Filmy online ke shlédnutí zdarma

The Falls, Fallové, to jsou jména na stránce vytržené z telefonního seznamu, která se proměňují ve tváře, osudy, příběhy. Snímek poté představuje skládačku 92 portrétů osob, jejichž příjmení začínají právě na 'Fall...'. Režisér si v této mozaice pohrává s různými tvůrčími postupy, s rozličnými osudy. Kompiluje, extrahuje, odkazuje na svá vlastní díla minulá i plánovaná a na tvorbu jiných tvůrců - ovšem jen v náznacích nebo zašifrovaně.

V Topení po číslech s antiemotivním chladem děje kontrastuje krása obrazu přesyceného významy, stejně jako lyričnost východoanglické krajiny, kam je děj umístěn (inspirace holandskými mistry a anglickými krajináři předminulého století). Režisérova záliba v číslech a řádu astrologie nabývá absurdních dimenzí v příběhu tří žen stejného jména Cissie Colpittsová, které náleží ke třem generacím a jsou spolu možná v příbuzenském poměru (nebo jsou jednou ženou ve třech obdobích života). Všechny tři Cissie postupně utopí své neuspokojující manžely a spoluúčast si vynucují na svém sousedu, romantickém ohledávači mrtvol Henry Madgettovi. Příslib lásky však ani jednou nedojde naplnění, Madgett je třikrát odmítnut, aby byl v závěru, kdy je celá vražednická aféra odhalena policií, vyvezen na projíždku a utopen.

Rozporuplne prijatý, konštrukčne brilantný film koncipovaný do statických a silne estetizovaných obrazov, sa vyznačuje intelektuálnou rafinovanosťou manieristickej hry na ilúziu a skutočnosť, pričom postráda výraznejšie emocionálne pôsobenie. Na konci 17. storočia, v dobe vrcholného baroka, súhlasí módny maliar Neville s tým, že za 12 dní zhotoví podľa vlastného výberu 12 kresieb usadlosti - šľachtického vidieckeho sídla bohatej aristokratky pani Herbertovej v čase neprítomnosti jej manžela, pod podmienkou, že bude mať maximálnu slobodu, a že pani domu mu bude počas kreslenia po vôli. Umelec celkom ovládne priestor usadlosti, čo mimoriadne ťažko znáša namrzený aristokrat Talman - nemecký protestant, arogantný manžel dcéry pani Herbertovej. Neville povýšenecky núti pani Herbertovú, márne sa snažiacu odstúpiť od zmluvy, aby sa s ním milovala na najrôznejších miestach. V jeho jednotlivých výjavoch sa objavujú náznaky poukazujúce na konkrétne udalosti (napr. rebrík vedúci do izby ako stopa nevery) a veci neprítomného pána Herberta. V rámci štylizácie všetkých prvkov filmového vyjadrovania skúma Greenaway životný štýl a rozpory baroka - od zachytenia života panstva, cez dobové umelecké maniere až k vzniku anglických parkov, k pestovateľstvu a záhradníctvu, či k prenikaniu cudzích vplyvov na anglický vidiek.

„O užití a zneužití telefonu a problémech, kde literatura končí a film začíná.“ Problém, jak scénář převést na plátno, Greenaway tentokrát vyřešil radikálně – krom záběrů tradičních červených telefonních budek (dnes už jich v Británii zbylo poskrovnu) totiž na plátně uvidím přímo rukopisy scénářů. Všechny postavy těchto kratičkých příběhů mají iniciály H.C.

Makabrózní příběh, jemuž dominuje výtvarná stránka inspirovaná slavnými malířskými díly, se odehraje během osmi dnů v prostředí luxusní restaurace. Georgina, manželka gangstera Alberta, si zde najde pod nenápadnou patronací majitele podniku milence, ale odhalení její nevěry rozpoutá řetěz krvavých událostí.

Rafinované dielo britského výtvarníka a filmového režiséra Petera Greenawaya, plné vizuálnych symbolov a vtipných postrehov o povahe umenia a medziľudských vzťahov. Svetovo uznávaný americký architekt Stourley Kracklite prichádza so svojou manželkou do Talianska, aby v Ríme pripravil veľkú výstavu venovanú francúzkemu neoklasicistickému architektovi Etiennovi-Louis Bouléemu. Boulée sa preslávil veľkolepými projektmi, využívajúcimi majestátne geometrické tvary a hru svetla. Získal však aj povesť architekta, ktorý väčšinu svojich plánov nebol schopný nikdy realizovať, a preto upadol na takmer dve storočia do zabudnutia. V 20. storočí opäť inšpiroval modernú architektúru, ale aj projekty Benita Mussolliniho a Hitlerovho dvorného architekta Alberta Speera. Kracklite má ambíciu vrátiť Bouléeho dielo do panteónu dejín architektúry. Počas deviatich mesiacov príprav veľkolepej výstavy však musí čeliť nielen tvorivým problémom a intrigám talianskych kolegov, ale aj manželskej kríze a stupňujúcim sa bolestiam brucha. Zatiaľ čo jeho tehotná manželka nadviaže milenecký vzťah s Krackliteovým najväčším rivalom, americký architekt sa stáva posadnutný Bouléeho oblými tvarmi, pripomínajúcimi jeho vlastné rastúce brucho. Upodozrieva manželku, že ho pomaly zabíja malými dávkami jedu podobne ako to robila cisárovi Augustovi jeho žena Lívia. Film britského výtvarníka a filmového režiséra Petera Greenewaya je rafinovaným dielom, plným vizuálnych symbolov, ale aj vtipných postrehov o povahe umenia a medziľudských vzťahov.

V roce 1659, v zemi spravované prostomyslným a sadistickým vladařem, se odehrává příběh zázračného dítěte, které je zcela ovládáno jeho sestrou a mocnou církví. Podle původního záměru z roku 1986 chtěl Peter Greenaway pojednat DÍTĚ Z MACONU jako operu. I když se později rozhodl pro filmovou verzi, v konečném výsledku se výrazně uplatňují také operní prvky. Dílo je předvedeno jako velkolepé barvité divadlo s prologem, třemi dějstvími a s velkým finále. Děj se odehrává na jevišti barokního divadla a místy se přenáší do ulic města či do nedostavěné gotické katedrály. Základem je schéma "her o zázraku", jež byly v barokní době často uváděny katolickou církví s cílem oslabit reformační proudy. Ve zbídačelém městě se odporné stařeně narodí krásný chlapec. Její dcera dosáhne toho, že lidé uvěří na zázrak neposkvrněného početí, a vydává se za matku dítěte. Do města se načas vrací blahobyt. Dceřino rouhání a zpupnost však jsou brzy potrestány a po několikanásobné tragédii se opět vrací bída a neplodnost. Greenaway natočil působivé podobenství o zneužívání dětí, o moci církve, která ma "patent na zázraky", i o snadném ovládání zfanatizovaného davu. Ve formě výpravných obrazů, v nichž dominují statická seskupení četných postav, s bohatým hudebním doprovodem, s liturgickými a rituálními (někdy velmi krutými) obřady, s obratným využíváním iluzionismu a archetypálních kulturních prvků vznikla sugestivní podívaná s myšlenkovým nábojem. Zdá se že k dokonalosti dovdedený Greenawayův manýrismus zde má i jiný účel než pouze provokovat a šokovat. O tom ostatně vypovídá závěr filmu, naznačující ve zmnoženém efektu otázku, zda i my nejsme jen diváci a zároveň herci nějakého divadelního kusu.

Po smrti své ženy se starý pan Emmenthal, zámožný muž s domem v Ženevě, upíná ke svému synovi Storeymu, majiteli řetězce heren v Kjótu. Navazují spolu zcela nový, otevřený vztah, diskutují především sex, ženy, své frustrace z dětství a Felliniho filmy. Nakonec si do domu pana Emmenthala stěhují osm a půl ženy různých povolání a vzezření, aby se tam s nimi oddávali slastem a žili jako velká rodina. Asi po roce soužití se jejich komunita rozpadá. Některé ženy se proti Emmenthalům spolčí a oloupí je o herny v Kjótu, jedna žena umírá, další propadá šílenství a jiná uhání pryč (nahá a na koni), jednu ženu seberou mafiáni, jiné (té, která neustále rodí děti) se chtějí muži sami zbavit a posadí ji na letadlo do města s exoticky znějícím názvem. V závěru starý pán Emmenthal (poté, co se duševně odpoutal od své zesnulé ženy a dokázal milovat všechny) ve slasti umírá. Poslední žena odjíždí se svým milencem a Storey zůstává sám. Celý příběh je provázen zemětřeseními, které Storey přivolává a které mají symbolický význam vnějšího projevu něčeho, co se odehrává uvnitř - protože celý film je ve své podstatě právě o tom, co se odehrává uvnitř.

Leo chce po návratu z vězení žít poklidně se svou rodinou a pracovat u strýce Franka. Potřebuje peníze a tak se spojí s partou kamaráda Willieho, který pro strýce vyřizuje jisté záležitosti. Ale hned první noc vše dopadne špatně - někdo zabije muže a Leo zbije policistu, který ho identifikuje. Leo se brání obvinění z vraždy a požádá strýce o pomoc. Kdo ale zabíjel? Pomůže mu Frank, nebo bude chránit vlastní kůži? Neví víc než dává najevo? Když bude Leo mlčet, obviní ho z vraždy. Když promluví, půjdou do vězení jeho kamarádi. Ale kde byl Willie v době vraždy? Chce snad podplatit policistu, aby svědčil falešně?

Joshua Shapira (Roth) je syn emigrantů, kteří žijí v ruské komunitě v tzv. Malé Oděse, tedy newyorském Brighton Beach. Po letech se vrací za svou rodinou, kterou kdysi opustil kvůli práci nájemného zabijáka. Hlavním účelem jeho návštěvy je ale nejnovější zakázka ze strany ruské mafie, která si u něj objednala vraždu íranského klenotníka. Joshua chce využít příležitosti a setkat se s příbuznými, ale narazí na odpor otce Arkadyho (Schell), který mu dokonce nedovolí vidět ani na smrt nemocnou matku Irinu (Redgrave). Setkává se alespoň se svým mladším bratrem Reubenem (Furlong) a bývalou přítelkyní, které tím ale vystavuje velkému nebezpečí.