Alec Walker (Cary Grant) je bohatý statkář z Connecticutu. Jeho žena Maida (Kay Francisová) si ho vzala jen pro peníze a společenské postavení. Jednoho dne Alec při projížďce na koni potká Julii Edenovou (Carole Lombardová), která po smrti svého muže žije se svou malou dcerou a živí se jako kreslířka. Alec se do ní zamiluje a chce ji vzít, ale jeho žena se rozhodně nehodlá vzdát pohodlného života, který jí skýtá manželství s ním.
Film vypráví o cirkusačce Tiře (Mae West), která se specializuje na krocení lvů. Tato dovednost se jí hodí i v její další zálibě, tedy v nahánění bohatých pánů. Cary Grant zde hraje Jacka Claytona, bohatého a ostýchavého gentlemana z vyšší společnosti, který se do Tiřiných vykalkulovaných osidel nechá snadno vlákat.
Matt Howard (Cary Grant), přítel a ochránce Thomase Jeffersona, pracuje pro Fleetwooda Peytona (sir Cedric Hardwicke) a zamiluje se do jeho dcery Jane (Martha Scott). Jefferson ho povzbuzuje, aby vstoupil do politiky. Když začne hrozit válka, postaví se Howard na stranu kolonistů a vstoupí dobrovolně do armády, přestože ho Jane prosí, aby se nenechal zabít. Jdou tam s ním i jeho dva synové.
Film vypráví o válečných dobrodružstvích Waltera Ecklanda (Cary Grant), ostříleného, osamělého bojovníka z Jižního Pacifiku, kterého americká vláda donutí stát se jejím špehem v počátcích druhé světové války, když japonská armáda vytlačuje síly spojenců z jejich pozic v Tichomoří. Je sám na ostrově, nabručený, přiopilý, neholený, a najednou se má nedobrovolně starat o Catherine Freneauovou (Leslie Caronová), dokonalou a svobodou učitelku s jejími sedmi malými žákyňkami. Uváznou tu totiž po náletu a jsou nuceny podělit se o jeho nuznou chatrč.
Byznysmen Clemson Read (Cary Grant) se ožení s úřednicí z ministerstva zahraničí Effií (Deborah Kerr), která je ale tak pohlcena svou pozicí, že manžela ani nebere na vědomí. Clemson se proto rozhodne ji opustit kvůli ženě z exotického (fiktivního) Búkistánu, která je vycvičena v umění „potěšit muže“. Princezna Tardží (Betta St.John) přijela ze své vlasti do Spojených států proto, aby si osvojila způsoby amerických emancipovaných žen. A ty se má shodou okolností naučit od Effie.
Film vypráví životní příběh neurochirurga dr. Eugena Fergusona (Cary Grant) a jeho manželky Heleny (Paula Raymond), kteří se stanou obětí únosu při návštěvě nejmenované jihoamerické země. Jejich únosci doktora donutí, aby operoval diktátora Raoula Farraga (José Ferrer) a jestli jejich vůdce nepřežije, zabijí ho i s manželkou.
V počátcích třicátých let vnášely drtivé důsledky hospodářské krize do života mnoha lidí tvrdou skutečnost: ztráta práce znamenala hlad. Tato realita pronikala i do tehdejších hollywoodských filmů. Ženy přestaly zajímat šperky či luxus. Postava Marlene Dietrichové v Plavovlasé Venuši vymění svou ctnost za jídlo pro sebe a svého syna. Každodenní realita však nebyla Sternbergovým předmětem zájmu. Jeho záměrem v Plavovlasé Venuši bylo vytvořit protiváhu sentimentálním ženským snímkům. Do filmu zasahovala cenzura: amorálnost hrdinky je zastřená, nesmí být nikdy konkrétně vyslovena, musí být vyvážena vznešenou motivací. Americká verze tohoto filmu dokonce ani neobsahovala úvodní scénu, v níž budoucí manžel hrdinky během procházky náhodně narazí na nahé koupající se dívky.
Příběh se točí okolo biskupa Henryho Broughama (David Niven) a jeho čím dál zoufalejších snah získat peníze od bohatých farníků na stavbu nové katedrály, přičemž biskup ignoruje všechno a všechny kolem, včetně Julie (Loretta Young), své krásné manželky. Jeho modlitby jsou vyslyšeny opravdu doslova, když se objeví Dudley (Cary Grant), anděl z nebes, který jemu i všem okolo jednoznačně srovná životní priority tím, že začne se zanedbávanou Julií flirtovat.
Renomovaný malíř Cary Grant proti své vůli randí s teprve sedmnáctiletou středoškolačkou Shirley Temple, zatímco její starší sestra, ctihodná soudkyně Myrna Loy, jim oběma drží palce…Richard Nugent (Cary Grant) neprožívá teď zrovna šťastné období. Nejprve se připlete do barové rvačky, která skončí až verdiktem soudkyně Margaret Turner (Myrna Loy), potom se do něj během jeho přednášky na Sunset High zamiluje Margaretina mladší sestra Susan (Shirley Temple), a aby toho nebylo dost, stejná nedospělá dívka je policií a státním návladním objevena večer v jeho apartmá. Jenomže umělcovým uvězněním by utrpěla duše této nevinné, ale přitom beznadějně zamilované dívky, a tak soudcovský sbor rozhodne: Richard se musí Susan zprotivit!
O tom, jak až rozvod přesvědčil manžele, že se mají doopravdy rádi. C. Grant a I. Dunn v prvním ze tří společných filmů.