Zločinci by se měli začít bát. Do služby totiž nastupuje seržant Ma. Bylo mu přiděleno velení v okrsku Saj Wan, kde podsvětí vládne gangster, který si říká Tygr. Maův předchůdce se nechal snadno podplatit a Tygrovi tak procházelo vše, co udělal. Ma je ale čestný policajt a úplatkářství z duše nenávidí. Má jediný cíl - zbavit svůj rajon zločinu. Výhrůžky ho nemohou odradit a zkorumpovaní kolegové už vůbec ne.
Hong Kong na začátku 19. století stále ohrožují skupiny pirátů. Dragon Mo, člen Pobřežní stráže, je vyslán dopadnout pašeráka, který se snaží prodat pirátům zbraně. Mo se spolu se svým kamarádem, zlodějíčkem Fei snaží dostat zbraně dřív, než si pro ně přijdou piráti. To se mu ale nepodaří a dostane se do konfliktu nejen s piráty, ale i s policií, která ho zatkne. Mo uteče a společně s Feiem se vydává dopadnou piráty a dokázat svou nevinu.
O pohraničnících, kteří mají pochopení a lásku pro své psy, ale jsou uvědoměle tvrdí vůči zločinným narušitelům hranic a jejich kapitalistickým pomahačům... Pozdní debut dlouholetého pomocného režiséra - specialisty na vojenskou tematiku. Titul byl realizován při příležitosti oslav 20. výročí založení útvaru Pohraniční stráže.
Ostrava - Kunčice , 1953: stejný den jako manifestační tryzna za J. V. Stalina se koná pohřeb brigádníka Bédi Nevěřila, tragické oběti byrokratické kádrovací mašinérie... Příběh se odvíjí ve vzpomínkách jiného brigádníka, bývalého novináře Karla Kratochvíla. Povrchní realizace předlohy, které ve své době budila mimořádnější pozornost.
I v 70. letech vznikaly u nás filmy, které zdůrazňovaly nejen nutnost všemi prostředky hájit neprostupnost západních hranic, ale hlavně rehabilitovaly stalinistickou éru. Se směšnou patetičností vyprávěný příběh se odehrává v roce 1951 a odehrává se v armádních kruzích, zachycuje spory o co nejúčinnější vzdušnou ochranu hranic... Zvolil k tomu pracovní spory mezi zkušeným, ale myšlenkově již ustrnulým generálem a mladým politrukem, jenž prosazuje moderní koncepční řešení společného úkolu.
Příběh se odehrává ve 20. letech. Pražský zloděj se zamiluje do členky Armády spásy...
Fratišek Langer napsal divadelní hru Obrácení Ferdyše Pištory a režisér Vladimír Čech podle ní natočil pitoreskní podívanou o pražském zlodějíčku, jenž se zamiloval do dívky z Armády spásy. Dokonce byl ochotný napravit se a dokonce vstoupit do počestného manželství. Muzikálová verze, složená Angelem Michajlovem a Pavlem Koptou, jen vzdáleně evokuje původní tvar, výsledek je hodně těžkopádný a ani ironický odstup nepomáhá.
Podle několika motivů z románu "Kulhavý Orfeus" od Jana Otčenáška vznikl plochý, ilustrativní, požadavkům politické normalizace zcela podřízený film, který sděloval, že za okupace se čestný muž samozřejmě proletářského původu nemohl nakonec zachovat jinak, než se podílet na sabotážích a nakonec odejít k partyzánům. A to se dokonce naoko ožení s děvčetem z bohaté rodiny, aby ji zachránil před totálním pracovním nasazením!
Vzorový normalizační film líčí ve třech povídkách statečné a čestné komunisty jako věrozvěsty šťastnějších zítřků. První příběh se odehrává na sklonku německé okupace, kdy je odbojář zatčen při převážení letáků. Druhý se odehrává v 50. letech při společném ustájení dobytka. Závěrečná epizoda vypráví o lékaři terorizovaném prchajícími zločinci.
I do kriminálních příběhů pronikaly prvoplánové převýchovné tendence, šířily ideu, že i provinivším se lidem je třeba aspoň trochu věřit. Tento film vypráví o bývalém vězni, jenž chce začít nový život v pohraniční vsi, ale nešťastnou shodou okolností upadne v podezření, že spáchal dokonce dvojnásobný zločin. Avšak jméno režiséra Vladimíra Čecha bohužel naznačuje, že zamýšlený psychologizující průzkum duše jednoho outsidera se z valné části míjí účinkem.
Bývalý letecký mechanik chce po pobytu ve vězení a práci v dolech začít nový život v malé pohraniční vsi. Nedaří se mu to ale tak, jak by si představoval, a pronásleduje ho smůla Nešťastnou shodou okolností upadne dokonce do podezření z dvojnásobné vraždy...
Na zkoušky je třeba se učit a studentka Eva se rozhodne, že připravovat se bude na chatě svých rodičů. Jenže v násilně otevřené budově nalezne skrývajícího se mladíka, vězně, který uprchl z výkonu trestu. Modelovou situaci řeší režisér Vladimír Čech na úrovni strojených debat o odpovědnosti, o nedůvěře a strachu, jen zvolna nahrazovaných vstřícnější důvěrou... Do příběhu samozřejmě vstupuje morální ponaučení, avšak vinou vyumělkovaných, nevěrohodných dialogů, vinou sporně motivovaných skutků herci jen stěží zvládají své úlohy.