V dnes už klasickém snímku režiséra Johna Hustona se ocitáme v zajateckém táboře pro spojenecké vojáky. Ti si krátí volný čas hraním kopané, čehož si všimne německý důstojník baron Karl von Steiner. Rovněž tak postřehne i přítomnost Johna Colbyho, bývalého ligového hráče. A protože i Steiner hrál před válkou fotbal, dohodne mezi týmem zajatců a německých vojáků přátelský zápas. Pro zajaté vojáky je fotbalové utkání jednou z nejlepších příležitostí k útěku. V tomto sportovním snímku z roku 1981 se setkáváme s celou plejádou filmových a fotbalových hvězd. Hrají zde Michael Caine, Silvester Stallone či Max von Sydov, sportovce pak zastupují například brazilská hvězda Pelé, Angličan Bobby Moore, holandská legenda Paul van Himst, či francouzský hráč Amidon.
Je to divoký kraj, teprve nedávno skončily boje s indiány a jsou ještě v živé paměti. Vedle sebe tu žijí rodiny Zacharyových a Rowlinsových, které by vřelé sousedské vztahy chtěly přeměnit v příbuzenské. Ale tehdy začne kraj objíždět záhadný stařec opásaný šavlí, který prohlašuje, že Rachel Zacharyová (Audrey Hepburnová) je indiánka. Dokonce sami Kiowové přijíždějí k Zacharyům a žádají Ráchelina staršího bratra Bena (Burt Lancaster), který je hlavou rodiny, aby jim dívku vydal. Ben odmítá. Avšak to, co se zdálo být jen zlou fámou, a o čem neměli ponětí ani Ráchel ani její bratři, o čem věděla pouze jejich matka, se ukáže být skutečností. Zacharyovi se s tím musí vyrovnat. Zároveň ale musí čelit hněvu a opovržení sousedů a nájezdu Kiowů, kteří jsou odhodláni Rachel získat.
Děj filmu se odehrává o Svátku mrtvých roku 1938 v Mexiku. Během oslav vkročí do jedné z hospod muž v černém obleku, který mezi ostatní očividně nezapadá. Tento muž je britský konzul Geoffrey Firmin (Albert Finney). Po několika sklenkách odchází na slavnost pořádanou Červeným křížem, kde v opilosti ztropí scénu. Další den se ukáže, že důvod jeho rezignace a lásky k alkoholu je nevěra jeho ženy Ivonne (Jacqueline Bissetová) s nevlastním bratrem (Anthony Andrews) hrdiny filmu. Firmin je zcela zlomen, rezignoval na svou diplomatickou funkci a postupně se upíjí k smrti. Ačkoliv Ivonne chce začít s Firminem úplně nový život, nemá šanci ho uskutečnit, protože Firmin už úplně ztratil naději na lepší budoucnost. Geoffrey každou chvílí přichází o kousek své duše, až mu nakonec nezůstane vůbec nic.
Na dva tulácké smolaře (Humphrey Bogart a Tim Holt) a mrzutého zlatokopa (Walter Huston) se usměje štěstí a objeví zlato. Ovládne je chamtivost, která zcela pomate jejich mysl. Film získal dva Oscary, za režii a scénář. Bogart sice nedostal žádnou cenu, ale jeho výkon ve filmu je oceňován dodnes. Film neztratil nic ze své působivosti a o půl století později byl Americkým filmovým institutem vybrán mezi 100 nejlepších amerických filmů všech dob.
Davey (John Hurt) se chce pomstít vévodovi Argyllovi (Robert Morley), kterému přičítá šibeniční konec svého zlodějského otce. Cestou se seznámí s dobromyslným zlodějíčkem MacNabem (Ronald Fraser). Tato povedená dvojka se neštítí žádné špinavosti, ale při krádeži mrtvoly je chycena a dostane se za mříže. Daveymu ale nedá mnoho práce proměnit místní vězení v kabaret. Zdá se, že Daveyho v cestě za jeho pomstou nemůže zastavit vůbec nic... Podle příběhu skutečného zloděje Daveyho Haggarta.
V zájmu zamezení vyvražďování slonů ve střední Africe se obrací idealistický ochránce přírody Morel (Trevor Howard) s peticí na francouzskou koloniální správu. Guvernér však jeho aktivity přijme s výsměchem. Z mírumilovného samotáře se tak stane takřka fanatický bojovník, který se začíná dopouštět i násilností... Podle románu Romaina Garyho.
V Hustonově rozsáhlé filmografii lze vedle snímků, které zaznamenaly úspěch okamžitě po svém uvedení, nalézt nemálo filmů oceněných až po mnoha letech. Odlesky ve zlatém oku, jeden z emblematických příkladů nespravedlivě opomíjeného filmového outsidera, vypráví o několika osobách zmítaných (nejen) sexuální frustrací v uzavřeném prostředí vojenské základny na americkém jihu. Major Penderton, ve strhujícím podání Marlona Branda, halí potlačovanou homosexualitu do zatuhlé fasády zmatečně artikulované mužnosti, zatímco jeho dominantní manželka (Elizabeth Taylorová) realizuje své pohrdání v náručí jiného muže. Hustonova adaptace románu Carson McCullersové intenzivním způsobem přibližuje atmosféru deformovaných emocí uvnitř klaustrofobní reality vojenského prostředí. K tíživé uhrančivosti filmu přispívá i speciální sépiová tonalita obrazu, dosažená procesem redukujícím barvy na minimum.
Osmdesátiletý veterán americké filmové režie John Huston, známý především svou legendární kriminálkou MALTÉZSKÝ SOKOL, překvapil na podzim roku 1985 gangsterským filmem ČEST RODINY PRIZZIŮ na motivy románu Richarda Condona, který též spolupracoval na scénáři. Se záviděníhodnou tvůrčí energií v něm rozehrál komplikovaný příběh newyorské mafiánské rodiny, jejíž stavovská čest se zdá být ohrožena. Poněkud pozdní vzplanutí citů prostoduchého zabijáka Partanny (v podání Jacka Nicholsona) se stává katalyzátorem událostí, jimž jednotliví rodinní příslušníci čelí s větším či menším smyslem pro intrikaření ve velkém. Členové obávaného klanu ale jednají na vlastní pěst a především každý za sebe. Huston svým snímkem, pohybujícím se na rozhraní ironické grotesky a melodramatu, vytvořil vědomý protipól světoznámého Kmotra F.F. Coppoly. Chvílemi téměř nepostřehnutelné zkarikování hlavních postav kladlo obrovské nároky na herce. Všichni se však obtížného úkolu zhostili na výbornou. Vedle Nicholsona je třeba vyzdvihnout Kathleen Turnerovou a především režisérovu dceru Anjelicu, která za svou roli získala roku 1996 Oscara. Film byl navíc nominován na další Oscary za režii, střih a nepůvodní scénář, nominován byl i Jack Nicholson za svou hlavní roli a William Hicky za roli vedlejší.
Muž a žena. Láska a touha. Pád a vykoupení. V jedné jediné noci se vše setká. Na odlehlém mexickém pobřeží. Kněz ve středních letech se snaží uspořádat svůj zničený život a dát jej znovu dohromady. A tři ženy - smyslná majitelka hotelu, éterická umělkyně a žhavá puberťačka - jej mohou zachránit. Nebo naprosto zničit. Vynikající výkony herců Richarda Burtona, Avay Gardenerové a Deborah Kerrové pod vedením legendárního režiséra Johna Hustona skvěle přenesly uznávanou divadelní hru Tennesseeho Williamse na filmové plátno. Noc s leguánem - to jsou protichůdné vášně a překvapující vtip, rozpor mezi sny a hořkosladkou skutečností. Film získal oscarové ocenění za výpravu a v dalších tech kategoriích byl nominován.
Anglický barevný film známého amerického režiséra Johna Hustona, který se rozešel se svými hollywoodskými zaměstnavateli, vypráví podle románů Pierra la Mure o životě vynikajícího francouzského malíře poimpresionistického údobí Henri de Toulouse-Lautreca. Hustonovi se podařilo vytvořit znamenité, lidsky procítěné dílo, podmaňující pečlivým režijním i hereckým propracováním. Nelze však zamlčet, že Lautrecovi film zůstal dost dlužen - přes velmi působivé zachycení jeho charakteru a vnitřních bolestí, zůstal mu dlužen druhou stránku života a díla, tu, která se neodvíjela u pijáckých stolků na Montmartru a která snad proto se zdála i méně zajímavou. (FILMOVÝ PŘEHLED 26 / 1954)
