Filmy online ke shlédnutí zdarma

Původní trilogie KMOTR je zde sestříhána v chronologickém pořadí. Ode dne útěku malého Vita Andoliniho z rodné Sicílie roku 1901 až po smrt dona Michaela Corleona v roce 1997. Do děje byly vloženy i některé scény, které byly v původních verzích vystřiženy.

V roce 1987 natočll Francis Coppola svůj druhý film, jehož ústředním tématem je válka ve Vietnamu. Na rozdíl od grandiózní válečné fresky A nyní apokalypsa (1979) zvolil tentokrát komorní přiběh, v němž je válka přítomna pouze v černobílém televizním přenosu. Téma smrti mladých mužů, kteří umírají kvůli své oddanosti armádě a vlasti je zobrazeno pomocí zástupného prostředí vojenského hřbitova ve Washingtonu. Zde jsou pohřbíváni vojáci kteří padli daleko od domova. Někteří muži z elitní jednotky, zajišťující elegantní chod exkluzivniho pohřebiště, pod tlakem ponuré atmosféry a pocitu sounáležitosti k vojenskému molochu odcházejí bojovat ačkoli nejsou přesvědčeni o spravedlnosti této války. Těžištěm filmu je snaha o zachycení atmosféry života specifického oddílu, který dík své výlučnosti charakterizuje uzavřené prostředí celé armády. - Coppola v několika svých předchozích filmech pronikl do prostředí uzavřených skupin a v podtextu vyslovil otázku o oprávněnosti užívání výlučných norem, jejichž základem jsou svérazně pojatá čest a povinnost. Mafiánské podsvětí v Kmotrovi má podobné vnitřní zákony jako armáda v Apokalypse, Cotton Club dokresluje prostředi organizovaného zločinu a Zahrady z kamene podobně dotvářejí obraz fungovánj armády. V obou případech se jedná o prostředí jimž vládne mužský princip. Ženy jsou stejně jako okolní svět postaveny do pozice pozorovatele bez poradního hlasu. Ženské hrdinky mohou protestovat, ale nakonec jen přihlížejí jak se mužský svět žene do záhuby striktním dodržováním svých vlastních pravidel - V Apokalypse režisér vytvořil barvitou féérii hrůz, jíž dokomentuje absurditu lidského válčení v každé době. Zahrady z kamene jsou proti tomuto nadčasovému varování akademickým cvičením, v průběhu jehož natáčení snad i sámrežisér podlehl zvláštní poetice chlapáckého světa a do detailu vypracovaným ceremoniím. Český dabing dojem oslavného traktátu na mužné vojenství ještě podtrhuje. Schematické bonmoty, které hlavní hrdinové vypouštějí z úst, svědčí o vysokých etických ambicích snímku, jichž však filmařské ztvárnění nedosahuje.

Nestárnoucí muzikál v režii Francise Forda Coppoly se skvělým Fredem Astairem je založen na brodwayské show ze 40. let. Tajemný Ir se přestěhuje do malého jižanského městečka. Má v plánu zakopat kouzelný hrnec zlata, který ukradl skřítkovi Ogovi, a vypěstovat si tak bohatou "úrodu". Ale jeho plány jsou zničeny ve chvíli, kdy jeho dcera Sharon vysloví nesprávné přání ve chvíli, kdy stojí nad kouzelným hrncem.

Sídlo hraběte Draculy v Transylvanii sotva někdo objeví. V 15. století žil kníže Vlad, který se proslavil jako obratný diplomat, statečný bojovník proti pohanům a také jako nesmírně krutý muž se zálibou v napichování protivníků na kůl. Jeho postava prý inspirovala koncem minulého století spisovatele Brama Stokera k napsání dnes již klasického románu o upírech - Draculy. Ten je zde zosobněním zla, proti němuž se postaví skupina odvážných lidí v čele s profesorem Van Helsingem. Režisér Coppola se rozhodl jako první natočit Stokerův román v celé jeho šíři. Hrabě Dracula je v podstatě milující muž, který tragicky přišel o svou celoživotní lásku a v žalu proklel Boha za jeho krutost. Po staletích neklidného bloudění se dostává do Anglie, aby zde hledal odraz své dávné lásky. Převtělováním ve vlka, netopýra či mlhu nachází další kandidáty upírského života. Konečná bitva o duši krásné Miny proběhne v transylvánských horách, kde se Dracula se svojí vyvolenou chce ukrýt.

Souvisí maniakovo řádění se strašlivým rodinným tajemstvím? Starobylý zámek Haloranů hluboko v deštivém Irsku jako každý rok hostí setkání celé rodiny u příležitosti vzpomínky na nešťastnou nehodu, při které zemřela mladá dívka. Tentokrát nedorazil John Haloran. Rodina si kvůli zprávám jeho ženy Louisy myslí, že je obchodně v New Yorku. Ale jen ona sama zná hrozivou pravdu o Johnově smrti. Pravé peklo nastává ve chvíli, kdy se mezi návštěvníky rodiného sídla objeví děsivý šílenec, který se pokouší jednotlivé členy Haloranova rodu vyvraždit.

New York v dobách, kdy mu vládla prohibice. Cotton Club není jen známý jazzový bar v Harlemu, ale také místo, kde se setkávají vlivní šéfové podsvětí. Mladý hudebník Dixie Dwyer (Richard Gere) zachrání život jednomu z mafiánů, ale brzy se zaplete do problémů, když se zamiluje do jeho milenky.

Harry Caul je expert na bezpečnost a dohled. Odposlouchávat lidi a pozorovat je kdykoli a kdekoliv je jeho práce. Jedna z nahrávek, které pořídil, se však stane vodítkem k nalezení vraha. A on začíná mít strach, protože se pravděpodobně zapletl do něčeho, co pěkně smrdí.

Kapitán EO [Michael Jackson] je na vesmírné misi se svým týmem, aby našli Zlou královnu [oskarová Anjelica Huston] a předali jí velmi spaciální dárek. Kapitán Eo svým bojem a tancem vysvobodí lidi z otroctví Zlé královny.

Kapitán Willard si během služby ve Vietnamu získal pověst vynikajícího vojáka. Je pověřen důležitou misí: musí v džungli najít a zlikvidovat amerického plukovníka Waltera E. Kurtze, který dezertoval a vede v čele oddaných domorodců soukromou válku proti Vietnamcům i proti Američanům. Cestou proti proudu Mekongu na hlídkovém člunu Willard se svými muži poznávají nejpodivnější a nejrůznější aspekty válečného pekla. Willard, obklopený zmarem a zneklidněný zprávami o Kurtzově počínání, má dost času na přemýšlení o sobě i o člověku, v němž válka obnažuje jeho sklon k ničení a zlu. Prožité peklo, objevení Kurtzovy říše zla a rozhovory s šíleným plukovníkem, který před Willardem rozvíjí své filozofické vize lidstva a války - to všechno způsobí, že pro kapitána je rozhodování o Kurtzově zabití něčím víc, než jen prostým vykonáním rozkazu ... Kultovní dílo Francise Forda Coppoly patří mezi nejlepší filmy o americkém traumatu vietnamské války. Mistrovské, myšlenkově i formálně velmi ambiciózní drama, označované za jedno z klíčových děl americké kinematografie 70. let, vzniklo na motivy povídky Josepha Conrada (1857 - 1924) "Srdce temnoty" (1902). Z osmi nominací na Oscara získal prestižní zlatou sošku Vittorio Storago za kameru a Walter Murch, Mark Berger, Richard Beggs a Nat Boxer za nejlepší zvuk. Film získal Zlatou palmu na XXXII. MFF v Cannes.

Luke (Ed Harris) a Jackie (Susan Sarandon) se rozvedli jako rozumní lidé, bez žraločí asistence právníků a nedůstojných soudních tahanic. Přesto jejich dvě děti, roztomilý Ben a dospívající Anna, jen těžko snášejí otcovu novou sympatickou přítelkyni Isabel (Julia Roberts). Je mladá, je atraktivní, má zajímavé povolání módní fotografky, ale přes veškerou upřímně míněnou snahu zůstává v očích dětí především zlou macechou, která rozbila manželství rodičů. Jen velmi zvolna, po drobných krůčcích si Isabel získává důvěru a úctu dětí. Když pak Luke požádá Isabel o ruku, korunuje už tak komplikovanou situaci Jackie odhalením svého ponurého tajemství má nevyléčitelnou rakovinu. Umírá. Od této chvíle k sobě zcela rozdílné ženy opatrně hledají cestu a zodpovědná Jackie pomáhá bohémské Isabel zaujmout místo milující a milované matky jejích dvou dětí...