America je šestnáctiletý chlapec, který prožil bolestné dětství. Při pobytu v léčebném centru se s pomocí psychiatričky Brennanové učí čelit své minulosti, aby vůbec mohl začít nový život. V hlavních rolích Philip Johnson a Rosie O'Donnellová.
Psychiatrička Maureen Brennanová (Rosie O'Donnellová) se v léčebném centru pro mladistvé setkává s novým pacientem. Je mu šestnáct, jmenuje se America (Philip Johnson) a během společných sezení se doktorka dozvídá o jeho traumatickém dětství. Jako dítě byl odebrán matce, závislé na drogách a umístěn do náhradní péče. Jen krátkou dobu zažil, jak chutná domov, díky paní Harperové, která tam pracovala jako chůva. Pak se sice na čas k matce vrátil, ale poté, co Ameriku opustila, znovu putoval do náhradní rodiny. Zažil sexuální zneužívání a cítí odpor ke společnosti, pro niž je vyvržencem. Po pokusu o sebevraždu je umístěn právě sem, do léčebného centra, kde se s pomocí doktorky Brennanové musí vyrovnat s démony své minulosti, aby vůbec mohl začít nový život.
Tragická událost prověří soudržnost party mladých, dosud bezstarostných lidí. Hrdinové tráví prázdniny v malém městečku, koupají se, a příliš pozdě si všimnou, že jeden z nich chybí. [Festival nad řekou Písek 2009]
Čtyři příběhy filmu tvoří mozaiku osudů několika manželských či partnerských dvojic, které v určitém zlomovém bodě života řeší otázky chtěného, nechtěného, vytouženého nebo zmařeného rodičovství. Záměrem scénáristky a režisérky Alice Nellis je ukázat pomocí souběžného vyprávění několika příběhů, že problém moderního rodičovství je širší a hlubší než konkrétní situace kterékoliv jednotlivé postavy. Domácí režisérka číslo jedna opět přichází s příběhem, který se může dotknout diváků bez ohledu na věk či postavení. Každý z vyprávěných příběhů o touze po dítěti, osudovém rozhodnutí, zda dítě mít či nemít nebo snaze vyrovnat se s nástrahami, které před nás život postavil, může být právě ten váš.
Jeanne (Sophie Marceau), pohlcená do psaní svého prvního románu, začíná pozorovat kolem sebe znepokojivé změny. Její tělo se začíná měnit, ale nikdo v jejím okolí to nepozoruje. Její rodina pokládá tyto obavy za výsledek stresu při dokončování románu, ale Jeanne si uvědomuje, že se děje něco mnohem hlubšího a mnohem více znepokojujícího. V domě své matky objeví fotografii, která ji přivede na stopu jedné ženy v Itálii. Tady, přeměněná v jinou ženu (Monica Belluci), odhalí zvláštní tajemství své identity.
David touží obnovit svůj vztah se synem. Davidovu otci Jiřímu se však podaří se pozvat na jejich společný výlet. Malé lži jsou příběhem o rodinném výletě, nezvaném hostu a o tom, jak každý s z nás opakujeme ať tak, či jinak chyby svých rodičů.
Daniel, pětatřicetiletý stavební dělník, působí na první pohled dost osamoceně. Tři roky prožívá strastiplný vztah se Soňou, kterou miluje a nenávidí zároveň, ale nedokáže se od ní odpoutat. Život mu komplikuje neznámý muž, který se odmítá z Danielova života ztratit tak, jak se znenadání objevil. Daniel neví, jak se muže zbavit, a perzekuce, které je vystaven, je možná pro něj určitou příležitostí, jak odhlédnout od sebe samého a vnímat více svět kolem sebe.
Co drží rodinu pohromadě? Nick Cassavetes, režisér Zápisníku jedné lásky a Johna Q., v tomto filmu o milující rodině, zkoušené – a semknuté nemocí dítěte, znovu dokazuje, s jakou jistotou umí zacházet s příběhy o hloubce lidských emocí. Cameron Diaz, Abigail Breslin, Alec Baldwin a další členové výjimečného hereckého obsazení s velkým citem oživují příběh jedenáctileté Anny Fitzgerald, která má být dárcem pro svou nemocnou sestru, ale nakonec se začne domáhat práva rozhodovat o vlastním těle. Tento akt svobodné vůle možná Fitzgeraldovy rozdělí – anebo se stane prvním krokem k vítěznému pochopení oddanosti, důstojnosti a významu rodiny.
Československo, 1982. Totalitní režim se zdá jako nekonečný a neukončitelný. Antonín, příslušník tajné policie, je vnitřně neklidný, možná až psychopatický násilník, plný neartikulovaného vzteku a zoufalství. Znuděný vším okolo sebe nasměruje své démony ke zdánlivě čistému, spíše ale neuchopitelnému bodu – k mladé ženě Kláře. Není to láska ani jiný druh čisté vášně – pouze spalující touha po iluzi útěku z šedivé klece a nudy. Antonínova nesmyslná snaha získat Kláru pro sebe ho obrací nejen proti tradičním nepřátelům režimu, ale i proti vlastním lidem a systému samotnému. Pokud ale Antonín porušuje pravidla organizace, jíž slouží, není to gesto občanské nebo dokonce politické – je to vzpoura čistě osobní a zběsilá.
Moderní a novátorská adaptace stejnojmenného klasického díla z pera Oscara Wilda opět zobrazuje mladého a nevinného chlapce, který v konfrontaci se zlem, v tomto případě ztělesněném cynickým přítelem Harry Wottonem, podléhá. Nechá se namalovat a tím zároveň zpečetí svůj osud. Přestane stárnout a všechny šrámy, ať těla či duše, se nyní projektují už jen na pomalované plátno. Zlo ho postupně pohlcuje. Režisérské taktovky se chopil tehdy debutující David Rosenbaum, Doriana Graye ztvárnil Josh Duhamel a podlého Harrho Wottona Branden Waugh.
David Lurie (John Malkovich), který přednáší na univerzitě v Kapském Městě, přijde kvůli milostné aféře se studentkou o místo a odjíždí do vnitrozemí za svou dcerou Lucy (Jessica Hainesová). Ta žije na odlehlé farmě, na niž však zaútočí trojice násilníků...
David Lurie (John Malkovich) je rozvedený padesátník, který přednáší na univerzitě v jihoafrickém Kapském Městě. Poté, co ho vášnivý vztah ke studentce Melanii stojí místo, profesor romantické literatury odjíždí do vnitrozemí za dospělou dcerou Lucy (Jessica Hainesová), jež žije na odlehlé farmě. Stará se tam o psy, pěstuje květiny na prodej a pomáhá v místní veterinární klinice. Na farmě má k ruce černošského farmáře Petruse (Eriq Ebouaney), který odkoupil část jejího pozemku. Když však Petrus na pár dní odjede, farmu přepadnou tři mladí černoši a Lucy okradou a znásilní. David naléhá, aby z nebezpečného místa odjela, Lucy však zůstává a po čase zjistí, že je těhotná. Otcem je některý z trojice násilníků, ale navzdory tomu si žena dítě nechává. Když David navíc zjistí, že jeden z mladých delikventů je příbuzný mírumilovného Petruse, pomalu přijímá věci takové, jaké jsou. Definice obětí a mstitelů, utlačovaných a utlačitelů se v zemi, která se snaží vyrovnat s apartheidem, jednou provždy změnila. Psychologické drama v režii Steva Jacobse je adaptací románu laureáta Nobelovy ceny J. M. Coetzee.
