Filmy online ke shlédnutí zdarma

Tato povídka tvoří s další povídkou "Kdyby ty muziky nebyly" jeden samostatný film Konkurs. Podstatnou část filmu KONKURS složeného ze dvou filmových fejetonů tvoří právě samotný Konkurs, film složený z autentických dokumentárních záběrů z pěveckého konkursu i ze zákulisí divadla Semafor v Praze. Jednoduchou dějovou osnovou jsou příběhy dvou dívek, které se konkursu zúčastnily. Tato povídka byla natočena v autentických prostorách divadla Semafor na 16 mm film.

Tato povídka patří k filmu Konkurs. Hudební fejeton KDYBY TY MUZIKY NEBYLY vypráví o dvou dechových kapelách, Kmochově hudbě Kolín a Dechové hudbě ZK Veřejného požárního útvaru Kolín, které se připravují na II. Kmochův Kolín... Formanovi se podařilo najít vynikající představitele muzikantů ze staré školy a ukázat kontrast jejich vztahu k dechovce a toho, jak k této hudbě přistupuje nejmladší generace. Snímek je součástí první samostatná režijní práce Miloše Formana, filmu KONKURS, který je složen ze dvou hudebních fejetonů.

Autorem námětu a scénáře je známá a osvědčená trojka Miloš Forman, Jaroslav Papoušek a Ivan Passer. Modelový průzkum českého maloměšťáctví ve vypouklém zrcadle zvýrazňujícím hospodské vztahy, prázdné hlavy, dlouhé prsty a plytké svědomí, se odehrává na pozadí hasičského bálu. V karikování a pranýřování české národní povahy jsou režisér Forman a kameraman Miroslav Ondříček doslova nelítostní. Komedie se brzy mění v tragickou frašku s citem pro detail, gesto a dialog. V zobrazení požárnického plesu se spojují groteskní gagy s nekompromisním odhalením lidské přízemnosti a tuposti. Mravní stav společnosti se tu zrcadlí především v postavách starých lidí, obětí organizačních zmatků, živelných katastrof a hlouposti svých bližních, kteří svoji nekulturnost a nesvobodu považují za normální. První Formanův barevný film byl opět obsazen neherci známými z předcházejících filmů (za všechny jmenujme Jana Vostrčila v roli předsedy plesového výboru a Miladu Ježkovou jako ženu hlídající tombolu). Upocenou atmosféru vesnické tancovačky podtrhují dechovkové coververze soudobých beatových hitů, např. Hvězdy na vrbě či From Me To You od Beatles. Hovorová řeč představuje katalog komunikačních defektů, zvlášť když se postavy snaží být oficiální. Pamflet o společnosti, ve které přestávají fungovat kamufláže, ale není si schopná přiznat pravý stav věcí, se tehdy stal synonymem společensky podvratného filmového cynismu - proti filmu například zcela oficiálně protestovali čeští hasiči. Italský koproducent snímku Carlo Ponti se dokonce díla zřekl a žádal zpět vložený kapitál. Finanční trn z režisérovy paty nakonec vytrhl francouzský producent Claude Berri, který uhradil chybějící částku. Ponti ale udělal chybu, neboť film byl nakonec nominován na Oscara v kategorii cizojazyčný film.Text k písni "Hoří!", jejíž refrém dal jméno filmu, napsal Fanda Mrázek, ale zde je skladba uvedena pouze v orchestrální podobě. Mimopražská premiéra se uskutečnila ve Vrchlabí v říjnu 1967.

Vlasy, jeden z nejvýznamnějších muzikálů druhé poloviny 20. století, zaujal bezpochyby Miloše Formana nejen nabízející se možností natočit výpravný film s choreografickými čísly, moderní hudbou a provokujícími texty, ale především svými přesahy za obvyklé hranice muzikálového žánru. V době svého vzniku byly Vlasy dílem politickým a vyhroceně sociálněkritickým, odsuzujícím válku ve Vietnamu a maloměšťáckou lhostejnost vůči této tragédii. A také dílem romantickým vzýval hippies a všechny formy jejich rebelie proti zbytnělému konzervatismu. Formanovi nečinilo žádné potíže najít si vztah k těmto ryze americkým tématům, vždyť jádrem tam byly problémy, na něž se soustřeďoval ve všech svých českých filmech: generační konflikt, naivní a čistá touha mládí po lásce a svobodě a rovněž protest proti konvencím a předsudkům, které tyto iluze bezcitně ničí. Ondříček měl tentokrát před kamerou daleko různorodější a temperamentnější reprezentanty mládí, než na jaké byl zvyklý doma, a také toho náležitě využil. Snímá je téměř nepřetržitě v akci a dynamickém pohybu, nevšímá si jen řeči tváře, ale celého těla, mladí muži a ženy v jeho podání jsou živelní a draví, strhující svou spontaneitou. Jistě i jeho zásluhou je tento film především nakažlivou oslavou vitality a radosti ze života.

Prenikavá psychologická a sociologická generačná štúdia s komediálnym nadhľadom a porozumením pre svet otcov i synov onej doby je mozaikou drobných, zdanlivo bezvýznamných udalostí v živote 16-ročného učňa. Tvorcovia sa celkom podriadili naturelu protagonistov (excelujú tu kapelník kolínskej dychovky Jan Vostrčil, známy z viacerých vynikajúcich filmov, a poslucháč DAMU Vl. Pucholt), dialógy tak vyvolávajú dojem magnetofónového záznamu autentických rozhovorov. Dobromyseľné kázanie pedantského otca vyznieva ako reťaz zúfalo neúčinných fráz, ktoré namiesto dôvery vytvárajú vákuum vzájomného nepochopenia. Scény s Petrom, Pavlou a oboma murárskymi učňami majú charakter ľúbezných ilustrácií pubertálnych neistôt a exhibícií. Nezabudnuteľný je detinský spor okolo pozdravu Ahój! Kresba života malého českého človeka v jeho uzavretom svete, film o dvojakej morálke (Petr nastúpi do samoobsluhy ako predavač, aby sa od vedúceho dozvedel, že jeho hlavnou úlohou bude strážiť zákazníkov), zábavná metafora o úskaliach vstupu do života, ale aj spoločenská alegória. Prvý veľký Formanov film sa vyznačuje uvoľnenosťou a ľahkosťou. Kultúra obrazu a vyjadrovacia úspornosť sa markantne prejavujú napr. v kľúčovej sekvencii sobotňajšej tancovačky, v ktorej sa niekoľko dejových epizód preplieta s dokumentárne ladenými pohľadmi, dokresľujúcimi atmosféru zábavy a typológiu postáv (doba módy twistu a semaforských pesničiek). Mimochodom, kuchyňa a tanečná sála sú dve prostredia, príznačné pre Formanove české filmy vôbec. Film autenticky zobrazuje hľadanie sa mladých ľudí a generačné odcudzenie, odhaľuje v podtexte poklesnutosť pomerov poznačených provinčnosťou a frázovitosťou.

Píše se rok 1781 a Antonio Salieri (Abraham) působí jako dvorní skladatel císaře Josefa II (Jeffrey Jones). Když ke dvoru přijede Mozart (Tom Hulce, nominovaný na Oscara), Salieri si s hrůzou uvědomí, že božské hudební nadání, které si přál mít on sám, dostal do vínku tento obscénní a rozpustilý vtipálek. Salieri dohnán žárlivostí k zuřivosti organizuje intriky s cílem zničit Mozarta, k čemuž je ochoten použít všechny dostupné prostředky. Možná i vraždu. Podařilo se Salierimu umlčet jednoho z největších géniů světové hudby? Záhada - a hudba - zůstávají. AMADEUS - velkolepý historický epos, nádherná oslava hudby Wolfganga Amadea Mozarta. Na Berlinale 2002 Miloš Forman představil AMADEA v nezkrácené verzi.

Guthrie McCabe (James Stewart), cynický americký šerif bez iluzí, vede klidný život v jistém texaském městečku, jehož obyvatelé mu za jeho služby odvádějí deset procent ze svých zisků. Proto se mu příliš nelíbí, když ho jeho přítel, idealistický poručík Jim Gary (Richard Widmark), pošle do čtyřicet mil vzdálené pevnosti. Díky svým dobrým vztahům k indiánskému náčelníkovi Quanah Parkerovi (Henry Brandon) se má McCabe vydat do komančského území a přivést odtamtud bělochy, kteří žijí již bezmála deset let mezi Komanči...

Plukovníci amerického námořnictva Brickley a Ryan velí eskadře torpédových člunů. Bojové a strategické možnosti těchto plavidel nemají u vyššího velení velkou důvěru. V roce 1941, po útoku Japonců na Pearl Harbor, je jednotka umístěna v zálivu na Filipínách. Proti očekávání však vojáci nedostanou žádný bojový úkol, ve kterém by mohli uplatnit své schopnosti. Mají jen hlídkovat a zajišťovat běžné dopravní úkoly. Situace se změní, až když Japonci začnou dobývat Filipíny. Teprve teď se ukáže, jak platné mohou být malé bojové lodě při potápění nepřátelských křižníků. Výzbroj a manévrovací schopnosti člunů jsou ovšem stejně důležité jako odvaha a námořnické dovednosti jejich posádek. To vše platí i v případě, že boj je předem prohraný... Klasické válečné drama režiséra Johna Forda pravdivě líčí statečný, avšak marný zápas americké námořní jednotky o ubránění Filipín před japonskou armádou, jak probíhal od prosince 1941 do dubna 1942. Postavy poručíků Brickleyho a Ryana přitom vznikly podle skutečných válečných hrdinů Johna Bulkeleyho a Roberta Kellyho. V některých bojových scénách zastoupil nemocného Johna Forda Robert Montgomery, představitel poručíka Brickleyho, který využil vlastní maríňácké zkušenosti z druhé světové války. Na svou dobu nesmírně výpravný velkofilm získal nominace na Oscary za nejlepší zvuk a nejlepší zvláštní efekty.

V městečku Tonto zastavil dostavník mířící do Lordsburgu a nabírá cestující. K Lucy Malloryové, která jede za manželem, přistupuje obchodník Peacock, tajemný karbaník Hatfield, a místním ženským mravnostním spolkem z města vykázaní doktor Boone, který více pije než léčí, a slečna Dallasa, která ohrožuje mravopočestnost. Na poslední chvíli ještě nastupuje bankéř Gattewood, který právě vykradl vlastní banku a potřebuje rychle zmizet. Tou dobou se místní šerif dovídá o útěku Ringo Kida (JOHN WAYNE) z vězení a o tom, že má namířeno právě do Lordsburgu, aby si to vyřídil s těmi, kdo jej dostali za mříže. Šerifovi tedy nezbývá, než nastoupit také. To ještě netuší, že Ringo přistoupí cestou. Ale mají vůbec cestující šanci se do cíle své cesty dostat, když musí projet územím, kde zrovna řádí z rezervace prchlí Apači v čele s Geronimem?

Kapitán Nathan Brittles má za pouhých šest dní odejít do důchodu. Je zřejmé, že po dlouhé a úspěšné vojenské kariéře, se s tímto rozhodnutím obtížně smiřuje. Jeho odchod nesou těžce i vojáci, kterým sice vládne tvrdou rukou, vždy se však mohou spolehnout na jeho jasný odhad situace a přesné rozkazy. Teď ale nemají právě moc času se nad tím zamýšlet. Indiáni jsou na válečné stezce a hrozí, že brzy ovládnou území, které armáda z Fort Starke má jen částečně pod kontrolou. A Brittles nečekaně přijímá od svého nadřízeného majora Maca Allsharda náročný úkol. Přes nebezpečné území doprovází, se skupinou vojáků, jeho půvabnou neteř Olivii Dandridgeovou až k místu, kde má nasednout do dostavníku.... Film, natočený režisérem Johnem Fordem, v žánru westernu patří k těm nejlepším. Jeho děj se odehrává na území Utahu. Úlohu kapitána Nathana Brittlese přesvědčivě ztvárnil John Wayne, křehkou krásku Olivii Dandridgeovou představuje Joanne Druová (známá z filmů Červená řeka a Všichni jsou zbrojnoši královi). Ze tří nominací film získal Oscara za nejlepší barevnou kameru (Winton C. Hoch).