Přestože je tento snímek řazen mezi dětské, přesahuje je závažným problémem, který určuje veškeré dění: jedenáctiletý chlapec totiž jako jediný přežije tragickou autonehodu, při níž oba rodiče zahynuli. Zbavit se dlouhodobého šoku mu pomůže až setkání s kočovným studentským divadélkem... Kolísání mezi psychologickým dramatem a zjednodušujícím dětským filmem sotva pomáhá k lepšímu výsledku.Do rolí rodičů byli původně obsazeni Karla Chadimová a Jan Tříska, kteří ale v roce výroby filmu odešli do zahraničí. Do role Bédy byl původně obsazen Jan Werich, ale nemoc mu práci znemožnila. Scénář diktoval režisér Ota Koval dramaturgyni Marcele Pittermannové v době své (mnoho měsíců trvající) rehabilitace po těžké autonehodě a ochrnutí...
V českém filmu pro malé diváky se díky dětské představivosti prolíná realita s pohádkovou fantazií. Začíná v okamžiku, kdy se rodina správce zámku Krále stěhuje na nové působiště. Tatínek, maminka i jejich dvě děti, Radek a pětiletá Terezka, a nakonec kočka Líza. Fantazie obou dětí mění krajinu, kterou projíždějí, v pohádkovou zemi a když nákladní auto uvázne ve sněhové závěji, přijede kouzelný dědeček na saních tažených koňmi a odveze je do zámku, kde se setkají s tajemným černým jezdcem na černém koni. Později zjistí, že je to zámecký restaurátor Albert, který nemá rád kočky. Když se Líze narodí pět koťátek, zjistí děti, že je Albert odvezl ze zámku a vydají se po jeho stopách. V poslední chvíli se jim podaří kočičí rodinku zachránit, ale v noci se pak Radek, potají sledován Terezkou, vydá do kouzelné země za zrcadlem, aby tu získal živou vodu, která by zachránila život utopené Líze...V ateliéru č. 6 na Barrandově vytvořil architekt Vladimír Labský multifunkční dekoraci, která byla po úpravách využita rovněž při natáčení filmů "Panna a netvor", "Tajemství Ocelového města" a "Deváté srdce".
Hlavní postavou neobvyklého pohádkového příběhu je osmiletá Vendulka, na kterou rodiče nemají příliš času a tak si i dárek k narozeninám musí najít podle instrukcí z magnetofonu. Je to kniha Josefa Lady věnovaná dětem, plná jeho kouzelných obrázků a říkadel. Nejkouzelnější je ovšem velká kaňka, kterou Vendulka objeví na začátku knihy. Když se jí totiž dotkne, ocitne se v ateliéru Josefa Lady, který ji pohostí, ukáže jí své obrázky a hezky si s ní povídá. Není divu, že tam Vendulka zase brzy vrátí, a přestože tentokrát pana Ladu nezastihne, čeká nové překvapení. Za dveřmi ateliéru objeví podzimní krajinu malovanou panem Ladou a když pohladí kravičku ta obživne stejně jako holčička Marjánka. Vendulka si své tajemství nenechá pro sebe a pozve k panu Ladovi také svého staršího bratra Ondru. Protože se však na výlet do pohádky vydaly během cesty v metru, ocitnou se v zamčeném oddělení ztrát a nálezů, kam knihu odevzdal poctivý nálezce. Podaří se jim dovolat domů a nechat se rodiči vysvobodit, nikdo však nevěří jejich značně fantastické vyprávění. Výlety do pohádkového světa pana Lady pokračují až do chvíle, kdy se knihy zmocní parta kluků ze sídliště a utopí ji v čerstvém betonu. A protože Ondra si byl zrovna v Ladově pohádkové krajině zalyžovat, musí zoufalá Vendulka rychle vymyslet jak ho dostat zpátky. Český pohádkově laděný snímek vznikl v roce 1981, kdy ho podle námětu Jiřího Melíška natočil režisér Ota Koval, který se společně s Milanem Pavlíkem podílel také na scénáři.
Príbeh jedenásťročného chlapca a jeho otca. Ich vzťahy sa musia vytvoriť úplne nanovo, lebo celých šesť rokov žili od seba oddelení. Otec bol v nápravnom zariadení, kde si odpykával trest, syna zatiaľ vychovávali v detskom domove. Všeličo si na diaľku predstavovali o svojom budúcom spolužití, ale - ako to už býva - všetko bolo ináč... (FILM A DIVADLO - 1977)
Jaroslav Foglar se dočkal i filmové zpracování svých nejslavnějších knížek. Klukovský klub Rychlých šípů, za všech okolností příkladně ctnostných, pátrá v tajemných Stínadlech po legendárním ježku v kleci, která má obsahovat epochální vynález. Film zachovává určitou starosvětskost Foglarova námětu, ale současně se inspiruje i výtvarnou podobou jeho comicsového ztvárnění. Avšak výrazová stylizace, postihující hlavně "naivizovanou" mluvu, ne vždy uspěla.
Studentka Slávka Čermáková musí maturovat v náhradním termínu. Její naivně obdivný vztah k lehkomyslnému básníkovi, který podporoval její literární pokusy, nezůstal bez následků a rodiče ji přiměli k interrupčnímu zákroku. Citlivá dívka se s obtížemi vyrovnává s traumatizujícím zážitkem. Povrchní příběh o problémech mladých.
Naivní dětský film, zahlcený vzdělávacími a výchovnými rysy, vypráví o vnitřně zmateném chlapci, jenž si obtížně utváří citový vztah ke svému otci - lesnímu dělníkovi. Obdivuje jeho dovednost a pracovitost, ale současně jej trápí opilství. Naštěstí místní osvícený učitel kladně zapůsobí jak na hocha, tak na jeho otce.
Mladý učitel Oskar přijme nabídku milionáře Krále, aby soukromě doučoval jeho dceru. Oskar si myslí, že jeho žákyně bude neohrabaná dívenka, ale hned po prvním setkání sotva lapá po dechu. Z ujeté Beáty se postupně vyklube krásná a přemýšlivá dvacetiletá dívka, která má potíže se světem a také sama se sebou. Život vyrovnaného učitele se mění v milostné šílenství, uragán vášní a zběsilé kličkování mezi milenkou, manželkou a devítiletou dcerou.
Přepis Hrabalovy autobiograficky laděné předlohy sice naznačuje určitou poetičnost, hájí naivismus jako životní princip, avšak zasazení do libeňské periferie 50. let je příliš povrchní, zúžená na neškodné bohémství. Ani postižení skutečných postav (byť pánové Hrabal, Bondy a Boudník nejsou přímo jmenováni) není nijak oslnivé, jakkoli žijí tak říkajíc mimo reálný časoprostor, oddávajíce se svérázným diskusím o umění a životě.
Mezi operetně vyhlížející trampy jezdí i bankéřova dcera, dokonce se tam seznámí s přitažlivým mužem, jenž tají svou identitu. Nesmírně slaboučký a prostoduchý film, považovaný za jeden z nejhorších děl meziválečného období, byl nejen odsouzen kritikou, ale navíc vyvolal protesty skutečných skautů.
