Filmy online ke shlédnutí zdarma

Posádku ruské lodi napadne smrtelný virus a všichni onemocní. Když je uprostřed moře najde americká loď, hrozí, že se rozšíří dál...

Zdanlivo bezruký vrhač nožov Alonzo používa svoje nohy pri cirkusovom čísle vrhania nožov okolo Estrellity. Estrellitu obťažuje Zanzi, tak ho Alonzo zavraždí (rukami). Estrellita má panický strach z mužských rúk, tak sa zamiluje do bezrukého Alonza. No aby ho neodhalila, zamilovaný Alonzo podstúpi amputáciu svojich rúk. Medzitým Malabar vylieči Estrellitu z jej strachu z mužských rúk a chystajú spolu svadbu. Keď to oznámia Alonzovi, ten sa rozhodne Malabara zabiť počas cirkusového vystúpenia.

Rogera Balfoura nájdu zastreleného v jeho londýnskom dome a túto smrť inšpektor Edward C. Burke zo Scotland Yardu (Lon Chaney) prehlási za samovraždu. Vykonávateľ Balfourovej poslednej vôle - sir James Hamlin (Henry B. Walthall) trvá na tom, že jeho priateľ Roger by si nikdy nevzal život sám. O päť rokov neskôr opustený Balfourov dom znova ožíva príchodom dvoch neprívetivo vyzerajúcich nájomníkov a ich prítomnosť podnieti sira Jamesa Hamlina znova zavolať inšpektora Burkeho...

Zrůdy na samém počátku zvukové éry vyprodukovalo největší z hollywoodských majors, MGM, aby vzápětí sám jeho boss, veliký Louis B. Mayer, nechal zničit originál a toto dílo na celých třicet let odsoudil k zapomnění. Důvod, proč tento film tolik popudil dobové publikum, je stejný jako důvod, proč se v druhé půli 60. let stal kultem – je to nejspíš nejbizarnější film, jaký kdy v Hollywoodu vznikl. Děj je jednoduchý – slepě zamilovaný trpaslík je ohrožován bezcitnou vysokou blondýnou jménem Cleopatra, které pomáhá dobře rostlý chlapík s uměleckým jménem Hercules. Trpasličího kolegu vyrvou smrti z rukou hamižné ženy jeho zrůdní přátelé, kamarádský klaun a hodná krotitelka lachtana… Příběh je zasazen do prostředí cirkusu s vlastním obludáriem, kde se to hemží lidskými zrůdami (siamská dvojčata, vousatá žena, mikrocefalikové, muž-torzo, muž-kostra a další „omyly přírody“). Avšak nehrají je namaskovaní herci, ale skutečné lidské „zrůdy“. Právě obsazení mělo být zřejmě oním triumfem, který měl novému hororu zajistit úspěch. Režisér do svého bestiáře vybral z několika stovek uchazečů z celých Spojených států zhruba dvacítku, jež v úhrnu vytvořila svého druhu „the best of“ dobové nabídky. V roce 1931 se podobné anomálie sice už nevystavovaly v klecích, byly ale stále poměrně oblíbenou součástí kabaretů, přičemž mnozí z protagonistů měli statut skutečné hvězdy. V únoru roku 1932 měl film premiéru v Los Angeles a přes příznivé hodnocení vlivné kritičky Louelly Parsonsové si prožil zoufalou dvoutýdenní agonii. I když si v některých městech vedl překvapivě úspěšně, jinde naprosto propadl nebo byl rovnou zakázán. Tod Browning ze Zrůd jednou provždy udělal počin ve filmové historii tak výjimečný, že se ho v následujících desetiletích nikdo ani nepokusil napodobit.

Legendární příběh Brama Stokera byl pro filmové plátno zpracován bezpočtukrát, ale žádný snímek se nesetkal s tak velkým ohlasem jako ten první z roku 1931. Na nejtemnějším místě Karpatských hor se tyčí hrad hraběte Draculy a děsí vesničany v přilehlém okolí Transylvánie. Bela Lugosi proslul jako ten nejlepší představitel Draculy všech dob. Spolu se specialistou na horory, režisérem Todem Browningem, výstižně zachytili plíživou atmosféru příběhu, při kterém vám stydne krev v žilách. Dracula zůstává jedním z největších drahokamů v pokladnici světové kinematografie.

Hororově laděný povídkový film zpracovává tři morbidní příběhy ze staré Prahy, nechybí tu ani posedlost proslulým golemem, ani prostopášná hraběnka, která se zapletla se samotným peklem, ani hostinská, která tráví bohaté zákazníky. Úroveň jednotlivých příběhů kolísá, nejvíce upoutá smysl pro vizuálně nápadité zpodobnění dávných dob i smysl pro tragikomickou nadsázku.

Rok 1794. V artktickém moři uvázne v ledovci loď kapitána Waltona, mířícího na severní pól. Posádka zachrání před zmrznutím úplně vyčerpaného dr. Victora Frankensteina, který vypráví kapitánovi svůj prokletý příběh. Ženeva. Victor Frankenstein vyrůstá v rodině lékaře, nadán přirozenou touhou po vědění a obklopen láskou svých rodičů i adoptivní sestry Elizabeth. Pak ale jeho matka umírá při porodu a idylická doba dětství končí. Victor se stále posedleji upíná ke studiu, jakoby mu vědění mohlo pomoci porazit nemoc a smrt. Odjíždí studovat medicínu do Ingolstadtu a věří, že tu bude moci pokračovat ve svých výzkumech. Zanedlouho se však dostává do sporu s konzervativními vyučujícími a zcela přirozeně tíhne k profesoru Waldmanovi, jehož pokusy jsou zastřeny rouškou tajemství. Zjišťuje, že i starý doktor chtěl kdysi uměle stvořit život, pak ale těsně před cílem ztratil odvahu. Po Waldmanově smrti se Victor seznámí s jeho tajnými poznámkami a rozhodne se práci dokončit.V Ingolstadtu řádí cholera, všichni opouštějí město, ale za zavřenými dveřmi Frankensteinovy laboratoře se jedné noci zrodí život. Teprve tváří v tvář svému dílu se však mladý vědec uvědomí hrůzu svého činu a neúspěšně se pokusí Bytost zničit. Vyčerpáním se ale zhroutí a po uzdravení rád uvěří zprávě svého přítele, že při epidemii zemřeli hlavně novorozenci. Frankenstein považuje pokus za ukončený a vrací se do Ženevy. Chce pracovat jako praktický lékař a především se chce oženit. Netuší však, že Bytost žije. Skrývá se v lesích a pozoruje život chudé rodiny. Spolu s jejími dětmi se učí číst a mluvit, ve slepém starci najde prvního a jediného přítele. Jeho pokus o sblížení ale skončí tragicky a Bytost se rozhodne, že se pomstí. Dokázala si už přečíst Frankensteinův deník a vydává se za svým "otcem" - a tak začíná hledání citu, lásky a přátelství, hledání, které končí zkázou všech, které Victor Frankenstein miluje, zkázou Bytosti i jeho samotného...

Osobitého výtvarníka, typografa, spisovatele Josefa Váchala zná veřejnost především díky jeho Krvavému románu. Surrealistická rozkošatělost této obhajoby pokleslého čtiva 19. století zaujala Jaroslava Brabce a jeho spolupracovníky a našli k tomu odpovídající obraz "braku" 20. století. Zájem autorů se soustřeďuje především na období němého filmu, procházka dějinami kinematografie pokračuje přes nástup zvukového filmu až do současnosti (autorský film 60. let, moderní horor), formálně tu najdeme např. využití techniky tónovaného filmu). Všestranná parodie prolíná barvitou dějovou změť s příběhem autora (Váchala/Paseky), komentujícího a vytvářejícího svou knihu, a rozštěpeného navíc v ději do postav Fragonarda a Mistra. Stejně jako u Váchala vstupuje do fikce stále silněji realita, aby se jediným "šťastným koncem" ukázalo být hotové umělcovo dílo.

Uvidíme sedm vypjatých příběhů o touhách, posedlostech a sobectví Inspirací filmu byla sbírka balad českého autora 19. století K. J. Erbena, jehož tvorba je paralelou k poezii E. A. Poea, plná vášní a přízraků. Kytice poprvé vyšla v roce 1853 a patří k základním dílům národní literární klasiky. Spoluscenáris-ta, kameraman a režisér filmu F. A. Brabec natočil dílo vycházející z originální výtvarné stylizace a akcentující vytříbenost jeho obrazového vidění. Vedle strhující vizuální složky je další dominantou této filmové básně o básních hudba J. Jiráska. Výjimečnou kameru, hudbu a zvuk (J. Klenka) ocenila ČFTA Českým lvem. Film byl nominován ČFTA v sedmi kategoriích včetně nejprestižnější nejlepší film. Producentkou filmu a spoluautorkou scénáře, ve spolupráci s M. Macourkem, je úspěšná herečka Deana Jakubisková-Horváthová, manželka významného česko-slovenského režiséra Juraje Jakubiska. Jeho plakát ke Kytici byl oceněn jako nejlepší v roce 2000. Kytice se zařadila k divácky nejúspěšnějším domácím filmům posledních let.

Skupinka aktivistů, která bojuje za práva zvířat, vtrhne do laboratoře, kde vědci zkoumají opice infikované vzteklinou. Ochránci pustí opice z klecí ven, ty je okamžitě pokoušou a nakazí. Pracovník kurýrní služby Jim (Cillian Murphy) se probudí v nemocnici z kómatu a zjistí, že budova zeje prázdnotou. Zděšený a osamělý mladý muž nemocnici opustí, aby objevil celou hrůzu. Londýn se naprosto vylidnil. Někde jsou vidět umírající. Pak potká Selenu (Naomie Harris) a Marka (Noah Huntley). Virus zlikvidoval téměř celé město. Selena pozná, že i Mark je infikován smrtelným virem, proti kterému není obrany, a v pudu sebezáchovy ho zabije. K malé výpravě se přidává Frank se svou dcerou Hannah. Zásoby pitné vody docházejí. Skupinka hledá východisko. Po vyslechnutí zpráv o počasí získají informaci o vojenské jednotce kdesi mimo město. To by mohla být záchrana. Ale deprimovaní trosečníci netuší, kde na ně číhá ještě větší hrozba.Režisér Danny Boyle (např. Trainspotting, Pláž) předává prostřednictvím filmu divákům brutální vizi apokalypticky opuštěného Londýna a lidí, kteří se stávají tváří v tvář smrtelnému viru cyniky a ztrácejí emoce. Je to zároveň drsné poselství o tom, jak destruktivní je ztráta přirozené lidskosti.