Předlohou ke scénáři snímku režiséra Johna Badhama byl nejprve scénář k televiznímu filmu z roku 1972, který autor Brian Clark posléze přepracoval v úspěšnou divadlení hru. Její první uvedení proběhlo v Londýně v roce 1978 s nezapomenutelným Tomem Contim v hlavní roli. Autor i herec získali za toto představení prestižní cenu Laurence Oliviera. Clark posléze ještě přepsal hlavní roli pro ženu, čímž poskytl hereckou příležitost řadě broadwayských hvězd.
Hrdinou filmové verze je charismatický a inteligentní sochař Ken Harrison, který je na vrcholu svých tvůrčích sil a prožívá silný milostný vztah s baletkou Pat. Energie z něj proudí všemi směry a přeměňuje se ve tvary, předměty a umělecká díla. V tom je jeho smysl života. Stačí jedna vteřina, automobilové neštěstí, a život se promění k nepoznání. Starý Ken Harrison umřel. Ten nový dokáže stále brilantně myslet, ale jeho mozek a řeč je to jediné, co mu zůstalo. Tělo leží bezvládně na lůžku. Jeho největším přáním je opustit tento život a právě to požaduje po lékařích a nemocničním personálu.
Richard Dreyfus podává v tomto snímku, překvapivě plného optimismu a emocí, strhující herecký výkon. Snímek se vyslovuje k filosofickému tématu práva na ukončení vlastního života a klade si věčnou otázku, "čí je vlastně" tento život a kdo má právo o něm rozhodovat. Tedy k tématu, které daleko přesahuje dobu vzniku tohoto pozoruhodného snímku. Po boku Richarda Dreyfusse uvidíme např. Johna Cassavetese či Christine Lahtiovou.
Protiválečný snímek Johna Badhama je sice fikcí, hrozivě se však blíží možné skutečnosti. Když se sedmnáctiletý počítačový nadšenec David (Matthew Broderick) napojí na jakýsi program nabízející jeho oblíbené válečné hry a začne hrát hru Globální termonukleární válka, zjistí, že jde o skutečný vojenský program a stroj se opravdu chystá k válečnému střetnutí. David se s pomocí své kamarádky Jennifer (Ally Sheedy) a profesora Falkena, který program vymyslel, snaží zabránit odpálení jaderných raket. Vysvětlit počítači, že šlo jen o hru, se ovšem jeví takřka beznadějné
Kriminální komedie, v níž si dva policisté a dobří přátelé kladou neustále zásadní otázky: "Je to legální, nelegální, anebo je to zcela jedno?" Film vypráví příběh, v němž zločinec Richard "Stick" Montgomery uteče z vězení. A právě v té chvíli jsou policisté Chris Lecce a Bill Reimers nasazeni na zločincovu někdejší přítelkyni Marii McGuireovou. Oba muži zákona mají vystopovat, zda ji bude Montgomery po útěku kontaktovat. Pod záminkou výměny telefonu se dostane Chris do Mariina domu a zamiluje se do ní až po uši.
Na vojenském cvičení zasáhne nového válečného robota předváděného firmou Nova Robotics blesk, který způsobí zkrat a vzápětí se shodou okolností a náhod dostane ven z přísně střeženého objektu. Šéf bezpečnosti, kapitán Schroeder, okamžitě zahájí pátrání, neboť robot číslo pět nereaguje na signály a chová se velmi podivně. Nepozorovaně se dostane do vozu, jehož majitelkou je sympatická Stephany Specková. Když ho dívka objeví, považuje ho za mimozemšťana a pozve do svého domu. Ráno však zjistí, že jde o robota firmy Nova Robotics a oznámí to řediteli firmy. Robot však nechce být chycen a rozebrán, a tak nasedne do dívčina auta a snaží se ujet...
Vůně kolínské, květinová košile, obtažené kalhoty dole rozšířené a boty s vysokými podpatky, diskohudba Bee Gees, taneční parket jen pro sebe a svou dívku - taková je představa Tonyho (John Travolta) o správně prožité sobotní noci po šesti dnech dřiny v obchodě s barvami. Život ale nejsou jen světla sobotních diskoték Tony pod vlivem své partnerky Stephanie i svého bratra přestává pouze snít a hledá nové perspektivy tam, kde doopravdy jsou. John Travolta v roli bravurního tanečníka spolu s hudbou skupiny Bee Gees rozpoutal v sedmdesátých letech obrovskou vlnu zájmu o disko a stali se na dlouhou dobu idoly miliónů lidí na celém světě.
Film ZABIJÁK režiséra Johna Badhama je věrným remakem úspěšného francouzského snímku "Brutální Nikita". Znovu se v něm setkáváme s osudem mladé punkerky (tentokrát se jmenuje Maggie), která je odsouzena za vraždu policisty k trestu smrti. Dostává ale ještě jednu šanci - bude žít, pokud začne pracovat pro vládu jako zabiják. Šaramantní Amanda ji promění v elegantní a velmi ženské stvoření, agent Bob zajišťuje její profesionální výcvik. Po absolvování speciálního kursu opouští Maggie středisko a začíná žít obyčejným životem - ale jen do chvíle, kdy přichází první "úkol"... Maggie poznává, že za svůj život a svobodu musí zaplatit až příliš vysokou cenu.
Do Los Angeles přijíždí vlakem daňový poradce Gene Watson s dcerkou Lynn. Byl v San Diegu na pohřbu manželky, která zemřela dříve, než se s ním stačila rozvést. Tohoto nenápadného muže si na nádraží vytipují dva policejní agenti Smith a Jonesová, zmocní se Lynn jako rukojmí a pohrozí otci, že ji zabijí, jestliže neudělá to, co po něm požadují - během půldruhé hodiny má zavraždit Eleanor Grantovou, guvernérku státu Kalifornie. Děj se odehrává v prostředí moderního, kde probíhá předvolební akce nic netušící političky. Gene Watson se dlouho marně pokouší uniknout z nastražené pasti, pak ale pochopí, že i on patří de facto mezi spiklence Podaří se mu zabránit nejhoršímu?
Celý život se Lucinda Pond se všech sil snažila starat a ochraňovat svého mladšího bratra Ellise, těžce psychicky postiženého vinou otce, který ho v dětství pravidelně zneužíval. Zatímco ona se stala policejní vyšetřovatelkou, Ellis se vydal na dráhu zločinu. Přesto se ho Lucinda stále snažila chránit a vždy, když to bylo jen trochu možné, se snažila pečlivě zakrýt řadu jeho prohřešků. Potom však selhala při vyšetřování zločinů sériového vraha, když nedokázala usvědčit Victora Orbina, který byl z brutálních zločinů podezřelý a byla propuštěna. Nyní pracuje daleko od města v obchůdku s rybářskými potřebami na břehu velkého jezera, kde ji jednoho dne vyhledá místní detektiv Travis Adler.
Požádá ji, aby se společně s ním podílela na vyšetřování vraždy, kterou po dlouhé přestávce pravděpodobně spáchal stejný vrah, který ji připravil o policejní odznak. Ve stejnou dobu však uteče její bratr Ellis z vězení a vydá se na dlouhou vražednou cestu. Je odhodlán pomstít se nejen všem, kteří ublížili Lucindě, ale také všem, kteří se ke svým dětem chovají hrubě. Lucinda si během pátrání začíná uvědomovat, že mezi vraždou a Ellisovým útěkem je nějaká podivná spojitost a nedokáže potlačit podezření, že hledaným vrahem by mohl být její bratr. Pokusí se ho najít labyrintem nepatrných záchytných bodů a zastavit dřív než znovu někoho zabije. A když se jí to nepovede, bude ho i nadále chránit?
Rančer Henry Ballard je tvrdý muž, jenž chce získat největší majetek i moc v kraji a bezohledným způsobem odstraňuje své sousedy z naplánované cesty. Nezastaví se přitom před ničím. Bohužel dokáže na svoji stranu obratně získat ty, kteří mají hájit zákon a bránit bezpráví. Proti němu se náhodně vzepře jen mladší rančer Myrl Redding. Jeho odvaha se mu brzy vymstí. Ballard začne vybírat mýtné na hranici území spojujícího divočinu s Wyomingem právě v okamžiku, když přes něj potřebuje přejet Myrl s koňmi na trh. Stanovená taxa je přehnaně vysoká, a tak musí na místě jako zástavu nechat své dva koně. To je ale pouhý začátek nevyhlášené války...
Jak dostat padělaného Rembrandta do světoznámé galerie Prado? Jason Patric dokáže nemožné, jenže má v patách světově uznávanou expertku na umění Iréne Jacob...
Harry Donovan, geniální padělatel uměleckých děl, právě vytvoří dílo svého života: za 500 000 amerických dolarů maluje "pravého" Rembrandta tak perfektně, že žádná z kontrol nedokáže falešné dílo odhalit. Obraz se stává světovou senzací, ale Harryho zákazníci nedodrží dojednanou úmluvu. Proto se Harry rozhodne i s vlastním mistrovským dílem uprchnout. A právě v této chvíli začíná nemilosrdná štvanice napříč celým kontinentem.
Harry Donovan patří k nejlepším světovým padělatelům obrazů a přestože mu jeho starý otec způsob obživy vyčítá a snaží se ho přimět k vlastní tvorbě, přijme další lukrativní zakázku. Na objednávku Alastaira Daviese, Iaina Illa a Agachiho, trojice majitelů významných britských galerií, má za půl milionu dolarů vytvořit Rembrandtův ztracený obraz, který zmizel před tři sta padesáti lety, krátce poté, kdy byl převezen lodí z Rotterdamu do španělského San Sebastianu. Odletí z New Yorku do Evropy, aby tu studoval Rembrandtovu práci a seznámí se tu se studentkou umění Marieke Van Den Broeck, se kterou prožije bouřlivou noc a s jejíž pomocí také získá odškrabky skutečných Rembrandtových barev.
Poté, co vytvoří padělek a doručí ho Daviesovi, je obraz odvezen do Španělska a ukryt ve stodole farmy Juana Del Campa, kde je také vzápětí "objeven" a od majitele farmy odkoupen. Je přizvána skupina anglických expertů, kteří mají ověřit pravost obrazu. Všechno běží hladce až do okamžiku, kdy se mezi experty objeví Marieke, která ve skutečnosti není studentkou umění, ale světově uznávanou kapacitou na Rembrandta, a prohlásí obraz za padělek. Davies odmítne Donovanovi zaplatit a ten po krátké potyčce uprchne i s obrazem. Davies zabije Agachiho a oznámí, že Donovan obraz ukradl a zabil při tom Agachiho. Padělátor se dostává do úzkých a na útěku před policií se zmocní rukojmí, kterým není nikdo jiný než Marieke. Kdy se však pokusí obraz prodat, je dopaden a postaven před soud. Odmítá obvinění s tvrzením, že obraz není kradený, ale je jeho vlastním padělkem a je ochoten to přímo před soudem dokázat. Když se však dozví, že jeho otec zemřel, odmítne v práci na novém padělku pokračovat.
