Policejní psycholožka Helen Hudson (Sigourney Weaver - Vetřelec) je specialistka na masové vrahy. Dostala se příliš blízko ke svému poslednímu svěřenci, psychopatickému, těžce nemocnému člověku, který ji málem zabil. Nyní žije v příšerných představách mezi čtyřmi stěnami svého bytu a jediným spojením s okolním světem je její počítač. Je požádána o pomoc mladou a ambiciózní policistkou M.J.Monahan (H.Hunter) na objasnění případu série vražd, které jsou věrnou kopií v minulosti spáchaných brutálních činů. Začíná boj s časem, ve kterém se dvě ženy snaží zastavit vraždícího maniaka...
Životopisný film o jednom z najväčších géniov dejín maliarstva Vincentovi Van Goghovi rozpráva o jeho vzťahu s bratom Theom. Napriek Vincentovým neúspechom a búrlivému životu Theo svojho brata celý život podporoval a veril v jeho talent.
V tomto Altmanově gangsterském příběhu, jenž vypráví o zamilovaných psancích odsouzených k smrti, hrají hlavní roli zločinci z doby Velké deprese T-Dub (Bert Remsen), Chicamaw (John Schuck) a Bowie (Keith Carradine), kteří po útěku z vězení vylupují banky. Nejprve se mezi jednotlivými loupežemi ukrývají u Dee Mobleyho (Tom Skerritt) a Keechie (Shelley Duvall) a následně u Mattie (Louise Fletcher). Stále senzačnější zprávy o jejich loupežích bez kapky krve je však donutí rozdělit se. Po autonehodě nechává Chicamaw zraněného Bowieho v péči Keechie a ti dva se do sebe zamilují. Bowie tak musí nalézt rovnováhu mezi svým poutem ke Keechie, loajalitou vůči svým kamarádům a samozřejmě potřebou získat peníze na cestu do Mexika. Pomalu se nad nimi stahují mraky a Bowie s Keechie drsným způsobem zjistí, že zlodějská čest má své hranice a že nakonec půjde o holý život. Snímek byl natočen stejně jako film noir They Live by Night (1949) Nicolase Raye na motivy románu Edwarda Andersona a scénáristé spolu s Altmanovými hereckými oblíbenci vlastně vytvořili žánrově mnohotvárný remake tohoto snímku s příchutí klasiky Bonnie a Clyde. Altman se v tomto filmu nezajímá ani tolik o násilnické kousky gangsterů, nýbrž s větším zaujetím sleduje příběh každodenního života svých filmových hrdinů, které ale vůbec neglorifikuje. Film ale ukazuje gangstery jako oběti společnosti a doby hospodářské recese, přepadení bank jsou zde do jisté míry projevem sociální rebelie a nesouhlasu s daným stavem. Brutalita, mrazivá ironie, ostré svícení, záběry přes zrcadlo či sklo, všudypřítomné hrající rádio, práce kamery zdůrazňující fragmenty emocí, expresivní detaily, smysl pro ironický nadhled i napínavou akci – to vše řadí snímek k tomu nejlepšímu z Altmanovy tvorby 70. let.
Film režiséra Roberta Altmana, sledující v několika dějových liniích založených na povídkách spisovatele Raymond Carvera, každodenní nešťastné osudy obyvatel amerického Los Angeles.
V postapokalyptickém světě se lovec tuleňů Essex po dlouhých dvanácti letech vrací se svou Viviou domů k bratrovi, protože Vivia čeká dítě. V noci však kdosi neznámý vyhodí bratrovo obydlí do vzduchu a všichni, kdo byli uvnitř, zahynou včetně Vivie. Essex, který nebyl ve chvíli útoku v domě, odchází po stopách neznámého útočníka. Muže však najde již mrtvého. V jeho věcech objeví podivný seznam několika jmen a rozhodne se v pátrání pokračovat. Ve městě se ubytuje v hotelu a postupně začíná zjišťovat, že lidé, jejichž jména jsou na jeho seznamu, začínají jeden po druhém umírat. Jde o hráče hazardní hry kvintet, což je vlastně hra o život
V Paříži začínají přehlídky modelové konfekce, kterou slavní módní návrháři vytvořili pro obyčejné smrtelníky a které každoročně určují módní trendy na příští rok pro tvůrce na celém světě. A jako každý rok se do metropole nad Seinou sjíždějí všichni ti, kdo mají ve světě módy své slovo - tvůrci, modelky, novináři píšící o módě, fotografové, celebrity a různé hvězdy a hvězdičky. A bizarní kolotoč marnivosti se roztáčí...
Kdo by neznal Pepka námořníka, slavnou postavičku amerických kreslených grotesek, které bavily několik generací filmových diváků. Na stříbrné plátno se však Pepek vrátil také v hrané podobě, ve skvělém podání známého komediálního herce Robina Williamse. A samozřejmě tu s ním jsou další známé postavy půvabná Olive Oyle, kapitán Bluto, Swee´pea a Wimpy. Pepek a kapitán Bluto spolu bojují o lásku Olive, ale teprve, když mořský vlk spořádá pořádnou dávku špenátu, aby doplnil síly, podaří se mu Bluta přemoci a společně s Olive vykročí vstříc blaženému životu.
Mladý vedoucí pracovník filmového studia Griffin Mill je neustále znervózňován anonymními pohlednicemi, v nichž mu neznámý scénárista vyhrožuje smrtí. Mill zjistí totožnost zneuznaného autora a chce se s ním dohodnout. Vypijí spolu pár skleniček v baru a při ostřejší výměně názorů na opuštěném parkovišti Mill neovládne nahromaděný vztek a nechtěně autora zabije. Je vyšetřován policií jako poslední, kdo zavražděného viděl naživu, ale žádný důkaz proti němu neexistuje. Výhružné pohlednice chodí dál. Mill se pomalu smiřuje s myšlenkou, že zabil nevinného člověka a veškeré síly věnuje zneškodnění nového ambiciózního pracovníka, který se tlačí na jeho místo. Naváže intimní vztah s milenkou zavražděného autora June a obratně manévruje v cynickém filmařském prostředí ke svému prospěchu. Jeho kariéra závratně stoupá... Po roce se mu ozve autor pohlednic a nabídne k realizaci scénář, nazvaný Hráč. Vypráví o vedoucím pracovníkovi hollywoodského studia, který zabije otravného scénáristu a projde mu to. Griffin dá okamžitě filmu zelenou...
Nashville je hlavní město Tennessee. Je to také metropole country music. A počínaje rokem 1975 i název filmu. Natočil ho americký režisér Robert Altman, který už předtím projevoval sklon k mimořádnosti i neúctu k zavedeným normám a to rozmanitým způsobem: v cynickém příběhu amerických vojenských lékařů za korejské války (MASH), ve fantastické historce chlapce schopného létat jako ptáci (Brewster McCloud), v atiwesternu s antipatickými antihrdiny (McCabe a paní Millerová), v rafinované šarádě na pomezí pravdy a přeludů (Vidiny), v odheroizované gangsterce z 30. let Bonnie a Clyde naruby (Zloději jako my), v rozčarovaném pohledu na svět hráčské vášně (Kalifornský poker). Nevšednost, nekonvenčnost ale také sklon k nezávaznosti, který poněkud oslabuje potenciální kvality těchto rysů, v americké kinematografii jinak sympatických: některé hlasy kritiky napovídají, že Nashville se z této linie vymyká, a to k prospěchu věci. V typickém americkém městě střední velikosti a ve středostavovském prostředí probíhá sled výjevů, které jsou jednotícím motivem. Tím je příjezd kandidáta fiktivní politické strany na prezidentský úřad, což je podnětem k orgiím písní, tanců, estrád. S nimi se prolíná soukromý osud celé galerie postav až do vyvrcholení, kdy jeden mladík vytáhne z pouzdra místo kytary revolver a začne střílet na pódium; někoho zabije, někoho zraní, někteří zpěváci uprchnou, jiní zpívají dál v očekávání kandidátova příchodu
Do malého hornického městečka na severozápadě USA na počátku minulého století přijíždí hazardní hráč John Q. McCabe, aby si tu otevřel salón. A kdo jiný by mu mohl s místním podnikánímí lépe pomoci než bývalá bordelmamá Constance Miller, která má s vedením podobných podniků nemalé zkušenosti.
Film Roberta Altmana natočený v překrásné divoké přírodě v okolí Vencouveru, nabízí v hlavních rolích Warren Beaty (Bonnie a Clyde) a Julie Christie (Doktor Živago), jenž byla za tuto roli nominována na Oscara.
