Sexuální revoluce, tak jak je popisována v celé řadě knih a osvětových projektech poskytuje Woodymu Allenovi dostatečné množství látky pro zábavnou satiru. Allen nevynechá jedinou otázku a každému ožehavému tématu věnuje vlastní epizodu: Pomáhá afrodiziakum? Jak vlastně žijí transvestité? Kromě toho se zde nabízí "svépomoc" při odstraňování problémů s orgasmem a také jsme seznámeni s jednou osobní drobnou perverzí. Nakonec Woody Allen divákům předvede, jak se cítí spermie, které jsou vypuštěny do akce z řídící centrály mozku vzrušeného muže...V USA film zpočátku nechtěli zařadit do distribuce. Allenovský humor, který je zde ve své kritičnosti pseudovědecké komercionalizace sexuality dohnán ad absurdum, nenachází v prudérní Americe úrodnou půdu.
Svět newyorského sedmnáctiletého děvčete je sám o sobě dost komplikovaný; je-li k tomu naplněn takovou spoustou příbuzných, že je člověk ani nedokáže pořádně rozeznat, na přehlednosti mu to také nedodá. D.J.(Natasha Lyonne)ina matka Steffi (Goldie Hawn) se po krachu prvního manželství znovu vdala a je nyní podruhé šťastně provdaná, a to za Boba (Alan Alda). D.J.ina nevlastní sestra Skylar (Drew Barrymore) je sice zasnoubena s poctivým Holdenem (Edward Norton), neodpustí si však flirt s bývalým trestancem Charlesem (Tim Roth). Skylařin bratr Lucas dělá rodině starosti se svým nově objeveným konservatismem a sestry Lane (Gaby Hoffmann) a Laura (Natalie Portman) se právě zamilovaly do stejného mladíka. D.J.in pravý otec Joe (Woody Allen) vede nešťastný život spisovatele v Paříži a již málem vzdal svoje nekonečné pátrání po ideální ženě poté, co ho opustila jeho francouzská přítelkyně. Ještě se sebevražednými myšlenkami v hlavě se během krátké dovolené v Benátkách seznámí s překrásnou Von (Julia Roberts)... Allenův hold klasickým hollywoodským muzikálům.
Roku 1961, kdy je studená válka nejžhavější a vzájemné popichování Spojených států amerických a Sovětského svazu hrozí co chvíli přerůst v atomovou katastrofu, se kvůli jistému nedorozumění ocitá americká rodinka Hollanderů (Woody Allen, Julie Kavner, Mayim Bialik) v nepříliš přívětivé turistické destinaci. Na východní straně železné opony, uprostřed blíže nespecifikovaného nepřátelského území, kde jediný spásný bod představuje americká ambasáda. Přítomnost tří povětšinou hlučných, brzy navíc politicky zneužitelných osob urychlí šedivění vlasů mladého ambasadora Axela Mageeho (Michael J. Fox), avšak potěší kněze-eskamotéra (Dom DeLuise), který zde tahá králíky z klobouku již šest let. Pro Hollanderovy je nemyslitelné, aby si neplánovaný pobyt prodloužili stejným způsobem, začíná se proto rodit důmyslný (no, nakonec možná ne až tak důmyslný) plán útěku do končin nesužovaných rudým terorem.
Woody Allen napsal divadelní hru Don’t Drink The Water pod vlivem společenského ovzduší již v 60. letech (premiéru měla 17. listopadu 1966) a k jejímu prvnímu zfilmování došlo roku 1969. S filmem Howarda Morrise nebyl Allen vůbec spokojený, na svou vlastní verzi si nicméně vyhradil čas až o šestadvacet let později.
Další brilantní film Woodyho Allena. Harry Block, spisovatel středního věku, píše romány a krátké příběhy na základě vlastních zkušeností. Trpí zábranami, je neurotizován svou posedlostí sexem, šestkrát se zhroutil a život mu komplikují i jeho tři ženy, Polyká prášky, moc pije, spí s prostitutkami , lže, je zbabělý, zbytečný, starý Blíží se oslava jeho životního úspěchu a Harry se bojí, že s ním jeho radost nebude nikdo sdílet. Bývalá přítelkyně Fay si právě bere jeho nejlepšího přítele Larryho, syna Hillyho zase nepustí bývalá manželka a doktorka psychiatrie Joan. Harry nakonec svého syna unese a doprovod jim dělají přítel Richard, nevlastní sestra, její manžel Celý film je plný malých postav a postaviček, které v podobenstvích představují Harryho v různých etapách jeho života. A přesně v tom stylu, na jaký jsme u Woodyho Allena zvyklí!
Film najslávnejšieho filmového neurotika Woodyho Allena sa podobne ako viacero snímok jeho posledného obdobia vyznačuje fantastickým námetom spracovaným formou bláznivej komédie. Autorova psychoanalytická spoveď ustupuje do úzadia v prospech príbehu. V tejto snímke si Allen zahral poistného detektíva, ktorému kontruje Helen Hunt ako ambiciózna členka nového vedenia poisťovne. Obaja sa stanú obeťou kúzelníka Zoltána, ktorý ich počas svojho predstavenia zhypnotizuje a i po jeho skončení naďalej využíva na krádež šperkov. Komické situácie vznikajú nielen v dialógoch Allena a Hunt, ktorí sú v hypnóze do seba zamilovaní, ale aj z faktu, že Allen vyšetruje prípad, ktorého je sám páchateľom.
Tragikomedie Woody Allena vypráví paralelně příběhy dvou hlavních postav: jednou z nich je úspěšný oční lékař, který nechá zabít svou nepohodlnou milenku a zachrání tím svou rodinu; druhým je neurotický a neúspěšný dokumentarista, natáčející portrét svého opovrhovaného úspěšného švagra, který mu nakonec ještě přebere ženu, kterou miluje. ZLOČINY A POKLESKY jsou jedním z Allenových "vážných" filmů, z nichž je cítit jeho skeptický, až depresivní pohled na současnost, ovšem zároveň v něm probleskuje i Allenův humor, takže divák osciluje mezi smíchem a smutkem.
Komickou stránku protagonistů s jejich existenciálními pseudoproblémy zachycuje nejnovější opus Woodyho Allena. Jeho postavy se buď pachtí za popularitou, nebo si užívají jejích nečetných slastí a početných strastí. Ústřední postavou filmu je zneuznaný romanopisec a scenárista Lee, živící se jako úspěšný novinář. Ač jde o typicky allenovskou postavu, svěřil ji tentokráte tvůrce Kennethu Branaghovi, který dokonale napodobil gesta i dikci slavného neurotika. "Stačilo dívat se na jeho filmy, trochu se přihrbit, trochu změnit hlas a naučit se mávat rukama, což mě jako dítě odnaučovali," smál se Branagh při uvedení filmu na benátském festivalu. "Nejvíce mi ale pomohly skvělé dialogy, jaké píše jen Allen. Umět rozesmát není snadné, proto pro mne byla spolupráce s ním i poučná," dodal Branagh.
New York dvacátých let. David Shayne (John Cusack) je mladý divadelní autor, který na rozdíl od producentů pevně věří ve svůj talent. Aby prosadil uvedení své nové hry, přijme pomoc bohatého gangstera. Háček je v tom, že za to musí obsadit jeho přítelkyni, která touží po divadelních prknech. Soubor se začíná scházet, probíhají první zkoušky, ale situace se začíná poněkud komplikovat ve chvíli, kdy do divadla přichází gangsterova favoritka, doprovázená osobním strážcem, který prokazuje vyhraněný zájem o dramatické umění.Další svébytná kreace Woodyho Allena byla v sedmi kategoriích nominována na Oscara (za režii, mužský herecký výkon ve vedlejší roli (Chazz Palminteri), ženský herecký výkon ve vedlejší roli (Diane Wiestová, Jennifer Tillyová), scénář, výpravu a kostýmy.
V newyorské restauraci sedí šest komiků, kteří si vypráví zábavné historky ze svého profesionálního života a soustředí se na známou postavu agenta show businessu. Danny Rose v sobě jaksi ztělesňuje neúspěchy a prohry doby. Dobrosrdečný, obětavý a ve své klienty neúnavně věřící manažer totiž prožívá stále stejná zklamání. Pravidelně jej opouštějí všichni, kterým nějak napomohl k úspěchu a sebevědomí. Danny nakonec zastupuje jen beznadějná "čísla" varieté, jako je jednonohý stepař, slepý xylofonista, mizerný břichomluvec a virtuoska ve hře na skleničky. Nejvíce o něm vypovídá historka, v níž se nechtěně zapletá do vztahu ztroskotajícího zpěváka Lou Canovy k dekoratérce Tině Vitaleové...Smutkem a nostalgií prodchnutou komedii podle vlastního scénáře natočil režisér Woody Allen. Přesvědčivosti příběhu napomáhá černobílý filmový materiál, na nějž byl nasnímán známým kameramanem Gordonem Willisem. Titulní roli si s chutí zahrál Woody Allen, úlohu Tiny Vitaleové ztvárnila Mia Farrowová.
Už samotný název filmu naznačuje, že nepůjde o vážný příběh, nýbrž o komedii. Poměrně lehce můžeme objevit jakousi příbuznost se slovy potrhlý, blázen, pošuk, cvok? Hrdinou je Fielding Mellish, který se pokouší bez velkých nároků nějak nenápadně protlouct životem. Kromě toho, že již delší dobu hledá pevnější milostný vztah a práci, nemá žádné ambice. Téměř systematicky se vyhýbá politice a vlivu televize i rozhlasu. Ještě jedno je na něm pozoruhodné - je věčný nešika a smolař. Ironií osudu způsobí zlom v jeho životě mladá aktivistka Nancy. Od okamžiku, kdy se Fielding do dívky zamiluje, mění se nejenom jeho vztah k okolí, ale i touha navždy zůstat jen nenápadným kolečkem ve společenském dění?
Woody Allen vytvořil bláznivou parodii, v níž se místem děje stala smyšlená banánová republika San Marcos. Vysmívá se nejrůznějším vzbouřeneckým hnutím a také politice s jejími viditelnými i utajovanými metodami, mechanismy, rituály. Režisér si také s velkou chutí zahrál Fieldinga Mellishe. Nejeden satirický šleh se dotýká praktik nejmocnějšího společenského média - televize (komentování nejrůznějších zpráv a ovlivňování mínění veřejnosti). Film nezapře, že režisér velmi dobře zná světovou kinematografii a po svém si zažertoval s nejedním filmovým klasikem. A tak můžeme vidět svérázné citace z Bergmanovy Sedmé pečeti (snová scéna Filedinga odnášeného na kříži), proslulého Ejzenštejnova Křižníku Potěmkin (dětský kočárek řítící se po schodech dolů) či křížové výslechy, jak je známe z filmu Kdo seje vítr. Woody Allen tu ovšem vzdal také hold mistrům světové grotesky Charliemu Chaplinovi (etudou na známou Moderní dobu) a bratřím Marxům (připomenutím slavných titulů Psí suchary, Kachní polévka), jejichž gagy se inspiroval při zachycení jednoho lidského údělu a lidské společnosti.
