Marlon Brando v adaptaci známé hry Tennesseeho Williamse, kterou v roce 1960 natočil legendární Sidney Lumet, přichází do mississippského městečka Two Rivers jako tulák Val Xavier pouze s kytarou na zádech, v odřeném saku z hadí kůže a s nepříliš jasnými úmysly. I tak se mu zde ale podaří najít práci – zaměstná ho sexuálně frustrovaná majitelka obchodu Lady Torrenceová, jejíž manžel Jab zatím o patro výš umírá na rakovinu. A kromě práce ho začne zahrnovat i dlouho potlačovanými city, jimž už nyní nedokáže bránit v průchodu. Naneštěstí má ale o Vala zájem také mladá tulačka Carol Cutereová, s níž se kdysi střetnul v New Orleansu. A i to je předzvěst blížící se tragédie a odhalení letitého tajemství, které pravděpodobně mělo zůstat ukryto navěky. Ve vynikajícím dramatu se kromě již zmíněné charismatické hvězdy lze setkat také s Annou Magnaniovou v úloze nešťastné manželky a s Joanne Woodwardovou v roli pletichařící Carol.
Newyorský obchodník Vito McMullen zjišťuje, že jeho syn Adam nedokončil vysokou školu a navíc se začal stýkat s Vitovým otcem Jessiem, před jehož neblahým vlivem se Vito snažil svého syna uchránit. Adam je kriminální minulostí a životní filosofií svého dědečka přitahován a sám mu navrhne provedení loupeže ve výzkumné laboratoři, jež vynese milión dolarů. Do akce se zapojí po velkém přemlouvání i Vito, ale loupež se nezdaří a Adam je chycen. Jessie a Vito se sami přihlásí na policii, aby chlapce zachránili. Adam a jeho otec dostanou podmínečné tresty, ale Jessie jako známý kriminálník musí do vězení.
Centrální obranný počítač v Pentagonu vyšle omylem letce bombardérů rozkaz zaútočit na Sovětský svaz. Byl to rozkaz určený pro případ vypuknutí jaderného konfliktu. Když se o tom dozví prezident Spojených států (Henry Fonda) , rozhodne dostat piloty z oblohy za každou cenu, aby zabránil válce. Tři se mu podaří odvolat, další však proniknou nad území SSSR. Prezident kontaktuje sovětského předsedu a dovolí mu, v případě potřeby, letouny sestřelit. Pokud se jim to nepodaří a na Moskvu bude svržena bomba, slibuje, že pro uchování vojensko-politické situace nechá zničit New York, v němž se v tu chvíli nachází jeho vlastní rodina.
Psychiatr vyšetřuje záhadný případ dospívajícího mladíka, který je zodpovědný za brutální zohavení několika zvířat. Čím hlouběji proniká do chlapcovy duše, tím víc je otřesen ze zjištění, že chlapec byl po dlouhá léta skrytě týrán…
Al Pacino se rozhodne vykrást banku, což se mu však nezdaří, a tak honba za penězi přeroste v napínavé drama.
V Brooklynu je horké odpoledne a dvě optimistické nuly se rozhodnou vyloupit banku. Sonny akci řídí, Sal mu dělá komplice a výsledkem je jedna velká katastrofa. Dorazí totiž i policie, televizní kamery a dokonce i donáška pizzy. Na tomto skvělém komediálním napínavém snímku spolupracoval Al Pacino s režisérem Sidneym Lumetem. Film si vydobyl šest nominací na Oscara a jednoho dokonce získal, a to za scénář, jehož autorem je Frank Pierson. Film Psí odpoledne se zakládá na skutečné události.
Kdysi úspěšný spisovatel detektivek nalezne perfektní příběh napsaný neznámým autorem. Rozhodne se vydávat rukopis za svůj vlastní...
Daniel je syn manželů Rosenbergových, kteří byli v době studené války roku 1953 popraveni na elektrickém křesle za špionáž. Tito američtí vědci údajně pracovali jako agenti pro tehdejší Sovětský svaz. Daniel v dospělosti vzpomíná na své dětství, na rodiče a při tom se snaží vypátrat, jak to ve skutečnosti bylo. Tato rodinná tragédie ho silně poznamenala na celý život. Film byl volně natočen podle románu E. L. Doctorowa.
Satirický pohled o poněkud neobvyklém přístupu zaměstnanců jedné prestižní nemocnice k svěřeným pacientům. Hrdinou je mladý lékař, který musí řešit dilema mezi zájmy zdravotní pojišťovny, svých nadřízených a vlastním svědomím. Nemocnice má k dispozici nejmodernější lékařské přístroje a pomůcky i skvělé odborníky, na druhé stráně se snaží prodlužovat životy některých pacientů pouze proto, aby si co nejdéle podržela výhodné příjmy od zdravotní pojišťovny.
Po deseti letech pobytu ve vězení vychází Duke Anderson v podání skvělého Seana Conneryho na svobodu a míří přímo do luxusního bytu na Manhattanu, kde by měla žít jeho někdejší přítelkyně Ingrid. A jak se ukazuje, ani tak zásadní zkušenost s mřížemi na oknech v něm nevymazala jeho kriminálnickou podstatu. Dukeovi už se totiž v hlavě rýsuje plán na další loupež, tentokrát rozehranou ve skutečně velkém stylu. Jeho cílem je vykrást všechny luxusní apartmány, sousedící s Ingridiným hnízdečkem. Do podobné megaakce ale nemůže jít sám, a proto osloví nejprve bosse místní mafie a s penězi od něj v kapse nakonec i tým elitních zlodějů. Netuší však, že každý jeho krok je zaznamenáván a nahráván soukromými vymahačskými agenturami, jež mají s nahranými páskami své záměry. Až příliš snadno se může geniální plán proměnit v krvavou tragédii...Režie napínavého thrilleru o podsvětí a zvůli oficiálních vládnoucích struktur se zhostil legendární Sidney Lumet.
Dramatický příběh natočený původně jako televizní film, což ovlivnilo jeho výraz, který se zdánlivě vymyká filmové praxi, neboť se celý odehrává v průběhu devadesáti minut v uzavřené soudní síni. Dvanáct porotců má jednomyslně rozhodnout o vině či nevině mladého muže, který je obviněn z vraždy svého otce. Porotci jsou průměrní Američané s obyčejnými zájmy a zaměstnáním. V průběžném hlasování jedenáct hlasuje za vinu, jenom porotce číslo 8, architekt Davis, je proti. Vyslovuje vážné výhrady k průběhu soudního jednání a kritizuje i způsob šetření celého případu. Scénář neklade důraz na to, zda je obžalovaný vinen nebo ne, je to spíš autorská úvaha o možnostech hájit své názory, o pochybnostech v soudní síni, o zodpovědnosti za vlastní výroky. V tomto smyslu film daleko přesahuje rámec vlastní zápletky a stává se zobecněným obrazem uspěchané civilizace. Realizační tým vytvořil nezvyklé dramatické napětí v omezených prostorových dimenzích, mistrovsky odhalil duševní pochody jednotlivých aktérů rokování poroty, kde sebemenší detail nabývá hodnoty symbolu. Lumetovy pečlivé kompozice a silný důraz na všechny repliky jsou téměř dokonalé. Vynikající scénář, vysoká realizační profesionalita a perfektně diferencované herecké výkony jednotlivých postav přispěly k vysoké a trvalé hodnotě tohoto nezvyklého díla. Za zmínku stojí, že porotce číslo 11 hrál Jiří Voskovec. Film byl v roce 1957 nominován na Oscara.
