Na jaře 1939 byl natočen jeden z lepších filmů československé kinematografie – "Kristián" (1939). Tato společenská komedii v režii Martina Friče vznikla podle francouzské divadelní hry "Kristian". Hlavním hrdinou je úředník cestovní kanceláře Alois Novák (Oldřich Nový), který se jednou za měsíc vydává do „velkého světa“ baru Orient. Zde se také seznámí s mladou a bohatou Zuzanou Rendlovou (Adina Mandlová). Ta prohlédne jeho dvojí život a vrátí jej do reality po boku věrné manželky Mařenky (Nataša Gollová). Zuzanina snoubence Freda hrál v tomto filmu Raoul Schránil, stejně jako v několika dřívějších filmech.Přestože námět filmu nebyl nijak objevný, vkusná realizace a oduševnělé výkony obou hlavních představitelů učinily z "Kristiána" evergreen českého filmu. "Kristián" byl uveden na meziná rodním filmovém festivalu v Benátkách a Adina Mandlová s Martinem Fričem dostala za svou roli cenu ministra průmyslu a obchodu. V Kristiánovi se Adina Mandlová poprvé sešla s vycházející hvězdou Natašou Gollovou, která pak v letech 1939 - 1943 hrála hlavní role v šestnácti filmech a v šesti z nich hrála spolu s Mandlovou. Mandlová s Gollovou se v soukromém životě staly přítelkyněmi, jak o tom vypráví Adina Mandlová ve svých pamětech, přestože v době druhé světové války se dělily o přízeň jednoho muže (německo - český producent Willy Söhnel). Kristián měl premiéru 8. září 1939 a v premiérovém nasazení byl uváděn pět týdnů. Po druhé světové válce byl film uveden znovu, ale tehdy z něj byly vystřiženy některé scény Adiny Mandlové s Járou Kohoutem. Název filmu na originálních úvodních titulcích: "Kristian". V dobových popiscích i v jiných písemných materiálech: "Kristián". Bytové zařízení dodaly Spojené UP závody.
Starý úředník, oficiál Borman, úřaduje ve sklepních kancelářích Pozemkového úřadu společně s dalšími oficiály a aktuáry. Mezi jeho kolegy je i mladý a pohledný doktor Marek, jehož přichází navštívit kamarád, inženýr Rudík. Objektem jejich společného zájmu se stanou dvě mladé ženy, objevující se za oknem protějšího domu. Jednou z nich je slečna Irenka, dcera ředitele jejich úřadu, druhá je Nasťa, přítelkyně pana ředitele. Když se koná slavnostní večírek na počest prezidenta úřadu, je pro nedostatek mužů, kteří by dělali dámám společnost, pozván také doktor Marek a protože ředitel je vášnivý karbaník, je přizván také Borman, jako třetí do mariáše. Zatímco Marek udělá dobrý dojem na ředitele i jeho choť, a padne do oka také slečně Nastě, odehrává se u stolku pravá karetní bitva. Přestože dostal Borman od pana ředitele instrukce, neřídí se jimi a dokonale v kartách obehraje vysokého představeného. Právě jeho nepodlézavost však udělá na pana prezidenta velký dojem. získá si tím jeho důvěru a nakonec je jmenován generálním tajemníkem celého úřadu...
Profesor Suchý, který byl přeložen do nového působiště Paganova, jest očekává na nádraží deputací septimánek, jimž má býti novým třídním. Představy studentek o novém ideálním třídním profesoru se poněkud změní, když z vlaku vystoupí sice mladý muž, ale zaostalého, ba komického zevnějšku... [dobový program]
Do dívčího gymnázia nastupuje nový profesor, nesmělý Karel Suchý. Od samého počátku se stává předmětem čtveračivého zájmu gymnazistek. Ve vymýšlení alotrií vede Věra Matysová, neteř bytné, u níž mladý profesor staromládenecky žije. Studentka se s celou třídou vsadí, že dostane od nového kantora hubičku. To se jí podaří při školním představení, kde zastoupí v roli svou profesorku Plášilovou. Mladý profesor začíná mít o Věru zájem, ale vadí mu její flirtování s Rudolfem Junkem, majitelem panství. Dívka však ve skutečnosti nesmělého učitele miluje. Při krátkém pobytu v Praze se z Karla Suchého péčí jeho přátel stává elegán. Získané sebevědomí mu dovolí opětovat Věřiny city. Zároveň se ukáže, že Junek je podvodník. [NFA.cz]
Druhé zpracování legendárního příběhu o slovenském lidovém hrdinovi s výrazným výkonem Pal'o Bielika v titulní roli Jury, který po návratu ze studií nenajde doma otce ani matku. Dovídá se, že otec byl ubit ve vězení. Odchází do hor, aby spolu s dalšími muži pomstili panskou zvůli. Martin Frič získal za tento film čs. filmovou cenu za rok 1936 a Ferdinand Pečenka cenu za nejlepší fotografii. JÁNOŠÍK byl příznivě pčijat mezinárodní filmovou kritikou při svém uvedení na benátském Biennale a ještě v témže roce byl prodán do 32 států jako jediný čs. film z celého období první republiky, který úspěšně pronikl do všech velkých evropských i mimoevropských zemí. V Jánošíkovi lze jak po stránce umělecké, tak i po ekonomicko - výrobní spatřovat ojedinělý pokus o realizaci v pravém slova smyslu československého filmu.
V uměleckém prostředí se odehrává příběh několika lidí hledajících své štěstí, nechybějí tu ani vražedné úklady. Ničemný neúspěšný herec totiž svádí kdekoho ke hříchu, postaršího malíře ponouká ke zločinu, jeho dceru, která studuje konzervatoř, přesvědčí k pokoutnému vystoupení, za což je vyloučena ze školy. Dívka však naštěstí nalezne svou opravdovou lásku.
Vše začíná během silvestrovské oslavy příchodu dvacátého století, kdy se v jednom nočním podniku sejdou tři přátelé. Notář Jiří Voborský, úředník Emanuel Střela a nadporučík Miloslav Jičínský. Ve stejném podniku slaví také Florián a Veronika Králíčkovi se svými dvěma dcerami Emmou a Julií. Když se Králíčkovi ráno doma probudí, najdou v Emmině pokoji spícího muže - Voborského. Otec prohlásí, že notář tím kompromitoval jejich dceru a proto se s ní musí oženit. Voborský kategoricky odmítá, ale jen do chvíle, než zjistí, že jde o dívku, která se mu líbila na silvestrovské zábavě. Po svatbě jedou novomanželé na venkov v naději, že tam budou sami. Už večer však nečekaně přichází Voborského přátelé. Kdysi si vzájemně přísahali, že se nikdy neožení a proto jim Jiří představí Emmu jako svou dceru. Situace se komplikuje nejen složitým předivem lží a výmluv, ale také příchodem rodiny Králíčkovy. Střela navíc ze záplavy lží nabude přesvědčení, že Emma není dcerou Voborského, ale jeho. Zmatky pokračují, když se Jičínský zamiluje do Julie, ale Voborský se domnívá, že mu jde o Emmu. Zkrátka zmatek nad zmatek. Tento námět byl již v českém filmu zpracován Václavem Kubáskem v roce 1925.
Koncem května roku 1918 se do Rumburku vracejí navrátilci z ruského zajetí. Doufají, že válka už pro ně skončila. Chtějí svůj zadržovaný žold a pak už jen domů. Zatím se rádi pobaví v místní vinárně U Růže severu, kde zpívá a tančí temperamentní Tonka, která se svérázným způsobem sblíží s vojákem Nohou. Civilní obyvatelstvo strádá hladem a nedostatkem. V kasárnách a na cvičišti dále pokračuje rakouský dril. Jeho brutalita a nesmyslnost vyvolává stále častěji nespokojenost vojáků. A když se roznese zpráva, že mají znovu jít na frontu, dojde ke vzpouře. Navrátilci z Ruska, ovlivněni revolucí, vědí, jak si počínat. Ihned obsadí četnickou stanici a poštu. Nádraží dostane na starost neukázněný vojín Červenka. Ten se však staví nejdříve ve vinárně a mezitím feldvébl Klozberg podá zprávu o vzpouře do Litoměřic. Červenka také zaviní rozkol mezi vojáky. Zatímco menšina na Nohovu radu odjíždí vlakem, aby se spojila s dělníky, většina, vedená humanistickým idealistou kaprálem Vodičkou a vojínem Červenkou, se vydá pěšky domů. Na cestě jsou však zaskočeni přivolaným 18. regimentem, který do nich začne střílet. Vojáci, kteří na Vodičkovu výzvu již předtím odhodili zbraně, jsou pochytáni. Dostiženi jsou i navrátilci s Nohou. Tři z nich, Vodička, Koval a Noha, jsou odsouzeni k smrti. Zbytek rumburské posádky za několik dní nastoupí cestu na frontu.
Vše začíná ve chvíli, kdy do zchátralého hotýlku Modrá hvězda přijíždí jeho nová mladá majitelka Zuzanka. Odhodlaná postavit upadající dědictví na nohy, začne prohánět tři mládence, včetně hudebního skladatele Jirky, který si má, navlečen do číšnického fraku, takto odpracovat u nové majitelky svůj dluh. Stejně jako jeho dva kamarádi, podlehne Jirka kouzlu své nové šéfové a s notným sebevědomím doufá, že je tím, kdo má největší naději stát se jejím vyvoleným. V té chvíli ovšem přichází host, který hodlá dostát rodinné tradici a uspořádat v hotelu Modrá hvězda zásnubní hostinu, a to bez ohledu na jeho stav. To se ovšem pranic nelíbí jeho svéhlavé snoubence. Naštěstí je tu sympatická Zuzanka, která okouzlí neobvyklého hosta natolik, že ten rázně zruší své zasnoubení s bohatou dívčinou a dá přednost manželství s roztomilou hoteliérkou. Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 31. 7. 1941.
Tragický osud navrátilce z Ameriky. Filmový příběh byl se souhlasem autora románové předlohy doplněn o postavu mladšího bratra Michala. Umělecký úspěch Fričova filmu nebyl tentokrát jednoznačně průkazný a přesvědčivý. A navíc tehdejší návštěvníci biografů jednoznačně preferovali zábavné žánry. Po týdnu byl ztažen z pražského premiérového nasazení pro nezájem diváků. Někteří novináři to označovali za skandál. Film byl uveden na VI. MFF v Benátkách roku 1938. V sedmdesátých letech byl tento román opět filmově zpracován pod názvem "Hordubal".
Bujná fantazie jako základ komických i romantických příhod obyčejného venkovského krejčíka. Oním hrdinou je Florian Svíčička, který krom přemíry fantazie se projevuje především zálibou v dějinách středověku a to natolik, že proto zanedbává i práci. S nadšením zastoupí nemocného člena divadelního souboru a sehraje v ochotnickém divadelním představení roli rytíře. Jenže hru pokazí, je s hanbou vyhnán a to je začátek neobvyklého dobrodružství. Florian se totiž v lese stane svědkem toho, jak dva rytíři stínají mladou dívku. Ukáže se, že šlo o natáčení filmu a když filmaři zapomenou "na place" dublérku Hanu, která zastupovala slavnou hvězdu Elvíru, stráví s ní noc na hradě. Později, když je vyhozen z práce, vydá se do Prahy, aby ji našel. Protože však nezná její jméno, zabloudí omylem do vily Elvíry, kde najde rozepsaný milostný dopis, o kterém se domnívá, že je určen jemu. Čeká ho však kruté probuzení, když se Elvíra vrátí a bez dlouhých řečí ho vyhodí. Smutný krejčík, který přišel o všechno i naději, se ukryje ve zřícenině hradu. Tady ho však čeká malý zázrak.
