Rozprávanie sa začína v roku 1967, keď polícia nájde mŕtvoly vychyteného anglického dramatika Joea Ortona (Gary Oldman) a jeho milenca, spisovateľa Kennetha Halliwella (Alfred Molina). Ortonov život a problematický vzťah s Halliwellom je následne odkrývaný prostredníctvom asociatívne radených spomienok a domnienok Ortonových príbuzných a spolupracovníkov, ktorých spovedá životopisec John Lahr (Wallace Shawn).
Prick Up Your Ears patrí k filmovým dielam, ktorých „queer“ (homosexuálny) charakter nie je manifestovaný len v téme, ale aj v spôsobe jej spracovania. Frears dôsledne ignoruje tragickú atmosféru dobového homofóbneho rámca, asociatívne rozprávania obohacuje o množstvo drobných parodizácií životopisného žánru a v neposlednom rade dôsledne potláča silný melodramatický potenciál príbehu v prospech humoru a akéhosi oslobodzujúceho ľahkovážneho nadhľadu.
Kriminální love story, jež je posledním snímkem Boba Fosseho, vychází ze skutečných událostí z pokryteckého světa showbyznyzu. Vypráví tragický příběh modelky a Playboy-girl Dorothy Strattenové, jíž zabije vlastní druh Paul Snider nejen kvůli její milostné aférce se slavným filmovým tvůrcem Peterem Bogdanovichem, ale také protože se narozdíl od něj dokázala skutečně prosadit a následně jej chtěla opustit. Režisér mozaikově mapuje rok a půl života (a smrti) tohoto nešťastného páru pomocí vzpomínek "pozůstalých" a též dobových novinových článků, které navíc proplétá s fiktivními rozhovory s Dorothy a vytváří tak sugestivní filmové dílo o pocitech egoistického muže, jenž objeví slibnou naivku a o naivce, která "bohužel" dospěje.
Nezvykle otevřený, nic nezastírající životopisný snímek pojednává o slavném americkém baviči Lennym Bruceovi, který holdoval drogám, přisprostlým vtípkům a posléze se vrhnul na politické útoky. To vše jej přivádělo do konfliktu s prudérními spoluobčany i zákonem. Vynikající herecký výkon Dustina Hoffmana v titulní úloze hraničí až s jakýmsi souzněním s představovanou osobností.
Počátkem sedmdesátých let začal Larry Flynt, budoucí magnát sex-průmyslu, proměňovat malou síť striptýzových klubů v Ohiu na zárodek vydavatelského impéria. Hustler byl provokativní pornografický časopis a sexuální průmysl založený v samotném srdci Ameriky byl v té době sice nevděčným, ale o to lukrativnějším podnikáním. Larry Flynt spolu se svým bratrem Jimmym měli dostatek vůle ho prosadit. Zvláště pro Larryho bylo povolání koníčkem. V jednom ze svých klubů také poznal svou životní lásku Altheu Leasureovou, v té době ještě mladistvou, ale už řádně protřelou tanečnici. To, že se z majitele striptýzových klubů stal úspěšný vydavatel, způsobil poloamatérský klubový zpravodaj "Hustler Newsletter", který se u návštěvníků setkal s mimořádným ohlasem a inspiroval Flynta k založení časopisu, který by na rozdíl od Playboye prezentoval ženskou sexualitu bez jakýchkoliv příkras v její syrové podobě. Flynt použil všechny své prostředky na přeměnu klubového zpravodaje v regulérní pornografický časopis s celonárodní distribucí. První číslo sice znamenalo finanční ztrátu, ale když další vydání přineslo fotografie Jackie O. (bývalé manželky prezidenta Kennedyho), jak se nahá opaluje na řeckém pobřeží Středozemního moře, náklad nakonec nestačil uspokojit všechny zájemce. Základem úspěchu všech dalších čísel se tak vedle šokujícího sexu staly i nejrůznější skandální senzace.Flynt a Althea zamilovaně vpluli do nekonvenčního manželství a přestěhovali se do luxusního sídla ve stylu vhodném pro pornagrifeckého magnáta. Larry Flynt se ocitl na vrcholu. pak byl ale vržen do víru méně příjemných událostí. V roce 1976 byl Flynt zatčen, obviněn z obscenity a zavržen konformní společností. Svérázný vydavatel začal svůj houževnatý boj proti cenzuře a vzrůstajícímu vlivu extrémistických náboženských konzervativních hnutí. Přitom se ovšem poněkud paradoxně spřátelil s evangeličkou Ruth Carter-Stapletonovou (sestrou tehdejšího prezidenta Jimmyho Cartera), kterou ve filmu hraje Donna Hanoverová, manželka newyorského starosty Rudolpha Giulianiho. Přátelství se Stapletonovou později krále pornografie Flynta načas dovedlo ke křtu a k víře. V nekonečné řadě zatčení a soudních procesů použil Flynt své miliony v tažení jediného muže proti pokryteckým strážcům zákonů a morálky. Flynt neváhal zveřejnit videokazetu dokazující nezákonné praktiky FBI v případu DeLorean. U soudu pak odmítl prozradit, od koho videopásky získal a udělenou pokutu 10 000 dolarů přinesl v pytlích plných jednodolarových bankovek. Jen tak mimochodem také vypsal miliónovou odměnu na vypátrání vrahů J.F.K.V roce 1978 byl Flynt před soudní síní v Georgii postřelen najatým atentátníkem. Od té doby je upoután na své pozlacené kolečkové křeslo. Nejslavnější souboj se samozvanými cenzory a ochránci morálky svedl Flynt díky žalobě evangelického fanatika a televizního kazatele Jerryho Falwella, zakladatele ultrapravicové náboženské organizace "Morální většina". Hustler totiž otiskl fiktivní reklamu, ve které abstinent Falwell "propagoval" světové proslulý alkoholický nápoj a vzpomínal na soulož se svou vlastní matkou. Ve stejný čas Flyntova životní láska Althea podlehla AIDS. Případ "Lid versus Larry Flynt" se dostal až k Nejvyššímu soudu, kde se Flynt hájil svobodou slova zaručenou prvním dodatkem Ústavy Spojených států. Soud tento precedentní případ jednomyslně rozhodl v jeho prospěch. Vydavatel pornografie, muž bez vzdělání, který nedokončil ani základní školu, se tak stal paradoxně jedním z největších bojovníků za nedělitelnost práva na svobodu slova, zaručenou prvním dodatkem Ústavy Spojených států.
Andy Kaufman byl označován za nejnápaditějšího komika, mistra v provokování obecenstva, který dokázal vyvolat bouře smíchu, úplné ticho i skutečné slzy. Měl obrovskou popularitu a slávu. Již v mladém věku ho však postihla nevyléčitelná choroba. Ve filmu "Muž na Měsíci" spojili své síly a schopnosti tři z nejúspěšnějších osobností v oblasti současného filmu - Oscary ověnčený režisér Miloš Forman, úspěšný producent a herec Danny De Vito a komediální superhvězda Jim Carrey. Filmový příběh zachycuje divokou a zábavnou jízdu Andyho životem - od prvních důležitých chvil až po smutný konec
Píše se rok 1781 a Antonio Salieri (Abraham) působí jako dvorní skladatel císaře Josefa II (Jeffrey Jones). Když ke dvoru přijede Mozart (Tom Hulce, nominovaný na Oscara), Salieri si s hrůzou uvědomí, že božské hudební nadání, které si přál mít on sám, dostal do vínku tento obscénní a rozpustilý vtipálek. Salieri dohnán žárlivostí k zuřivosti organizuje intriky s cílem zničit Mozarta, k čemuž je ochoten použít všechny dostupné prostředky. Možná i vraždu. Podařilo se Salierimu umlčet jednoho z největších géniů světové hudby? Záhada - a hudba - zůstávají. AMADEUS - velkolepý historický epos, nádherná oslava hudby Wolfganga Amadea Mozarta.
Na Berlinale 2002 Miloš Forman představil AMADEA v nezkrácené verzi.
Píše se 14. dubna 1865 a je krátce po skončení války Severu proti Jihu. Při slavnostním večerním představení ve Fordově divadle ve Washingtonu, atentátník, herec John Wilkes Booth vnikne do lóže prezidenta Spojených států Abrahama Lincolna a z blízkosti jej zezadu dvakrát střelí do hlavy. Z místa činu se mu podaří uniknout, jeho obět však těžkému zranění podlehne. Pozdě v noci zraněný Booth zaklepe na dveře domu venkovského lékaře Samuela Mudda a požádá jej o ošetření. Ten muže přijme a vůbec netuší, že první lékařskou pomoc právě poskytl vrahovi prezidenta. Později se to také marně pokouší vysvětlit důstojníkovi armádní čety, která zločince pronásleduje a objeví v domě jeho stopy. Stejně neúspěšně se pak doktor Mudd pokouší prokázat svoji nevinu před soudem, který ho za spoluúčast na spiknutí s dalšími atentátníky a příznivci Konfederace, odsoudí k doživotním těžkým pracem...Filmové drama natočil režisér John Ford, jehož na jedné straně zaujalo téma atentátu na šestnáctého prezidenta USA, a na druhé možnost ztvárnit osud člověka, který se pokouší se vzdorovat násilí i šikaně v extrémních podmínkách. Pod jeho vedením postavu Samuela Mudda pozoruhodným způsobem ztvárnil Warner Baxter, jehož jsme mohli vidět již vidět ve filmech 42. ulice, Dostihy smrti.
Osud jí přichystal těžké zkoušky, přesto nikdy nepřestala milovat a věřit v dobro.
V roce 1561 opouští Marie Stuartovna jako vdova Francii a vrací se zpět do rodného Skotska. Od počátku je jasné, že se jako katolička bude dostávat do střetu s protestantskou šlechtou i duchovními. Silně protestantské Skotsko, rozdělené nábožnými spory a politickými ambicemi, její snahu o náboženskou toleranci odmítá. Její nevlastní teta Alžběta I., kterou Marie neuznává za právoplatnou anglickou královnu, proti ní spřádá intriky. Pro udržení svého trůnu a zajištění míru se Marie musí vdát. Rozhodne se pro Jindřicha Stuarta, anglického katolíka, jenž však není rovnocenným partnerem pro sebevědomou královnu. Když Marie pozná odvážného a přímočarého hraběte Bothwella, je to začátek velké lásky a zároveň tragických událostí, které se zapsaly do historie. Alžběta I. považuje Marii za svoji nebezpečnou soupeřku a je rozhodnuta zničit její panování i život.
Film podle divadelní hry Maxwella Andersona vypráví příběh ženy, která se vzdala království pro svou životní lásku a nikdy toho nelitovala.
Legendární režisér John Ford, jenž se specializoval na westerny, převyprávěl dramatický životní příběh královny Marie vizuálně vytříbený stylem. Černobílá kamera navozuje kontrastními stíny ponurou atmosféru středověku, v němž se nebezpečí skrývá za každým rohem.
V hlavní roli královny Marie září vynikající Katharine Hepburnová, jež vytvořila lidský a uvěřitelný portrét výjimečné panovnice. Její Marie Stuartovna je láskyplná i neústupná, vzdělaná a noblesní žena, jenž uchvacuje svoji osobitostí i krásou. Zajímavostí je, že Hepburnová byla rodově spřízněná se skutečným James Hepburnem - hrabětem Bothwellem.
Barabáš je zločinec. Místo něj lidé ukřižovali Krista. Jeho vnitřní utrpení ho vede až do gladiátorské arény, kde se snaží vybojovat si zpátky svobodu a ztracený klid.
Svět občas není hezké místo. Na vlastní kůži se o tom přesvědčí i Timothy a Beryl Evansovi, chudý mladý pár, který se vinou neplánovaného rodičovství dostává do velkých existenčních problémů. „Pomocnou“ ruku jim nakonec podá jejich nový bytný, na první pohled důvěryhodný John Reginald Christie, který se představuje coby doktor a diplomovaný andělíčkář. Uvěřit mu je tak snadné... a natolik nebezpečné. Christie totiž lidem nepomáhá, zneužívá je k ukojení svého temného chtíče, a posléze se nebojí ani nejhorších zvěrstev a zločinů proti lidskosti. Děsivý thriller Richarda Fleischera, který snadno snese srovnání například s kultovním Mlčením jehňátek, byl natočen dle skutečných událostí - podle příběhu maniakálního britského masového vraha, který ve svém londýnském domě postupně nadrogoval, znásilnil a posléze i zabil osm žen včetně své vlastní. Jeho adresa, 10 Rillington Place, se stala symbolem hrůzy. V hlavních rolích účinkují sir Richard Attenborough, John Hurt a Judy Geesonová.
