Po fenomenálním úspěchu snímku Bezstarostná jízda režíruje Dennis Hopper v Peru alegorii s titulem Poslední film. Toto dílo většina recenzentů odmítla jako zmatené, někteří jím však byli naopak nadšení. Na rozdíl od Bezstarostné jízdy netočil však Hopper Poslední film pro polonezávislou produkci, nýbrž pro studio Universal, a to požadovalo komerční změny, které Hopper kategoricky odmítl provést. V důsledku toho se snímek Poslední film promítal v USA jen 14 dnů v pouhých třech kinech, vzápětí byl stažen z distribuce a Hollywood na Hoppera uvrhl klatbu. Jedním z hlavních motivů ironické alegorie Poslední film je natáčení drsného westernu o Billym the Kidovi. Když američtí filmaři končí s prací v peruánských horách, místní andští Indiáni, kteří byli dosud jen pozorovateli, začínají napodobovat chování herců. Při svých zápasech používají však skutečné zbraně a ostrou munici a na kaskadérovi Kansasovi (Dennis Hopper) nakonec požadují, aby se doopravdy nechal oběsit. Godardovskou estetikou i americkou undergroundovou avantgardou poznamenaný snímek mísí rituál, fikci, realitu a fantazii a je drze rebelskou úvahou o realitě a iluzornosti filmu, který nás odvádí od poctivého prožívání skutečných lidských dramat a stává se vlastně jedním z nástrojů společenské korupce. Poslední film je také satirou na styl celé řady amerických filmů včetně Bezstarostné jízdy, jejích rockových a motocyklových souvislostí.
Harry Madox je samotářský muž, cynický podvodník, který se pohybuje na hranici zákona a má za sebou pestrou minulost. Táhne od města k městu, hledá důvěřivé oběti, které by mohl oškubat a většinou se mu podaří zmizet dřív, než všechno praskne. Jednoho dne dorazí do prašného sluncem rozpáleného městečka Taylor v Texasu. Najde si práci v obchodě s ojetými auty, jehož majitelem je postarší George Harshaw a začne pracovat na plánovaném vyloupení malé místní banky vedené excentrickým Julianem Wardem. Do jeho plánů však nečekaně začnou zasahovat dvě zcela odlišné ženy. Na jedné straně vyzývavá blondýna Dolly Harshaw, manželka jeho zaměstnavatele, vědomá si toho, že dokáže zamotat mužům hlavu a zvyklá na to, že vždy dosáhne toho, co si usmyslí.
A když si usmyslí, že získá Madoxe, rozehraje známou hru nápadně nenápadných signálů a brzy dosáhne svého. Jenže na druhé straně je tu také Harshawova sekretářka Gloria Harper, nevinně vypadající kráska se smutným pohledem, skrývající před světem nějaké temné tajemství. Ani jejímu kouzlu nedokáže Madox odolat. Velmi brzy tak začnou jeho přípravy k loupeži narážet na nečekané potíže.
Dva hippies, Billy a Wyatt, zvaný kapitán Amerika, právě vydělali nějaké peníze na drogách a tak stočili řidítka svých motorek na východ a vyrazili z horkého Los Angeles do vzdáleného New Orleansu na karneval. A toto je vyprávění o jejich bezstarostné cestě, kde můžeš kdykoli zastavit a dát si práska marihuany, namazat se v provinčním zapadákově nebo se nevázaně pomilovat s místními krasavicemi. Nic nelze předem plánovat a předvídat. jednou je odmítne nedůvěřivá recepce omšelého motelu, vzápětí snídají s neznámou farmářskou rodinou a náhodný stopař na chvíli odkloní jejich cestu do osamělé komuny jejich spřízněnců. Nová přátelství se tu navazují snadno a nečekaně, a stejně neodvolatelně končí. Tak, jako jejich setkání s mladým právníkem Georgem Hansonem, s nímž společně strávili nějaký čas v cele venkovského vězení, popojeli kus cesty, vykouřili pár cigaret - a pak už byli jen bezmocnými svědky jeho smrti. Zbyla jim po něm jen kreditní karta, adresa vyhlášeného bordelu a pocity, které nepřekryla ani bouřlivá karnevalová noc. A tak se vydávají na poslední úsek své cesty. Znovu je před nimi svobodná jízda a volná silnice, na niž právě vjíždí dodávka s farmáři, kteří mají o svobodě a toleranci svéráznou představu. Revoltující poselství ze sklonku 60. let dodnes neztratilo svoji výmluvnost a naléhavost.
Východní čtvrti Los Angeles nejsou žádný ráj. Každý ze sedmdesáti tisíc místních patří k některému z gangů, po ulicích kolují miliony zbraní a proti tomu všemu stojí jen dva muži. Sean Penn a Robert Duvall jako policisté, kteří se ocitli tváří v tvář peklu...
Eddie Devane slúži v námorníctve a deň pred odchodom do civili ho pridelia do eskorty, ktorá má previezť väzňa do inej väznice. Druhým členom eskorty je drsný Rock Reilly, ktorý má tesne pred odchodom do penzie. Obaja chcú svoju úlohu splniť čo najrýchlejšie, ale netušia, čo ich čaká. Väzňom je totiž veľmi pôvabná Toni Johnsonová. A nielen pôvabná, ale aj riadne prefíkaná, ako obaja vojaci čoskoro zistia. A tak sa pomerne jednoduchý prevoz poriadne skomplikuje a obaja muži majú čo robiť, aby Toni zabránili v úteku. A to nielen raz...
Nájemný vrah Dennis Hopper se zamiluje do své oběti Jodie Foster. Dá jí na vybranou. Buď zemře, nebo s ním odejde.
Hlavní postavou je mladá sympatická umělkyně, malířka Anne Benton, která se nečekaně stane svědkem mafiánské vraždy a zavolá policii. To je okamžik, který navždy změní její osud. Sama se totiž stává terčem vražedného útoku, poté co na policejní stanici uvidí jednoho z mafiánů v uniformě a uteče. Když zločinci, kteří jsou jí v patách omylem zabijí jejího přítele Boba, rozhodnou se na likvidaci prchající dívky najmout profesionála. A tak Anne pronásleduje nejen policie, která potřebuje její svědectví, ale také nájemný zabiják. Jejich osudové setkání v Mexiku, kde se dívka pokoušela ukrýt, však dostane zcela nečekanou podobu, když se specialista na smrt do dívky zamiluje. Jasně jí dá najevo, že jsou jen dvě možnosti. Buď zemře, nebo bude žít, ale stane se jeho milenkou. Ač se Anne může rozhodnout, je zcela zřejmé, že na vybranou nemá.
Chekov Strýček Vanya príde na prelome storočia do Severného Walesu, kde je mier a pokoj v krajine. Dom je však narušený príchodom stavovského tyranského majiteľa a jeho americkej manželky.
Dva kluci se vydávají na největší pařbu svého života, když jim cestu zkříží neznámá postava s motorovou pilou. Stretch, které zavolají do rádia vyslechne jejich vraždu v přímém přenosu. Netuší tím, že se dostala sama na seznam mrtvých a zdá se že texaský masakr ani po 13ti letech neskončil... Po útoku v rádiu (kde přežije) se sama na vlastní pěst rozhodne vypátrat vrahy, ale končí v zajetí. Na pomoc přichází "Levák" (Dennis Hopper).
Někde v Texasu na hřbitově byla zhanobena lidská těla. Skupina mladých lidí se rozhodne vypátrat pachatele hrůzných činů a prožije strašlivé dobrodružství. Většina diváků po projekci dnes už klasického díla pociťovala převážně jen úzkost. Mráz nahání již samotná zvuková stopa, aniž bychom spatřili nechutné detaily.
Režisér Tobe Hooper vytvořil jeden z pilířů gore (nebo také splatter) filmu. Stejně jako Kanibal holokaust (1979), uvedený na prvním ročníku Festivalu otrlého diváka, i zde je navozena atmosféru autentičnosti, čímž tento paradokument nabývá na účinnosti (vše zesíleno vědomím, že základní linie je inspirována reálným příběhem skupiny výletníků zmasakrovaných rodinou kanibalů). Hrůzy je u diváka dosažena již prostým faktem, že to příšerné, co sledujeme na plátně, je vlastně velmi reálné a mohlo by se stát každému z nás. Tak se můžeme mnohem snadněji a věrohodněji identifikovat s jednotlivými protagonisty než v případě upírských obětí. Budeme-li pozorně sledovat, jak vzniká atmosféra tohoto kanibalistického filmu, zjistíme, že režisér je velmi obezřetný při využívání násilí (alespoň vzhledem k současným trendům).
Náročné bylo i samotné natáčení – malý rozpočet, pekelné horko v Texasu a představitel vraha s motorovou pilou se neustále zraňoval, protože přes masku špatně viděl. Nicméně vzniklo nesmrtelné dílo, které opět bojovalo s cenzurou (dlouho bylo jeho šíření zakázáno ve Velké Británii) a doposud je objektem zájmu, nejen skalních fanoušků. Jen ve Spojených státech se v době premiéry psalo např. v Los Angeles Time: „...jsme svědky odporného zneužití filmové suroviny….“ nebo v časopise Harper: „…Tento film je pouze hnusná sračka, v níž nelze najít nic hodného zapamatování. Je to pouze směs hysterie, debility okořeněné kanibalismem, voodoo, astrologií a kultem hippies. Vše obalené přehnaným násilím, které si může vymyslet jen chorý mozek…“ Samozřejmě se Masakr dočkal svých pokračování: Texaský masakr 2 (1986, r. T. Hooper) – ten více přechází do chtěného černého humoru a absurdity, Kožená tvář III (1990, r. Jeff Burr) a Masakr v Texasu (1994, r. Kim Henkel). V rámci festivalu budeme možnost porovnat vzor se svým remakem z roku 2003.
Manželé Johnesovi se uvolili za značnou finanční odměnu absolvovat ďábelský experiment. V Nevadské poušti se nechají ozářit při cvičném výbuchu atomové bomby. Od tragických následků je má ochránit nově vyvinuté očkovací sérum. Krátce po výbuchu se stávají rodiči a narodí se jim zdravý syn. Pár dní poté oba rodiče zahynou v záhadných plamenech. O 34 let později jsme svědky oslavy narozenin jejich syna ve společnosti atraktivní Lisy. Budoucnost obou mladých lidí vypadá velice optimisticky, ale tento pocit velice rychle zmizí a přicházejí děs a hrůza.
