Dokumentární cyklus České himálajské dobrodružství je věnován historii dobývání 14 nejvyšších himálajských vrcholů českými horolezci. S nimi nahlédneme do mrazivého světa, kde se odehrály tisíce příběhů, velmi vzdálených všednosti současné civilizace. Cyklus má sedm částí, z nichž každá bude věnována dvěma vrcholům. Jsou v něm využity unikátní obrazové materiály, které natočili členové českých i mezinárodních výprav a před kamerou se vedle českých objeví i někteří přední evropští horolezci. Impulsem k natočení dosud nejrozsáhlejšího uceleného díla o působení českých horolezců v Himálaji se stala skutečnost, že se Česká republika na samém sklonku 20. století zařadila mezi oněch málo zemí, jejichž horolezci dokázali vystoupit na vrcholy všech 14 nejvyšších osmitisícových hor světa. Autoři nabyli přesvědčeni, že pokud se podaří shromáždit unikátní filmové záběry a fotografie, přidat k nim i některé ty zapomenuté v soukromých archivech, pokud se podaří získat osobní výpovědi horolezců i z dob bývalého Československa, dostat před kameru aktéry mnohdy neuvěřitelných událostí, o které v extrémním prostředí nejvyšších hor světa nebývá nouze, pak vyjde najevo, jak nepřehlédnutelný je zápis malé evropské země do historie himálajského lezení.
Seznam jednotlivých epizod:
1. Annapurna, Manaslu
2. Gašerbrum I., Gašerbrum II.
3. Dhaulagiri, Nanga Parbat
4. Čo Oju, Šiša Pangma
5. Makalu, Kančenčonga
6. K 2, Broad Peak
7. Lhoce, Mt. Everest
Toxymoron - snímek již získal několik významných cen na zahraničních festivalech. Natočil jej režisér Jakub Hussar, posluchač druhého ročníku FAMO v Písku. Patří do kategorie sci-fi horor. Civilizace je po kruté chemické válce soustředěna v obřích izolovaných městech. Z rozsáhlých kontaminovaných oblastí dlouhé roky nechodí žádné zprávy. Avšak v těchto zdánlivě neobyvatelných zónách se přesto děje něco strašlivého.
Film "Poslední Plavky" je příběhem Jardy Kuchaře, hrdiny zašlé éry tuzexového bonu. Jeho finanční příjem spočívá v pronájmu vlastního bytu. Každé léto je nucen trávit u opuštěného rybníka, kde provozuje ještě opuštěnější bufet. Jeho pravou rukou (a to je levák) je místní prosťáček Kamil Hošpes. Mezi hrstku zákazníků patří dvojice traktoristů Jirka s Péťou a Jardův zapřísáhlý nepřítel, fanatický rybář Pepa Vrtílek se svým psem Pepíkem. Rozmarné letní dny jsou narušeny zjevením monstrózních rozměrů. Z hlubin vod třetí závlahové kategorie se vynořil monstrsumec Lojza a sežral Vrtílkova psa. Jarda Kuchař v Lojzovi vidí šanci na regeneraci místního turistického ruchu. Povolává rybáře z celé republiky. A dva skutečně dojedou...
Mladý muž se rozhodl poznat opravdový život a vypraví se na brigádu do ostravských dolů. Na dělnické ubytovně pak poznává nejrůznější typy lidí, poznává následováníhodné příklady i varovná selhání. Do příběhu, zploštělého dle normalizačních požadavků, jsou vkládána všelijaká moudra, která si hlavní hrdina se zájmem vyposlechne - třeba výrok, k němuž odkazuje samotný název. Jeden z rázovitých spolupracovníků totiž mladému muži sdělí, že chlap potřebuje k životu dvě věci - pořádnou práci a pořádnou ženskou...
Začínající pilot Olda Raška prožívá citovou krizi, která značně ovlivní i jeho profesionální schopnosti. Jen díky pochopení nadřízených si uvědomí své nedostatky a krizi překoná. Zatímco on životní dráhu začíná, zkušený pilot podplukovník Lošťák musí ze zdravotních důvodů s létáním skončit. Film je na svou dobu řemeslně velmi zručně odvedený a atraktivní, hlavně díky unikátním leteckým záběrům a sekvencím ze zákulisí letiště.
Filmový dokument mapuje donedávna nepřístupnou oblast údolí Rolwaling - západní přístupovou cestu do Khumbu, respektive k Ccho Oju a Everestu. V této relativně uzavřené a těžko přístupné enklávě se v čisté podobě zachovala jak jižní nepálskám tak i severní tibetská kultura. Film popisuje cestu expedice, hlavně pak zvyky, náboženství a život kmenů žijících v rozhledném údolí.
Dokumentárna rekonštrukcia všedných dní obyčajnej rodiny našich čias. Témou filmu je výchovný vzťah rodičov k deťom ako aj pedagogický vzťah učiteľov k žiakom.
Kreslená pohádka podle Hanse Christiana Andersena O malé Gerdě, která se vydala do paláce Sněhové královny, kde byl vězněn její malý kamarád.
Rok 1930 je pro německého spisovatele Carla Zuckmayera úspěšný. Světlo světa spatří film Modrý Anděl s Marlene Dietrich podle jeho scénáře a pracuje na divadelní hře Hejtman z Kopníku, která se hraje o rok později. A má také úspěch. Vzápětí podle ní vzniká film. Druhá filmová verze pak pochází z poloviny 50. let. Je to velmi pravdivá komedie o pruské byrokracii a militarismu. Když měla premiéru v pražském Činoherním klubu v roce 1980, měla také úspěch. A to nejen pro paralelu s absurdní byrokracií právě vládnoucího systému, ale také pro neokázalý lidský rozměr, který titulní postavě dokázal pod vedením Ladislava Smočka vtisknout "nováček" souboru Petr Nárožný. Inscenace se hrála deset let a uvidíte v ní řadu dalších vynikajících herců tohoto divadla, kteří už bohužel nejsou mezi námi. V lednu tohoto roku uplynulo od smrti Carla Zuckmayera 30 let.
V srpnu roku 1985 bylo po Spartakiádě, družstevníci sklízeli ve dne v noci obilí a jeden občan vyjel na dovolenou, avšak jeho výlet po vlasti se proměnil v masivní policejní akci. Byl dvakrát zatčen...kam přijel byly domovní prohlídky, sledovalo ho přes 300 tajných a ten nejsvědomitější z nich se málem utopil. Kdykoliv zabloudil, tak se prostě zeptal estébáků, jak dál...Tento film rekonstruuje památnou dovolenou s Václavem Havlem, jeho hostiteli a policejním hlídačem.
