Dve mladé vidiecke dievčatá sa vyberú do mesta na koncert, no zháňajúc po ceste marihuanu, natrafia na bandu kriminálnikov. Tí ich unesú a v lese jednu z nich dobodajú a druhú znásilnia, dorežú a zastrelia. Kúsok ďalej je dom, v ktorom však žijú jej rodičia. A keď k nim kriminálnici prídu nahodnú návštevu, rodičia sa dozvedia o ich čine a vezmú spravodlivosť do vlastných rúk. Dnes už legendárny nízkorozpočtový ($87.000 USD) film, vychádzajúci z Bergmanovho PRAMEŇA PANNY a neskôr následovaný tuctom napodobenín (I SPIT ON YOUR GRAVE, HOUSE ON THE EDGE OF THE PARK).
Současný horor zachvátila vlna předělávek u nás bohužel většinou dosud neuvedených klasických kousků ze 70. let. Ale nezoufejte, Festival otrlého diváka tyto mezery pohotově doplní. Po loňském uvedení původní i nové verze Texaského masakru motorovou pilou se letos můžete těšit na obdobnou dvojici originál-remake Hory mají oči. Tato dnes již klasická vyvražďovačka stála u zrodu tzv. „nového amerického hororu“, který v dílech režisérů George A. Romera, Toba Hoopera, Wese Cravena a Johna Carpentera revitalizoval pomalu skomírající hororový žánr a přivedl jej z prostředí gotického románu a upírských příběhů rovnou do současnosti. Autoři kladli důraz na realističnost podání, mnohdy hraničící s dokumentarismem, a svými filmy výrazně posouvali hranice filmového násilí. Ve své době tyto nízkorozpočtové snímky svou otevřenou tělesností a nekompromisní brutalitou šokovaly publikum a vyvolávaly znechucení a nejrůznější zákazy. Až postupem času se staly předmětem seriózního zájmu a z pozadí jejich krvavých příběhů se vynořil pozoruhodný komentář stavu tehdejší Ameriky (doznívající konflikt ve Vietnamu, studentské bouře, občanské nepokoje, hnutí za rovnoprávnost menšin).
Cravenovy Hory mají oči vyprávějí jednoduchý příběh, inspirovaný legendou o rodinném klanu Sawney Beaneho, jehož členové v 17. století ve Skotsku přepadali, olupovali, vraždili a pojídali pocestné. Ve filmu typicky americká rodina Carterových uvázne na dovolené uprostřed pouště a brzy musí bojovat doslova o život se zdegenerovanými domorodci. Pokud chtějí Carterovi přežít, musí zmobilizovat všechny síly a odhodit veškeré zábrany. Významnou roli ve filmu sehrává vyprahlá pustina, jakási archetypální krajina, tvořící neoddělitelnou součást zakladatelského amerického mýtu. V hlubším plánu představují obě bojující rodiny zrcadlový obraz, metaforu Ameriky požírající samu sebe. Film, podobně jako například Peckinpahovi Strašáci (1971) nebo Boormanovo Vysvobození (1972), pojednává o tenké hranici oddělující civilizovaného člověka od divocha, o zvířeti v každém z nás.
V hrůzném pokračování klasického hororu se vracejí všemi milovaní zmutovaní kanibalové z pouště. Osm let po původním masakru, jehož se v roce 1977 stala obětí obyvatel jeskyně středostavovská rodina, vedou traumatizovaní pozůstalí tým drsných motorkářů autobusem zpět do divočiny. Když se však vůz porouchá, je na cestovatelích, aby si zachránili život. Z hor se totiž znovu vynořují hladové bestie (vedené strašidelným plešounem Michaelem Berrymanem) a chtějí večeři!
V režii mistra hororu Wese Cravena (Vřískot, Noční můra v Elm Street) se v tomto brutálním krváku vrací několik šokujících záběrů z původního filmu (včetně dnes legendární vzpomínky psa) a hrozivá hudba Harryho Manfrediniho (Pátek třináctého). Ještě zvrácenější, ještě odpornější a ještě šílenější – to jsou KRUTÉ OČI HOR!
Adolescentní matematický génius Paul se čerstvě přistěhoval. Netrvalo dlouho a seznámil se s přitažlivou Sam. Že by klasická lovestory? To by nesměl za touto hororovou komedií stát americký mistr hrůzy Wes Craven. Dívka záhy umírá a chlapec se rozhodne ji oživit...
Sharon Stone ve své první velké roli v hrůzostrašném snímku od režiséra filmů Vřískot a Noční můra v Elm Street. Když manžel Marty Schmidtové tragicky zahyne pod koly vlastního traktoru, pozve si zoufalá vdova své nejbližší přítelkyně, aby jí pomohly se s nenadálou situací vyrovnat. Manželova smrt však není jediné úmrtí, do kterého se ženy zapletou, a tajemné nehody brzy prostoupí celý kraj. Stojí za nimi děsivá sekta Amishů, vedená fanatikem Isaiahem? Nebo snad v okolí řádí krvelačný sériový vrah? Či některá z žen skrývá více, než je ochotna přiznat?
Zpustošenou krajinou se potlouká tulák (Kevin Costner) se svým mezkem. Na živobytí si vydělává přednesem Shakespearových dramat. Při jednom z jeho vystoupení je proti své vůli zrekrutován do Bethlehemovy armády. Z "přijímače" se mu podaří uniknout a aby při útěku nezmrznul, "půjčí" si z náhodně nalezené kostry pošťáckou uniformu. S cílem zůstat naživu přichází do městečka Pineview a tvrdí, že je skutečným poštovním úředníkem obnovené vlády Spojených Států...
Poručík Dunbar, těžce zraněný v bitvě s konfederační armádou, je dekorován jako hrdina a poslán na vlastní žádost do opuštěné pevnosti na západní hranici. Spřátelí se s osamělým vlkem a pokouší se navázat kontakt s poblíž žijícím kmenem Siouxů. Přízeň obezřetných indiánů si získá informací o blížícím se stádu bizonů. Jazykové problémy mu pomáhá překonat ovdovělá Zaťatá pěst, kterou jako dítě bílých osadníků Indiáni unesli. Dunbar, přejmenovaný Siouxi Tančí s vlky, začne žít v indiánské osadě. Líbí se mu jejich způsob života, v němž nachází smysl další existence. Když se chystá jeho svatba se Zaťatou pěstí, je Dunbar zajat oddílem kavalerie, který s ním zachází jako se zrádcem. Siouxové ho osvobodí a zabijí většinu vojáků, ale Dunbar raději se Zaťatou pěstí kmen opouští, aby nepřivolal pomstu kavaleristů.
Třetí snímek ze série politických thrillerů francouzského oscarového režiséra Costa-Gavrase. Režisér stejně jako v předchozích filmech obrátil pozornost k nedávné historii vybraného státu s represívním režimem, tentokrát šlo o období politické nestability v Uruguayi. Hlavní postava filmu, americký diplomat (v podání Yvese Montanda) je unesen partyzánskou skupinou a vyslýchán ohledně zapojení amerických tajných služeb do dění v Jižní Americe. Právě poukaz na nejednoznačnost působení bezpečnostních složek USA v této lokalitě způsobilo režisérovi problémy v jeho uplatnění ve Spojených státech. Film byl nicméně vyznamenán cenou OSN v rámci udělování cen BAFTA. Ve Francii měl film premiéru 8. února 1973, v jihoamerických zemích byl uveden až o mnoho let později.
Costa-Gavrasove kroniky zvrhnutia demokratickej vlády v Grécku. Počas mierovej demonštrácie je zavraždený liberálny politik. Pravé krídlo dosadí do armády svoje figúrky a polícia sa snaží kryť nielen ich predstaviteľov, ale aj zakryť stopy po vrahovi. Historicky presné, no prerozprávané ako kombinácia mystéria a thrilleru.
Píše se rok 1943. Francouzská odbojová skupina obdrží z Londýna příkaz osvobodit dvanáct mužů, které němečtí okupanti odsoudili k smrti.
