Filmaři si rádi vybírají slavnosti, kde se lidé chovají uvolněněji, kde jim z povah padají pečlivě budované masky. Tentokrát se jedná o svatbu. Režisér Vladimír Drha se soustředí na omezený na svět jednoho ne příliš vzhledného činžáku, aniž bychom postřehli vypjatost doby - zvolil si totiž přelom epoch (měl by psát rok 1949), avšak řítící se pronikavé změny ještě jako by ani z dálky nedolehly. Lidé ještě mohou předstírat jisté společenské zařazení (například příslušnost k "honoraci"), ale povětšinou se již jedná jen o prázdnou schránku, jejíž iluzornost i směšnost si ještě nikdo plně neuvědomuje. Zestárlý vypravěč si tak vybavuje události, jichž se v oněch časech účastnil jako malý chlapec.
Romantický příběh, jak jinak než o lásce. Slavnostní hostina, opentlená muzikanty, artisty, prodavači a vším, co může představa o romantickém středověku nabídnout. Tři rytíři, toužící po ruce krásné dívky. Který z nich je odhodlán zaplatit jí určenou cenu? Rytířský turnaj, velká lež a hodní obyčejní lidé. Zlo bude potrestáno, dobro zvítězí.
Pohádkový příběh plný tajemství, lásky i hrdinských soubojů. Příběh o lásce rytíře Kornelia a komedianta Vendelína k tajemné krásce, o které pověst praví, že když zapláče, kutálejí se jí po tváři pravé perly.
Přepis Páralova románu již vznikal v očekávání rozhodujících společenských změn (premiéry se dočkal až po Listopadu), do hlavní ženské role dokonce byla obsazena Dáša Bláhová, která se vrátila z australské emigrace a byla svolná účastnit se odvážných erotických scén. Snímek vypráví o nadšeném mladíkovi, jenž na sklonku 50. let nastupuje do textilní továrny a předpokládá, že jej čeká slibná kariéra - hrdina se proto ustavičně poměřuje se svým oblíbeným literárním vzorem, kterým je stejně ambiciózní Julian Sorel ze Stendhalovy fresky Červený a černý. Výsledku však schází potřebná přesvědčivost, schopnost diváka vtáhnout do svého světa, zůstává příliš vyumělkovaný, neboť zvolená doba se stala pouhou nezávaznou kulisou pro milostné hrátky.
Ačkoli do většiny příběhu vstupují horničtí učni, režisér Vladimír Drha jej zacílil jinam - přibližuje působení jejich vychovatele. Jeho pedagogické snahy jednou uspějí, jindy vyznívají do prázdna, ale vždy prozrazují plné zaujetí i nasazení. Titulní hrdina, přezdívaný "mezek", se tvrdohlavě pokouší měnit své svěřence k lepšímu, avšak nedoceňuje, že jeho práce pohlcuje vše: jeho soukromí i rodina se ocitají na samém okraji zájmu. Není divu, že se ocitá v prohlubující se krizi. Snímek se vyznačuje jak věrohodným postižením zvoleného prostředí, režisér se vyhnul nástrahám budovatelských či výchovných frází. V hlavní roli se blýskl Jiří Hálek.
Hrdina úvodního příběhu Poštovský panáček (režie Zdeněk Troška) pracuje jako listonoš v horách. Když je jeho žena odvezena do porodnice, vyrazí na obvyklou túru po samotách. Za otcem dvou děvčátek (Petr Pospíchal), jenž touží po synovi, se vypraví malý Libor. Mezitím se na hřebenech prudce zhorší počasí. Zkušený horal a jeho malý kamarád stráví noc v provizorním úkrytu... Druhá epizoda Hádanka (režie Jan Ekl) má kriminální zápletku. Novopečený otec (Vlastimil Hašek) se opije s přáteli ve vinárně a druhý den se stane podezřelým z vraždy. Kritické chvíle si nepamatuje, jeho výpověď však vede k dopadení skutečného pachatele... Hlavní postavou závěrečné povídky Věrné milování (režie Vladimír Drha) je frajerský povaleč (Pavel Zedníček), který tráví celé dny po hospodách. Pádnou lekci dostane od manželky, jež ho odmítne pustit k miminu...
Na přelomu 70. a 80. let se vynořila řada filmů o dospívající mládeži - hledání životních jistot a prozatimnost počínání dovolilo upozornit na stinná místa společenských poměrů, proti nimž se mladí lidé bouřili. Hrdinou tohoto snímku je mladý absolvent chemické průmyslovky, mládenec s upřímně provokativním chováním, jenž nastoupí do slévárny, kde se tvrdohlavě snaží inovovat technologické postupy. Režisér Vladimír Drha zpracoval výrobní tematiku odlehčeně, s použitým hravých, naivizovaných prvků, odvážil se kritizovat zkostnatělost mnohých dospělých zastávajících důležitá místa.
Snímek vznikl podle stejnojmenné povídkové knihy Ivana Olbrachta, která poprvé vyšla v roce 1937 a která je posledním původním dílem známého českého prozaika a publicisty. Scénáristka Jana Dudková vybrala ze tří povídek dvě první, jež jsou na rozdíl od balady O smutných očích Hany Karadžičové laděny do laskavého humoru. Obě prózy jsou ve filmu propojeny do plynulého toku vyprávění. Jednoduchý děj zachycuje příběh chuďase Bajnyše, který málem přijde o svou sedřenou kobylku Julču, a události, spojené s neblahou okolností, kdy ve venkovské posvátné lázni mikve je málo vody, a proto se v ní nemohou konat talmudem nařízené očistné obřady. Tvůrci filmu se soustřeďují na idylický popis prostředí v horské vísce Polaně (golet je označení židovské osady v cizorodém prostředí, též i vyhnanství) na tehdejší Podkarpatské Rusi a na vykreslení života jejích rázovitých obyvatel, chasidských Židů. V centru pozornosti jsou početné rodiny tří přátel, Bajnyše, Mojšeho a Pinchese. Děj je provázen smířlivým komentářem vědoucího vypravěče. Snaha autorů postihnout s příznačnou dávkou nostalgie dávno zemřelý svět židovské komunity se projevuje v každé složce filmového díla, především však v obrazech kameramana a hudbě s židovskými písněmi a popěvky. Snímek nijak nepopírá své původní určení pro televizní obrazovku.
Film sestávající ze tří povídek. První je Showdown: Billy Quintaine (Neil Gray Giuntoli) je na útěku spolu se svým zraněným komplicem, kterého Billy zastřelí poté, co tento spadne kvůli slabosti s koně. Jeho pronásledovatel Tom McMurdo (David Morse) je Billymu v patách... Druhou je King of the Road: policejní důstojník Joe Garrett (Raymond J. Barry) vede se svou dospívající dcerou Carrie (Michelle Bronson) poklidný život. Nikdo ve městě si nepamatuje na to, že se před 27 lety zúčastnil nebezpečných automobilových závodů, které si vyžádaly vícero životů... Třetí je Yellow: poručík Calthrop (Eric Douglas) nikdy nechtěl k armádě, avšak jeho otec (Eric Douglas) vždy trval na synově vojenské kariéře. Když poručík nařídil svým mužům ustoupit ze zdánlivě ztraceného boje, považují ho jeho podřízení za zbabělce. Jeho otec mu chce dát ještě jednu šanci: posílá ho ven ze zákopů, aby s několika málo lidmi spravil komunikační vedení v zemi nikoho...
Rozmaznaný Eric, syn miliardára Ulyssesa Simpsona Batesa, je po roku na povinnej návšteve u svojho ocka, ktorý chlapčiskovi splní akékoľvek želanie. Vezme ho do obchodu s hračkami, aby si niečo vybral. Eric vysloví svoje želanie - nech mu tatko kúpi černošského vrátnika Jacka Browna, ktorý ho rozosmial. Bates mu ponúkne, aby sa stal živou "hračkou" jeho syna na celý jeden týždeň, kým bude chlapec na návšteve. Za túto nie príliš láskavú prácu Bates ponúka skutočne slušný balík peňazí, ktorý Jack nedokáže odmietnuť. Netuší, že to radšej mal odmietnuť, pretože rozmaznaný fagan dokáže vymýšľať neuveriteľné kúsky, ktorých obeťou je jeho nová "hračka". Spočiatku je síce terčom mnohých ponížení, ale postupne sa mu darí osamelého Erica meniť a učiť ho pravému významu slova priateľstvo.
