protihabsburskému boji. Příběh uchvátí nejen zobrazením různorodých lidských povah, intrikami a pochlebováním, ale také poměry vládnoucími na zdevastovaném dvorci, nořícího se do bláta a obhroublosti. Vznikl tak jeden z nejlepších historických filmů aktualizačního zaměření, právem řazen se po bok takových výpovědí jako Kladivo na čarodějnice.
Příběh z pera bývalého mukla Jiřího Stránského a dnešního předsedy PEN-klubu je situován do 50. let a uranového lágru politických věznů na Příbramsku, kam po pádu stalinského kultu přichází na konci roku 1958 coby vězeň bývalý náčelník Hlavní správy nápravných zařízení plukovník Dobrý. Téma soužití bývalého hlavního "bachaře" a politických vězňů v bolševickém koncentráku posloužilo tvůrcům k nadčasové úvaze o možnosti (či nemožnosti) odpuštění a smyslu spravedlnosti. Snímek bohužel nesplnil očekávání - především pro svou syžetovou řídkost a nedostatečné vyklenutí dramatického oblouku včetně přirozené gradace příběhu. Příjemné jsou naopak kamera a herecké obsazení, tvořené doslova plejádou špičkových českých herců. Představitel jedné z hlavních rolí - Jiří Schmitzer byl roku 1997 oceněn Českým lvem.
Student Jiří Voldán je po vyhlášení mobilizace v roce 1914 odveden k rakousko-uherské armádě a bojuje proti Rusku. S českými a slovenskými vlastenci se rozhodne přejít na ruskou stranu. Je raněn a v kyjevském lazaretu se seznámí se slovenskou ošetřovatelkou Maryšou, která prchla před maďarskými úřady. Jiří se zotaví a vstoupí do československých legií. Dostane se i do Itálie a Francie. Během války je dvakrát zatčen rakouskými hlídkami a odsouzen za velezradu k smrti. Jeho přátelé ho však osvobodí. Po vyhlášení samostatnosti Československa se Jiří i s Maryšou vrátí do Prahy. Jejich společné štěstí však netrvá dlouho. Přichází zpráva o obsazení Slovenska Maďary a opět je nutno bojovat. Maryša je v bitvě raněna a umírá v náručí nešťastného Jiřího.
Tragikomické dění v idylickém městečku Rukapáně odkrývá jak předsudky místních obyvatel, tak jejich solidaritu. Kronika městečka Rukapáně zachycuje úsměvné i tragické osudy jeho obyvatel na konci devatenáctého století. Pytlák Matěj zachrání radu Zimmerheiera v zasypaném dole, starosta Buzek je varován andělem, aby nechal pití, a další události tvoří mozaiku maloměsta. MImopražská premiéra se uskutečnila již 4. 9. 1942 v Ronově nad Doubravou, kde se natáčely exteriéry.
Poklidný život Caleba Coltona (Adrian Pasdar) z jednoho malého oklahomského městečka nabere nečekané obrátky, když potká pohlednou dívku Mae (Jennifer Wright). Jejich prazvláštní romantický vztah začíná kousnutím do krku a pokračuje pro Caleba nepříjemným zjištěním, že se právě stal členem nepočetné komunity nočních tvorů, upírů, vedených veteránem Jessem (Lance Henriksen). Pro Caleba nyní nastává obtížné dilema: strávit budoucnost po boku Mae (kterou, ač saje krev, miluje) a přijmout pravidla její upíří „rodiny“, anebo se vrátit k rodině vlastní, k otci a malé sestře, a riskovat tím život svůj i jejich? Přestože odmítá svou lačnost po krvi ukojovat na úkor životů nevinných lidí, uvědomuje si, že nemůže hladovět věčně. Existuje z této zoufalé situace nějaké jiné východisko než smrt, případně trvalé členství v Jesseho bezohledné smečce? Tato v jistých kruzích kultovní upířina nebývalého žánrového rozpětí proslula mimo jiné tím, že v ní jedinkrát nezazní slovo „upír“ a dodnes je považována za jeden z nejpozoruhodnějších snímků Kathryn Bigelow.
Dramatický příběh na motivy skutečných událostí. Rok 1961, Severní atlantik. První sovětská jaderná ponorka s označením K-19 se vydala na svojí první ostrou plavbu. Ještě před vypuštěním na otevřené moře si kvůli sérii nešťastných nehod vysloužila přezdívku výrobce vdov. Už zanedlouho po vyplutí tato přezdívka získá další opodstatnění, protože vedená dvěma veliteli-rivaly, se ponorka opět dostane do velkých problémů. V lepším případě jen rozšíří dlouhou sérii velkých neštěstí 20.století, v tom horším se může stát příčinou nukleární exploze, která přivede obě supervelmoci studené války ke zničujícímu nukleárnímu konfliktu. Osud světa nyní leží v rukách vystrašených námořníků, a bude záležet na schopnostech obou velitelů, zda překonajít osobní neshody tváří v tvář hrozící katastrofě.
Megan je mladá absolventka newyorské policejní školy, která se už první den služby v manhattanském sboru ocitá v nebezpečné situaci. Zcela náhodou narazí na přepadení dragstoru a při zásahu zastřelí v sebeobraně ozbrojeného lupiče. Jeho zbraň se však během následujícího vyšetřování nenašla, a tak je Megan dočasně suspendována. Brzy nato je nalezen zastřelený muž v jehož těle najde policie kulku s Meganiným jménem. V té době se Megan seznámí s burzovním makléřem Eugenem Huntem, který byl mezi ohroženými lidmi během přepadení. Počáteční náklonnost však vystřídá zděšení, když zjistí, že to byl on, kdo se v supermarketu zmocnil ztracené pistole, a že právě její energický zásah v něm probudil skryté psychopatické sklony, které z něj udělaly masového vraha.
Fred (Christopher Lambert) je pronásledován pohunky významného mafiána, kterému uloupil důležité dokumenty. Skrýší se mu stane pařížské metro, kde žije svérázná a fascinující komunita bohémů a bezdomovců, jež ho přijme do svých řad. Při vyjednávání o vrácení materiálů Fred naváže vztah s mafiánovou milenkou Hélénou (Isabelle Adjani), která znuděná životem zbohatlíků přijímá jeho pozvání do snového světa metra a jeho obyvatel.
Počátkem patnáctého století krvácí Francie pod nemilosrdnými údery anglických dobyvatelů. Křehká sedmnáctiletá venkovanka Johanka (Milla Jovovichová), do jejíhož dětství krutě zasáhla válka, přichází za budoucím králem Karlem VII (John Malkovich) a žádá ho o armádu. Je skutečně poslem boží vůle, jak o sobě tvrdí? Když charismatická dívka prokáže u dvora jisté nadpřirozené schopnosti, získá skutečně velení nad zbytky francouzské armády, která marně obléhá Orleans. Zoufalým útokem ignorujícím základy válečné taktiky se jí podaří Angličany překvapit a za cenu velkých ztrát nakonec zvítězit. Johanka je šokovaná krutostí války, ale věrna svému božskému poslání spěchá s nejvěrnějšími bojovníky k hradbám Paříže, aby dokončila osvobození Francie. Král vrcholně spokojený s pozvolným obratem ve válce Johanku záměrně nepodpoří. Z prosté dívky se stává nepohodlná Národní hrdinka komplikující vychytralé pikle mocipánů. Johanka je zradou vydána do rukou nenáviděných Angličanů, postavena před inkviziční soud a upálena. Podstatná část tohoto výpravného a vizuálním stylem nezaměnitelného Bessonova filmu se natáčela u nás.
