Filmová verze muzikálového zpracování osudů Nikoly Šuhaje loupežníka, jak je pro brněnské Divadlo na provázku podle archivních dokumentů a novinových článků napsal Milan Uhde a nastudoval režisér Zdeněk Pospíšil. Snímek, oscilující mezi pohádkou, baladou a muzikálem je zároveň inspirován románem Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník. Do amfiteátru se scházejí diváci, jsou vítání herci zpívajícími za doprovodu kytar píseň o "chlapovi z Koločavy". Postupným přehlušováním melodie jsou diváci vtahováni do děje, ze skutečnosti se stává sen a příběh pomalu začíná... Snímek přibližuje hravou formou klíčové okamžiky vývoje partnerského vztahu od svatební bezstarostnosti až po nemilé odcizení ve společném bytě... Autoři v něm v podstatě vykreslili vlastní manželský příběh.
Koprodukční československo-gruzínský film netají, že slovenští vojáci museli za druhé světové války bojovat po boku hitlerovských armád proti Sovětskému svazu, avšak mnozí z nich přebíhali k Rudé armádě, protože věděli, kde je jejich místo. Bez větších potíží si získali důvěru a pomáhali otevírat oči i svým dosud váhajícím druhům, které rovněž převedli na správnou stranu. Hrdina si tam našel dokonce životní lásku. Vznikla bezproblémová idyla o situaci na frontě, zcela se míjející se skutečnými poměry.
Oldřich Nový byl a navždy zůstane pro český film ztělesněním šarmu, elegance a osobního kouzla, kterému podléhaly všechny ženy bez rozdílu věku. Ve svých nezapomenutelných milovnických rolích byl nejen romantikem, který byl schopen se zamilovat do dívky z dávného obrazu, podlehnout čokoládově hnědým očím přítelkyně pana ministra, ale také svůdníkem, pro kterého byla nevěra pravidelně provozovaným sportem, nebo naopak novomanželem posedlým žárlivostí. Právě takový byl Viktorin, hlavní postava bláznivé secesní komedie, kde se vše točí kolem mohutného jeleního paroží. Jeho nedobrovolným majitelem se stane právě žárlivý Viktorin a tak jistě není těžké uhodnout, co všechno takový "trefný" dar může způsobit.
Hrdinou příběhu je silný a odvážný mladý kovář s dobrým srdcem. Jmenuje se Mikeš a stejně jako jeho otec i on zatouží vydat se do světa na zkušenou. Cestou se spřátelí se dvěma mladými siláky, mlynářským pomocníkem Matějem a pacholkem Ondrou. Když se dovědí o třech krásných princeznách, které záhadně zmizely, přesvědčí Mikeš své lenivé společníky, aby se vydali ztracené královské dcery hledat. Po dlouhé cestě plné překážek se jim podaří zjistit, že princezny unesl zlý Černý král. Když se Mikešovi podaří přelstít ohyzdnou babici, a výměnou za její utržený vous získat její služby, podaří se jim osvobodit dvě ze tří princezen. Boj o záchranu třetí, nejkrásnější princezny však bude mnohem obtížnější.
Ztřeštěná komedie, přecházející řadou absurdních prvků do grotesky, vypráví zamotaný příběh vypečených sourozenců Zuzany a Petra, recesistů, kteří rádi připravují svému okolí, především Zuzaninu nesmělému nápadníkovi Karlíkovi, drsná překvapení. Kromě povedeného pana Horáka a figuríny, hraje důležitou roli také ochotnický soubor Dalimil, který neúnavně nacvičuje "avantgardní" provedení Jiráskovy Lucerny...
První poválečné léto, česko-polsko-německé pomezí. Lidé ze samoty Berhof se stanou zajatci vérvolfů, kteří odmítají připustit porážku Německa. Konflikt je zde pojat jako analýza mezní lidské situace a charakterů, v níž se osciluje mezi krajnostmi. Ústřední postavou vyprávění je jeptiška Salome, která do osamělého statku přináší všechno ostatní, jen ne očekávané milosrdenství. Jednoho z jejích protihráčů představuje československý poručík (v podání Milana Kňažka), jenž se s úpornou snahou pokouší o zajištění pořádku. Jeden z nejlepších československých filmů 80. let, natočený podle stejnojmenné předlohy Vladimíra Körnera, dodnes zaujme propracovaným scénářem, kamerou, hudbou a hereckými výkony.
Devatenáctiletá volejbalistka je pro zranění páteře dlouhodobě upoutána na lůžko. Sebevědomá a energická dívka má čas podrobně rekapitulovat svůj dosavadní život a krátkou sportovní kariéru... Nevýrazný celovečerní debut režizéra Jiřího Svobody.
Drama muže, pro kterého se práce stala jediným smyslem života. Jeho chladný a neosobní způsob jednání vzbuzuje nesouhlas spolupracovníků i členů rodiny a vede k odcizení. Nakonec si sám uvědomí potřebu "oddechového času", aby se mohl zamyslet nad vlastním životem... Děj se odehrává v neobvyklém prostředí loděnice na výrobu říčních bagrů.
Film režiséra Jiřího Svobody patří k těm výjimečným dílům, jež jsou současně divácky atraktivní i umělecky pozoruhodné. Hlavní postavou příběhu je starý lékař, špičkový neurochirurg, stojící před náročnou a téměř beznadějnou operací malého pacienta Víti Uzla, jemuž všichni říkají Uzlík. Přestože jeho mozkový nádor označili lékaři za příliš pokročilý pro úspěšnou operaci, on se rozhodl operovat. Během pár hodin, které do operace zbývají, můžeme nahlédnout do profesorových vzpomínek, seznámit se s jeho minulostí, soukromím, ženou Jitkou a synem Ondřejem, prací na klinice, jeho spolupracovníky i pacienty.
Dva lidé poznamenaní válečnou minulostí se po letech znovu setkají při archeologických výzkumech. Zejména zamlklý, nepřístupný muž se však zdráhá komukoli přiznat své trýznivé zážitky z nacistického koncentračního tábora, kde se stal objektem hrůzných lékařských pokusů. Režisér Jiří Svoboda se ve svých filmech vždy snažil o expresivní vypravěčství, ale tentokrát upadl až do osidel manýrismu, snahy za každou cenu překvapovat nezvyklými výrazovými prostředky. Bohužel jejich samoúčelnost notně oslabuje zamýšlené vyznění.
