Jeffrey Franken je docela normální kluk, který miluje svojí dívku Elizabeth a pokusy s oživováním lidské tkáně. Jenže jednoho dne se stane nehoda a jeho milovaná zemře pod koly zahradní sekačky, kterou před tím Jeffrey trochu vylepšil. Jenže láska hory... v tomto případě spíše hroby přenáší a tak se v Jeffreyho hlavě zrodí šílený plán: pomocí elektřiny přivede Elizabeth zpět k životu a protože se z ní zachovala pouze hlava, získává odhodlaný mladík možnost sestavit si ideální přítelkyni z částí mrtvých prostitutek...
Podobně jako v Šílenství proutěného košíku i zde je hrdinou mladík, který před světem ukrývá ohyzdné monstrum. V tomto případě jde o obludku, která svým tvarem připomíná lidský výkal a která nese jméno Aylmer. Monstrum a mladík jménem Brian spolu žijí ve vzájemně prospěšném parazitickém vztahu – Aylmer vstřikuje Brianovi do mozku halucinogenní drogu a Brian naopak obstarává příšeře její potravu, jíž jsou lidské mozky.
Zatímco Šílenství proutěného košíku je dnes nejznámější Henenlotterův snímek, Mozková příhoda představuje v jeho filmografii skrytější, ale ještě zářivější klenot. Mluvící fekální monstrum Aylmer (realizované jako mechanická figurína), které může být chápáno jako symbol narkománie, pohlavního údu i hrdinova nevědomí, je hlavní hvězdou filmu. Snímek obsahuje řadu groteskních scén, z nichž vrcholem je bezesporu pasáž, v níž Aylmer vyklouzne z hrdinova poklopce přímo naproti obličeji prostitutky připravené poskytnout Brianovi orální sex, vsune se jí do úst a vysaje jí mozek.
Mozková příhoda byla hororovými fanoušky objevena až poté, co byla distribuována na video. Zmíněná „felační“ scéna byla při uvedení do kin a na video v USA vystřižena a diváci ji mohli poprvé vidět až při prvním DVD vydání v roce 1999. O kultovní pozici díla svědčí i to, že Bob Martin z magazínu Fangoria napsal podle snímku stejnojmenný román.
Třetí díl série, ve kterém se Duane stává strýčkem. Ovšem jako vždy se vše začne komplikovat a děti jsou uneseny - co jiného může začít, než krvavá odplata.
Volně navazující pokračování ve kterém je Duane spolu se svým bratrem odvezen do nemocnice. Odtud se jim podaří utéct a schovat se u stařeny a její dcery. Ale stařena má na půdě také pár monster, které se zde schovávají. Duane chce odejít a monstra jsou prozrazena - dokáže jim pomoci, nebo bude vyzrazeno jejich děsivé tajemství?
Mladík Duane přijíždí do New Yorku a na každém kroku s sebou nosí proutěný košík s neznámým obsahem. V hotelu, kde se ubytuje, a mezi newyorskými lékaři po jeho příjezdu začíná docházet k brutálním vraždám. Ukazuje se, že Duanův proutěný košík skrývá hrůzyplné tajemství – mladíkova zdeformovaného a šíleného bratra Beliala, jeho bývalé siamské dvojče.
Celovečerní debut fanouška filmového braku Franka Henenlottera důsledně vychází ze stylu a poetiky jeho milovaných exploatačních filmů, které režisér od dětství vstřebával na slavné newyorské 42nd Street. Snímek se začal natáčet v roce 1978 v amatérských podmínkách ve špinavých uličkách New Yorku. Tvůrci dílo tvořili o víkendech a jeho celkový rozpočet činil 160 000 dolarů.
Bizarní hororová komedie je prvním režisérovým dílem, které se zabývá symbiotickým vztahem mladého muže a monstra. Příšery v Henenlotterových snímcích lze chápat jako zfyzičtění nevědomí hlavních hrdinů (Belial s Duanem telepaticky komunikuje), ovšem nikdy nejde o jednoznačné symboly. Belial, ztvárněný jako gumová figurína rozpohybovaná pomocí stop-motion animace, je stvořením, které vzbuzuje stejnou měrou zděšení jako soucit. Snad právě proto bývá Henenlotterův snímek srovnáván se Spielbergovým E.T. Mimozemšťanem uvedeným do kin ve stejném roce, kde také sledujeme příběh člověka, který před svým okolím ukrývá monstrum, s nímž ho pojí citový vztah.
Henenlotter v letech 1990 a 1992 natočil druhé a třetí pokračování Šílenství proutěného košíku, od kterých se však dnes distancuje jako zahanbený otec vůči svým dětem, které mu nepřipadají dostatečně zrůdné.
Hlavným hrdinom je mestský tajomník Pánek, samoľúby, sebaistý človek. Zakladá si na vlastných zásluhách a je pripravený ostro vystúpiť proti všetkému, čo by narúšalo jeho idylické predstavy. Pred očami mu zatknú priateľa a "spolubojovníka", ktorý sa dopustil podvodov a zneužívania moci. Pánek sa cíti byť ohrozený, lebo to mže vyzerať, že ho kryl- preto diskutuje, vysvetľuje a presviedča i sám seba. Schdza dedinčanov je debaklom, po ktorom sa jeho ilúzie o sebe (a o lákavej politickej demagógii) úplne zrútia, hanba sa premieňa na výrazne poľudšťujúci faktor. Film nazrie aj do zákulisia socialistického hospodárenia- pomery v JRD svedčia o morálnom rozvrate: poctiví proti prospechárom nemajú šancu. Helge je tvorcom dvoch najstatočnejších českých filmov 50.rokov.
Stud priamo nadväzuje na Veľkú samotu svojím hrdinom, prostredím i hlavným predstaviteľom.
Arnošt Pánek, vedoucí činitel v kterémsi jihomoravském městečku, má narušeny klidné dny. Byl zatčen jeho chráněnec Kvasil, předseda vzorného zemědělského družstva - a obviněn ze znásilnění nezletilého děvčete, z pojišťovacích podvodů a zneužívání pravomoci veřejného činitele. Naštvaný Pánek se rozhodne sám vyšetřit okolnosti, které vedly k událostem pro něho tak nepříjemným. I když se film režiséra Ladislav Helga zabývá dlouholetým funkcionářem sloužícím komunistickému systému, daleko precizněji se zaměřuje na mentalitu dlouholetého okresního politika, jenž si vybudoval pevnou mocenskou síť a odmítá cokoli měnit na svých metodách, neřkuli odstoupit. Helge vztyčuje důležitou otázku - dotýká se zkorumpovaného svědomí, kdy hmotný blahobyt se stává jediným měřítkem hodnot. Nelze se pak divit, že ti, co odmítají přistoupit na tuto "tichou dohodu", jsou odsouzeni k hmotnému živoření. Stud je jedním z nejdůležitějších filmů 60. let, přesně diagnostikuje tehdejší společenské ovzduší.
Český umělecký film ze současného života. Je to příběh poctivého učitele, proti kterému se - právě pro jeho nebojácnou poctivost, odporující neupřímnosti a podvádění - postaví veřejné mínění. Učitel Pelikán nežil se svou ženou ve šťastném manželství. Řekli si, že se na čas rozejdou a Pelikán se dal přeložit do malého moravského pohraničního města Milonic. Poměry na jeho novém působišti byly - především vinou mladého a ve své ctižádostivé agilnosti nepoctivého ředitele školy - víc než nezdravé. Pelikán se nedal odstrašit vyhrůžkami ani přemluvit radami více-méně dobře míněnými. Odvážně se pustil do boje proti všem: řediteli, učitelskému sboru i rodičům svých žáků. Ve chvíli, kdy jeho poctivý zápas o správnou výchovu dětí sliboval první úspěchy (podařilo se mu získat si své žáky a „napravit" dosud nepochopeného Lojzíka Kotačku), však podlehl zákeřnosti a špíně lidské zloby. Přes probouzející se vzájemný milostný cit k mladé učitelce Andulce Novotné opustil Milonice a vrátil se jako na duši raněný člověk do svého dřívějšího života. (FILMOVÝ PŘEHLED 42 / 1957)
Učiteli Pelikánovi se nevydařilo manželství, a proto se dal z Brna přeložit do okresního městečka. První Pelikánovy dojmy z nového působiště nejsou povzbuzující. Mladému řediteli školy jde spíše o statistiky a slavnostní projevy než o skutečnou pedagogickou práci. Pelikán zjistí, že nedostatky školy i žáků jsou zakrývány ideologickými frázemi o "třídním uvědomění", které využívá zejména syn předsedy okresního národního výboru Vašík Janouch. Děti nemají rovněž předpokládané znalosti a Pelikán musí některým snížit klasifikaci. Špatné známky dostane i Vašík. Učitelova přísnost nenajde u rodičů pochopení a Janouchova manželka zorganizuje proti němu štvanici. Jediného příznivce má Pelikán v mladé kolegyni Andulce Novotné. Přes zlobu rodičů si Pelikán získá důvěru dětí. Další aféra však učiteli vezme zbytek síly v boji proti nepoctivosti a pokrytectví. Zastane se malého Lojzíka Kotačky, jemuž Vašík rozbije kolo, a přispěchá na pomoc Lojzíkově matce, kterou ohrožuje její druh. Občané svolají schůzi a žádají Pelikánovo odvolání. Za Pelikána se postaví Janouch, ale je pozdě, zklamaný učitel mezitím odjel.
Převzetí moci komunisty v únoru 1948 se odráželo v různých postojích i v rámci jedné rodiny. Zatímco mladičká studentka přejímá zásluhou svého uvědomělého milence správný třídní postoj, její otec se ke komunistům hlásí jen z vychytralosti. Dívka se posléze odhodlá mu vytknout jeho kariéristické smýšlení... Film vznikl na vedlejší motivy z Otčenáškovy knihy "Občan Brych".
V tomto filmu spolu poprvé hráli Humphrey Bogart a debutující 19letá Lauren Bacallová.
Životem znavený Harry Morgan v žádném případě nemá zájem pomáhat francouzským odbojářům, ale mění názor, když se svůdná kráska Marie zeptá Nemá někdo zápalku? Rozvíjí se příběh plný vášně s množstvím zápletek a duchaplného humoru. Inteligentní scénář Williama Faulknera a Julese Furthmana režírovaný Howardem Hawksem značně připomíná Casablancu: francouzští odbojáři, bluesový klavírista (Hoogy Carmichael) a bar Martinique a nad tím vším milostný příběh v podání Bogarta a Bacallové.
Kapitán Mike (Edward G. Robinson) zachránil svému mladému kormidelníku Bobovi ( Richard Arlen) život, když jejich rybářská loď ztroskotá. Sám však přijde o ruku v boji se žralokem. Stárnoucí Mike se později zamiluje do Quity (Zita Johannová), ožení se s ní a vezme ji s sebou na loď. Qiuta se však zamiluje do Boba. Když se Mike o jejich poměru dozví, chce se pomstít a Boba napadne, přitom se ale zamotá do šňůry od harpuny, spadne přes palubu a...více už ve filmu...
