Ve filmu Noc na Zemi se setkáváme podruhé s mimořádnou tvůrčí osobností amerického nezávislého režiséra Jima Jarmusche. Od klubového snímku Podivnější než ráj prošla tvůrcova svébytná poetika jistým vývojem a jeho svět se pootevřel širší divácké veřejnosti. Jarmuschovou doménou zůstává žánr černé komedie, prohlubuje se však kontrast mezi "vnější" zábavností a trpkým vyzněním "všedních" příběhů. Režisér se však nevzdává vyprávěcí askeze v podobě minima aktérů, umístěných do několika málo prostředí a prožívajících "nicotné" episody; o to rafinovaněji však s nimi tvůrce nakládá.Druhý Jarmuschův barevný film je členěn do pěti povídek, odehrávajících se zároveň během noci v různých časových pásmech v pěti velkých městech (Los Angeles, New York, Paříž, Řím, Helsinky) a v odpovídajících jazycích. Aktéry jsou místní taxíkáři a jejich pasažéři. Jarmusch jemně parafrázuje typické postavy, žánry a styly jednotlivých kinematografií (Hollywood, newyorská škola, francouzský neobarokní film, velkohubá italská fraška, seversky zasmušilé filmy Akiho Kaurismäkiho), což se prosazuje ve vyprávěcím rytmu, akcentaci významotvorných motivů, v přesné hudbě Toma Waitse i v samotném hereckém obsazení "typickými" herci té které kinematografie. Kameraman Frederick Elmes (podílel se na filmech Davida Lynche) těží maximum z nutně statické kamery, omezující se na pozorování aktérů v prostředí taxíku a na charakterizaci míjejících velkoměstských ulic. Rafinovaná struktura vyprávění poskytuje v jen zdánlivě "náhodných" situacích obraz světa paradoxů, v němž žijí "vidoucí" slepci i bezdomovci, kteří jsou všude doma, a v němž se všichni musí vyrovnávat s pocity odcizení v prostředí falešných mýtů.Noc na Zemi je malý, moudrý a zároveň velmi zábavný snímek, zasluhující si svou inteligencí, humorem a myšlenkovou náplní pozornost všech ctitelů dobrého filmu.
V Memphise v Tennessee sa počas 24 hodín toho môže prihodiť ozaj veľa. Veď je to mesto Elvisa Presleyho a Carla Perkinsa. V ošumelom hoteli kdesi na periférii sa pretnú osudy niekoľkých postáv. Mladý pár japonských turistov sa vydal po stopách rokenrolových legiend. Okrem vzájomnej lásky ich spája aj vášeň pre Ameriku pädesiatych rokov, ale stále sa nevedia dohodnúť, či je otcom rokenrolu Elvis Presley alebo Carl Perkins. Talianka Luisa musí v meste stráviť noc, pretože lietadlo do Ríma, kam vezie pozostatky svojho manžela, odlieta až na druhý deň. Tak sa zoznámi so zhovorčiovou Dee Dee, ktorá opustila priateľa a chystá sa presťahovať ku kamarátke. Keď sa Luisa uprostred noci zobudí, uvidí Elvisovho ducha a uverí historke, ktorú si cez deň vypočula od neznámeho darmošľapa v kaviarni. Angličanovi Earlovi zničenému rozchodom s Dee Dee rupli nervy a potrestal predavača za rasistické poznámky na adresu kamaráta Eda ráznejšie, ako mu to zákon dovoľuje. Spolu s Dee Deeinim bratom Charliem sa
preto musia ukryť a útočisko nájdu práve v tichom hoteli. Ale Angličan so zlomeným srdcom je časovaná bomba a tak všetko dopadne trochu inak, ako by malo. Na MFF Cannes získal režisér Jim Jarmusch pre Tajuplný vlak cenu za umelecký prínos.
Ghost Dog je vrah řídící se filosofií japonských samurajů. Žije na střeše opuštěné budovy na okraji New Yorku, obklopen svými milovanými holuby. I on, jediný svědek zločinů, se stane pro své chlebodárce nepohodlným. Jako varování pro Doga, padnou za oběť mafiánů jeho nejmilejší holuby. To však byla pro mafii velká chyba...
Minimalistický snímek o zatčení, uvěznění a společném útěku tří naprosto odlišných mužů: Zacka (Tom Waits), Jacka (John Lurie) a Boba (Roberto Benigni).
Film boří obecné zásady vystavění příběhu, typické pro filmy s tématikou útěku z vězení. Místo na "akční" scény se tvůrce citlivě zaměřil na vzájemné vztahy hlavních protagonistů, jež k sobě jen velmi těžko hledají cestu a stejně tak na existenciální situaci a vykořeněnost každého z nich. Místy až absurdní hořká komedie je charakteristický černobílý film Jima Jarmusche s hudbou Johna Lurieho a písněmi Toma Waitse. Klíčovým prvkem ve filmu je tzv. pomalu jdoucí kamera Robbyho Mullera, zachycující architekturu New Orleans a Louisiana bayou, kudy trestanci prchají.
Trpko-smiešny príbeh o mužoch mimo zákona sa odohráva v Louisiane, kdesi v okolí New Orleans. V jednej cele zavšiveného väzenia sa stretnú nezamestnaný dídžej Zack, príležitostný pasák Jack a popletený taliansky turista Roberto. Zack a Jack nemajú žiadne ilúzie a noc vo väzení je pre nich len ďalším dôkazom toho, že život za veľa nestojí. Obaja sú poriadne otrávení, ale najviac im vadí ich čudácky spoluväzeň. Roberto rozpráva len lámanou angličtinou a tak mu jeho druhovia neveľmi rozumejú. Ešte menej však chápu jeho nekonečný optimizmus, živený vierou v americký sen. Robertovo rojčenie jeho spoluväzňov ešte viac dráždi. Ale len do chvíle, kedy pochopia, že Roberto má plán ako z väzenia ujsť. Traja vetroplasi na úteku sa potom nadránom túlajú mestom a snažia sa nájsť podnik, kde by si dali poriadne raňajky. Film režiséra Jima Jarmuscha je poctou väzenským filmom a predovšetkým žánru film noir. Poučene i s úctou paroduje konvencie klasických kriminálnych príbehov a predstavuje hrdinov, ktorí sú odsúdení na život mimo zákona už len zo samej podstaty svojej existencie.
Bill Blake putuje k západním hranicím Ameriky někdy v druhé polovině 19. století. Cestuje vlakem napříč zemí za prací a když neuspěje, stává se po sérii nehod štvancem. Zbloudilý a ošklivě zraněný se setkává s velmi podivným, odevšad vyobcovaným indiánem, který se jmenuje Nikdo. Příběh, díky Nikomu, zavádí Billa Blakea do komických a nebezpečných situací. Zatažen do světa plného krutosti a zmatku, otevírá Bill oči. Jako by se ponořil do odlesku zrcadlové stěny a vynořil se v dosud neznámém světě, který existuje na druhé straně zrcadla.
Další krátkometrážní počin Jima Jarmusche nazvaný "Coffee and Cigarettes (Memphis version)" opět zobrazuje prostředí zaplivané kavárny, kam přišli dva mladí černošští sourozenci (Joie a Cinqué Lee) popít trochu kafe a vykouřit několik cigaret. Steve Buscemi coby vtíravý "číšník" si přisedne, aby povyprávěl svou teorii o Elvisovi. S velkým zájmem se jeho povídání nesetká, možná i kvůli ne zrovna dobré náladě obou sourozenců.
Poviedkový film, ktorý podáva apokalyptický obraz troch vojen v troch príbehoch. Príbeh z prvej svetovej vojny rozpráva o vojenskom zbehovi, ktorý prenáša krutosť z bojiska do zázemia. Druhý príbeh rozpráva o zákone, ktorým si ľudia ospravedlňujú svoje činy. Tretí príbeh je vízia života na svete zničenom atómovou vojnou.
O lásce a bláznovství dvou kamarádů a jedné dívky Znovuzrození po 30ti letech v komunistickém trezore!První film z Jakubiskové Trilogie o štěstí je plný fikce a expresívních obrazů,kde láska, štěstí, svoboda a smrt jsou základními principy života. Nekonvenční příběh třech přátel - sirot Yoricka, a Andreja a jejich společné lásky Marty se odehrává ve světe plném násilí, cynizmu a krutosti,kde jedinou cestou ke štěstí je bláznovstvíDalšími filmy trilogie jsou Sedím na konári a je mi dobře a Lepšie by bohatý a zdravý ako chudobný a chorý.
Sága murárskeho rodu Pichandovcov odohrávajúca sa prevažne na malej slovenskej dedine zachytáva časový úsek tridsiatich rokov (1887 - 1917). Prvá časť zachytáva život Martina Pichandu v časoch rozvoja murárskeho remesla, v druhej časti sa do popredia dostáva jeho syn Samo, žijúci v období vyostrujúcej sa spoločensko-politickej krízy, ktorá napokon vyústila do 1. svetovej vojny... Fascinujúca rodinná sága na motívy románu Petra Jaroša je divácky najúspešnejšou v histórii domácej tvorby... Film byl o rok později upraven do čtyřdílného televizního seriálu .
Moderní, rodinný, muzikálový příběh, ve kterém se realita střídá s pohádkou. Malá Darinka (Darina Rolincová), které umřela maminka, strávila dětství u babičky v Praze. Každý večer spinká se svou nejoblíbenější pohádkou o Šípkové Růžence. Darinin neúspěšný a směšný strýček Leonard (Jiří Korn) v ní objeví veliký hudební talent. Zničí dědiční nemoc děvčátka společné sny o hvězdném úspěchu a radosti? Smutek a trápení se střídá s pohádkovým štěstím. Mladá slečna se musí naučit žít se svou nemocí, nevzdávat se a bojovat i nadále o svůj vysněný cíl
