Když se poněkud samolibému, hodně sarkastickému a zapřísáhle staromládeneckému profesoru lingvistiky Henrymu Higginsovi (Rex Harrison) připlete do cesty poněkud nevycválaná a prostořeká a hodně umolousaná květinářka Líza Doolittleová (Audrey Hepburnová) s příšerným cockney nářečím londýnských spodních vrstev, ani jeden z nich netuší, jaké bude mít toto letmé setkání dvou lidí z naprosto odlišných světů pro jejich život důsledky. Nicméně Líza je tu, v jeho domě, a výsledkem její žádosti o poskytnutí jazykového vzdělání za účelem získání vysněného místa prodavačky v květinářství je velmi odvážná sázka mezi Higginsem a dalším fonetických nadšencem plukovníkem Pickeringem o to, jestli je možné během vražedně krátkého časového období 6 měsíců vytrénovat Lízu tak, že bude moci být uvedena na velvyslanecký ples, prestižní událost té největší smetánky, aniž by kdokoliv odhalil její původ. Rošáda mezilidských vztahů začíná a po daném časovém limitu a tvrdém Higginsově výcviku Líza skutečně mluví, vypadá a chová se jako vévodkyně, nicméně triumfální slavnostní večer ještě neznamená konec příběhu. Transformovaná Líza se ani teď nedočká Higginsovy pochvaly nebo uznání a navíc netuší, co bude dál, co si počně se svou novou podobou a kam vlastně patří. A jaký dopad má její nové já na okolí, to staré i nové? Co její otec - bezstarostný popelář Alfie, plukovník Pickering, nebo zamilovaný mladík se šlechtickou krví Freddie Eynsford-Hill a hlavně co profesor Higgins - ten především bude potřebovat pořádnou ránu, aby konečně prohlédl, a vylezl ze své ulity ješitnosti...60. léta znamenala v americké kinematografii ohromný rozkvět muzikálů. Dokladem této vlny je i fakt, že některá tato kritikou oceňovaná díla a kasovní trháky zároveň získala také prestižní Oscary za nejlepší filmy. Kromě WEST SIDE STORY (1961) a ZA ZVUKŮ HUDBY (1965) do této elitní společnosti patří i filmová adaptace stejnojmenného broadwayského muzikálu MY FAIR LADY (1964). Ten sklízel na jevišti ohromné ovace v letech 1956 - 1962 a tak není divu, že se producenti filmových společností o filmová práva této hudební verze původně divadelní hry G.B. Shawa Pygmalion (1912) div nepoprali. Vítězem se stala společnost Warner Bros. a určitě nelitovala, i když práva spolkla 5.5 miliónů dolarů z celkového (tehdy rekordního) 17 mil. rozpočtu. Okázalé a velkoryse pojaté kostýmy a výprava, zkušený režisér George Cukor, pořádná porce nesmrtelných písní (A.J. Lerner, Frederick Loewe), vtipný scénář (A.J. Lerner) a vynikající herecké obsazení v hlavních i vedlejších rolích, to všechno dohromady bylo receptem dokonale vyvážené směsice.Známá je ovšem také lehce pikantní záležitost ohledně obsazení titulní hrdinky. Zatímco zkušený harcovník Rex Harrison se z jevištní verze přestěhoval ve stejné roli profesora Higginse i na plátna kin, Jackovi Warnerovi se nepozdávala filmem dosud nedotčená a pro filmové diváky tudíž neznámá anglická herečka Julie Andrewsová (která roli hrála 7 let na jevišti), a tak ji přeobsadil Audrey Hepburnovou. Ta sice byla v pěveckých partech dabovaná Marnie Nixonovou, ale i tak zůstává dodnes rozum stát, že její vynikající a nezapomenutelný výkon (pro výslednou podobu filmu stěžejní) zcela opomenula oscarová porota, když ji ani nenominovala. Tuto nespravedlnost ještě podtrhuje paradoxní fakt, že film jinak triumfoval v 8 kategoriích, včetně prostižního nejlepšího filmu, z celkem 12 nominací (další sošky: herec - Rex Harrison, režie, barevná kamera, výprava, zvuk, hudba, barevné kostýmy). A převálcoval tak konkurenční rodinný muzikál Studia Walta Disneye MARY POPPINSOVÁ, který se ovšem mohl chlubit právě Oscarem pro nejlepší herečku - debutující J. Andrewsová si svůj triumf při předávání (vcelku logicky) náležitě vychutnala a poděkovala Warnerovi, že jí tohle umožnil.Ovšem zákulisní tahanice jsou už dnes jen vzpomínkou a my se můžeme kochat oběma filmy, které nás dovedou okouzlit i po 40 letech, bez ohledu na to kolik sošek mají.
Zpěvačka Ester (Judy Garland) se seznámí s hvězdou Hollywoodu Normanem (James Mason). Ten jí slíbí, že zařídí setkání s lidmi, kteří jí pomůžou stát se slavnou, a skutečně se mu to povede. Ester a Norman se do sebe zamilují a posléze se vezmou. Norman však holduje alkoholu, což zničí jeho kariéru. Začíná žít ve stínu své ženy, dostane se i před soud. Ester ho však velice miluje a snaží se mu všemožně pomoct, nic však nezabírá. Norman při nehodě umírá, Ester je zničená a uzavírá se do sebe. Teprve až na naléhání přítele se odhodlá znovu vystoupit. Film je zajímavým náhledem na to, co s člověkem může způsobit sláva a novináři.
