Moderní pohádka, která spojuje pohádkové prvky se současnou životní realitou a je zároveň i filmem o filmu. Děj se odehrává v barrandovském studiu. Devítiletá Maruška čte ve škole slohovou práci o tom, jak byla se třídou na exkurzi ve filmových ateliérech a jak se tam setkala s opravdovským" černokněžníkem, který byl ovšem hrozně zapomnětlivý. Ona a její kamarád Honzík dostali do rukou jeho kouzelnou kouli, kvůli níž se stalo plno neuvěřitelných věcí...
Podle anekdotické historky sepsané Milanem Kunderou natočil začínající Hynek Bočan nahořklé, nakonec ani ne příliš veselé zamyšlení nad těžkým osudem slušného člověka, jenž nenalezne sílu jednoznačně odmítnout dotěrnost sebejistého grafomana. Ten totiž plachému kunsthistoriku tak vehementně vnucuje své bezcenné spisky, až mu rozvrátí veškeré pracovní i rodinné jistoty... Působivé je zasazení příběhu do věčně rozkopaných, neupravených pražských ulic.
Lhát se nemá! Zvlášť když se to neumí. Český film podle povídky Milana Kundery ze sbírky Směšné lásky.
Odborný asistent Akademie výtvarných umění Karel Klíma vede bezstarostný život. Má úspěch v práci i u své mladičké milenky Kláry, která se právě nastěhovala do jeho podkrovního bytu. Jednoho dne mu však přijde dopis od jakéhosi pana Zátureckého, který urguje odborný posudek své studie o Mikoláši Alšovi. Klíma nemůže rukopis najít, a tak Zátureckého odbude vyhýbavým dopisem. Netuší, jak moc si tím zavařil. Záturecký jej začne systematicky vyhledávat na fakultě i doma. Za každou cenu po Klímovi požaduje slíbený posudek, který má prý pro něj životní význam. Klíma se napřed dotěrnému chlapíkovi vyhýbá. Po čase jeho rukopis najde, ale zjistí, že jde o grafomanský výplod bez jakékoli hodnoty. Každý pokus zbavit se dotěrného autora je však neúspěšný. To co bylo na začátku drobnou lží, teď pomalu začíná ovlivňovat veškerý Klímův život...
Tragikomický snímek vznikl podle povídky Milana Kundery, uveřejněné ve sbírce Směšné lásky. Film s typicky kunderovskou zápletkou o zcela banální události a o jejích nečekaně velkých důsledcích se stal celovečerním debutem scenáristy a režiséra Hynka Bočana.
Perfektně zorganizovaná akce zahraničního špičkového kasaře selhá na "zájmech " několika českých podvodníčků. Ve vile, která je určena k demolici byl v trezoru zlatý poklad, ale díky "zájmům" zmizel…
Nerytířská klání českého rytíře Ryndy ve vynikajícím podání Rudolfa Hrušínského. Čechy, podzim roku 1647. Země je zničená třicetiletou válkou, zdeptaná habsburskou mocí a násilím katolické církve, která se všemi silami snaží vymýtit poslední zbytky protestanství. Všude vládne chudoba, často i hlad. Dokonalým obrazem těchto poměrů je malá tvrz českého šlechtice, na níž se odehrává tento příběh. Rytíř Václav Rynda z Loučky chce v těžké době přežít a mít klid. Dlouho odolává svodům protestantského emigranta Jindřicha Donovalského, nyní ve službách francouzského krále, který jej chce vyprovokovat ke vzpouře proti Habsburkům. Když je uzavřen westfálský mír, pro Donovalského a jeho společníky válka skončila. Rytíř Rynda však s hrstkou věrných vyráží do sebevražedného boje za čest a slávu... Premiéry na naší televizní obrazovce se tento film dočkal až v roce 1991.
Tento historický snímek Hynka Bočana se dotýká váhavosti českého národa, ochotného shýbat hřbet před cizí nadvládou - zasazení na sklonek třicetileté války dovolilo zobrazit bídu, která postihuje i zchudlé šlechtické prostředí. Rudolf Hrušínský tu zpodobňuje nerozhodného rytíře, dlouho a zbytečně přemlouvaného, aby se připojil k protihabsburskému boji. Příběh uchvátí nejen zobrazením různorodých lidských povah, intrikami a pochlebováním, ale také poměry vládnoucími na zdevastovaném dvorci, nořícího se do bláta a obhroublosti. Vznikl tak jeden z nejlepších historických filmů aktualizačního zaměření, právem řazen se po bok takových výpovědí jako Kladivo na čarodějnice.
Příběh z pera bývalého mukla Jiřího Stránského a dnešního předsedy PEN-klubu je situován do 50. let a uranového lágru politických věznů na Příbramsku, kam po pádu stalinského kultu přichází na konci roku 1958 coby vězeň bývalý náčelník Hlavní správy nápravných zařízení plukovník Dobrý. Téma soužití bývalého hlavního "bachaře" a politických vězňů v bolševickém koncentráku posloužilo tvůrcům k nadčasové úvaze o možnosti (či nemožnosti) odpuštění a smyslu spravedlnosti. Snímek bohužel nesplnil očekávání - především pro svou syžetovou řídkost a nedostatečné vyklenutí dramatického oblouku včetně přirozené gradace příběhu. Příjemné jsou naopak kamera a herecké obsazení, tvořené doslova plejádou špičkových českých herců. Představitel jedné z hlavních rolí - Jiří Schmitzer byl roku 1997 oceněn Českým lvem.
Student Jiří Voldán je po vyhlášení mobilizace v roce 1914 odveden k rakousko-uherské armádě a bojuje proti Rusku. S českými a slovenskými vlastenci se rozhodne přejít na ruskou stranu. Je raněn a v kyjevském lazaretu se seznámí se slovenskou ošetřovatelkou Maryšou, která prchla před maďarskými úřady. Jiří se zotaví a vstoupí do československých legií. Dostane se i do Itálie a Francie. Během války je dvakrát zatčen rakouskými hlídkami a odsouzen za velezradu k smrti. Jeho přátelé ho však osvobodí. Po vyhlášení samostatnosti Československa se Jiří i s Maryšou vrátí do Prahy. Jejich společné štěstí však netrvá dlouho. Přichází zpráva o obsazení Slovenska Maďary a opět je nutno bojovat. Maryša je v bitvě raněna a umírá v náručí nešťastného Jiřího.
Tragikomické dění v idylickém městečku Rukapáně odkrývá jak předsudky místních obyvatel, tak jejich solidaritu. Kronika městečka Rukapáně zachycuje úsměvné i tragické osudy jeho obyvatel na konci devatenáctého století. Pytlák Matěj zachrání radu Zimmerheiera v zasypaném dole, starosta Buzek je varován andělem, aby nechal pití, a další události tvoří mozaiku maloměsta. MImopražská premiéra se uskutečnila již 4. 9. 1942 v Ronově nad Doubravou, kde se natáčely exteriéry.
Student Jarka Pšenička dělá v této české komedii starosti pedagogům i rodičům. V sextě studuje už druhým rokem a opět ho čeká další reparát. Jeho sestra Věra je pravý bratrův opak: je vzorná studentka. Ale ani jí se trable nevyhnou beznadějně se zamiluje do Jarkova domácího učitele, kandidáta profesury Stáni Maříka... Nábytek dodaly Spojené UP závody.
Jean (Catherine McCormack) pracuje na článku o dvoch brutálnych vraždách, ktoré sa odohrali takmer pred sto rokmi na ostrove Shoals. Zdá sa, že tieto zabudnuté zločiny majú istú spojitosť s nedávno spáchanou vraždou. Pri ceste na ostrov, kam ju sprevádzajú manžel Thomas (Sean Penn bol za túto úlohu nominovaný na Oscara) a jeho brat so svojou sexi priateľkou (Elizabeth Hurley), Jean objaví dokumenty, ktoré detailne opisujú oba hrozné činy. Navyše sa začne ukazovať pravá povaha vzťahu jej manžela a bratovej priateľky, ktorá až príliš dobre pozná jeho „Báseň o Magdaléne“, za ktorú Thomas dostal Pulitzerovu cenu... Jean musí odhaliť pravdu alebo čeliť vlhkému hrobu.
Píše sa rok 1999. Bývalý policajt Lenny Nero trávi posledné dni starého milénia priekupníctvom s pamäťovými discami, na ktorých sú priamo z mozgovej kôry nahrané spomienky, zážitky a pocity. Jedného dňa sa k nemu dostáva takýto disk, na ktorom je nahraný zážitok vraha prostitútky. Lenny zavraždenú osobne poznal a preto sa podujme vraha vypátrať. Dostáva sa však stále hlbšie a hlbšie do špirály vydierania, vrážd a násilia. Podarí sa mu prežiť a prípad vyriešiť? Film vyniká unikátnou atmosférou sveta blízkej budúcnosti (v súčasnosti už v minulosti) a nejednorozmerným riešením etických problémov technického pokroku.
