Malá Terezka přijíždí na prázdniny k babičce a dědovi, kteří tvoří svéráznou dvojici. Zatímco děda Malý, vesnický všeuměl, se celý život pokouší, samozřejmě marně, létat na rogalu, jeho žena vše shovívavě pozoruje a v klidu přitom pokuřuje doutníky. Prázdninová pohoda však netrvá dlouho. Místní zbohatlík a nepoctivec Napakunk chce, aby mu děda vyřezal sochu jeho dcery Pepiny v životní velikosti. Děda však odmítne. Pepina je totiž tak tlustá, že nenajde tak silné dřevo. Další den proto Napakunk porazí památnou lípu, pod níž se kdysi děda seznámil s babičkou, a přiveze ji dědovi. Ten ho však vyhodí a rozzlobený lakomec v noci zničí strašidelný park, který děda vyrobil pro Terezku. Té se podaří zachránit jediné dřevěné strašidýlko, Cvikýře. Ten nečekaně obživne a předvede Terezce své zázračné dovednosti. Nemůže sice konat dobré skutky, jen strašit, ale i toho dokáže Terezka využít. Od té chvíle se Napakunk stává obětí soustředěného útoku zlomyslných kouzel.
Méně známý snímek se sice odehrává na pionýrském táboře, ale děti daleko silněji než nezáživné hry a školení přitahuje nedaleký strážní domek u zrušené tratí, kde tráví dovolenou dvojice svérázných majitelů... Film je vypravěčský neobratný, příběh předkládá naivní, avšak Satinský a Lasicou neztratili nic na svém komediálním umění. Film byl věnován Mezinárodnímu roku dítěte.
Pistolník, to je vychovatel, který pevnou rukou vládne chlapeckému internátu jednoho odborného učeliště. Pokoj č.135 to je Pavel, Tonda, Roman, Slávek a hlavně Olin, přezdívaný Koblih, pětice spolužáků, kteří s neobyčejnou nápaditostí vyvádí Pistolníka z míry stále novými a novými kanadskými žertíky. Přítrž jejich recesím učiní až příchod nové a mladé vychovatelky Kamily, na kterou jejich osvědčené triky nezabírají. Přes zdánlivě bezstarostný život má však každý z kluků své vlastní problémy, které postupně vyplouvají na povrch, a tak v lavině zábavných momentů občas zazní i vážný tón. Navzdory tomu působí snímek příjemně.
Ani učňové předem nepatří mezi problémovou mládež, mají rádi dobrou muziku a záleží jen na učitelích, jak zvládne partu kluků, kteří se vyžívají v recesi a provokování suchopárných autorit. V tomto případě sympatická vychovatelka osobitým způsobem zvládne i nejvíce rozjívené jedince. Tvůrci zdůrazňují optimistické vyznění příběhu, prokládaného mnoha písničkami od Bacilů, Jezinek, Lenky Filipové či Michala Davida, avšak přesto nezabránili rozklížení dramatické struktury, film se mění ve víceméně nesourodý slepenec izolovaných výstupů.
Dětská detektivka líčí napínavé i veselé pátrání po rysovi, jehož kdosi ukradl ze zoologického koutku domu pionýrů a mládeže (tvůrci zjevně předpokládají, že v dětském zařízení se běžně chovají velké šelmy). Film je ovšem natočen zcela nevynalézavě, naivní zápletky sotva upoutají. V jedné z posledních rolí se tu představí Vladimír Menšík jako policejní kapitán, vedoucí dlouho zapeklité vyšetřování.
Ačkoli se vánoční svátky rychle blíží, pro děti z mateřské školy je to nepředstavitelně daleko. Ale protože jsou podnikavé, usmyslí si, že půjdou na Vánoční ostrovy, kde zajisté probíhají oslavy Vánoc ustavičně... Pokus o moderní pohádku, zbavenou klasických rekvizit, však nevyšel a snímek upadl do zapomnění. Možná, že po letech to bude objevitelská podívaná, navíc namluvená slovensky, neboť film vznikal v česko - slovenské koprodukci a má dvě jazykové verze.
I malé děti rády i rády představují, jaké to bude, až budou velké. Takový je i jedenáctiletý Míša, který ve snu prožije úžasné příhody - včetně takových, které jej přesvědčí, že je vlastně lepší zůstat malým klukem... Mírně výchovný akcent ani vypravěčská naivita nijak zvlášť nevadí.
1920: Autentická událost z dějin dělnického hnutí - hodonínská generální stávka z pohledu několika místních dětí... Příkladně politicky angažované dílo gottwaldovského (zlínského) studia, na jehož scénáři se podílel i jeho tehdejší ředitel. Asi to dostal za stranický úkol...
Méně známý titul přesvědčivě postihuje ovzduší 60. let, zvažování nedávných vin i vyhlídek do budoucna. Generace otců se obtížně vyrovnává se svou účastí na stalinských represích, dospívající děti však již žijí zcela jinými starostmi, odmítajíce uznávat své rodiče za jakoukoli autoritu. Avšak hledání nových životních modelů se stejně rozplyne do ztracena, hrdinům po všech konfrontačních střetech zůstává jen jakási morální kocovina. Graficky strohý, černobíle natočený snímek, s oblibou vytvářející figurální kompozice, však vnímavě postihuje mnohá dobová stigmata, zvláště rozpad mezigeneračního porozumění...
Osamělý chlapec vyrůstá v muže jen s trubkou z druhé ruky a láskyplnými radami skvělého bluesmana. Stává se z něj vynikající muzikant, jehož talent ho zavádí od putyk až do přepychových nočních klubů. Jeho zoufalá snaha nalézt stále unikající vysoký tón, který nosí v hlavě, ale není schopen jej zahrát, ho dovede až do náruče alkoholu. Dynamické herecké výkony Kirka Douglase (titulní role), Doris Day, Lauren Bacall a Hoagyho Carmichaela a precizní režie Michaela Curtize (Casablanca) učinily z filmu přehlídku žhavého, skvělého, emotivního jazzu. Douglasovu hru na trubku dubluje legendární Harry James. Day představí další skvělý nástroj – svůj hlas. Ze setkání s tímto mužem se budou radovat jak milovníci filmu, tak hudby.
George M. Cohan. Bavič, skladatel, herec, zpěvák a režisér. Retrospektivně vypráví svůj životní příběh prezidentu USA, Franklinu Roosveltovi. Od dětství až po svou současnost. Napsáno podle skutečné postavy. Film obdržel Oscara za herce v hlavní roli, hudbu a zvuk.
