Romantický dobrodružný příběh se odehrává ve 14. století a vypráví o touze člověka změnit vlastní osud. Neurozený William Thatcher sní už od dětství sen o rytířském životě, rytíři se však mohou stát pouze muži šlechtického původu. William a jeho přátelé - dobrosrdečný Roland a horkokrevný Wat jsou svědky smrti svého pána, rytíře Hectora těsně před vítězstvím v turnaji. William se navzdory hrozícímu trestu rozhodne obléci brnění zemřelého rytíře a ve jménu přežití dokončit turnaj. Tím započne Williamova proměna v urozeného sira Ulricha von Lichtensteina z Gelderlandu. Cestou na první rytířský turnaj potkají podivínského spisovatele Geoffa Chaucera, který zfalšuje Williamův rodokmen a dopomůže mu tak k urozenosti. Geoff se stává členem Williamovy společnosti, k níž postupně ještě přibude Kate, mladá žena, která po smrti svého manžela převzala jeho kovářské řemeslo a dokáže Williamovi vytvořit speciální lehké, ale pevné brnění. Na turnaji potká William krásnou šlechtičnu Jocelyn, do níž se zamiluje. Proti němu však stojí nemilosrdný vévoda Adhemar, odhodlaný zničit jeho sen. Adhemar se chce oženit s Jocelyn, porazit Williama v největším ze všech turnajů a odhalit jeho tajemství.
Na hezké dívky číhá všude nebezpečí. Přesvědčí se o tom i americká turistka, která se ocitne ve spárech ďábelského ničemy, jenž z podobných krásek cvičí všehoschopné zabijáky. Podřadný, místy až ochotnicky působící thriller vznikl v kanadsko-české koprodukci pod režijním vedením béčkového krále Lloyda Simandla..
Vyprávění o soudním sporu mezi Oscarem Wildem a Lordem Queensburrym a o tragickém obratu, jenž kvůli tomu poznamenal literátův život.
Titulní roli bohémského irského básníka a dramatika ztělesnil Peter Finch. Film, jenž čerpá z dobových soudních zápisů, zobrazuje soudní spor z konce 19. století mezi Oscarem Wildem a markýzem Queensburym. Iniciátor Wilde jej prohrává, načež je sám kvůli svému homosexuálnímu vztahu s markýzovým synem Lordem Douglasem obviněn ze sodomie. Wilde je odsouzen k pěti letům vězení a veřejné ponížení vede kdysi hrdého básníka k napsání nesmrtelné básně „Balada o žaláři v Readingu“ i k jeho předčasné smrti v roce 1900. Snímek v době uvedení do kin balancoval na hraně zákona, neboť homosexualita byla v roce 1960 v Británii stále trestným činem. V USA byl film uveden pod titulem Proces s Oscarem Wildem (The Trial of Oscar Wilde), čímž bohužel zanikla dvojznačnost množného čísla, které je užito v britském názvu; původní dvojznačnost nebylo možné převést ani do českého překladu titulu, neboť anglický termín „trial“ znamená kromě soudního sporu také strast, utrpení či trápení. V určitých oblastech se snímek objevil také pod názvem Muž se zeleným karafiátem (The Man with the Green Carnation).
Anglický celovečerní film. - Děj filmu čerpá z událostí které se staly za japonského vpádu do Jihovýchodní Asie. Jara Pagetová se dostane s několika dalšími Angličany, kteří prchají z Malajska, do japonského zajetí Muži jsou odvezeni do zajateckého tábora, ženy s dětmi posílány pěšky s místa na místo, stovky mil. Bez těch nejnutnějších životních potřeb, v úporném vedru, bloudí měsíc za měsícem, umírajíce jedna za druhou. Když zemře i četař, který je doprovázel, požádají ženy o přístřeší obyvatele jedné vesnice. V nich pak přežijí válku a vráíi se do Anglie. Jana se do vesnice po delší době vrací, aby se odměnila vesničanům za jejich pomoc. Dozví se, že jeden ze zajatců, s kterým se seznámila za války a do kterého se zamilovala, není mrtev, jak se domnívala. Rozjíždí se za ním, do jeho rodného města Alice, a zde se oba šťastně setkávají.
Jedna z klasických verzí příběhu o slavném zbojníkovi.
Příběh anglického zbojníka Robina Hooda, která pomáhal chudým a bezmocným, jistě není třeba obšírně představovat. Tato verze začíná v době, kdy mladý Robin slouží společně se svým otcem ušlechtilému králi a budoucnost vypadá optimisticky. Robin se zůčastní soutěže lukostřelců, kde prokáže svoje vlohy, oddanost králi i svoji lásku ke krásné lady Mariam. Idyla však netrvá dlouho. Po odjezdu krále Richarda na křížovou výpravu se vlády ujme princ Jan, který si chce společně ze zlovolným šerifem z Nottinghamu zajistit absolutní moc. Robin se stane rebelem, který má odvahu postavit se nespravedlnosti a společně se svojí skupinou začne bojovat proti šerifovi v zájmu obyčejných lidí.
Legenda Robina Hooda byla filmaři zpracována již mnohokrát a stále je svojí tématikou láká. V této adaptaci natočené v roce 1952 v produkci studia Disney převládá lehký komediální tón a nadsázka, která jde ruku v ruce s barvotiskovou romancí. Solidní herecké výkony z nichž je patrné nadšení a lehce naivní tón vyprávění zde mají svůj půvab.
Skotsko, 18. století: po smrti svého otce je sedmnáctiletý David Balfour (James MacArthur) svým zákeřným strýcem Ebenezerem (John Laurie) prodán pirátům. Kapitán pirátů Hoseason (Bernard Lee) zamýšlí chlapce prodat do otroctví... Čtvrté zpracování románu Roberta Louise Stevensona Únos. Tentokrát z produkce studia Walta Disneyho.
Letadlo se zřítilo v písečné bouři na Sahaře. Podaří se ho zrekonstruovat a zprovoznit dříve, než dojdou zásoby vody a jídla?
V písečné bouři nad Saharou se zřítí nákladní letadlo s tuctem lidí na palubě. Pilot Frank Towns se společně s navigátorem Lewem Moranem snaží ze všech sil udržet pořádek mezi těmi, kdo havárii přežili, a současně se snaží přijít na způsob, jak všechny zachránit. Nebude to nic snadného, protože zásob jídla a pití není mnoho a skupina naftařů není zrovna vybavena a už vůbec připravena přežít v pustině do běla rozpálené pouště. A tak se ve vypjaté situaci pomalu projevují skutečné charaktery jednotlivých postav. Někteří z těch, kteří působili silným dojmem a ostatní snad doufali, že se o ně budou moci opřít, se projeví jako hlupáci nebo zbabělci, zatímco jiní, do kterých by to předtím nikdo neřekl, například Standish, který pod silnými brýlemi ukrývá netušené zásoby překvapivé vnitřní síly. Velmi rychle se ukáže, že pokud si trosečníci v oceánu pouště nepomohou sami, a to dřív než dojdou nevelké zásoby vody, zemřou. A tak se zdá, že osud všech spočívá v rukou leteckého konstruktéra Heinricha Dorfmanna, který přijde s nápadem odříznout z trosek nepoškozená křídla a použít je jako základ pro stavbu nového, značně provizorního letadla, které by je dopravilo z dosahu smrti.
Mladá prodavačka Ruth (Elizabeth Taylor) se po krátké známosti provdá za Johna Wileyho (Peter Finch) a odjíždí s ním na jeho cejlonské plantáže. Tam se necítí tak šťastná, jak si to představovala. Domorodé služebnictvo z ní není nadšeno, manžel ji zanedbává, a tak začne flirtovat s jeho přítelem. Vztahy se vyhrocují a do toho majordomus neustále připomíná, že jejich nový dům stojí na staré sloní stezce. A sloni mají paměť.
Vášeň, ať už v podobě sexu, nebo naopak násilí, je zde příčinou veškerých konfliktů. Paul (Peter Finch) cestuje po Španělsku se svou dcerou a manželkou Marií (Melina Mercouri), která svého manžela už nemiluje a frustrace ji dovedla k alkoholismu. Společně s nimi je na cestě také jejich půvabná kamarádka Claire (mladá Romy Schneider). Manželství Paulovi nebrání v pletkách s jinými ženami a mezi ním a Claire brzy vzplane milostný žár. Zde však vášnivé vzplanutí nekončí, neboť Claire rozvíjí paralelní milenecký vztah také s Marií. Marie krátce ukrývá hledaného Španěla, který zavraždil svou ženu i jejího milence, poté však opouští svého manžela i dítě a odchází hledat štěstí sama. Tento vysoce ceněný snímek, jenž byl natočený podle románu a vlastní adaptace Marguerite Duras, byl již čtvrtým, kde Jules Dassin režíroval svou manželku Melinu Mercouri. K jeho kvalitám patří nejen zachycení jemných, komplikovaných a často nevyřčených vztahů mezi lidmi, atmosféra erotického napětí, ale také skvělá práce maďarského kameramana Gabora Poganyho a především pak herecké výkony hvězd v hlavních rolích.
Volné pokračování filmu Lovec senzací, opět věrohodně, byť ponejvíce figurkářsky oživující Prahu nedlouho před vypuknutím první světové války, předkládá další případy řešené slavným novinářem Egonem Erwinem Kischem. V první mírně lechtivé epizodě, kdy v žebráckém přestrojení proniká mezi chudinu, aby co nejlépe poznal její zvyky, vypráví o podivuhodném obrázku, který má vytetovaný na zadku. Poté, dokonce ve spojení s podobně bouřliváckým Jaroslavem Haškem, zveřejní důvěrný telegram, jenž obsahuje náznaky chystaného válečného konfliktu.