Filmy online ke shlédnutí zdarma

JOHN FRIENDLY (LEE J. COBB) ovládá v přístavním městečku s rozvětvenou sítí svých nohsledů přijímání i odmítání mužů do pracovního úvazku v docích. Ti nepohodlní, kteří narušují činnost jeho organizace jsou okamžitě odstraněni, mezi nimi i dělník Doyle. Jeho sestra Eadie po návratu z kláštera marně zjišťuje totožnost vrahů. Nevědomky s jedním z nich - bývalým boxerem TERRY MALLONEYEM (MARLON BRANDO) naváže přátelství, které postupně přerůstá v lásku...

Příběh amerického filmu se odehrává v Československu v roce 1952. Karel Černík je ředitelem cirkusu, který jeho rodině znárodnili komunisté. Muž vede bývalý rodinný podnik tak dobře, jak jen může, avšak ani tak není schopen zajistit svým zaměstnancům důstojné živobytí. Na jeho cirkus se navíc zaměřila tajná policie, která Černíkovi vytýká, že jeho klaunské výstupy nejsou dost politicky angažované. Po jednom policejním výslechu Černík pochopí, že v Československu nemůže dál zůstat. A tak během cesty po Plzeňsku přesvědčí ostatní členy cirkusu, aby se společně pokusili emigrovat do Německa. Útěk přes železnou oponu však není vůbec snadná záležitost. Mezi členy cirkusu se navíc objeví zrádce. Nakonec přijde okamžik, kdy rozběhnutou akci nelze vzít zpátky... Málo známý film vynikajícího režiséra Elii Kazana vznikl v době, kdy ve Spojených státech vrcholila tzv. McCarthyho éra, tedy období protikomunistických opatření a "honu na čarodějnice". Politické poselství filmu dokonale vyhovovalo tehdejší společenské objednávce. Film kvůli tomu získal nálepku řadového protikomunistického výpadu a během let se na něj na Západě téměř zapomnělo. V zemích východního bloku se pochopitelně nesměl objevit vůbec. Ve skutečnosti jde o malý filmový klenot: Kazan totiž natočil především vynikající drama o jednom neobvyklém útěku z "vězení". Zobrazení socialistických reálií je sice zkreslené, avšak filmu nelze upřít snahu o hlubší pochopení toho, jak lidé žili, jak přemýšleli a jak se cítili v zemích ovládaných totalitním režimem. Ve výrazné vedlejší roli komunisty Feskera se objevuje herec Adolphe Menjou, jenž vytvořil desítky rolí již v období němé filmové éry. Zasvěcenějším divákům je známý z role svůdce v Chaplinově dramatu Pařížská maittresa.

Posledním dílem geniálního režiséra Elii Kazana se stala adaptace nedokončeného románu F. Scotta Fitzgeralda. Robert De Niro se v něm v roli filmového magnáta Monroea Stahra stává nepřímým průvodcem po Hollywoodu v éře 30. let, v době, kdy se ze „svatého háje“ postupně stávala opravdová továrna na sny…

Když novinář Philip Green (Gregory Peck), fešný vdovec žijící jen se svou matkou a malým synkem Tommym, přijme nabídku renomovaného newyorského magazínu napsat sérií reportáží o antisemitismu v americké společnosti, netuší ještě, jak náročný úkol na sebe vzal. Nejprve přemýšlí, v jakém úhlu pohledu se dívat a jakým způsobem vést výzkum. Rozhoduje se pro investigativní cestu, a přestože to není pravda, nechá o sobě veřejně rozhlašovat, že je Žid. Brzy zjišťuje, že americká takzvaně liberálně smýšlející společnost stojí, co se týče přístupu k Židům a dalším etnickým menšinám, na prachbídných základech. Existují tu firmy, které odmítají přijmout Židy, jeho židovská sekretářka si kdysi raději změnila jméno, aby získala práci, některé hotely mají raději plno, než aby ubytovaly Žida… Philip najednou vidí antisemitismus všude, dokonce i v citových projevech své snoubenky Kathy (Dorothy McGuire).

Dvojčata Cal (James Dean) a Aron (Richard Davalos) žijí spolu se svým pevně věřícím otcem Adamem Traskem (Raymond Massey). Zatímco poslušný Aron s otcem vychází dobře, Cal se stále nedokáže přizpůsobit. Přesto se snaží o uznání, naráží však na nepochopení... Jediný ze tří Deanových filmů, jehož uvedení do kin se tento zřejmě největší idol mládeže všech dob dočkal.

Potomek řeckých emigrantů už s anglickým jménem Eddie Anderson, je velice úspěšný muž, kterému se splnil americký sen. Pracuje u reklamní agentury, kde má vysoké postavení, pěknou manželku z dobré rodiny, vilu s bazénem a velké konto v bance. Není však vnitřně uspokojen a sám neví proč. Tento film je volné pokračování předchozího Kazanova románu a filmu AMERIKO, AMERIKO.

Ve vlastní produkci natočil americký režisér Elia Kazan autorský film, v němž zužitkoval vlastní zážitky. Vypráví o obtížné cestě mladého Řeka Stavrose, pocházejícího z turecké Anatolie, za vysněným životem v Americe, o anabázi plné ústrků a útrap, kterou však živí jediné - touha vymanit se z chudoby a bezprávného postavení. Aby se již nemohlo opakovat, že bude po protiarménském pogromu uvězněn, protože chtěl odnést odnést tělo zabitého přítele. Ale i vstup do vysněné Ameriky pokrývají chmury: neurvalé chování imigračních úředníků dává tušit, že ani tady jej nikdo s otevřenou náručí nečeká. Přesto v náhlém pohnutí kleká na zem své nové vlasti a líbá ji...

Dnes už kultová snímka rozpráva o krátkom úseku zo života Dereka Vinyarda. Z mladého študenta sa po otcovej smrti stáva neonacistický stúpenec, obviňujúci "farebnú" komunitu z tohto incidentu. Netrvá dlho a Derek pocíti chlad tunajšej väznice. Dostáva 3 roky za zabitie dvoch potenciálnych zlodejov jeho auta. Za múrmi pomaly začne chápať fanatickú vieru aj z druhej strany. Domov sa vracia ako iný človek, ale zisťuje, že jeho brat Danny podľahol tomu istému zlu. Dokáže súčasná hlava rodiny pomôcť bratovi a svojím milovaným? Nie je už na nápravu neskoro?

Sam Fuller začal pracovat na akčním snímku Tigrero, odehrávajícím se v Amazonii, již v roce 1950. Hlavní role ve filmu měli ztvárnit Tyrone Power, Ava Gardner a John Wayne. Během příprav na natáčení se Fuller vydal se 16mm kamerou do skutečné indiánské vesnice. Studio 20th Century Fox však projekt po pěti letech náhle zastavilo. V roce 1992 předal Fuller svůj dokumentární záznam Mikovi Kaurismäkimu. Kaurismäkův Tigrero je film o tom, co se stane, když Jim Jarmusch a Sam Fuller vyrazí do Brazílie a uprostřed amazonského pralesa debatují o Hollywoodu."Nikdy jsem si neplánoval, že budu žít v Brazílii. Chtěl jsem tady strávit jeden týden a dnes už je to 15 let. Mám tady všechno, směs lidí, kultur, přírody – počasí taky není k zahození.“ Mika Kaurismäki

Země, rok 2009. Planeta byla otrávena a zbytky lidí přežívají v severských krajích mezi dvěma mlýnskými koly. Na jedné straně diktátorská armáda, na straně druhé ozbrojené motorizované tlupy pod vedením sadisty jménem Duke (Jürgen Prochnow). Zdá se, že hrstka povstalců nemá naději na úspěch, stará šamanka však předvídá zvrat s příchodem tajemného cizince.