Už v 50. letech probleskly názory, že by vojáci neměli jen nehnutě bránit státní hranice a socialismus, že důležitá je i lidská stránka. Jeden z mladých důstojníků se ocitne s konfliktu s nadřízenými, když tajně opustí kasárna, aby své ženě, jíž se blíží porod, byl nablízku. Naštěstí otcovsky moudrý důstojník pochopí situací a zabrání přísnému trestu. Kritika vojenského systému je ovšem ještě krotká a bezbarvá.
Téměř už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Lidé tady prožívají nejkrásnější dny svého života, večer se všichni scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde hlavní prim vede bezstarostný piják Zášínek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory. Poklidné časy rodáků končí...Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let Je to jeden z nejkrásnějších a myšlenkově nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění, ale básnické převyprávění dramatických lidských osudů, které se dostaly do konfliktu s mocí, násilím a krutostí. Vojtěch Jasný ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost plejádě našich hereckých osobností a životní roli nabídl především Radoslavu Brzobohatému.
O chlapci, který hledal konec světa
Je jaro a malý Joska s kamarády hledá konec světa. Zvídavě pozoruje zázraky přírody a čeká, až tatínek přiveze maminku s čerstvě narozenou sestřičkou. I když si sestřičku představoval ve svém snu jinak, přivítá maminku kyticí petrklíčů.
Lidé na zemi a hvězdy na nebi
V horkém létě se mladičká Lenka seznámí s třicetiletým Janem. Jan má za sebou již zklamání, ale Lenka věří, že jí život dá všechno, co si přeje.
Anděla
Stárnoucí Anděla pracuje v hospodářství sama. Jen o žních jí každý rok pomáhá Michal, který ji má rád a chce se s ní oženit. Anděla ho vytrvale odmítá. Po žních musí nemocná Anděla do nemocnice. Na podzim se zesláblá vrátí domů, ale svůj postoj k Michalovi a zemědělskému družstvu nezmění. Bude se dál dřít sama.
Maminka
Šedesátiletá učitelka Hynková žije sama v rodinné vilce. Dospělí synové mají své vlastní životy a matku navštěvují jen občas. Maminka onemocní a zemře. Po pohřbu procházejí synové zimní zahradou a vzpomínají na mládí.
Vyprávění vězně z tábora smrti. Boxer Tonda Majer, který se dostal do koncentráku pro rvačku s gestapákem, vzpomíná na vražednou práci v lomech, na kruté týrání nacistů a na vězeňskou solidaritu, která mu pomohla přežít. Sugestivní dílo významného tvůrce.
Příběh, odehrávající se v malebném prostředí Českomoravské vysočiny a v rušné atmosféře New Yorku, vypráví o tom, co znamená, když se člověk stane poutníkem. Hlavní postavou nového příběhu je český emigrant, profesor filmové větve jedné z newyorských uměleckých škol Jan Poutník. Ani skutečnost, že žije na druhém konci světa, nezeslabila jeho vzpomínky na dětství a rodný kraj.
Povídkový film Vojtěcha Jasného natočeného v česko - rakouské koprodukci.Dýmka hercovaHerecká dvojice George a Mary je angažována do hlavních rolích filmu "Lidé a vlci", jehož děj se odehrává v prostředí lovců kožešinové zvěře...Dýmka lordovaO svatební noci dá lord Edward Grayton přednost své nejdražší dýmce "straight grain" před milováním s mladou krásnou lady Mary...Dýmka sv. HubertaMyslivec Kurt musí odejít do války. Doma nechá půvabnou ženu Elsu a nakouřenou porcelánku...Původně měla vzniknout ještě 4. povídka "Dýmka kapitána". Adolf Hoffmeister spolupracoval na scénáři povídky "Dýmka lordova".
Nový barevný český film, který vypráví dobrodružní příběh mladého vojáka, svobodníka Milana Pazderu. Milan se zamiluje na večírku do krásné mladé dívky, která o sobě tvrdí, že je na venkově na zdravotní dovolené. Jak se pozná, je to nebezpečná špionka, která se snaží pomocí Milana, který je písařem na velitelství vojenského tábora, získat hovorové tabulky. Zásluhou nadporučíka Lišky a zásluhou Milanových kamarádů, kterým se Milan svěří, je celý případ odhalen. Helena - špionka Irena Vágnerová - i její spojka Krejza jsou zatčeni.
Z ochozu věže pozoruje kastelán Oliva každodenní život malého krásného města. Z té výšky si může dovolit tolerantní nadhled nad slabostmi a chybami svých spoluobčanů. Mladý učitel Robert se chystá ke svatbě s učitelkou Julií. Na hodinu kreslení Robert pozve Olivu, aby seděl jako model. Starý muž dětem vypráví o svém životě námořníka a o setkání se svou životní láskou Dianou a jejím kouzelným kocourem. Z náměstí se ozve veselá hudba, která doprovází příjezd zvláštního cirkusu. K překvapení dětí i dospělých sedí na střeše červeného auta kouzelník, který je k nerozeznání podobný Olivovi, a krásná dívka Diana, která má na klíně kocoura se slunečními brýlemi. Na závěr večerního kouzelníkova představení sejme Diana svému Mourkovi brýle a před jeho zelenýma očima začnou někteří dospělí měnit barvu. Nevěrníci jsou žlutí, lháři fialoví, šedivě se zabarví kradáci a lapkové a zamilovaní zčervenají. Červený je i Robert, který zapomněl na nevěrnou Julii a zamiloval se do Diany. Kocoura se zmocní tři muži, kteří se bojí jeho kouzelné moci - pokrytecký ředitel školy, podlézavý školník a nepoctivý vedoucí restaurace. Robertovi žáci, kteří se bojí o kocourův život, utečou z městečka a nechtějí se vrátit, dokud nebude zvíře zachráněno. Nátlak dětí má žádaný účinek. Jen Robert je velmi smutný - poté, co prožil s Dianou láskyplnou noc, vůz s dívkou, kocourem a kouzelníkem odjíždí.
Willie by najradšej zabudol, že pred desiatimi rokmi sa ešte volal Béla Molnár a do New Yorku prišiel z Maďarska. Dnes trávi dni povaľovaním v posteli a pitím piva, občas zájde na dostihy, podvádza v pokri, alebo len tak precvičuje svoj newyorský prízvuk. Keď jedného dňa dostane od rodiny správu, že ho navštívi šestnásťročná sesternica Eva, nie je veľmi nadšený. Eva pricestovala z Maďarska a pred odchodom k tete Lotte do Clevelandu potrebuje pár dní stráviť v New Yorku. Od bratranca sa jej nedostane vrúcneho privítania. Willie ju považuje za nedospelé decko a navyše je i nepríjemnou pripomienkou odcudzenej rodiny a Maďarska. Až keď Eva odchádza z New Yorku, Willie konečne pochopí, že so sesternicou má spoločné viac ako si myslel. Rovnako ako on, je aj ona čiernou ovcou rodiny. A tak ako on si aj Eva v Amerike hľadá svoju vlastnú cestu. Keď ju po roku spolu s kamarátom Eddiem navštívia v zasneženom Clevelande, Eva už žije svoj americký sen: má nudnú prácu vo fast foode a večne sa škriep
i s prísnou tetou. Willie a Eddie sa ju rozhodnú uniesť na slnečnú Floridu. Troch priateľov však na juhu nečaká vysnívaný raj, ale prekvapujúci zvrat osudu.
Film amerického nezávislého režiséra Jima Jarmuscha rezignuje na tradičnú konštrukciu príbehu a postáv. Jeho minimalistický štýl sa vyznačuje pomalým tempom deja, jednotlivé scény sú voľne radené v pokojnom rytme obyčajného života postáv, ktoré na všetko vôkol seba reagujú so stoickým nezáujmom. Jarmusch za svoj druhý celovečerný film získal množstvo ocenení, napríklad Zlatú kameru na MFF Cannes, Zlatého leoparda na MFF Locarno, Zvláštnu cenu poroty na festivale Sundance či Cenu kritiky na MFF Rotterdam.
Debut amerického nezávislého režiséra Jima Jarmuscha je portrétom mladíka menom Aloysious Christopher Parker, inak známeho ako Allie. Allie žije svoj život na ceste od jedného miesta a človeka k inému človeku a miestu. Ľudia, s ktorými sa stretáva, sú pre neho ako izby, v ktorých strávil čas. Keď ich prebáda a neskrývajú už žiadne nové tajomstvá, musí sa pohnúť ďalej. Je vlastne dobrovoľne vykoreneným beatnikom, pre ktorého sa cesta stala cieľom. A keď ho cesta opäť zavolá, neváha počúvnuť jej hlas aj spoza Atlantiku. Režisérovi Jimovi Jarmuschovi sa na malej ploche a takmer bez príbehu podarilo skvelo zachytiť atmosféru života na ceste, života, ktorý vzdoruje organizovanému poriadku a pragmatizmu moderného sveta a ktorý si kdesi uprostred zaľudnenej prázdnoty veľkomesta dokáže vytvoriť svoj vlastný svet. Na MFF Mannheim-Heidelberg získal film Cenu Josefa von Sternberga.