V prvej štvrtine 20. storočia sa černoch Johnson (MAYNARD EZIASHI) rozhodol, že dosiahne spoločenské uznanie nielen medzi svojimi nigérijskými krajanmi. Keďže je vzdelaný, spočiatku sa mu darí preniknúť do bielej spoločnosti, ale svojimi intrigami a svojskými morálnymi zásadami si zničí svoju budúcnosť. Najprv podvádza svojho nadriadeného, britského správcu Rudbecka (PIERCE BROSNAN), neskôr dokonca zabije obchodníka Gollupa (EDWARD WOODWARD).
Keď sa k hroznému činu prizná, prosí len o jediné aby ho nepopravili verejne, pretože by stratil vážnosť u svojich krajanov...
Rok 1923, britská koloniálna Nigéria. Černoch Johnson (MAYNARD EZIASHI) je oddaným úradníkom britského správcu Harryho Rudbecka (PIERCE BROSNAN). Najväčšou Johnsonovou túžbou, a do čoho vkladá všetku svoju energiu, je integrovať sa do bielej spoločnosti a získať si uznanie nielen medzi svojimi rodákmi, ale aj koloniálnymi úradníkmi.
Správa sa preto britskejšie ako rodený Brit, rozpráva vybranou angličtinou a jeho spôsoby sú niekedy priam neznesiteľné. Chce dosiahnuť, aby ho Rudbeck natoľko potreboval, že ho vezme so sebou pri návrate do Veľkej Británie. Preto falšuje úradné záznamy, lebo si myslí, že si to v Londýne všimnú a povolajú Rudbecka na zodpovednosť. Jeho intrigy mu však nevyjdú a Rudbeck ho prepustí.
Johnson si nájde nové zamestnanie u obchodníka Sargyho Gollupa (EDWARD WOODWARD) a posadne ho iná spaľujúca túžba čo najskôr zbohatnúť. To znamená byť nenahraditeľným kreatívnym finančným radcom svojho zamestnávateľa tak, aby peniažky putovali do jeho vrecka.
Rudbeck si Johnsona opäť k sebe povolá a zamestná ho dozorom pri realizácii výstavby ciest. Keď však Johnson už nemá finančné prostriedky na výplaty, presvedčí robotníkov, aby robili zadarmo a úspešne výstavbu dokončili. Johnsona prichytia pri sprenevere a prepustia, zúfalý muž nevidí iné riešenie ako zabiť Gollupa, aby mohol peniaze vrátiť.
Po priznaní prosí Rudbecka, aby ho zabil, pretože by nezniesol verejnú popravu najväčšie poníženie pred svojimi krajanmi...
Mladý právník Rick Harris začíná na přímluvu svého vlivného bratra v kanceláři guvernéra, který dostane za úkol prověřit několik případů k smrt odsouzených vrahů kvůli případnému udělení milosti. Zaujme ho causa Cindy Liggettové. O její vině není pochyb, ale Rick se přesto snaží získat pro ni milost. Jeho práce je však komplikována skutečností, že brutalita Cindyina činu obrací veřejné mínění proti ní a ona sama zpočátku odmítá s Rickem spolupracovat. Najít pro její čin polehčující okolnosti není nijak snadné, ale mladý právník nepřestává bojovat. Jeho čas se však krátí - rozsudek je potvrzen. Guvernér uděluje milost jinému odsouzenci a Cindy začíná počítat dny v cele smrti. Rick je navíc pro svou nemístnou horlivost z případu odvolán. Jeho vztah k Cindy je už v té době ale natolik silný, že nedokáže svůj zápas vzdát. Krátce před vykonáním rozsudku se mu dokonce podaří získat svědectví, potvrzující, že obě vraždy spáchala pod vlivem drog, ale zdá se, že je pozdě. poprava už začala...
Král jménem David žil údajně r. 1010 - 970 př. n. l. a je považován na zakladatele judsko- izraelského království. Pocházel z kmene Juda a působil ve službách muže zvaného Saul, po jehož smrti využil příznivé politické situace v Palestině ke sjednocení hebrejských kmenů. Po řadě válek, zejména proti Filištínům, založil větší státní útvar s centrem nejprve v Hebronu, posléze v Jeruzalémě. Již za jeho vlády však začaly vznikat rozpory mezi severní a jižní částí státu, se kterými se musel potýkat i jeho následovník, kterým nebyl nikdo jiný než muž jménem Šalomoun. Tolik tedy píší dějiny a tvůrci amerického historického filmu Král David se pokusili věrně zachytit právě tento jejich úsek. Na počátku nalezne prorok Samuel mladého jinocha, syna pastýřova jménem David, ve kterém Bůh vidí příštího krále. Když David zvítězí nad Goliášem a strhne svou odvahou armádu k boji, všichni věří, že volba boží byla správná. Uplynou roky a David věnuje svou lásku Saulově dceři. Ta zůstává k jeho citu chladná a vidí v něm spíše vetřelce, který odstrčil jejího bratra. Nakonec i Saul se začne bát Davidovy slávy a moci válečníka...
Existuje málo českých hereček, které se proslavily v Americe. Přesto jedna s prudérní Amerikou pořádně zahýbala. Top modelka Paulina Porizková. Právě tato krásná česká děva je jednou z hlavních postav americké krimi komedie Její alibi, v níž záhadná kráska obrátí naruby život spisovatele detektivek. Mužský protipól tvoří úspěšný literát Phil, který se při zoufalém hledání nového nápadu ocitne v soudní síni, kde se právě projednává případ rumunské emigrantky Niny Ionescu, podezřelé z vraždy. V náhlém vnuknutí jí poskytne falešné alibi a odveze do svého domu jako novou inspiraci. Velmi brzy v něm však vzklíčí podezření a on se dostává do situací, z nichž uniká smrti jen o vlásek.
Leafy, anglický diplomat v africkém státě Kinjana, je mladý, přátelský, ambiciózní a velmi frustrovaný. Jeho nesnesitelný šéf se zajímá jen o svoji kariéru a Kinjana je ostatně poslední místo, kde by chtěl Morgan žít. Brzy se však ukáže, že dosavadní problémy byly zcela zanedbatelné ve srovnání s tím, co na Morgana v blízké budoucnosti čeká...
Mladý anglický diplomat Morgan Leafy, vášnivý milovník žen a alkoholu se stane vyslancem v novém nezávislém africkém státě Kinjanja. K jeho prvním úkolům patří navázání "úzkých kontaktů" s významným domácím politikem Samem Adekunlem. Morgan však naváže blízký vztah s jeho manželkou. Politik ho s ní přistihne a žádá od něj za mlčení spolupráci pří vlastních nezákonných obchodech.Vzdá se radši své politické kariéry?
Tento film byl inspirován skutečně žijícím hrdinou Desmondem Doylem a jeho dětmi Evelyn, Mauricem a Dermotem. Příběh se odehrává v Irsku padesátých let, kdy osamocený otec vychovává své tři děti. Ve chvíli, kdy se zhorší jeho finanční situace, soud i církev rozhodnou o odebrání dětí a jejich umístění do sirotčince. Desmond se toto rozhodnutí snaží s pomocí svých přátel zvrátit u Nejvyššího soudu. Příběh se uchoval v paměti lidí jako důkaz o otcovské lásce a síle lidského ducha.
Pro Daisy, bohatou a tvrdohlavou americkou židovku, která je už příliš stará na to, aby mohla řídit auto, najímá syn v padesátých letech 20. století, kdy se v ulicích i politice opět řeší rasové spory, černošského šoféra. Do rodiny přichází Hoke a musí si před Daisy, která předstírá, že ho nepotřebuje, svou pozici obhájit. Hoke nemůže pochopit její izolovanost od světa a neschopnost uchopit společenské změny. Ona zase nedokáže pochopit, proč jsou lidé jako Hoke neustále rozhořčeni... Až ve chvíli, kdy jde slečna Daisy do domova důchodců a Hoke je už moc starý na to, aby ji vozil, si oba dva uvědomí, jak moc se měli rádi a jakými dobrými přáteli byli...
Libby Parsonová (Ashley Judd) má vše, bohatého hezkého manžela, kterého miluje, syna Mattyho, kterého zbožňuje, krásný dům blízko Seattlu, skvělé přátele. Její idylický život se ale najednou změní v noční můru poté, co její muž náhle zmizí během romantické vyjížďky lodí a ona je obviněna z jeho vraždy. Obžalována a odsouzena, Libby přiměje svou nejlepší kamarádku Angie (Annabeth Gish), aby adoptovala jejího pětiletého syna. Angie souhlasí, ale poté s Mattym záhadně zmizí. Libby se podaří s pomocí svých přítelkyň ve vězení, Margaret a Evelyn, po telefonu najít Angie a spojit se s ní a se svým synem, kteří jsou teď v San Francisku. Odhalí, že oba dva žijí s jejím bývalým manželem, který svou smrt pouze předstíral, aby mohl přijmout novou identitu. Její přítelkyně ve vězení Margaret, která je rovněž odsouzená za vraždu manžela, ji jako právnička prozradí, že až se Libby dostane z vězení, bude moci svého manžela zabít klidně na Times Square a nic se jí nestane. Podle práva, nemůže být odsouzena dvakrát za stejný zločin.
Příběh se odehrává ve městě Copiah County. Mladá žena, která se jmenuje Babe, se jednoho dne rozhodne, že uteče od manžela ke své sestře Lenny. Vrací se také třetí sestra, která má za sebou hodně afér...
Je to pravdivý příběh Almy Schindlerové, kterou mnozí považovali za nejkrásnější ženu Vídně na přelomu století. Provdala se za Gustava Mahlera, o dvacet let staršího skladatele a dirigenta, jehož talent ctila a obdivovala. Na jeho naléhání se vzdala snu o vlastní hudební tvorbě, aniž by si uvědomila, že tím zabíjí část své bytosti. Mahlerova smrt jí poskytla jen částečné vysvobození. Alma i nadále zůstávala ve stínu nadaných mužů, které inspirovala. Její druhý manžel Walter Gropius založil Bauhaus. Její vášnivý milenec Oskar Kokoschka namaloval svá nejlepší díla v době, kdy byl s ní a ona mu stála modelem k Nevěstě větru. Změnilo se to až poté, co se provdala za Franze Werfela, v němž nalezla muže, který kladl její představy a přání před svá vlastní. Tehdy se Alma umělecky probudila. Werfel jí dodal odvahu, aby složila hudbu na jednu z jeho básní. Jaká byla skutečná Alma? Múza? Krasavice, po níž toužili všichni muži? A co doopravdy chtěla od života?
