Filmy online ke shlédnutí zdarma

Kriminalisté mají plné ruce práce: nejprve krádež v obchodním domě, zanedlouho vražda mladého řidiče. Mají tyto zločiny něco společného? Pokus vytvořit napínavý příběh se však rozbíjí o jeho nenápaditost.

Veselohra Bylo to v máji je nesporným přínosem našeho filmu. Film ukazuje Šebestův přerod vlivem okolí a vlastně vlivem celé dnešní společenské skutečnosti, v níž lidé typu Šebestova zůstávají stát stranou jako ztělesněné přežitky kapitalistické minulosti, a to v práci i v rodinném životě... Nedostatkem, jehož je nutno se pro příště vyvarovat, je to, že v celém ději není ukázána role, kterou při výrobních problémech i otázkách jednotlivců hraje dnes u nás strana. Není myslitelno, že by se boj o zvýšení výroby odehrál bez spoluúčasti závodní organizace KSČ.

Baron Archibald Prášil byl šlechticem, který nijak nezanedbával rozvoj populace ve svém panství. Ke svým levobočkům se však choval jako vzorný otec, aspoň co se finančního zabezpečení týče. Měl vzorně vedenou evidenci, a o svých dětech věděl všechno. Byl též vášnivým lovcem, a proto dělal čest svému příjmení, když byla řeč o lovu. Ale když se na zámku objevil mladý muž ve funkci tajemníka, netušil, že čilá dceruška na tatínka šije pěknou boudu...V 60. letech byl film znovu uveden pod názvem "Když Burian prášil", aby nedocházelo k záměně s filmem "Baron Prášil" z roku 1961 režiséra Karla Zemana.

Ředitel záložny se kvůli své rozmařilé ženě dopustí zpronevěry a pak spáchá sebevraždu. Jeho matka, prostá venkovská žena, se zaváže, že dluh s pomocí snachy a vnuka uhradí. Těžká práce se jim ale nelíbí a tak starou ženu oba opustí.

Bohatý a nemocný muž, Petr Kornel, není spokojen se způsobem života svého flámujícího synovce. Přestane ho finančně podporovat a požádá ho, aby si změnil jméno. Své ošetřovatelce Alici věnuje Kornel z vděčnosti vysoký finanční obnos s podmínkou, že se provdá. Petr Suk, jak se nyní synovec jmenuje, navštíví lékaře. V čekárně si vymění omylem s jiným pacientem rentgenový snímek. Na jeho základě se vzápětí dozví, že je těžce nemocen a že mu zbývá jediný den života. Mladý muž proto vše prodá a vyrazí na poslední flám. V opilosti se připlete k malé dopravní nehodě a je odvezen do nemocnice. Tam ho jako umírajícího požádá ošetřovatelka, aby učinil dobrý skutek a oženil se s její kolegyní, která tak získá peníze. Petr souhlasí a aniž ví, s kým se oženil, uteče ráno domů. Omyl se snímky se vysvětlí a Petr, který je zdráv, ale zcela zruinován, se vydá ke strýci požádat o půjčku. V jeho letním sídle potká Alici a zamiluje se do ní. Aby si ji mohl vzít, musí se nejprve rozvést. Alice dříve než on zjistí, že jsou vlastně manželé, a rozvod odmítne. Když se vše vysvětlí, strýc synovci odpustí a Petr může konečně užívat štěstí se svou manželkou Alicí.

Anton Špelec je sice svým povoláním výrobcem hudebních nástrojů, ale tělem i duší ostrostřelcem domobrany. Jednou ročně jsou vyznamenáni její zasloužilí členové a tak i on čeká, že dostane medaili. Své zklamání pak utápí v liguére.

Česká veselohra o emancipované dcerušce z lepší rodiny, která sní o svém velkém právnickém případu. Otec čerstvě dostudované Věry poskytne peníze na její praxi pod podmínkou, že do roka bude úspěšná, nebo ji provdá. Věře byl jako první případ přidělen klient Tygr, s nímž pak poznává podsvětí.

Revírní inspektor Čadek sleduje stopu právě propuštěného kasaře Kočky s cílem zjistit, kam zmizely peníze z poslední loupeže. Cesta vede do nechvalně vyhlášené putyky matky Klouzandy. Zde se Kočka setkává s udavačem Kartou, který ho dostal do vězení. Poté Karta náhle zmizí a z Kočky se stává nepolapitelný fantom. V téže době umírá starý Číňan Wang-li, jehož posledním přáním bylo být po smrti odeslán v zaletované rakvi zpět do vlasti... Koncem protektorátu sáhli filmaři již potřetí po díle Eduarda Fikera. Adaptace jeho románu Zinková cesta dostala původně název Znamení kočky, snímek režíroval J. A. Holman a do hlavní ženské role byla obsazena Lída Baarová. Práce však přerušily události kolem konce války. Film dokončil po úpravách scénáře, přetočení všech scén s Lídou Baarovou a změně titulu na Třináctý revír režisér Martin Frič až v roce 1946. V hlavních rolích se tak vedle Jaroslava Marvana objevila mladičká Dana Medřická.

Bopha znamená v jazyku kmene Zulu vězení. Film zachytává problematické období pronásledování odpůrců režimu v Jižní Africe. Micah Mangena je už 23 roků místním policajtem, který učí na policejní akademii mladé kadety udržovat pořádek a obhajovat zákon. Vtlouká jim pocit hrdosti a doufá, že i jeho syn půjde v jeho šlépějích. Nepokoje vyvrcholí tehdy, kdy přichází běloch De Villiers, který zavádí speciální opatření. Proto se připravuje vzpoura studentů, během níž De Villiers dá zavřít vůdce Pule Rampu a mučením ho nutí prozradit jména dalších revolucionářů. V této situaci se proti sobě ocitnou i policajt Micah a jeho syn Zweli. Syn se totiž přidává k mladé generaci, protože touží po jiné budoucnosti než dělat poslušného přisluhovače. Naší budoucností je svoboda!... Ve svých názorech se teda generačně rozcházejí a Micah se musí bezmocně dívat na pochod studentů, kde postřelí jeho syna. Micah postupně svoje názory i stanoviska přehodnocuje a přestože se chce přidat k mladým, ti ho vnímají jako nepřítele...

Zima roku 1974 ve Vietnamu je dějištěm amerického dramatu. Válka skončila, americká armáda odešla a země je rozdělena na dvě části. V hlavním městě Saigonu, které je obklíčeno vojsky komunistického vietcongu, zůstala malá skupina Američanů a Evropanů. Barbara Deanová (Judi Dench) je anglickou asistentkou zahraniční banky, Bob Chesneau (Frederic Forrest) je kulturní atašé pracující pro CIA a plukovník Fielder (Manning Redwood) je vojenský poradce. Chesneau už delší dobu přesně odhaduje vývoj situace, nadřízení jsou ale k jeho varování hluší. Oficiální propaganda hovoří pouze o vítězstvích amerických zbraní, a tak Bobova snaha přesvědčit velvyslance (E.G. Marshall) o nebezpečí a přimět ho k evakuaci občanů Spojených států i jejich místních přátel padá na neúrodnou půdu. Život cizinců se mění v boj o přežití…