Filmy online ke shlédnutí zdarma

Poručík Tom Cantrell přijíždí k vojenskému soudu, aby obhajoval muže ze své jednotky, černošského seržanta Braxtona Rutledge, obviněného ze znásilnění a dvojité vraždy. Při soudním přelíčení se výpověďmi svědků pomalu začíná skládat mozaika neobvykle zamotaného příběhu, jehož rozuzlení však není jen v rukou seržantova obhájce.

Americký western Stopaři je u nás prakticky neznámým dílem, a přece se jedná o jeden z nejlepších snímků tohoto divácky velmi oblíbeného žánru. Příběh Ethana Edwardse (jedna z nejlepších rolí Johna Waynea), který stráví několik let neúnavným pátráním po malé neteři unesené Komanči, nebyl v době svého vzniku plně doceněn (nemá např. jedinou nominaci na Oscara!!) a zaslouženého uznání se dočkal až s časovým odstupem. V sedmdesátých letech se jeho motivy objevily v tak různorodých snímcích, jako např. Lucasovy Hvězdné války či Scorseseho Taxikář. Hlavní hrdina je v podstatě zatvrzelým rasistou, který nechce svoji příbuznou zachránit, ale zabít za to, že se stala indiánskou squaw. Jeho nenávist k indiánům je silnější než pud sebezáchovy a projevuje se např. nesmyslným vybíjením bizonů, kteří jsou hlavní obživou indiánských kmenů. Snímek natočil klasik světové kinematografie John Ford (1894-1973), jediný tvůrce, který má na svém kontě čtyři Oscary za režii (Denunciant, Hrozny hněvu, Bylo jednou zelené údolí, Tichý muž). I když žádnou ze zlatých sošek nedostal za některý ze svých westernů, je považován právě v tomto žánru za nepřekonatelného mistra. Většina jeho westernů vznikla v krásných exteriérech Údolí monumentů (Monument Valley) na pomezí států Utah, Arizona a Nevada a Stopaři nejsou v tomto ohledu výjimkou. Působivou majestátnost krajiny doplňuje příběh s až antickým tragickým podtónem. Zatrpklý vyděděnec Ethan nemá žádnou rodinu a jak sám v úvodu filmu přijíždí na ranč svého bratra, tak na jeho konci zase odjíždí do neznáma jako poutník odsouzený k věčnému bloudění. V hereckém obsazení filmu ještě zaujme tehdy nastupující hvězda nové generace Jeffrey Hunter v úloze mladého Martina, který Ethana při jeho pátrání doprovází, a stálý představitel Fordových snímků Ward Bond jako reverend Clayton. Postavu unesené Debbie vytvořily sestry Lana a Natalie Woodovy.

Jeden z raných westernů Johna Wayna, který v něm ztvárňuje velitele americké posádky v území obklopeném agresivními indiány. Pod jeho vedení se dostává jeho syn a za ním přijíždí i jeho matka. A rudokožci začínají hrozit čerstvě vykopanou válečnou sekerou.

Úspěšný boxer Sean Thornton (John Wayne) ukončí svoji kariéru v USA a vrací se do své irské vlasti. Tam se zamiluje do mladé Mary Kate Danaher ( Maureen O'Hara). Avšak její bratr je ostře proti tomuto spojení a podle irských zvyků má poslední slovo... Scénář je založen na románu Maurice Walshe, jenž zase vychází z Shakespearova Zkrocení zlé ženy.

Píše se 14. dubna 1865 a je krátce po skončení války Severu proti Jihu. Při slavnostním večerním představení ve Fordově divadle ve Washingtonu, atentátník, herec John Wilkes Booth vnikne do lóže prezidenta Spojených států Abrahama Lincolna a z blízkosti jej zezadu dvakrát střelí do hlavy. Z místa činu se mu podaří uniknout, jeho obět však těžkému zranění podlehne. Pozdě v noci zraněný Booth zaklepe na dveře domu venkovského lékaře Samuela Mudda a požádá jej o ošetření. Ten muže přijme a vůbec netuší, že první lékařskou pomoc právě poskytl vrahovi prezidenta. Později se to také marně pokouší vysvětlit důstojníkovi armádní čety, která zločince pronásleduje a objeví v domě jeho stopy. Stejně neúspěšně se pak doktor Mudd pokouší prokázat svoji nevinu před soudem, který ho za spoluúčast na spiknutí s dalšími atentátníky a příznivci Konfederace, odsoudí k doživotním těžkým pracem...Filmové drama natočil režisér John Ford, jehož na jedné straně zaujalo téma atentátu na šestnáctého prezidenta USA, a na druhé možnost ztvárnit osud člověka, který se pokouší se vzdorovat násilí i šikaně v extrémních podmínkách. Pod jeho vedením postavu Samuela Mudda pozoruhodným způsobem ztvárnil Warner Baxter, jehož jsme mohli vidět již vidět ve filmech 42. ulice, Dostihy smrti.

Bratři Earpové ženou stádo dobytka do Kalifornie. Po cestě odmítnou nízkou finanční nabídku starého Clantona na jeho odkoupení a na pár hodin se zastaví se v městečku Tombstone. Když se v noci vrátí zpět, jejich stádo je pryč, na místě nacházejí pouze těžce zraněného nejmladšího bratra Jamese. Proto Wyatt Earp přijímá ve městě místo šerifa, které je mu nabídnuto. S ním tu zůstávají bratři Morgan a Virgil, aby společně našli vrahy Jamese a zloděje svého dobytka. Na nového šerifa navíc čeká setkání se známým stárnoucím pistolníkem Docem Hollidayem, za nímž přijíždí půvabná Klementina... Film natočil klasik americké kinematografie režisér John Ford (který zaujal i svými dalšími westerny Přepadení, Fort Apache, Měla žlutou stužku, Rio Grande, Muž, který zastřelil Liberty Valance a Podzim Cheyennů). Ten příběhu z Divokého západu vtisknul zcela nový dech a působivost. Pod jeho vedením úlohu Wyatta Earpa ztvárnil Henry Fonda, který zde předvedl jeden z vrcholů svého hereckého umění.

Na pozvání jednoho maharadži přicestuje zpěvačka Eloise Kelly (Ava Gardner) do Afriky, aby se účastnila safari. Avšak místo maharadži, který musel předčasně odcestovat, se zde setká s Victorem Marswellem (Clark Gable), jenž se živí odchytem divoké zvěře. Eloise se brzy stane jeho milenkou. O něco později se Victor setká s mladým britským manželským párem: antropologem Donaldem (Donald Sinden) a jeho půvabnou manželkou Lindou (Grace Kelly), které nezůstane Victor lhostejný... Podle divadelní hry Wilsona Collisona. Jedná se o remake snímku RED DUST Victora Fleminga z roku 1932, kde Clark Gable ztvárnil stejnou postavu.

Osud jí přichystal těžké zkoušky, přesto nikdy nepřestala milovat a věřit v dobro. V roce 1561 opouští Marie Stuartovna jako vdova Francii a vrací se zpět do rodného Skotska. Od počátku je jasné, že se jako katolička bude dostávat do střetu s protestantskou šlechtou i duchovními. Silně protestantské Skotsko, rozdělené nábožnými spory a politickými ambicemi, její snahu o náboženskou toleranci odmítá. Její nevlastní teta Alžběta I., kterou Marie neuznává za právoplatnou anglickou královnu, proti ní spřádá intriky. Pro udržení svého trůnu a zajištění míru se Marie musí vdát. Rozhodne se pro Jindřicha Stuarta, anglického katolíka, jenž však není rovnocenným partnerem pro sebevědomou královnu. Když Marie pozná odvážného a přímočarého hraběte Bothwella, je to začátek velké lásky a zároveň tragických událostí, které se zapsaly do historie. Alžběta I. považuje Marii za svoji nebezpečnou soupeřku a je rozhodnuta zničit její panování i život. Film podle divadelní hry Maxwella Andersona vypráví příběh ženy, která se vzdala království pro svou životní lásku a nikdy toho nelitovala. Legendární režisér John Ford, jenž se specializoval na westerny, převyprávěl dramatický životní příběh královny Marie vizuálně vytříbený stylem. Černobílá kamera navozuje kontrastními stíny ponurou atmosféru středověku, v němž se nebezpečí skrývá za každým rohem. V hlavní roli královny Marie září vynikající Katharine Hepburnová, jež vytvořila lidský a uvěřitelný portrét výjimečné panovnice. Její Marie Stuartovna je láskyplná i neústupná, vzdělaná a noblesní žena, jenž uchvacuje svoji osobitostí i krásou. Zajímavostí je, že Hepburnová byla rodově spřízněná se skutečným James Hepburnem - hrabětem Bothwellem.

Senátor Ranse Stoddart se vrací na divoký západ, do města Shinbone, aby navštivil pohřeb svého dávného přítele, Toma Doniphona. Senátor vypraví místnimi novináři příběh, který ho před dávným časem do Shinbone přivedl a jak začala jeho kariéra coby muže, který zastřelil Liberty Valence, nejobávanějšího banditu okolí. Muž, který zastřelil Liberty Valance je jedním z nejlepších a nejznámějších westernů historie.

Neviditelný nepřítel, spalující slunce a všude kolem jenom písek. I taková může být válka. Na začátku jich bylo dvanáct. Dvanáct vojáků z té početné britské armády, bojující v první světové válce za záchranu civilizace kdesi v mezopotamské poušti. Toho dne vyjeli jako vždy na svou pravidelnou obhlídku, a nikdo z nich netušil, co je čeká. Že si jediná kulka arabského ostřelovače spolehlivě najde ten nejlepší možný cíl. Jejich velitele, s nímž do rozžhaveného písku pohřbí i vše, co by je mohlo zachránit: informaci o tom, kde jsou, kam a proč jedou, a jak se odsud dostat. Ta hrstka mužů, které svedla dohromady náhoda, je teď vydaná na milost a nemilost kruté poušti, spalujícímu žáru, oslepujícímu slunci a neviditelnému nepříteli. Nepříteli, který je z bezpečí svého úkrytu jednoho po druhém zabíjí... Působivý válečný snímek vznikl podle románu Philipa McDonalda, britského spisovatele, který v něm zúročil své vlastní zkušenosti kavaleristy, bojujícího (v roce 1917) v první světové válce. Režisér John Ford jej natočil během pouhých dvou týdnů v poušti Yuma na jihozápadě Arizony. Obecně výborným hereckým výkonům dominují především Victor McLaglen v roli seržanta a Boris Karloff coby náboženský fanatik Sanders. Film byl nominován na Oscara za hudbu Maxe Steinera.