Prenikavá psychologická a sociologická generačná štúdia s komediálnym nadhľadom a porozumením pre svet otcov i synov onej doby je mozaikou drobných, zdanlivo bezvýznamných udalostí v živote 16-ročného učňa. Tvorcovia sa celkom podriadili naturelu protagonistov (excelujú tu kapelník kolínskej dychovky Jan Vostrčil, známy z viacerých vynikajúcich filmov, a poslucháč DAMU Vl. Pucholt), dialógy tak vyvolávajú dojem magnetofónového záznamu autentických rozhovorov. Dobromyseľné kázanie pedantského otca vyznieva ako reťaz zúfalo neúčinných fráz, ktoré namiesto dôvery vytvárajú vákuum vzájomného nepochopenia. Scény s Petrom, Pavlou a oboma murárskymi učňami majú charakter ľúbezných ilustrácií pubertálnych neistôt a exhibícií. Nezabudnuteľný je detinský spor okolo pozdravu Ahój! Kresba života malého českého človeka v jeho uzavretom svete, film o dvojakej morálke (Petr nastúpi do samoobsluhy ako predavač, aby sa od vedúceho dozvedel, že jeho hlavnou úlohou bude strážiť zákazníkov), zábavná metafora o úskaliach vstupu do života, ale aj spoločenská alegória. Prvý veľký Formanov film sa vyznačuje uvoľnenosťou a ľahkosťou. Kultúra obrazu a vyjadrovacia úspornosť sa markantne prejavujú napr. v kľúčovej sekvencii sobotňajšej tancovačky, v ktorej sa niekoľko dejových epizód preplieta s dokumentárne ladenými pohľadmi, dokresľujúcimi atmosféru zábavy a typológiu postáv (doba módy twistu a semaforských pesničiek). Mimochodom, kuchyňa a tanečná sála sú dve prostredia, príznačné pre Formanove české filmy vôbec. Film autenticky zobrazuje hľadanie sa mladých ľudí a generačné odcudzenie, odhaľuje v podtexte poklesnutosť pomerov poznačených provinčnosťou a frázovitosťou.
Povídky Karla Čapka pravidelně přitahovaly filmaře, pro svou syžetovou úspornost byly navíc ideální pro krátkou metráž - také v tomto snímku nalezneme hned tři příběhy, které natočili vesměs debutující režiséři. Jsou ovšem ploše popisné, zbavené původní osobitosti, když líčí svérázné kriminální události, vymykající se běžným zkušenostem i zvyklostem. V první povídce se jedná o podivný rekord v hodu kamenem, v druhé je hledán pachatel neméně záhadné střelby a v závěrečné hlavní hrdina dlouho marně pátrá, kde se vyskytuje vzácná modrá chryzantéma.
Vtipná komedie Utrpení mladého Boháčka vypráví o vesnickém mládenci, kterého maminka nutí do ženění. Už to zkusila i s inzeráty, ale žádná známost se nakonec nevyvedla. Tonda je totiž přesvědčen, že "ženský nejsou pro něj a on není na ženský". Až setkání s náhodnou stopařkou změní jeho dosavadní život. Pro začátek mu nezbývá nic jiného, než ji vydávat za snoubenku, aby měl od všetečné maminky pokoj...
Titulní hrdinkou úsměvné morality je všetečná sekretářka (Jiřina Bohdalová), která pracuje u soudu. V jedné z úvodních scén asistuje u rozvodového řízení, jehož aktéři sobecky ignorují svou dceru. Do hrdinky se zahledí nový předseda senátu (Josef Kemr). Při návštěvě jejího otce, žijícího na venkově, vyjde najevo, že mladá žena pečuje o několik dětí. Hrdinčin upjatý ctitel je zprvu považuje za plody jejího nevázaného života. Časem se ale ukáže, že unesené děti pocházejí od rodičů, kteří je trestuhodně zanedbávali... Historka o konfliktu mezi právem a morálkou vyvrcholí v soudní síni. Prokurátor (Josef Langmiler) navrhuje mírný trest. Obhájce (Václav Voska) pronáší řeč, v níž cituje z bible a zdůrazňuje ušlechtilé pohnutky obviněné... [Zdroj: Febiofest 2008]
Novým předsedou senátu civilního soudu se po JUDr. Smolíkovi stává JUDr. Kroupa. Přebírá od novopečeného důchodce kancelář i se sekretářkou Zdenkou Mikovou. Mladá žena se Kroupovi líbí a brzy k ní cítí více než sympatie. Zdenka si od něho půjčí tři sta korun a vrátí mu místo nich roztomilé štěně. Kroupa rozhoduje rozepři manželů Strnadových, kteří se hádají o alimenty na tříletou Věrušku, ale dcerka sama je jim evidentně lhostejná. Soudce navrhuje umístění dítěte do dětského domova. Zamilovaný Kroupa zahlédne Zdenku přes výlohu samoobsluhy a s hrůzou sleduje, jak mladá žena krade konzervy. Soudce chce vysvětlení a Zdenka ho přiměje k cestě do vesnice, kde žije její otec, smečka psů a čtyři malé děti. Kroupa je nešťastný, protože děti považuje za následky lehkomyslného života svobodné Zdenky. Brzy ale zjistí, že mladá žena děti unesla jejich vlastním, lhostejným a někdy i surovým rodičům poté, co je poznala jako zapisovatelka u soudu, a obětavě jim poskytla láskyplné zázemí. Kroupa přiměje Zdenku, která falšovala adopční listiny, aby se sama přihlásila na Bezpečnosti. V poněkud pohádkovém závěru se ocitá žena před soudem, kde dostává jen symbolický trest a poté, co přijme Kroupovu nabídku ke sňatku, mu prozradí, že s ním čeká dítě.
Vynálezce a majitel firmy „Neprasklo“ Ing. Sýkora (Sobota) chce uvést na trh revoluční novinku – nerozbitné sklo. Jeho dva chamtiví náměstci (Postránecký, Přeučil) však mají jiné plány – Sýkoru odstraní v afrických vodopádech a pokoušejí se podnik prodat zahraniční společnosti. Na ředitolovo místo dosadí jeho dvojníka, nic netušícího neúspěšného komparzistu Fandu Pažouta (Sobota). Zlotřilci však netuší, že Sýkora žije a vrací se zpět.
Titulní postavou poněkud hořké komedie je prodavačka nádražního bufetu Klára Zárubecká, rázná a energická žena, která se se záviděníhodným elánem pokouší napravit pověst své rodiny a zajistit tak mladšímu bratrovi šťastnou budoucnost. Do všedních dnů, kdy Klára nutí svým zákazníkům koťátka, odbývá vytrvalého ctitele, přezdívaného Funebrák, a šetří na velkou, i když poněkud zanedbanou vilu, přijíždí její nevlastní bratr Fanda s dívkou Erikou a nevlastní otec Viktor s milenkou, který si od ní chce, jako už tolikrát před tím, vypůjčit peníze.
Vcelku krotká moralita zdůrazňuje osobní statečnost. Když ustrašený úředníček na kterémsi "vysokém úřadu" nedopatřením projeví rozhodný názor, není potrestán, ale naopak povýší. Televizní režisér František Filip zužitkoval satiricky zacílenou divadelní předlohu Jaroslava Dietla, avšak počínal si přece jen opatrnicky. Rudolf Hrušínský v hlavní úloze pronáší působivé vnitřní monology, v nichž komentuje své počínání, zevrubně zkoumá pohnutky u sebe i svého okolí.
Celovečerní hraný debut a autorský film F. Feniče byl natočen v roce 1984, ale do distribuce byl po zákazu uveden až v roce 1989. Vypráví jednoduchý příběh obyčejné venkovské dívky, vstupující do života jen s velmi mlhavou představou o své budoucnosti. Nespokojena s jednotvárnou prací na vesnici dojíždí každé ráno do města, kde si našla zaměstnání stejně stereotypní a ubíjející. Rýsuje se jí pouze jediný prostý cíl: mít kluka, pak se vdát a založit rodinu. Na osudu své průbojnější kamarádky ale vidí, že i splnění tohoto cíle ma své stinné stránky. Sama prožije první milostné zklamání a první drsnou životní zkušenost...
Trojice nepříliš vzrušivých příběhů, natočená debutujícími režiséry, se odehrává v kladenských dolech. Postavy procházejí všemi příběhy, aby ukázaly provázanost veškerého dění, v každé povídce vystupuje do popředí jiná postava i se svými soukromými starostmi, zatímco ostatní ustupují do pozadí. Oněmi titulovými šmanty se rozumějí kalová odpadiště důní vody.
Povídkový triptich:1. "Magdalena" - Odvážná Magdalena není první den ve škole ničím překvapena, dokonce se dokáže postarat i o spolužáka, který je nesamostatný...
2. "Podvodnice" - Své povinnosti si malá Jarmila ulehčuje malými podvůdky. Předstírá krádež, protože chce nové střevíce...
3. "Kapr" - Vánočního kapra do plaveckého bazénu vypustí v předvánoční čas syn správce sportovního areálu...
