Dokument i fikce (prostřednictvím animovaných sekvencí) se potkávají v ambiciózním portrétu švédského písničkáře José Gonzáleze, který si v poslední dekádě získal silnou mezinárodní popularitu. Duo režisérů sleduje muzikanta pomocí několika vizuálních klíčů najednou: je tu videodeník, průmyslové kamery, koncertní sekvence, dokumenty z turné a animace. To vše směřuje ke společnému cíli: natočit cosi tak unikavého, jako je tvůrčí proces. Kde se berou písně? Co musí předcházet vzniku silného songu? González si nahrává své samomluvy, dotýká se cesty fotonu od slunce k našemu oku, darwinismu i tvůrčích muk. Natáčelo se tři roky ve Švédsku, Velké Británii, v Japonsku, Jižní Africe, USA, Chile a Argentině. Režisér Mikel Cee Karlsson podotýká: „Když se pokoušíme najít smysl své existence, je v tom něco absurdního, fascinujícího a krásného. Prostřednictvím tohoto filmu jsme se rozhodli nalézt tvar pro privátní proces tvorby. Ukázat, jak osobní vnímání a fragmenty každodenního života formují náš vklad, který posíláme zpátky do světa.“
Příběh bývalého agenta CIA, o kterém se myslelo, že je mrtev. Krátce poté, co se vrátí zpět do New Yorku, jej kontaktuje záhadný muž, který si říká Finch. Ten disponuje značným společenským postavením a zdá se, že ví víc, než říká.
Na vzniku seriálu spolupracoval J. J. Abrams a na scénáři minimálně několika úvodních dílů se významně podílel Jonathan Nolan, jenž sepsal kompletně scénář k MEMENTU. Roli bývalého agenta ztvárnil James Caviezel (VĚZEŇ, UMUČENÍ KRISTA) a tajemného Finche si zahrál Michael Emerson (ZTRACENI, SAW: HRA O PŘEŽÍTÍ).
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak rozeznáte ženu od muže? Nebo nad tím, zda je to vůbec důležité? Či nad tím, proč se lidé zaobírají zkoumáním rozdílů mezi muži a ženami, a tím, jak tyto rozdíly reflektuje popkultura? Pokud ne, nevadí, Sut Jhally to udělal za vás. Navazuje na známé teorie z genderových studií a na příkladech z reklamního, hudebního a filmového průmyslu demonstruje, že rozdíly mezi muži a ženami jsou z velké části utvářeny právě samotnými lidmi. Tyto genderové kódy zřetelně oddělují jedno pohlaví od druhého a ustavují pomyslná pravidla společenské komunikace nutná pro interakci jedinců v rámci dané kultury. Problém nastává tehdy, když jsou tyto uměle stvořené kategorie chápány jako „přirozené“ a „normální“. Jak Jhally podotýká, genderové konstrukce poodhalíme jen tehdy, když pečlivě a cíleně zkoumáme své okolí. Ať už je to svět reklamy a marketingu, hudebních videoklipů nebo filmu a televize, genderové kódy jsou vytvořeny tak, aby byly co nejsrozumitelnější a nejjednodušší. Ona zjednodušení s sebou ovšem přinášejí jistá rizika. Vytvářejí muže a ženy, kteří v tom opravdovém světě vlastně vůbec neexistují. Ba co víc, jen málokdo tuší, že nejsou skutečné. Zdroj: Academia Film Olomouc
„A potřebujeme to všechno?" Na to samé se ptá i jeden z průkopníků počítačového rozvoje a umělé inteligence, bývalý profesor Joseph Weizenbaum, který se stal nejtvrdším kritikem budoucnosti ve znamení technologické všemohoucnosti. Obrací se na vědce a inženýry po celém světě s argumenty, že stroje nebudou nikdy schopny lidského soucitu nebo moudrosti. Mimo to nám také dokument Plug & Pray prostřednictvím rozhovorů s technologickými vědci z laboratoří Itálie, Japonska i Německa předkládá důsledky celého technologického pokroku a nastoluje základní tematické problémy v otázkách týkajících se svobodné vůle, odpovědnosti vědeckých počinů, a dokonce narušení identity jedince. Ale vědci a inženýři, stejně jako Raymond Kurzweil a Hiroshi Ishiguro, nepřestávají pracovat na vývoji inteligentních robotů. Dokonce jsou na nejlepší cestě k tomu, aby se stala robotika nedílnou součástí všech oblastí lidského života. Roboti mají dělat domácí práce, starat se o děti, pečovat o staré lidi... Díky tomu, že konečná vize zasahuje ještě dál, záměr propojení člověka a stroje se tak může stát koncem biologické evoluce. Zdroj: Academia Film Olomouc
Vše začíná s bývalým fundamentalistou z Texasu, který byl vyloučen z provinční církve, protože se ptal na příliš mnoho otázek. Řekli mu: “Kdyby Bůh chtěl, abys toto věděl, dočetl by ses o tom v Bibli. Takže se starej raději o své spasení.” Ovšem taková odpověď pro něj nebyla dostatečná a tak se vydal na pátrání, aby zjistil, kde byl Ježíš během “tajných let”, když mu bylo mezi dvanácti a třiceti lety. Nový zákon o tomto období mlčí, ovšem v Indii je známo, že se mladý Ježíš připojil ke karavaně a vydal se na východ, kde údajně žil s hinduisty a budhisty. Do jaké miry jsou tyto informace založeny na pravdě?
John Goodnight (Luke Perry) príde ako mladý chlapec pri prestrelke o oboch rodičov. Zachráni ho žena vtedajšieho sudcu, ktorá mu poskytne vzdelanie a vychová z neho sudcu so silným zmyslom pre spravodlivosť. Po čase je premiestnený z Chicaga do oblasti Wyoming, na miesto svojho detstva. Všetko tu ovláda Mr. Reed (Ron Lea), pre ktorého je John Goodnight nepohodlný, pretože mesto riadi svojimi pravidlami a zákonmi. John sa navyše zamiluje do Kate Ramsey (Lara Gilchrist), dcéry vraha svojich rodičov. Podarí sa mu znova nastoliť spravodlivosť a vyrovnať sa s minulosťou?
Pořad z prostředí záchranného centra Villalobos, největšího centra pro pitbullteriéry, kde je umístěno kolem 200 psů. Hlavní postava Tia Maria Torres se věnuje opuštěným, týraným a nechtěným psům této rasy, která je obecně brána jako problematická a zajišťuje jim nové domovy. V pořadu se na této činnosti podílí také její dcera a část zaměstnanců tvoří propuštění trestanci; dává jim tak také druhou šanci..
Partičke kamarátov z mesta Maaskantje sa jedného dňa prihodí niečo strašné. Všetci z dôvodu finančnej krízy stratia robotu, nešťastnou náhodou pár z nich príde aj o svoj domov a peniaze, ktoré im ešte ostali, veľmi rýchlo minú. Bez financií to však v dnešnom modernom svete nejde, preto sa rozhodli neplatiť za nič a všetko si brať zadarmo, bez ohľadu na následky.
Dva nepřátelští piloti se ve vzduchu navzájem sestřelí a později se sejdou na stejném místě. Ve snaze přežít tuhou zimou v norské divočině musí držet pospolu. Je to začátek dlouhého a nepravděpodobného přátelství.
Dva páry spojuje stejná touha. Touha po vlastním dítěti. To ale nepřichází. A právě o jejich nekonečném boji s neplodností vypráví film Tiché toužení. Režisér Timo Haanpää ve svém snímku přibližuje problém, který trápí stále více lidí po celém světě, a na příkladu dvou párů ukazuje, čím vším si musí projít, než se dočkají vytouženého potomka. Bolestivá vyšetření, nákladná léčba, nekonečné čekaní na výsledek těhotenského testu, zklamání a pak totéž znovu a znovu. A to vše bez záruky, že bude léčba úspěšná. Navíc tento kolotoč nemůže trvat donekonečna. Ale kdy je ten správný čas přestat to zkoušet? Jak vůbec hormonální léčba se spoustou vedlejších účinků ovlivní partnerský vztah? Jaký je to pocit vidět kolem sebe šťastné rodiny s dětmi? A stojí rodičovství za to všechno? Na tyto otázky alespoň částečně odpovídá film Tiché toužení. Oba páry se svému problému snaží čelit statečně a miminko si dočasně nahrazují domácími mazlíčky. Kvůli nákladné léčbě se neváhají zadlužit. A právě ve chvíli, kdy partnerka řeší, zda za to nákladná léčba stojí, partner bez váhání prohlásí, že odpověď dostane, až bude chovat jejich dítě. Zdroj: Academia Film Olomouc
