Filmy ke shlédnutí zdarma

Príčinou konfliktu, ktorý prerástol do legendárnej trójskej vojny, bola žena. Paris (Orlando Bloom), syn trójskeho kráľa Priama, mal rozhodnúť, ktorá z troch bohyní (Athéna, Afrodita, Héra) je najkrajšia. Afrodita mu v silnej túžbe po víťazstve prisľúbila najlákavejšiu odmenu - najkrajšiu pozemskú ženu. Paris jej úplatku podľahol a zvolil ju. Na oplátku potom Afrodita v roku 1193 pred n.l. pomohla Parisovi s únosom krásnej Heleny, ktorá bola manželkou Menelausa - kráľa Sparty. Navyše Paris okrem Heleny ukradol Menelausovi aj plnú kráľovskú pokladnicu. Tieto podlé činy sa stali dôvodom desať rokov trvajúcej vojny medzi obyvateľmi Tróje a gréckymi vojskami. Na obidvoch znepriatelených stranách stáli vodcovia a bojovníci, ktorých mená sú opradené slávou i v dnešných časoch. Do čela trójskej armády sa postavil Parisov brat Hector (Eric Bana - Hulk) a Grékov do vojny viedol Achilles (Brad Pitt) s výdatnou pomocou slávneho Odyssea (Sean Bean - Boromir z Pána prsteňov). Práve on navrhol postaviť trójskeho koňa, s pomocou ktorého sa gréci ľsťou dostali do mesta Tróje a otvorili brány svojím vojskám.

Film je inspirovaný skutečnou historickou postavou Williama Wallace, který se v 13.století postavil do čela odporu proti anglickému králi Eduardovi I. William se tajně oženil, aby se jeho žena Murron [Marn] vyhnula králem nařízenému právu první noci. Jednoho dne se ji však pokusí znásilnit angličtí vojáci, a když ji William brání, je prohlášen za psance a Murron popravena. Wallace se postaví do čela odporu proti anglické vrchnosti a získává spojence v princezně Isabelle, díky které se vyhne většině králových nástrah. Nakonec je však Wallace kvůli zradě vlastního vojska zajat…

Příběh dobrodružné komedie Ať žijí rytíři nás zavede do temných zákoutí mohutného hradu a nedaleké tvrze, které se vyzývavě tyčí v těsném sousedství, obklopeny hlubokým lesem. Vcelku poklidné soužití naruší nečekaná událost. Martin z Vamberka, čestný rytíř a starostlivý otec pěti dětí, je nařčen z čarodějnictví a loupeživých výprav. Odjíždí proto na královský dvůr hájit svoji čest a nechává tvrz v rukou svého nejstaršího syna Petra a jeho sourozenců. Netuší, že ono udání je dílem závistivého, hrabivého a dokonale slizkého souseda Albrechta z Krvenos, který netouží po ničem jiném, než se panství zmocnit. Zdá se, že zlo už má vyhráno. Albrecht ovšem brzy zjistí, že vyzrát nad partou malých rytířů je někdy těžší, než porazit armádu Saracénů… Podaří se dětem zvítězit nad mnohem silnějším nepřítelem? Toto tajemství budou diváci s hrdiny rozplétat v příběhu plném alchymie, rytířů a katapultů.

Píše se 13. století. Království českému a markrabství moravskému vládne Přemysl Otakar II. Na zásnuby, které mají usmířit znesvářené rody pánů z Dubé a z Vartemberka, vysílá král svého zástupce v severních Čechách, správce královského hradu Bezdězu, Oldřicha z Chlumu (Karel Roden). Cestou na hrad najdou Oldřich a jeho pomocníci (Jan Dolanský, David Matásek) stopy po loupežné vraždě neznámého kupce. Na vartemberském panství se Oldřich setkává s Ludmilou (Klára Issová), dcerou Markvarta z Vartemberka, kterou zná od jejího dětství. Ludmila se mu svěří, že se nechce vdát za Beneše z Dubé (David Prachař), přestože jejich svatba je podmínkou křehkého míru mezi oběma rody. Během slavnostní hostiny, pořádané na Oldřichovu počest, je zavražděn purkrabí (Miloš Vávra). Podezření padne na loutnistu (Saša Rašilov), jehož snoubenku se purkrabí pokusil zneužít. Druhého dne ráno je Markvart (Martin Štěpánek), hlava rodu Vartemberků, nalezen mrtev pod okny hradu. Sebevražda je vyloučena! Oldřich se pouští do vyšetřování. I přes smrt hradního pána se koná rytířský turnaj, ve kterém Beneš z Dubé vítězí. Všichni vidí, že místo své nastávající Ludmile se věnuje čerstvé vdově po Markvartovi, Kláře z Vartemberka (Markéta Hrubešová). Oldřich se mezitím snaží o rekonstrukci Markvartovy vraždy a důvtipně prokazuje, že tělo pána z Vartemberka mohlo být svrženo jedině z okna komnaty jeho mladé ženy Kláry. Kdo stojí za podivnými vraždami a jaká je mezi nimi souvislost?

Los Angeles, březen 1928. Je svěží sobotní ráno a v útulném domku na předměstí se svobodná matka Christine Collins (Angelina Jolie) před odchodem do práce loučí se svým devítiletým synem Walterem. Netuší, že ho možná vidí naposledy. Po návratu z práce totiž čelí asi největší noční můře každého rodiče - zmizení dítěte. Navzdory usilovnému pátrání státních orgánů se nepodaří zachytit jedinou stopu ztraceného chlapce. Uběhne pět měsíců a najednou, jako blesk z čistého nebe, udeří šťastná novina. Walter se našel a losangeleská policie, která si potřebuje napravit pošramocenou pověst, zaviněnou četnými skandály, ho s velkou pompou před zraky novinářů předává přešťastné matce. Moment nadšení záhy vystřídá další vlna zoufalství. Nalezený chlapec není její Walter. Policie, která nechce přijít o kladné body, ale trvá na tom, že nalezenec je pohřešovaný Walter Collins a matčiny protesty vysvětluje neskutečnou psychickou zátěží. Stejně bohorovně odmítá i evidentní důkazy svědčící ve prospěch její teorie. Zoufalí lidé dělají zoufalé věci a Christine se pustí do boje za svou pravdu s takovou vehemencí, že začne být nepohodlná. Zatímco ona chce jen najít svého pravého syna, ti, kteří by jí měli pomáhat a chránit, dělají vše proto, aby ji umlčeli. Třeba i navždy.

Film “Kozí příběh - Pověsti staré Prahy”, je vůbec prvním celovečerním 3D animovaným filmem ve východní Evropě a Čechách. Jeho příprava začala již v roce 2003, kdy byl také projekt podpořen grantem z evropského programu MEDIA. Od ledna 2004 do listopadu 2004 vznikal literární scénář, hlavní výtvarná koncepce a byla vytvořena řada testů a animací ve 3D.
 
 
 

Podle velmi úspěšné biografické knihy historičky Amandy Foreman natočil režisér Saul Dibb film o jedné z nejkontroverznějších postav Anglie v 18. století, vévodkyni Georgianě z Devonshiru (Keira Knightley). Georgiana Cavendish z rodu Spencerů (příbuzná princezny Diany) byla na svou dobu velmi pokrokovou ženou, která se angažovala v politice, byla jednou z nejvlivnějších hostitelek své doby a často podléhala hazardu a milostným aférám. Vedla velmi extravagantní, rozmarný a promiskuitní život plný intrik. Romanticky laděný film dokumentuje její milostné zápletky, nadšení pro účast na tehdejší politické scéně a ne zrovna šťastné manželstí s vévodou z Devonshiru (Ralph Fiennes).

Roku 480 př. Kr. perský král Xerxes (Rodrigo Santoro) vedl svou armádu, aby konečně rozdrtila Řecko. Nejvhodnějším obranným postavením byl pro Řeky průsmyk u Thermopyl, jenž k obraně poskytoval prostor velký méně než 4,5 metru. Právě tam se 300 sparťanských vojáků, vedených králem Leonidasem (Gerard Butler) utkalo s obrovskou přesilou… Frank Miller, inspirován touto událostí vytvořil grafickou novelu, kterou nazval podle počtu sparťanských vojáků v řeckém vojsku 300. Dostalo se jí obrovského ohlasu a spolu se SIN CITY patří k Millerovým nejlepším pracem. Nyní, téměř devět let po vydání originálu, se látky chopil talentovaný režisér Zack Snyder (ÚSVIT MRTVÝCH) a za použití nejmodernější technologie nám bude vyprávět příběh války, hrdinství nenávisti a zrady.

Historikové si po staletí mysleli, že je král Artuš pouze mýtem, avšak tato legenda byla založena na skutečném hrdinovi, jehož život byl rozvrácen vnitřním bojem mezi osobními ambicemi a smyslem pro zodpovědnost. Artuš (Clive Owen) si přeje opustit Británii a vrátit se do poklidného Říma. Ještě předtím však musí podstoupit poslední nebezpečný úkol, který jej spolu s jeho rytíři Kulatého stolu - Lancelotem, Galahadem, Borsem, Tristanem a Gawainem - přivádí ke zjištění, že po náhlém odchodu Římanů z Británie bude země potřebovat vůdce, který by vyplnil mezeru - někoho, kdo by nejen dokázal ochránit Británii před momentální hrozbou útoku Sasů, ale také přivedl ostrov do nové epochy. Pod vedením bývalého nepřítele Merlina a s krásnou a odvážnou Guinevere (Keira Knightley) po svém boku musí Artuš najít sílu k tomu, aby dokázal změnit vývoj dějin.

Bryan Singer v tomto filmu sleduje události předcházející 20. červenci 1944, kdy byl proveden ten zřejmě nejproslulejší atentát na Adolfa Hitlera. Především se pak zaměřuje na vůdčí osobnost celého komplotu - plukovníka Clause von Stauffenberga.
Operace Valkyrie byl plán zosnovaný hlavně důstojníky Wehrmachtu, kteří už nemohli dál přihlížet tomu, jak se Německo pod tíhou spojeneckých náletů mění v jednu obrovskou ruinu. Tito spiklenci počítali se zavražděním Hitlera, pozavíráním vůdčích členů SS a NSDAP a uzavřením mírové smlouvy se Spojenci.
Plukovník Claus Schenk Graf von Stauffenberg byl v Africe, v dubnu 1943, těžce zraněn (při náletu přišel o oko, pravou ruku a dva prsty na ruce levé). V červnu 1944 se stal velícím důstojníkem vojáků spojeneckých sborů a zároveň byl povýšen na plukovníka. Toto povýšení mu umožnilo účastnit se Hitlerových zasedání, na která měli přístup pouze ti nejvyšší funkcionáři Třetí říše.