Parta studentů dostává jako úkol pro vstoupení do klubu strávit noc ve starém, opuštěném sídle. Po strašidelném příběhu o posledním potomku majitelů sídla jsou studenti vpuštěni dovnitř. Večer začíná několika strašidelnými triky, připravenými jejich kamarády. Jenže ten opravdový děs se právě probouzí někde ve sklepích zámku a chystá studentům opravdovou pekelnou noc. Pro většinu z nich také poslední.
Rok po VYMÍTAČI ĎÁBLA natočené kontroverzní TV drama s Lindou Blair v hlavní roli rodiči zanedbávané čtrnáctileté dívky na útěku z domova, kterou pobyt v polepšovně promění z nevinného dítěte v tvrdou ženu. Bouřlivé reakce provázející uvedení filmu v televizi se týkaly zejména scény, v níž Lindu ve sprchách znásilní čtyři dívky pomocí štětky na záchod. Ta byla nakonec z filmu odstraněna poté, co rodiče jisté osmileté holčičky, kterou znásilnila skupina mladých dívek lahví, obvinili tvůrce, že dívky k činu inspirovala.
Podle pohádkové předlohy Hanse Christiana Andersena vznikl napínavý snímek s četnými dějovými zákruty. Oproti předloze režisér Dušan Tančík přidal několik motivů, třeba téměř folklórní cikánské muzicírování. Základní syžetové rozvrstvení ovšem zůstalo zachováno: takže se opět rozvíjejí konfliktní vztahy mezi chudým, ale důvtipným Mikolkou a chamtivým zbohatlíkem Mikolou. Pozoruhodné je, že klasické pohádkové rekvizity jsou omezeny, že naopak se do popředí dostává sociální rozměr, díky němuž příběh získává až baladický rozměr. Na hudební složce se podílela Iva Bittová.
Mladá dělnice Helena Pokorná i její ovdovělý otec jsou zaměstnáni ve stejné továrně. Otec tráví dovolenou doma v Praze a už se těší do práce. Helena má jet za odměnu na rekreaci k moři. V rozpáleném červencovém dni jede dívka v přeplněné tramvaji do práce. Na nábřeží ji dav vytlačí ven a Heleně se nepodaří nastoupit ani do několika dalších vozů. Dívku zláká řeka, zavolá proto do práce, že je nemocná. Parníkem se dostane do Modřan. Tam se setká s mladým mužem, který se po noční směně chce u řeky vyspat. Helenu vtáhne do podivných zábav parta notorických povalečů a slečen od vody. Jeden z chuligánů jí schová šaty. Heleně pomůže mladík, jenž ji po probuzení neustále sleduje. Otec, který vezl Heleně do práce svačinu, zjistí, že je dcera považována za nemocnou. Zaskočí za ni u stroje a těší se, jak si to s nezdárnou dcerou vyřídí. Dívka se mezitím prochází se svým novým známým po Praze a bojí se vrátit domů. Mladíkovi uteče, ale ten přijde do jejich bytu dříve než ona. Má radost, když se od otce Pokorného dozví, že je Helena řádná dívka. Helena se za svůj čin stydí a sama roztrhá poukaz na rekreaci.
Slavný, stárnoucí a životem již poněkud znuděný houslista Holger Brandt se z každého uměleckého turné vrací domů spíše jen ze setrvačnosti. Tím, že je stále na cestách, jeho láska manželce dávno vyprchala. V jeho životě se začne vše měnit, když hře na piano jeho dceru začne učit mladá Anita Hoffmanová. Holger rychle propadne jejímu kouzlu, stejně jako pochopí, že klavíristka má dostatek talentu, aby jej mohla provázet na budoucím turné...
Roli Anity v romantickém příběhu ztvárnila později slavná herečka švédského původu Ingrid Bergmanová (známá ze snímků Casablanca, Komu zvoní hrana, Plynové lampy, Rozdvojená duše, Vražda v Orient Expresu).
Gladys Aylward (Ingrid Bergman) má jen jeden sen – jet jako misionářka do Číny. Protože nemá kvalifikaci, je odmítnuta. Živí se jako služebná a střádá na cestu vlakem přes Rusko. Její sen se stane realitou a ona odjede na doporučení svého zaměstnavatele do městečka Yangchen ke staré paní Lawson. Znovu otevřou hostinec U šestého štěstí, kde vyprávějí Číňanům biblické příběhy. Místní mandarín ji jmenuje Kontrolorem nohou. Tak objíždí horské vesnice a přesvědčuje rodiče, aby svým dcerám nedeformovali nohy. Přes těžké začátky si časem si získá úctu a lásku místních. Její silná osobnost zaujme i plukovníka Lin (Curt Jurgens), který zpočátku jejím příjezdem nebyl vůbec nadšený. Vše změní útok Japonců na Mandžusko. Město je bombardováno a musí být vyklizeno. Gladys alias Jen-Ai se ujímá sirotků. Jak válka postupuje, dětí přibývá, a aby se mohly zachránit musí se dostat rychle do jiné provincie, než ji tamější misionáři opustí...
Scénář k filmu byl napsán podle knihy Alan Burgesse The Small Woman, který se nechal inspirovat skutečným příběhem Gladys Aylward.
Krásná Pařížanka Cecile (Brigitte Bardot) je naprosto šťastná. Miluje svého Philippa (Jean Rochefort) a on miluje ji. Jednou si vyjela Cecile na několik týdnů do Londýna. A koho tam nepotkala? Mladého muže, který přitahoval její pozornost již v Paříži. Ukazuje se, že se jmenuje Vincent (Laurent Terzieff) a je do ní po uši zamilován. Cecile se bezhlavě vrhá do nového milostného vztahu.
Mladičká Dominique je souzena za vraždu svého bývalého přítele Gilberta. Lehkomyslná dívka neunesla fakt, že mladý hudebník, jímž byla doslova posedlá, dal přednost její konzervativní sestře. Z rutinního projednávání zločinu z vášně se postupně stane pranýř volných mravů bezstarostné dívky, potažmo bohémského života mladé generace z levého břehu Seiny na počátku 60. let. V soudním dramatu, na jehož scénáři spolupracovala Clouzotova žena Véra, se obdivovaný autor francouzské kinematografie vrátil ke svému oblíbenému tématu žárlivosti a jejího vlivu na psychiku jedince. Do centra dění a pohrdavým pohledům měšťáků napospas nastavil atraktivní Dominique, již v jedné ze zásadních rolí kariéry ztělesnila Brigitte Bardotová. Clouzot rafinovaně destruoval mýtus svůdné uličnice se vzdorovitě našpulenými rty a dokázal hereččin nesporný talent.
Smím prosit? Mladí novomanželé se pohádali. Virginie (Brigitte Bardot) jde, kam ji nohy donesou. A její muž Hervé (Henri Vidal) si jde zatančit. Náhodná známost, několik skleniček whisky, pomalý tanec… Ale Hervé utekl od svůdkyně, neboť si velmi intenzivně uvědomil, jak miluje Virginii. Leč neznámá žena nebyla tak jednoduchá a lehkomyslná, jak se mohlo Hervému na první pohled zdát. Stává se obětí vydírání. A aby toho nebylo málo, je dokonce podezřelý z vraždy.
Po smrti hospodáře přechází statek s ponurým jménem „Normandská díra“ do rukou mentálně retardovaného Hippolita (Bourvil). Jeho sestra zuří a přemýšlí, jak získat statek pro sebe. Záhy jí dochází zásadní skutečnost. Vždyť Hippolitus již léta miluje její dceru! Stačí je sezdat a statek bude její.