Rebelský Spartakus (Kirk Douglas), narodený a vychovaný ako otrok, je predaný trénerovi gladiátorov Batiatusovi a musí preňho bojovať v rímskej aréne. Raz sa ale vzbúri, otočí proti svojim pánom a aj s družinou ďalších gladiátorov prechádza mestami, hľadajúc slobodou. Jeho armáda je čoraz silnejšia a postupne sa presúva až na juh Talianska, kde chce prekročiť more a vrátiť a domov. Nakrúcanie historického veľkofilmu režisérskej legendy Stanleyho Kubricka (2001: Vesmírna odysea) trvalo 167 dní. Snímka spravila legendu z Kirka Douglasa v úlohe Spartaka, vyslúžila si 4 Oscarov (kamera, kostýmy, výprava, herec vo vedľajšej úlohe Peter Ustinov) a dodnes je mnohými považovaná za najsilnejší a najemocionálnejší americký film z obdobia starého Ríma.
Český barevný umělecký film o jedné z největších postav české národní hudby Bedřichu Smetanovi. Sledem úryvkovitých scén ukazuje skladatelovy osudy od jeho goteborského pobytu až ke sklonku života. Hlavní důraz je ve filmu položen na zachycení Smetanovy operní tvorby, z níž jsou tu podány bohaté ukázky - z „Braniborů v Čechách", „Prodané nevěsty", „Dalibora", „Libuše". Třebaže divákovi, který detailně nezná Smetanův životopis a sociální i umělecké problémy jeho doby, zůstane ve filmu mnoho věcí nejasných a nedořešených, dá mu film široký přehled jeho tvorby. Ba spíše se dá říci, že je to film o Smetanově hudbě, než o něm samotném. (FILMOVÝ PŘEHLED 38 / 1955)
Film zachycuje osudy Bedřicha Smetany od roku 1856 až do sklonku jeho života. Jde spíše o mozaiku jednotlivých epizod od mladých let až do chvíle, kdy se vyčerpán lidským i uměleckým strádáním dočká naplnění velkého snu, otevření Národního divadla.
Jiráskovo mládí od školních lavic v broumovském gymnasiu, události vojny v roce šestašedesátém, studia na universitě v Praze, příchod do Litomyšle, jeho láska k Marií Podhajské, pozdější Jiráskově manželce, vyhrocení konfliktu s maloměstskou reakcí, vrcholící vleklou oční chorobou, to vše zachycuje nový životopisný film režiséra Kršky. Jako protiváha maloměšťácké společnosti je ve filmu zdůrazněno lidové hnutí, vyvolané nadšenými čtenáři Jiráskových děl, které nakonec maří komplot reakce, snažící se vyrazit Jiráskovi pero z ruky. Jirásek může opět svobodně psát. (FILMOVÝ PŘEHLED 7 / 1953)
Aristokrat, starý zvrhlík, excentrik a svobodomyslný grafoman Markýz de Sade (Geoffrey Rush) je mnohokrát obviněn ze sadismu, únosů a pobuřujících sexuálních praktik. Unikne během hrůzovlády v období Francouzské revoluce jen o vlásek gilotině a je odstraněn do charentonského blázince. O ústav se stará osvícený abbé Coulmier (Joaquin Phoenix), který ponechá svému pacientovi možnost psát, protože ví, že jedině tak umožní markýzovi ventilovat jeho deviace. Pochopitelně, že člověk markýzova formátu, posedlý psaním, hledá způsob, jak publikovat. Spojku mezi vězením a svobodou objeví v mladičké, krásné a chytré pradleně Madeleine (Kate Winslet). Ta, v okouzlení literaturou a vzdělaným erotomanem vynáší z blázince jeho knihy ke skandálnímu vydání. Publikace nemravných textů šokuje státní správu, a ta se postará o definitivní zkrocení neúnavného autora. Proto je do blázince poslán odporný psychiatr Dr. Royer - Collard, který je znám svými krutými a předpotopními metodami léčby. Chce de Sadovi znemožnit hlavně to, co nejvíc miluje. Odebere mu brk i inkoust. Ale markýz pokračuje v psaní kuřecí kůstkou a červeným vínem a nakonec v dokonalé posedlosti slovem a do poslední chvilky a jakýmikoliv prostředky bažícího po literatuře píše i vlastními výkaly.
Píše se rok 1920 a Irsko prožívá dramatické okamžiky přerodu ostrova na svobodnou a nezávislou zemi. Irové jsou hrdým národem, který si nade vše váží klasických mravních hodnot a víry v Boha. Stejně tak ale dokáží téměř vše obětovat pocitu svobody a národní svrchovanosti. Průsečíkem národního charakteru se stává Michael Collins, jemuž se podařilo sjednotit široké masy v celonárodní spontánní hnutí. Zároveň je však i zakladatelem Irské republikánské armády (IRA), který zároveň stál u zrodu jejích teroristických praktik... Režisér Neil Jordan si pro titulní roli vybral Liama Neesona, který postavě Michaela Collinse dokázal vtisknout rozměr nespoutané touhy po svobodě, jakož i věčné dramatické napětí, oscilující mezi individuálními a celospolečenskými zájmy. Jeho osud je ve svém tragickém vyznění až příliš podobný všem ostatním osobnostem, které i za cenu nejvyšší posouvaly vývoj dějin kupředu.Neil Jordan nenatočil historicky popisný film, ale originální vyprávění o zrodu, dospívání a pádu tvůrce revoluce. V nejlepších tradicích realistického historického filmu nabízí životní příběh mýtizované historické osobnosti. Jordanův mimořádně působivý film se však stal ipředmětem diskusí (především v rodném Irsku): obraz doby, který předkládá, totiž někdy režisér "posunuje" a podřizuje v něm skutečnost uměleckým cílům i emocionalitě současného "světového" filmového diváka (ze stejného "prohřešku" je některými obviňován i Svěrákův Kolja). Vynikající herecká sestava, realizační jemnost, neokázalá monumentalita i vnitřní apel na vzájemné pochopení politických rivalů - to jsou hodnoty, kvůli kterým je toto Jordanovo dílo po zásluze oceňováno.
Píše se rok 1671. Francouzský šlechtic Princ de Conde se topí v dluzích a jediným východiskem jak získat finance, je požádat krále Ludvíka XIV. o velení ve vojenském tažení proti Holandsku. Král je pozván s celým versailleským dvorem na zámek de Chantilly a de Conde svěří svůj další osud do rukou Francoise Vatela, svého vrchního šéfkuchaře. Geniální Vatel, proslulý přípravami opulentních hostin a nejvybranějších lahůdek, připraví třídenní podívanou, na kterou král nesmí jen tak zapomenout. Ludvík XIV. přijíždí na návštěvu i s královninou dvorní dámou Anne de Montausier. Vatel je krásnou ženou okouzlen a stává se sokem v lásce nejen svému panovníkovi, ale i královu důvěrníku markýzi de Lauzun.
Podívejte se na zajímavé osudy vědce Roberta Oppenheimera, který vede Projekt Manhattan a generála Leslieho Grovese, jenž má nad celou akcí vrchní velení. Projekt Manhattan je tajný válečný plán v Novém Mexiku, v rámci kterého jsou vynalezeny a sestaveny první atomové bomby. "Byl to východ slunce, jaké svět ještě neviděl. Obrovské zelené superslunce, které se ve zlomku sekundy vyhouplo do výšky přes 3000 metrů a stále stoupalo, až se dotklo oblak, ozářilo ohromujícím jasem okolní zemi i oblohu." Příběh výjimečných lidí, kteří změnili náš svět.
Vyrůstal ve špatné čtvrti, od dětství měl problémy s policií a nakonec byl nespravedlivě odsouzen k trojnásobnému doživotnímu trestu. Rubin Carter (Denzel Washington), který si v ringu vydobyl přezdívku Hurikán, byl černým koněm střední váhy. Jeho sny o mistrovském titulu jsou rozmetány ve chvíli, kdy je zatčen, obviněn z trojnásobné vraždy a díky nenávistnému policistovi a zastrašeným zmanipulovaným svědkům i odsouzen. Hurikán v rámci boje o zachování lidské důstojnosti a zdravého rozumu sepíše v cele svou autobiografii s přiléhavým názvem Šestnácté kolo. Roky letí, přes protesty a podporu populárních osobností Boba Dylana a Muhammada Aliho, zůstává Hurikán díky neúspěšným odvolacím soudům ve vězení. Jeho kniha se z pultů bestsellerů dávno přesunula do regálů v antikvariátech. Přesto mu právě ona přinese po dvaceti letech za mřížemi vysněnou a spravedlivou svobodu. Mladičký černoch, pocházející ze stejně nuzných podmínek jako Hurikán, dokáže společně se svými pěstouny neuvěřitelné. Po přečtení Šestnáctého kola se jim podaří to, o co se advokáti marně pokouší celých dvacet let. Vrátí Hurikánovi svobodu. Film je natočen podle skutečných událostí.
Portrét jedného z najväčších maliarov 20. storočia, Pabla Picassa, z pohľadu jednej zo žien jeho života. Píše sa rok 1943, Nemci okupujú Francúzsko. Mladá adeptka maliarstva Francoise Gillotová sa v kaviarni zoznámi s Picassom a prijme jeho pozvanie do ateliéru. Vie, že Picasso má povesť notorického lámača sŕdc, ktorý sa nevydrží dlho zaujímať o jedinú ženu, a vie aj to, že je od nej o štyridsať rokov starší. Je však fascinovaná jeho dielom i osobnosťou a preto sa pokúsi žiť po boku geniálneho umelca. Postupne však prichádza na to, že daň za život s ním nie je malá. Spoznáva Oľgu Chochlovovú, Doru Maarovú a Marie-Therese Walterovú, ktoré sa pre Picassa nikdy celkom nestali minulosťou. Francoise zisťuje, ako hlboko ich vzťah s ním poznačil. Rozhodne sa, že nezopakuje chyby bývalých Picassových mileniek a počas desaťročného vzťahu, z ktorého vzišli dve deti, si zachová vnútornú slobodu a nezávislosť. Počas týchto rokov bola maliarovou partnerkou i múzou a ako jediná z jeho žien dokázala
nájsť silu na nový život bez Picassa.
Thomas Jefferson, v pořadí třetí prezident Spojených států a tvůrce textu Prohlášení nezávislosti, působil v letech 1785-89 v Paříži jako velvyslanec USA. Film působivě líčí toto životní období slavného politika. Ve své funkci býval častým hostem na dvoře krále Ludvíka XVI., přátelil se s význačnými osobnostmi francouzské kultury a vědy, volný čas věnoval vynálezecké činnosti. Nevyhnula se mu ani láska...
