Jeff "Dude" Lebowski je najlenivejším mužom okresu Los Angeles. Miluje bowling, koktaily Biely medveď, marihuanu a svoj koberec. Spokojne trávi dni povaľovaním, až kým mu dvaja gangstri tento koberec nezničia. Pomýlia si totiž Dudea s jeho milionárskym menovcom a vymáhajú od neho dlhy márnotratnej milionárovej manželky. Keď sa rozhnevaný Dude vydá do domu veľkého Lebowskeho hľadať zadosťučinenie a náhradu za zničený koberec, začína sa príbeh vtipne varírujúci príbehy z detektívok a film noir. Dude sa má stať prostredníkom medzi milionárom a vydieračmi, ktorí uniesli jeho ženu. Všetko sa však skomplikuje keď sa povaľačský antihrdina rozhodne spolu so svojimi kamarátmi - katolíckym Poliakom sláviacim židovské sviatky Waltrom a prihlúplym Donnym - obom stranám vyfúknuť spod nosa milión dolárov. Zapletie sa do situácií, kedy ho pornoproducent sfetuje, feministická akčná umelkyňa využije ako darcu spermie a dokonca sa ocitne vo vani s fretkou.Pseudochandlerovská kriminálna zápletka filmu je pôdorysom, na ktorom bratia Coenovci postavili košaté rozprávanie plné bizarných postáv a absurdných situácií okorenených typickým coenovským humorom. BIG LEBOWSKI je holdom ležérnemu spôsobu života a oslavou moderného Everymana Dudea. Zároveň je spleťou viacerých žánrov, ktoré s chuťou a fantáziou paroduje.
Píše se rok 1941 a mladý neurotický scénárista prožívá v nehostinném hotýlku mučivý existenciální zápas při psaní scénáře na objednávku hysterického šéfa hollywoodského studia, nucený přitom odložit vlastní autorská kritéria. Jeho jediným přítelem v osamocení a prázdnotě je tlustý pojišťovací agent z vedlejšího pokoje, ironicky krásná, permanentně indisponovaná postava. Atmosféra je plná tajemství, stínů a Finkových obsesí. Film je proložený množstvím zvukových a obrazových znaků (makrodetaily, zvláštní záběry). Interiéry i exteriéry jsou důsledně stylizované (světlé barvy prostředí spjatého s vedením studia, resp. pochmurné červenohnědé odstíny a pološero Finkova působiště). Sugestivnost pohybů kamery (bratři Coenové se ve všech svých filmech famózními jízdami kamery těší z kinematografických možností), herectví a zvuku (zvuková rovina je povýšena do neobvyklé významové polohy) dramatizuje banality a vytváří falešné napětí s absurdními zvraty. Film je jakousi kombinací Kafky, Hitchcocka a Harolda Lloyda. Bratři Coenové ve svých znamenitých dílech představují vtipný surrealismus dneška, baví se hrou citátů, rafinovaností a klišé. Jejich absurdní noční můry plné krutosti a černého humoru prozrazují zájem o klasický "film noir" a drsnou školu a vytvářejí stylově vycizelovaný, skeptický obraz lidské existence. Lehké komediální nadsázce jejich filmů odpovídá částečně exaltovaný herecký projev i občasná, s kýčem hraničící symbolika. Patří k čelným představitelům podnětného proudu amerického nezávislého filmu. Film byl roku 1992 nominován na Oscara v kategoriích výprava, kostýmy, mužský herecký výkon ve vedlejší roli (Michael Lerner).
Byla to televize, která ho vynesla na vrchol popularity, ale jeho největší role se odehrávaly mimo zákulisí studií a přenosových vozů. Příběh legendárního amerického showmana, který žil dvěma životy. Přes den pracoval jako televizní scénárista a producent, v noci jako úkladný vrah ve službách CIA.
Neobvyklé akční krimi o bankovních lupičích, kteří chtějí získat zpět kdysi ukořistěné peníze.
Režisérský debut Michaela Cimina v sobě spojuje charakterovou studii i road movie. Snímek sleduje zločineckou dráhu čtveřice asociálů. Bývalý zloděj Thunderbolt (Clint Eastwood) a flákač Lightfoot (Jeff Bridges) se seznámí, když Thunderbolt naskočí na útěku před gangsterem do Lightfootova ukradeného auta. Spolu se vydávají na bizarní výpravu za Thuderboltovým lupem z dřívější akce, aby je o něj nepřipravili jeho bývalí parťáci, sadistický Red (George Kennedy) a inteligencí nepříliš oplývající Goody (Geoffrey Lewis), všichni ale na místo dorazí pozdě. Jednotřídní školní budova, kde byl lup ukryt, jako by se propadla do země. Všichni se tedy dají na spořádaný život a najdou si práci, přitom však plánují, že vyloupí stejné místo, které Thunderbolt a Red „udělali“ už dříve. Přestože se plán nezdaří, Thunderbolt a Lightfoot zjistí, že něco jim přece jen vyšlo, tedy alespoň si to myslí. Eastwoodův „pohodový“ Thunderbolt představoval odklon od jeho dřívější polohy drsných policistů či pistolníků. Na tuto hereckou proměnu reagovali velmi příznivě také diváci, a snímek tak zaznamenal poměrně slušný kasovní úspěch. Bridges získal svou druhou nominaci na Oscara v kategorii Nejlepší výkon ve vedlejší roli, avšak Cimino následný projekt s Eastwoodem odmítl, načež dosáhl svého uměleckého vrcholu snímky Lovec jelenů (1978) a Nebeská brána (1980).
Seznámíte se s rodinou mlynáře Kaliby, který je hrdý nejen na svůj mlýn, ale i na rodinou tradici, podle které se mlynářské povolání dědí na hoštěnickém mlýně už bezmála tři sta let. A protože pan Kaliba nemá syna, je jisté, že jeho jediná dcera Liduška si musí vzít za muže mlynáře. Možná by se tak i stalo, kdyby se Kalibovi nevypravili na jubilejní výstavu. Tady se totiž Liduška seznámí s pohledným inženýrem Karlem Loukotou, který je sice převelice horlivým členem cyklistického spolku Nežeň se!, ale proti lásce není vůbec imunní. Samozřejmě na něj čeká řada patálií a překážek, přičemž tou největší je samozřejmě mlynář Kaliba se svou urputnou snahou dodržet rodinnou tradici... Tento námět byl již v českém filmu zpracován v letech 1925 a 1929.
Josef Houbička, majitel malostranského činžovního domu U pěti veverek, je laskavý a shovívavý dobrák, který se nechá bezohledně utlačovat svou pyšnou manželkou Filoménou a ještě potají napravuje její rozmíšky s nájemníky. Půjčuje peníze na činži dvěma chudým malířům a uplácí uražené služebné, jen aby byl v domě klid. Chtěl by v domě obnovit starou mydlárnu, Filoména však prosazuje výnosnější garáže. A protože ani jeden z nich nechce ustoupit, odejde nakonec Houbička po jedné z hádek z domu. Spřátelí se s hostinským Pulcem, který vede nepříliš prosperující hostinec U děravého džbánu...
Na slavnostně vyzdobeném kocourkovském nádraží čekají napjatí obyvatelé na příjezd významného hosta, syna pytláka Jalovce, který odešel před lety do ciziny a tam se proslavil. Omylem však za něj považují uprchlého trestance č. 1313, takto Ferdinanda Kaplana, který se po útěku převlékl do civilních šatů. Zpočátku je sice slavnostním uvítáním poněkud překvapen, ale pak se rozhodne využít příležitosti a velmi rychle se vpraví do nové role. Když je zanedlouho po svém příjezdu zvolen starostou začnou se brzy díky jeho neodolatelné výmluvnosti dít v Kocourkově věci nevídané, většinou s cílem přilákat do města zástupy turistů...
Hrdiny české filmové komedie jsou studenti Obchodní akademie, kteří úpí ve školních lavicích pod lavinou velkého množství učiva, bez něhož se prý při výkonu budoucího povolání neobejdou. Jedním z nejméně oblíbených učitelů je přísný a neústupný profesor Vlk, pyšný na svou učebnici. Přesto probíhá život studentský poměrně v klidu, ale jen do chvíle než přijdou prázdniny a studenti se vydají na prázdninovou praxi přímo do terénu. Snímek sleduje jak neradostně dopadlo první střetnutí s obchodní realitou pro tři z nich, pro Karla Zemana, Ivana Javorského a Vaška Pelíška...
Hlavní hrdina, sympatický inženýr, je vzorným pracantem, avšak čas od času na několik dní zmizí, aby se oddal bezuzdnému flámování. Jeho kamarádi sice tyto absence kryjí - ale nakonec dospějí k závěru, že musí svého druha oženit, aby mu zabránili v dalších výstřelcích. Po mnoha zmatcích a nedorozuměních však kýžená svatba přece jen nastane, a dosud slabošský protagonista se může v klidu věnovat budování nové společnosti. Ač celý příběh vyhlíží, jako kdyby pocházel z nějakého meziválečného kýče, filmové podoby se dočkal v roce 1950; však také námět poskytl v té době již nežijící Vladimír Slavínský.
"Nebyly to žádné herecké problémy, spíše jsem hrála proto, abych lidu v těžké době poskytla trochu veselí," řekla o svých komediálních rolích v době okupace herečka Růžena Nasková. Jednou z nich byla i postava Růženy Brychtové v půvabné komedii o babičce, která vychovává svou vnučku Jarmilu podle pravidel starých časů. Teprve její druhá vnučka, vysokoškolačka Jiřina, důstojnou starou dámu přiměje nejen ke změně názorů na mládež, ale také ji naučí trampovat, říkat "Ahoj!" a střílet z luku. Nakonec však okolnosti přinutí babičku, aby zanechala lehce výstředního života a vrátila se do starých kolejí...
