Filmy online ke shlédnutí zdarma

Muzikál natočený podle předlohy Marka Twaina vypráví příběh Američana Hanka Martina (Bing Crosby), který se po ráně do hlavy přemístí do Anglie šestého století. Vynalézavý muž se rychle přizpůsobí novému životu a svými znalostmi aplikované fyziky je na dvoře krále Artuše považován za kouzelníka. Ani to ho ale nemůže ochránit před Sirem Lancelotem, když se zamiluje do jeho snoubenky Alisande.

Píše se konec 19. století a v New Orleans vyrůstá kluk jménem Jeff Lambert. Jeho otec si potrpí na vážnou hudbu a nechává synovi platit lekce klarinetu, Jeffa to ale od klasiky táhne spíš k černošské Basin Street, kde se po večerech hraje jazz. O několik let později je z Jeffa už dospělý muž, láska k "pokleslé hudbě", jak je tento žánr americkou smetánkou nazýván, ho ale neopustila. Dává dohromady první jazzovou skupinu tvořenou výhradně bělochy a je odhodlán udělat téměř cokoliv, aby Amerika začala tento původně černošský styl respektovat.

Klasický sváteční příběh Charlese Dickense v rukou stále rozpustilých Muppets jiskří humorem a veselou náladou! V roli hamižného Ebenezera Scrooga vystupuje Michaela Cain a celá podívaná není nic jiného než pořádný švindl! Scrooge tráví vánoční večer sám a navštíví jej duchové, kteří ho přenesou v čase a nechají ho nahlédnout do jeho do minulosti, současnosti i budoucnosti a není to nijak pěkná podívaná! Ale při té příležitosti se setká s chudým, hodným a skromným Bobem Cratchitem a jeho rodinou, do které patří také Tiny Tim, který Scrooga poučí o skutečném významu Vánoc. Spolu s původní hudbou a oslňujícími triky je tento dobrosrdečný sváteční příběh vynikající zábavou, která vaši rodinu dokáže potěšit vždy znovu o každých vánocích.

Doba, kdy lidé každý večer houfně chodili na divadelní muzikály, pomalu končí. Nastupuje éra filmu. Producent muzikálových komedií Chester Kent (James Cagney) se musí přizpůsobit. Se svým studiem začíná tvořit prology k filmům. Zpočátku se jim daří, ovšem v oboru panuje velká konkurence a studio se dostává do existenčních problémů. Chesterovi geniální nápady totiž někdo vyzrazuje konkurenci, která je díky tomu vždy o krok napřed. Poslední šancí zůstává velký kontrakt, pro jehož získání musí studio perfektně nacvičit tři vystoupení během tří dnů. Začíná souboj s šibeničním termínem a také se zrádcem ve vlastních řadách...

Na hrad Karlštejn nesmí žádná žena! Přesto se zamilované Daniele Kolářové a neméně zamilované Janě Brejchové podaří přes přísný královský zákaz strávit na hradě jednu noc v přestrojení. Řekl: Lásko má, já stůňu, svoji pýchu já jen hrál... Kdo by neznal ústřední melodii z hudebního filmu režiséra Zdeňka Podskalského! Vznikl podle stejnojmenné divadelní hry, kterou v roce 1884 napsal Jaroslav Vrchlický. Navštívíme dobu panování Karla IV., jenž dal zbudovat Karlštejn jako pevnost střežící korunovační klenoty a údajně zakázal, aby tam nocovaly ženy. Královnu Elišku Pomořanskou trápila krutá žárlivost - co tam asi tak pan choť za nocí provádí? Rozhodla se tedy na hrad vniknout v přestrojení za páže a zjistit pravdu. Stejný nápad dostala v tentýž den také mladičká Alena, zamilovaná do jednoho ze členů hradní posádky. Z jejich konání samozřejmě povstane řada zapeklitých situací... Jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších českých filmových muzikálů je půvabnou hříčkou o císaři Karlu IV. a jeho hradě Karlštejně, na němž podle jeho zákazu nesměly přebývat ženy. Jedné noci se však na Karlštejně objeví nejen Karel IV. a dva nezvaní hosté, cyperský král Petr a bavorský vévoda Štěpán, ale také dvě ženy v mužském přestrojení. Jednou z nich je císařova manželka Eliška Pomořanská, která z lásky a stesku porušila zákaz, aby mohla císaře alespoň zahlédnout, tou druhou je neteř purkrabího Alena, která se vsadila s otcem, že dokáže strávit na hradě noc v mužském přestrojení. Zatímco Alena přivádí k šílenství svého snoubence Peška, moudrý arcibiskup Arnošt z Pardubic pomáhá přestrojené královně proniknout ke králi a také ji chrání před slídivými pohledy cyperského krále a bavorského vévody, kteří nevěří, že by na hradě opravdu nebyla žádná "ženská". Český filmový muzikál, jehož některé písničky doslova zlidověly, natočil v roce 1973 režisér Zdeněk Podskalský podle stejnojmenné divadelní hry Jaroslava Vrchlického (z roku 1884). Podskalského verze však není prvním pokusem lyrickou komedii zfilmovat. Poprvé ji natočil, ještě jako němý film, v roce 1919 Olaf Larus, podruhé se k ní vrátil režisér František Filip a v polovině šedesátých let natočil její televizní verzi. Podskalského film je však nejen předloze nejvěrnější, ale také nejúspěšnější.

"Jen ať má paní uvěří, že jsem mluvil pravdu, když jsem lhal." Sukničkářský majitel varieté Martin Cortland má právě před patnáctým výročím svatby. Manželce proto z povinnosti koupí cetkové drbátko na záda, zatímco potencionální milence z řad souboru diamantový náramek. Věci se však trochu zašmodrchají a Martin musí rychle vymyslet způsob, jak manželku uchlácholit. Jaké štěstí, že je tu věrný Robert Curtis (Fred Astaire), hlavní choreograf a tanečník, který v takových situacích vždy tahá kaštany z ohně za svého šéfa. Tentokrát mu ale dojde trpělivost muset nestále zachraňovat nevděčného bosse a raději se nechá povolat do služby v armádě. Myslí si, že se tím jeho problémy vyřeší. Nebo ne?

Pro studio RKO Astaire a Rogersová v letech 1934-1939 natočili 8 lehkých romantických muzikálových komedií se strhující choreografii Hermese Pana, které umožňovaly, aby se aktéři tancem vzájemně perfektně doplňovali, vybízeli k maximálním výkonům, sváděli a provokovali diváky svým uměním. Právě ve snímcích "Páni v cylindrech" a "Svět valčíků" byla souhra tohoto páru nejdokonalejší. Astaire zde hraje, podobně jako v dalších šesti komediích, tanečníka z povolání Jerryho Traverse, jemuž osud nastrčí do cesty půvabnou bytost. Tentokrát je to modelka Dala Tremontová, se kterou se seznámí kuriózním způsobem v noci v londýnském hotelu, kde jsou oba ubytováni. Jerry má apartmá pod Daliným a ruší ji neustálým stepem, při kterém si notuje píseň No Strings. Dala nemůže spát a navštíví rušitele nočního klidu. Ten je uchvácen jejím půvabem. Malý noční incident je ale pouze začátkem dalších patálií. Chaotický milostný spletenec ve filmu vrcholí strhujícím číslem "Cheek to Cheek".

Životopisný příběh se věnuje skutečné taneční dvojici z doby před první světovou válkou. Vernon Castle, komik z divadelní revue, bojující o každodenní přežití, potkává roku 1911 na pláži začínající, ale ambiciozní tanečnici Irene. Cesty osudu je zavedou do Paříže, kde se spolu snaží prosadit ve společenském tanci. Ze zprvu neznámé dvojice "vyrobí" schopná manažerka Edna miláčky Francie, později i Spojených států. První světová válka, kdy Vernon narukoval do Kanadského královského letectva jako pilot, však zastaví kariéru této taneční i manželské dvojice.

Klasický americký muzikál režiséra Roubena Mamouliana, remake komedie NINOČKA s Gretou Garbo. Hlavní hrdinkou je zapálená sovětská komisařka Ninotchka Yoschenko (Cyd Charisse), která má dopravit zpět do vlasti sovětského komponistu Petera Ilyitche Boroffa (Wim Sonneveld). Úkol se zkomplikuje, když jí zkříží cestu charismatický Steve Canfield (Fred Astaire).

Příběh muzikálu je jednoduchý a opět v něm jde především o prostor pro skvělá taneční čísla legendární dvojice "Ginger a Fred". Slavný tanečník Peter Peters s uměleckým pseudonymem Petrov, mistr v baletu, který k nelibosti svého zaměstnavatele do baletu přidává prvky stepu, si zamane získat srdce tanečnice Lindy Keetonové. Linda jako správná emancipovaná žena samozřejmě nemá v nejmenším úmyslu si Petera vzít. Alespoň zpočátku ne. A tady je prostor pro neodolatelného svůdníka Freda Astairea, aby tanečním uměním přivábil svou vyvolenou. Spolu se svou partnerkou Ginger Rogersovou předvedli špičkový výkon. Neuvěřitelné taneční kreace jsou doplněny hudebním doprovodem dokonale navozujícím atmosféru třicátých let - autory písní jsou George a Ira Gershwinovi.