Jeníček s Mařenkou se narodí v chudé rodině, jejíž hlavou je zlá macecha. Když se jednou vrátí hodný otec z trhu - kde prodával dřevo - s prázdnou, macecha v noci rozhodne, že musí Jeníčka s Mařenkou odvést do lesa. Když však otec dlouho nesouhlasí, macecha ho utiší historkou, že je tam najde nějaký šlechtic. To všechno ovšem slyší Jeníček, proto v noci nasbírá kamínky, které bude sypat cestou do lesa, aby se po nich s Mařenkou mohli vrátit. Když je v lese rodiče nechají, obě děti se šťastně vrátí domů. Podruhé, když se macecha rozhodne, že děti odnesou do lesa, Jeníček nestihne nasbírat kamínky a tak se s Mařenkou v lese ztratí. Nakonec narazí na perníkovou chaloupku, kde bydlí na první pohled "hodná" babice, ze které se ovšem brzy vyklube nenasytná "dětijedka".
Království za ruce by dal hrdina amerického filmu, který sice není tak úplně člověk, přestože se chová lidštěji než většina lidí v jeho okolí. Edward je výtvorem starého vynálezce, který však zemřel dříve než jej stačil dokončit a nahradit důmyslnou sestavu ostrých břitů lidskýma rukama. Edward zůstal úplně sám v chátrajícím hradě a kdovíjak dlouho trvalo, než jej zcela náhodou objevila podnikavá Peggy a vzala s sebou do města. Přestože Edward vypadá jako nějaké hrozivé monstrum, ve skutečnosti je hodný, milý a velmi plachý. Brzy si získá uznání a obdiv svým střihačským uměním, jenže jak už to chodí, jsou i lidé závistiví a zlí, jímž chlapcova obliba nedá spát, obzvláště když si všimnou náklonnosti, kterou chová k hezké dívce Kim.
Sympatický manželský pár, Adam a Barbara, mají po dopravní nehodě, při které spadli z mostu do řeky, zvláštní pocit...aby také ne, v oné řece se totiž utopili a teď jsou z nich duchové. Jen co se s nastalou situací alespoň nějak vyrovnají (a letmo pročtou příručku pro zesnulé), už je osud oblaží další podpásovkou - dům, ve kterém zaživa žili, nemohou opustit, a ještě se k nim stěhují noví nájemníci. Ti nejenže jsou živí a nesympatičtí až na kost, ale ještě ke všemu nevěří na duchy...naštěstí je tu ON - bioexorcista Beetlejuice.
Gotham City je terorizováno zločineckou bandou cirkusových artistů, vedených fyzicky deformovaným Oswaldem Cobblepotem, přezdívaným Tučňák. Selina Kyleová, sekretářka mocného obchodníka Maxe Shrecka, odhalí podvodný plán svého šéfa na získání financí od města a je za trest shozena z mrakodrapu. Přežije a stává se Kočičí ženou, osamělým a vysoce vynalézavým kriminálním živlem. Shreck se dohodne se ctižádostivým Tučňákem, že ho udělá starostou, aby mohl Gotham City snadněji okrádat. To už ale přichází na scénu Batman a začíná plnit svou úlohu ochránce utlačovaných a zastánce práva a spravedlnosti. I když jsou tentokrát jeho protivníci mimořádně zdatní, není jim to nic platné. A sílící citové pouto mezi Batmanem a Kočičí ženou učiní z těchto protivníků spojence a možná i něco víc...
Legendární příběh Brama Stokera byl pro filmové plátno zpracován bezpočtukrát, ale žádný snímek se nesetkal s tak velkým ohlasem jako ten první z roku 1931. Na nejtemnějším místě Karpatských hor se tyčí hrad hraběte Draculy a děsí vesničany v přilehlém okolí Transylvánie. Bela Lugosi proslul jako ten nejlepší představitel Draculy všech dob. Spolu se specialistou na horory, režisérem Todem Browningem, výstižně zachytili plíživou atmosféru příběhu, při kterém vám stydne krev v žilách. Dracula zůstává jedním z největších drahokamů v pokladnici světové kinematografie.
Mediální magnát William Parrish si užívá života plnými doušky. I pro něho i však jednoho dne příjde Smrt. Ta mu ale udělá zcela vyjímečnou nabídku - časový odklad za možnost přiučit se něco o lidech. V podobě sympatického světlovlasého mladíka, který si říká Joe, tak Smrt vstoupí nejen do Parrishova života, ale i do života jeho krásné dcery. Tím, že se dívka do Joea zamiluje, se vše mění. Smrt v lidském těle poznává, co je to láska a hrozivá osudovost budoucnosti náhle dostává pro všechny nový rozměr.
Rok 1794. V artktickém moři uvázne v ledovci loď kapitána Waltona, mířícího na severní pól. Posádka zachrání před zmrznutím úplně vyčerpaného dr. Victora Frankensteina, který vypráví kapitánovi svůj prokletý příběh. Ženeva. Victor Frankenstein vyrůstá v rodině lékaře, nadán přirozenou touhou po vědění a obklopen láskou svých rodičů i adoptivní sestry Elizabeth. Pak ale jeho matka umírá při porodu a idylická doba dětství končí. Victor se stále posedleji upíná ke studiu, jakoby mu vědění mohlo pomoci porazit nemoc a smrt. Odjíždí studovat medicínu do Ingolstadtu a věří, že tu bude moci pokračovat ve svých výzkumech. Zanedlouho se však dostává do sporu s konzervativními vyučujícími a zcela přirozeně tíhne k profesoru Waldmanovi, jehož pokusy jsou zastřeny rouškou tajemství. Zjišťuje, že i starý doktor chtěl kdysi uměle stvořit život, pak ale těsně před cílem ztratil odvahu. Po Waldmanově smrti se Victor seznámí s jeho tajnými poznámkami a rozhodne se práci dokončit.V Ingolstadtu řádí cholera, všichni opouštějí město, ale za zavřenými dveřmi Frankensteinovy laboratoře se jedné noci zrodí život. Teprve tváří v tvář svému dílu se však mladý vědec uvědomí hrůzu svého činu a neúspěšně se pokusí Bytost zničit. Vyčerpáním se ale zhroutí a po uzdravení rád uvěří zprávě svého přítele, že při epidemii zemřeli hlavně novorozenci. Frankenstein považuje pokus za ukončený a vrací se do Ženevy. Chce pracovat jako praktický lékař a především se chce oženit. Netuší však, že Bytost žije. Skrývá se v lesích a pozoruje život chudé rodiny. Spolu s jejími dětmi se učí číst a mluvit, ve slepém starci najde prvního a jediného přítele. Jeho pokus o sblížení ale skončí tragicky a Bytost se rozhodne, že se pomstí. Dokázala si už přečíst Frankensteinův deník a vydává se za svým "otcem" - a tak začíná hledání citu, lásky a přátelství, hledání, které končí zkázou všech, které Victor Frankenstein miluje, zkázou Bytosti i jeho samotného...
Dej filmu sa odohráva v roku 2293. Po hospodárskej kríze koncom dvadsiateho storočia, kedy sa zrútila svetová ekonomika, si hŕstka mocných vybudovala svoj vlastný svet Vortex. Oddelila ho od okolitého sveta nepreniknuteľným silovým poľom, obrnila sa proti súcitu a rozhodla sa za každú cenu prežiť. Táto elitná skupina si vytýčila za cieľ vytvoriť novú, dokonalú rasu, ideálne vyváženú spoločnosť. Správu komunity zverili počítaču a dobrovoľne sa zbavili možnosti ovplyvňovať jeho činnosť. Prísne kontrolovali svoju populáciu, ovládli genetiku a dosiahli nesmrteľnosť. Ale každá dokonalosť niečo stojí. Behom storočí ich spoločnosť zdegeneruje, večný život sa stáva príťažou, zabíja v nich všetky ambície, prichádza stagnácia, apatia, doba bezohľadnosti a nudy. Boormanova (réžia, námet, scenár, produkcia) spoločnosť pripomína totalitný režim aj zvrhlé a kruté pomery medzi vládnucou vrstvou v starovekom Ríme.Obyvateľstvo mimo hranice Vortexu (hovorí sa im Brutalovia) je zotročené a jeho počet je krvavo regulovaný kastou zabijakov , vraždiacich v mene boha Zardoza, ktorého im pohotovo komunita vymyslela a dodala. Ale vrtochom jedného člena Vortexu sa niektorý zabijaci pozdvihnú nad primitívnu úroveň a jeden z nich, Zed (Sean Connery), prenikne do uzavretej oblasti - a všetko sa zmení.
Uběhly čtyři roky a Regan MacNeil (Linda Blair) je stále v péči psychiatrů. Vrátil se ďábel? A pokud ano, dokáže ji vatikánský vyšetřovatel (Richard Burton) s pomocí víry a znalostí a fanatická výzkumnice (Louise Fletcherová) osvobodit z jeho spárů? Zajímavá výtvarná stránka a trikové efekty (divoké lety ďábla, africká krajina, rojící se kobylky) umocňují vynikající herecké výkony (Max von Sydow, Paul Henreid, James Earl Jones) pod vedením režiséra Johna Boormana.
Jen ten, kdo je předurčen, dokáže vládnout magickým mečem. Jen ten se může stát králem. Britský film na motivy dávné legendy o králi Artuši a rytířích kulatého stolu. Temný věk. Země je rozdělena a zmítána válkami. Má však naději na mír, neboť Uther Pendragon, jemuž kouzelník Merlin slíbil za jeho sjednání magický meč Excalibur, uzavře se svým sokem vévodou z Cornwallu příměří. Vášeň je však silnější než vůle. A vášni, která Uthera posedne při spatření krásné Cornwallovy manželky, je tento muž ochoten obětovat vše. I těžce vydobytý mír...
Tak začíná jedno ze zpracování dávné legendy o králi Artuši a jeho rytířích kulatého stolu. (Z těch starších připomeňme např. hollywoodskou muzikálovou verzi KRÁL ARTUŠ A JEHO DRUŽINA z roku 1967 a filmy LANCELOT OD JEZERA z roku 1974 či PERCIVAL GALSKÝ z roku 1978.) Režisér Boorman se myšlenkou, natočit Artušovy příběhy, zabýval řadu let. Vyšel z klasického středověkého románu Thomase Maloryho Artušova smrt a pokusil se zrekonstruovat starobylou legendu z pohledu člověka XX. století. Nadpřirozeno a zázračno se v jeho podání stává přirozenou součástí realisticky nazíraného příběhu. Natáčení se odehrávalo v irských exteriérech, v tajuplné, až mysticky působící přírodě, jež si uchovává mnohé z půvabu a kouzla dávno minulých dob.
K nezanedbatelným kladům filmu patří výtvarná stránka (kameraman Thomson byl nominován na Oscara), i hudba, používající motivů z děl Carla Orffa (Carmina burana) a Richarda Wagnera. Excalibur byl uveden v soutěži 34. MFF v Cannes v roce 1981, kde získal Cenu za umělecký přínos.
