V tomto záhadami obestřeném příběhu Sherlocka Holmese ztvárnil energický Peter Cushing slavného detektiva z Baker Street, jenž musí rozlousknout tajemství strašlivého kvílení psa a systematická úmrtí generací Baskervillů. Příběh začíná v 17. století, kdy krutý Hugo Baskerville brutálně zabije sluhu a jeho dceru pak chce nabídnout svým podobně nemorálním kumpánům. Jí se však podaří uprchnout, a když ji pán dostihne v ruinách chrámu, zabije ji. Hned na to je však sám napaden a zabit obrovským psem, kterého nikdy nikdo nespatřil. Tento dávný příběh vypráví Holmesovi a jeho věrnému Dr. Watsonovi Dr. Richard Mortimer. Ten byl lékařem a přítelem zesnulého Sira Charlese Baskervilla, který nedávno zemřel podle všeho šokem z leknutí v devonshirských hvozdech poblíž onoho rozpadlého opatství. Z Londýna právě přijíždí Sir Henry Baskerville, který je dědicem panství. Začíná tedy vyšetřování úmrti, ke kterému se později přidají další, řádění ďábelského psa a odkrývání podivných obřadů... Podle mnohých se jedná o nejlepší zpracování Psa baskervillského všech dob. Ponurá anglická blata zahalená do lezavé mlhy, velmi přesvědčivý Peter Cushing v roli neúnavného vyšetřovatele a mistrovská detektivní zápletka předlohy dávají dohromady pozoruhodné filmové dílo. Mladý Christopher Lee působí dokonale aristokraticky a elegantně jako pravý člen vyššího stavu (a to hlavně oproti slabošským a zdegenerovaným příslušníkům urozené rodiny Baskervillů zobrazených v jiných verzích této Doylovy novely). Snímek má rychlý spád, Andre Morell zde ztvárnil zřejmě nejsolidnějšího a nejrealističtějšího Watsona všech dob, ovšem nejsilnějším magnetem filmu zůstává naprosto excelující Peter Cushing.
Hammer Film Productions (cca 1950 – 1970) dali v tomto „gotickém hororu“ dohromady tehdejší filmové hvězdy Petera Cushinga a Christophera Lee s režisérem Terencem Fisherem.Děj se odehrává v osamocené, blíže neurčené vesničce. (Podle přileb a uniforem místních strážců pořádku je to nejspíše někde v Prusku.) Příběh filmu začíná smrtí modelky a milenky mladého malíře Heitze, která je v lese nalezena zkamenělá. Místní lékař, Dr. Namaroff (Peter Cushing), se snaží - v této fázi filmu celkem nepochopitelně - vše zaretušovat a přesvědčuje úřady, že na vině je její milenec. Ten je zakrátko nalezen v lese oběšený. Profesor Heitz (Michael Goodliffe) přijíždí, aby záhadě přišel na kloub a svého syna očistil. Jeho krátké pátrání končí opět smrtí – a jak jinak než petrifikací... Ještě než se změní v kámen, stačí napsat dopis svému druhému synovi, Paulovi, pracujícímu v Lipsku na univerzitě (Richard Pasco). Ten po příjezdu z dopisu vyvodí, že vrahem je Megera, jedna z mýtických starořeckých Gorgon, žijící v zámku nad vesnicí. Po příjezdu Paul potkává Heitzovu asistentku Carlu Hoffman (Barbara Steel), kterou Heitz za ním poslal, aby ho špehovala, což nicméně padouchovi nevyjde, neboť oba mladí lidé se do sebe zamilují. Spletitá situace vyžaduje nutné posily, a na scénu se konečně dostává profesor Meister (Christopher Lee), Paulův šéf z Lipska, který přijíždí Paulovi na pomoc. Což se posléze ukáže jako dobrý nápad, protože jeho geniální mozek si vše spojí dohromady a Meister vydedukuje, kdo je Megera a jakéže to strašné tajemství tutlá Dr. Namaroff. Film pak rychle spěje ke svému nešťastnému konci (orig. unhappy ending).Zajímavá je konfabulace autorů filmu, kteří mytologickou Megeru nekompromisně zařadili mezi Gorgony – i když chudák nebyla Gorgona, nýbrž Erinye – a její jedinou podobností s Gorgonami je jedovaté klubko hadů namísto vlasů.
Baron Victor Frankenstein je zpět a ďábelštější než kdy předtím. Tentokrát přinutí krásnou majitelku penzionu Annu a jejího snoubence, mladého doktora Karla, aby se stali spolupachateli jeho ilegálních experimentů. Baron Frankenstein se chce pokusit o první mozkovou transplantaci vůbec.
Parta chuligánů zavraždí hostinského. Podezření padne na jednoho mladíka, který ale v tu samou dobu trávil noc s dcerou zavražděného, na půl těla ochrnutou Christinou. Aby chránil její čest, rozhodne se mlčet a nesdělit nikomu své alibi, a proto je popraven. Nešťastná Christina spáchá sebevraždu v řece a na scénu přichází Baron Frankenstein, který náhodou ve městě pobývá. Rozhodne se pro neobvyklý experiment - mozek popraveného mladíka umístí do těla utopené Christiny.
Baron Frankenstein pod falešnou identitou pracuje jako lékař v blázinci. Toto místo však využívá pouze jako zástěrku pro své nelegální experimenty s oživováním mrtvé tkáně. Do blázince je zavřen mladík, který byl odsouzen za stejné experimenty, jakými se zabývá Baron. Stává se jeho asistentem a společně s němou dívkou Sarah pokračují v Baronově práci.
Zatímco letec Jeff Nolan ve vysoké výšce nad Zemí testuje nový typ vojenského letadla, dole pod ním neznámí útočníci použijí jedovatý plyn k téměř dokonalému vyhlazení všech živých bytostí. Po přistání se Jeffovi podaří najít několik dalších přeživších šťastlivců (mezi nimi milenci, kteří hledali soukromí ve vojenském krytu) a všichni se společně ubytují v jednom z prázdných domů. Když nedaleko od jejich bydliště spatří dvě podivné postavy ve skafandrech, je jim jasné, že na Zemi zaútočili agresivní návštěvníci z cizí planety. Nezbývá jim nic jiného, nežli se vyzbrojit a svést s nimi nerovný boj o planetu Zemi.
Navzdory varování místních se dva páry rozhodnou navštívit Carlstad. Vystrašený kočí je v noci opustí uprostřed lesa a čtveřice turistů nachází útočiště a překvapivou pohostinnost na nedalekém zámku, v jehož sklepení mrtvý hrabě Drákula čeká deset let na své vzkříšení…
Na panstvo grófa Draculu (Christopher Lee) prichádza nový knihovník Jonathan Harker (John Van Eyssen), ktorý sem však prišiel z úplne iných dôvodov. Má v pláne navždy zničiť Draculu. To sa mu však nepodarí a dokonca sa aj sám zmení na upíra. Prichádza za ním jeho priateľ, profesor Van Helsing (Peter Cushing), ktorý vyslobodí jeho dušu a spolu s Arthurom Holmwoodom (Michael Gough) sa rozhodnú pokračovať v tom, čo Jonathan začal. HORROR OF DRACULA je prvý zo série filmov s Christopherom Leem v úlohe Draculu.
Filmový příběh je zasazen do Londýna a na jih Anglie roku 1930, kdy Duc de Richleau a Rex van Ryn zachrání svého přítele Simona Arona a dalšího mladého zasvěceného člena Tanitha z kultu ďábla. Během záchranné akce naruší obřad na Salisburské planině, v níž se objeví sám Satan. Hrdinové utíkají do domu Eatonů, přátel Richleaua a van Ryna, kam jsou pronásledováni skupinou vůdce Mocaty, který je psychicky na oba zasvěcence napojen.
Jednoho dne navštívil Santa Veru, malé městečko kdesi ve Španělsku, špinavý žebrák. Tamní krutý a zlomyslný vladař ho dal z rozpustilosti zavřít do podzemního žaláře. Dlouhá léta si pak na toho nebožáka nikdo nevzpomněl, jen němá služka mu pravidelně nosila jídlo. Panovník mezitím zestárl a ovdověl. Jednou se mu zachtělo krásné služky, ta ho ale odmítla a skončila za to ve vězení. V tom samém vězení, v jakém už dlouho, zbaven jakékoliv možnosti komunikace s lidmi, živořil bývalý žebrák. Ten znásilnil služku, i když to bylo to poslední, co ve svém životě stihl. Z tohoto nechtěného a krutého spojení se zrodilo dítě - chlapec, a jeho narození bylo vykoupeno životem němé nešťastnice. Leona, neboť takové jméno chlapec dostal, se ujal Don Alfredo a ve svém domě ho vychoval. Kletba vlkodlactví však visela nad hochem jako Damoklův meč a stačilo, aby Leon ochutnal cizí krev…
