Sam bydlí v malém městečku amerického Středozápadu a vzhlíží ke hvězdám - z profese i založení. Fotografka Maggie žije v New Yorku a život jí dal podobu světáka a drsného cynika. Neznají se a společného nemají vůbec nic, až na jednu věc. Oba dostali košem od svých vyvolených. Sam chce svoji jedinou lásku Lindu zpět a Maggie by dala cokoliv za to, aby mohla svému nevěrnému francouzskému milenci Antonovi ukázat, zač je toho loket...
Deloris Van Cartierová na svých dobrodružstvích v klášteře nakonec ještě vydělala a slaví právě úspěchy v nové show v Las Vegas. Z opojení slávou je však vytržena neodbytnými jeptiškami, které přicházejí s prosíkem. Po předchozích zkušenostech s temperamentní sestrou dospěly tyto dobré ženy k názoru, že Deloris je jejich jedinou nadějí v katastrofální situaci. Škola sv. Františka, kde všechny učí, má být zavřena, a to z ryze světských a přízemních důvodů - pro peníze. Žáci nevykazují žádné zvláštní schopnosti, škola se neúčastní žádných soutěží ani závodů, a sponzoři a dobrodinci ztratili zájem. Zkrátka a dobře, škole je potřeba dodat nového ducha, a navíc - stejně potřebují učitelku zpěvu. A tak se Deloris navzdory všem svým předsevzetím nechává znovu navléci do černého hábitu a poněkud rozechvěle předstupuje před třídu plnou hlučných a neukázněných výrostků, které ta černá jeptiška před tabulí ale vůbec nezajímá. Deloris čeká tuhý boj, má-li nakonec vzbudit ve svých žácích zájem o hudbu a ještě z nich udělat sbor, schopný vyhrát celostátní soutěž.
Když se chudý pobožný zaměstnanec pohřebního ústavu Jackson (Forest Whitaker) seznámí na plese svého podniku se svůdnou Imabelle (Robin Givens), problémy na sebe nenechají dlouho čekat. Imabelle je totiž zrovna na útěku před šéfem zabijáckého gangu Slimem (Badja Djola) a jako věno si s sebou přibalila ukradený kufr plný zlata.
Harlem třicátých let rozhodně nebyl místo na procházky – soupeřily zde dva gangy snažící se ovládnout veškeré hazardní hry ve čtvrti. Na jedné straně stál černošský kmotr Bumpy Johnson, na druhé pak bezohledný zabiják Dutch Schulz…
Russel Stevens mal smutné detstvo. Ako chlapec sa stal sa svedkom vraždy vlastného otca, narkomana, ktorý pod vplyvom drog prepadol obchod s alkoholom a postrelil predavača. Po dvadsiatich rokoch. Černošského policajného dôstojníka Russella Stevensa požiada šéf protidrogového oddelenia Gerald Carver o spoluprácu. Bude pracovať v utajení a jeho úlohou bude odhaliť distribučnú sieť kokaínu. Russel sa vždy držal od drog čo najďalej. Z tohoto dôvodu zvažuje atraktívnu Carverovu ponuku. I keď tuší, že jej prijatie bude najväčším omylom jeho života, nakoniec ju prijme. Vydá sa do sveta obchodníkov s narkotikami - spočiatku pôsobí ako obyčajný dealer na ulici, neskôr, keď si získa dôveru šéfa, prenikne i k obávanému Felixovi Barbosovi, mužovi, ktorého má usvedčiť. Spriatelí sa so židovským právnikom Davidom Jasonom, ktorý distribuuje syntetický kokaín. Ten plánuje nízkou cenou novej drogy vytlačiť z trhu konkurenciu. Russel sa potrebuje stať jeho partnerom, najskôr si však musí získať jeho dôveru. Situácia ho donúti vraždiť a ochutnať drogu...
Ester, Doris a Lucille jsou kamarádky zralého věku, které spolu sdílejí vše dobré i zlé. Na začátku filmu tančí se svými muži na svatbě vitální přítelkyně Selmy. Uběhne pár let a vše je jinak. Manželé krátce po sobě zemřeli a kamarádky se pravidelně scházejí na hřbitově nad jejich hroby. Každá z žen se s novou životní situací vyrovnává po svém. Nejhůře samotu nese Ester, která byla vdaná devětatřicet let a najednou si se životem neví příliš rady. Je to však překvapivě právě ona, kdo se na hřbitově seznámí se sympatickým vdovcem Benem...
Český film režiséra Čeňka Duby „Synové hor" spojuje v sobě dva žánry: životopisný a sportovní. Byl natočen podle stejnojmenné knihy spisovatele Františka Košíka. Ústředním motivem filmu je skutečná událost: tragická smrt jednoho z našich prvních lyžařských závodníků Bohumila Hanče a jeho přítele Václava Vrbaty dne 23. března 1913. Děj filmu se odehrává mezi velikonocemi 1912 a velikonocemi 1913, tedy v jediném roce, a je zarámován dvěma mezinárodními závody v běhu na 50 kilometrů. V prvním z nich Hanč slavně zvítězil, ve druhém zahynul hrdinskou smrtí. Jeho další životní osudy v tomto roce (svatba s milovanou Slávkou, věrnost horám a sportu, národnostní a sociální boj podkrkonošských tkalců a v neposlední řadě jeho přátelství s Václavem Vrbatou) dokreslují Hančovu postavu psychologicky a lidsky. Film je památníkem hrdinství dvou českých sportovců, kteří dodnes žijí v paměti podkrkonošského lidu jako bohatýři, jako praví „synové hor". (FILMOVÝ PŘEHLED 44 / 1956)
Lyžařský sport prožíval už v dobách svých začátků slavné okamžiky i tragické chvíle. O Velikonocích roku 1912 zvítězil v krkonošském závodu český závodník, který se ovšem hned v další sezóně stal obětí kruté sněhové vánice, během níž se pokoušel zachránit zesláblého kamaráda. Snímek spadá mezi pozdní pokusy inovovat ideologicky zatížené životopisné příběhy, avšak vinou inscenační i vypravěčské neobratnosti vznikla jen plakátovitá historka o nerozborném přátelství dvou lyžařů i jejich uvědomělosti.
Konflikty v rozvráceném manželství jednoho pilota vrcholí právě v okamžiku, kdy na mezinárodní letecké linky jsou zaváděny sovětská trysková letadla. Naivní psychologické drama se tu objímá s naivním obdivem vůči nejpokrokovější letecké technice.
Mickey se dlouho snažil ignorovat náklonnost své kamarádky Claudi, kterou již dávno miluje. Nyní se odhodlal požádat ji o ruku, a ona souhlasí. Téhož dne jejich společný přítel Dobbs přepadne vietnamského bookmakera, který zahyne. Opilý Dobbs, který ví, že ho čeká pomsta vietnamské mafie, se setká s Mickeym a řekne mu o svém nedávném poměru s Claudi. Vtom do baru vtrhnou Vietnamci a Dobbse postřelí. Mickey a Claudi pomohou raněnému Dobbsovi a jeho kumpánovi utéci z města a ukrýt se v motorestu. Když Claudi konečně přesvědčí žárlivého Mickeyho o své lásce a chtějí se spolu v tichosti vrátit, Vietnamci opět zaútočí…
Tři epizody komorního příběhu na pokračování, propojené většinou svých postav, jsou vázány k jednomu místu (Telč a jeho historické náměstí) a jedné časové rovině. Jejich tvůrci sledují individuální lidské osudy na pozadí magických jevů a událostí dnů, kdy se střídala staletí. Epizoda první - Vražda šeptaným slovem Velikonoce 1999. Redaktor místních novin je na Velký pátek šéfem pověřen udělat rozhovor s rekordmanem v hodu oštěpem a poněkud naivním moravským básníkem. Epizoda druhá - Zatmění nadějí V den zatmění slunce, 11. srpna, v průběhu jedné hodiny očekává mladý muž a otec stanovení konečné diagnózy své nemoci. Epizoda třetí - Panny pošetilé Tři zcela odlišné zamilované dvojice svede osud neobyčejným způsobem dohromady v průběhu silvestrovského dne a magické noci.
Realizačně rozpačitý povídkový snímek zachycuje atmosféru blížícího se konce tisíciletí, a to v souvislosti jak s náboženskými svátky (Velký pátek), tak astronomickými úkazy (zatmění Slunce). Komorně pojatými příběhy prochází většina postav, spojuje je i místo děje, i když každá epizoda si uchovává samostatnost: v první povídce se novinář z okresních novin setkává se sportovcem, s nímž má připravit rozhovor, v prostřední sledujeme mladého muže, netrpělivě očekávajícího ortel o své chorobě, v závěrečném příběhu, který se odehrává během silvestrovské noci, se protnou osudy několika dvojic.