Filmy online ke shlédnutí zdarma

Fred Astaire hraje v tomto titulu autentickou roli módního fotografa (inspirovanou životem kameramana Richarda Avedona), jenž promění Hepburovou v Pařížskou modelku.

Regina (Hepburn) se vrací do Paříže z lyžovačky ve Švýcarsku. Čeká jí ovšem nemilé překvapení. Její manžel je nezvěstný a spolu s ním i všechny peníze, které měli. Do toho se o ní začnou zajímat agenti CIA a další podivíni, kterým jde všem jen o jedinou věc. Dozvědět se, kde jsou peníze. Manžel je totiž za války zpronevěřil. Napětí, žánrové schválnosti, product placement a další komponenty tento film učinili nesmrtelným. Především muzikálový režisér Donen napíná diváky od začátku do konce. Audrey Hepburnové v roztomilém kožíšku a špercích za několik desítek tisíc dolarů jde totiž permanentně o život.

Matthew Hollis (MICHAEL CAINE) a jeho najlepší priateľ Victor Lyons (JOSEPH BOLOGNA) cestujú do Ria na obchodnú cestu. Obaja majú so sebou svoje dospievajúce dcéry Karen (VALERIE HARPEROVÁ) a Jennifer (MICHELLE JOHNSONOVÁ). Keď sa Matthew zaľúbi do Jennifer, milovanej dcéry svojho priateľa Victora, a ona jeho city opätuje, usilujú sa to obaja zachovať v tajnosti. Victor však zúri, keď sa dozvie o nejakom staršom mužovi v dcérinom živote a chce ho vypátrať. O pomoc požiada, pravdaže, Matthewa...

Mladý, ambiciózní Brian vždycky snil o kariéře, která by mu přinesla moc, vzrušení a rychlý profit. Jenže nabídky na tato, v jeho očích, lukrativní místa se zrovna moc nehrnou a tak když finanční situace není už nejrůžovější, vezme místo barmana. A brzy pochopí, že to nebyla úplně špatná volba.

Obchodník Steven spekuloval na burze tak, že jedinou možností jak odvrátit konkurz, je vražda jeho bohaté manželky Emily. Na tuto vraždu si najme milence své manželky Davida, kterého Steven vydírá. Avšak plán se mu vymkne z ruky: naopak je to Steven, na koho padne podezření...

Píše se rok 1951 a hollywoodský scenárista Peter Appleton dostává předvolání, aby se dostavil k výslechu před Výbor pro vyšetřování neamerické činnosti. Appleton však náhodou havaruje s autem a při nehodě ztratí paměť. Skončí v městečku, kde ho považují za pohřešovaného válečného hrdinu Lukea Trimbleho. Všichni, včetně Lukeho přítelkyně, oslavují jeho návrat, vojákův otec (oscarový vítěz Martin Landau) šťastně vítá svého "syna". Společně opraví a dají do pořádku místní kino The Majestic, ale když Appleton uvidí film, k němuž napsal scénář, paměť se mu vrátí. Nyní stojí před nelehkou volbou - zda se má navrátit k bývalému životu nebo zůstat v tom novém, který si zamiloval.

Divadelní rekvizitář podezřívá svou manželku z nevěry. Jeho chorobná žárlivost propuká při představení Shakespearova Othella... Starší námět Josefa Rovenského realizoval režisér Františka Čápa besprostředně po natočení "Nočního motýla" jako pokus o komorní psychologické drama - výsledek není moc přesvědčivý.

Příběh mladého chlapce Julia, který se po studiích vrací do rodného zámečku na břehu řeky Otavy. Jeho rodiče již zemřeli, na zámku žije jen přísná teta s dospívající dcerou Rosou. Chlapec však přilne k bývalému kamarádovi z dětství Petrovi a mladičké dcerce převozníka Klárce. Do těchto dvou světů vstoupí jako exotický živel zraněný student Šimon, který do života mladých lidí na obou březích krásné řeky přinese lásku i smrt...

Marta Dekasová pracuje jako vychovatelka v posádkovém městě. Krásná dívka je středem pozornosti řady mužů, touží však pouze po nadporučíku Vargovi, který je ženatý a odmítá ji. Zoufalá Marta se vrhá do náruče nejdotěrnějšího ze ctitelů, a poté je s hanbou propuštěna. Odchází do Prahy ke kamarádce Kiki, stává se barovou zpěvačkou a pokračuje v cestě po šikmé ploše. Naděje na nový život jí svitne, když se do ní zamiluje mladý student, jenomže právě tehdy se v baru objeví Varga a znovu rozjitří nevyhaslé city... NFA archivuje německy namluvenou kopii o délce 2238 metrů. Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 1. 8. 1941. Film byl uveden na IX. MFF v Benátkách v roce 1941.

Moudrost a laskavost stáří v adaptaci nejslavnějšího českého literárního díla. V době okupace vznikla nejúspěšnější adaptace nejčtenějšího románu u nás. Obrazy z venkovského života inspirované vzpomínkami spisovatelky na vlastní dětství. Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod stejným názvem v režii They Červenkové v roce 1921 s Ludmilou Innemannovou v hlavní roli. O čtyřicet let později natočil režisér Antonín Moskalyk dvoudílnou fresku s Jarmilou Kurandovou.