Výstřední a krásná Sophie (Brigitte Bardot) pracuje jako modelka. Jeden den se jí zhroutí celý svět, její milý, fotograf Philippe (Jacques Riberolles) se zahleděl do Američanky Barbary (Joséphine James). Sophii se nahrne krev do hlavy a hodlá se urychleně vypořádat s nastalou situací. Nevidí jinou cestu k nápravě situace, než připravit zrádce o život. Plna vzteku jede krasavice hledat Philippa do Alp. A tam se v jedné zapadlé malebné vísce setká rozčílený dravec se svou potencionální kořistí.
Jsme v době americké "prohibice", alkohol se do USA dováží ilegálně na lodích z Evropy a na jedné takové lodi pluje i Cornelius, dobrodruh a mořeplavec, který s touto lodí ztroskotá, přežije a ukryje se v Mexiku, kde si "šmelinařením" a podvůdky chce vydělat na novou loď. Osudovým se mu stane setkání skrze filmové plátno s krásnou herečkou Lindou Larue, okamžitě se do ní zamiluje a od této chvíle si v hloubi své duše a při jejích filmech vysnívá vztah mezi nimi dvěma.. Co však snem jest, dlouho jím nezůstane, neboť se s herečkou osobně náhodně střetává na opuštěné pláži a společně pak prožívají snovou romanci..
Půvabná Babeta emigruje v roce 1940 před Hitlerem z Francie do Anglie. Tam si sežene práci ve vojenském štábu jako pomocná síla. Všimne si jí však velitel anglické tajné služby, protože je podobná milence jednoho německého generála, o kterého mají Britové eminentní zájem. Nabídnou Babetě spolupráci, ta souhlasí a je po náročném výcviku ještě s jedním mužem vysazena padákem zpět do své rodné Francie.
Vysvětlení toho, o čem tento film je, není možné. Jeho část se odehrává v jakési realitě, kde všechny postavy hrají herci s Downovým syndromem. Děj se ale často vrací na jiné místo, které možná představuje psychiku hlavního hrdiny, muže zabíjejícího hlemýždě. Tady vládne hrdinova matka (ve filmu vystupuje jako loutka Shirley Templeové v nacistické uniformě) a muž, který chce být bohem (Crispin Glover, režisér filmu). Dále je tu černoch, který si nechá injekcemi vstřikovat tkáň mrtvých hlemýžďů, aby se stal jedním z nich. Jeho touha po slávě se mu nakonec stane osudnou, když ostatní prohlédnou, že není pravým Michaelem Jacksonem. Mezitím se v obří lastuře zrodí nahý muž, a běh věcí se změní.
Trudi a Shade, v Laramie v Novém Mexiku, bezútěšné díře na kraji pouště. Ona sama už víceméně na jakoukoli změnu k lepšímu rezignovala, a s bolestí sleduje, jak si její starší dcera Trudi snaží zkazit život. Trudi je rozhněvaná dívka se špatnou pověstí, má dojem, že jediný způsob, jak získat něčí pozornost, je nabídnout své tělo. Později se dozvíme, že ji do sexu zasvětila parta mladíků, kteří ji znásilnili. Rezignuje na školu a nastupuje stejně jako její matka do bistra, aby obsluhovala řidiče kamiónů, kteří projíždějí kolem. Jednoho dnes se tam seznámí s mladým Angličanem, geologem, který je úplně jiný. Prožije s ním nádhernou noc v poušti, v zářící jeskyni, zamiluje se. Geolog odjíždí dál, slíbí se ale za pár dní vrátit. Jenže už se neobjeví. Trudi zjišťuje, že je těhotná, rozhodne se Laramie opustit a odjíždí do Dallasu. Mladší Shade tráví svůj čas v místním kině, hltá sladkobolné mexické filmy a sní o svém otci, který rodinu opustil, když byla docela malá. Idealizuje si ho a snaží se ho najít, přitom dlouho netuší, že žije docela blízko. Když pak k setkání přece dojde, zjistí, že je to ušlápnutý chudák, který je pod pantoflem hádavé lakomé ženy. Snaží se aspoň matce najít jiného partnera, zaranžuje dokonce schůzku naslepo - a trefí se do muže, kterého matka zná a už léta odmítá. V průběhu roku se Shade seznámí s mexickým hochem Javierem a oba se do sebe zamilují. Také Nora najde, takřka proti své vůli, partnera - je to muž, který montuje satelitní antény, s poetickým jménem Hamlet Humphrey.
Dvojčata Sabrina Longworth a Stephanie Roberts jsou unavené způsobem, jakým žijí své životy. Stephanie je nešťastná z problémů s manželem a dětmi, Sabrina z povrchních lidí kolem sebe. Oslava narozenin v Benátkách vše změní, sestry si vymění role. Sabrina odlétá se starat o rodinu do Ameriky a Stephanie jede do Londýna vést galerii. Oběma se nový způsob života líbí a snaží se napravit problémy kolem sebe. Plán se zvrtne v okamžiku, kdy Stephanie přijde na obchod s drogami a ohlásí to na policii. Když se Sabrina dozví o vraždě své sestry, rozhodne se pomoci policii dopadnout vrahy své sestry.
Pomůže-nepomůže, zabije-nezabije, přežije-nepřežije aneb americký thriller ve kterém rozhoduje mince.
Psychiatr Robert Forster cestuje na dovolenou do Utahu. Každé rozhodnutí, které na této cestě udělá, závisí na hodu mincí.
Český film režiséra Václava Kršky, laureáta státní ceny, „Stříbrný vítr" je filmovým přepisem stejnojmenného románu velkého českého básníka, národního umělce Fráni Šrámka románu, zachycujícího nedostižným způsobem psychologii dospívání mladého chlapce koncem minulého století. V malém jihočeském městě, mezí kamarády ze školy a v úzkoprsé společnosti dospělých, prožívá septimán Jan Ratkin zmatky prvních citových záchvěvů a střetává se s nepochopením i zlou vůlí okolního světa, který je tolik odlišný od jeho představ a přání. Citlivý chlapec se bouří proti krutosti a omezenosti dospělých a dává se unášet bohatstvím svých citových zážitků. Jejich dominantou je znění stříbrného vetru, zpívajícího píseň mládí a lásky. A žádná z disonancí života ať je to již setkání se stárnoucí herečkou Helenou nebo první poznání ženského těla, který mu dá zatrpklá vdova Haurová, či příhody ze života jeho spolužáků a přátel nemůže hlas stříbrného větru přehlušit. Neumlčí jej ani události nejsmutnější: dobrovolná smrt milovaného strýce Jiřího a rozchod s Aničkou. Stříbrný vítr zní dále a je poslem nového, svobodnějšího života Jana Ratkina. (FILMOVÝ PŘEHLED 48 / 1956)
Citlivý mladík se bouří proti omezením a zákazům, kterými ho spoutává škola a despotický otec. Touží po svobodě a skutečné lásce. Nerozvážně podléhá starším spolužákům a hrozí mu vyloučení z gymnázia.
DALEKÁ CESTA, prvotina Alfréda Radoka (1914 - 1976), se nutkavou expresí svých obrazů z terezínského ghetta a iritujícím skloubením hraného a dokumentárního filmu stala pro komunistický režim natolik neúnosnou, že byla nejprve nakrátko odsunuta do venkovských kin a posléze zcela vyřazena z distribuce. Měl na tom mj. svůj podíl i Radokův kolega Otakar Vávra (*1911), jemuž se Radokův styl zdál prý příliš křečovitý. Jak se Vávra přiznal ve svých vzpomínkách Podivný život režiséra (1996), když se ho přední stranický ideolog, ministr informací Václav Kopecký (1897 - 1961), na film dotázal, svůj názor nesmlčel a "Kopecký zakázal další promítání Daleké cesty v kinech"...
Romantický příběh lásky prince Wilhelma Pruského a Elisy Radziwill. Oba v sobě nacházejí zalíbení, musí však čelit odporu dvora, neboť Elisa není pro prince Wilhelma dostatečně urozená. Zasahuje i král, který vysílá prince na cesty, aby potkal přiměřenou nevěstu a zapomněl na Elisu. Milenci se však scházejí znovu a prožívají šťatsné chvilky. Ne však nadlouho...
