Příběh začíná v roce 1985, kdy australská režisérka Hilary Jacobs pracovala na krvavém filmovém horroru s názvem "Hot Blooded", ve kterém hlavní roli mladé dívky pronásledované psychopatem v masce hrála odvážná americká hvězda Vanessa Turnbull. Po natočení vrcholné scény filmu režisérka vykřikla Střih! a pak měla dlouhý projev k herci, který hrál vraha. Téže noci herec režisérku ubodal k smrti a těžce zranil Vanessu. Natáčení bylo přerušeno a film nebyl nikdy dokončen. Když totiž po čase převzal projekt nový režisér, tentokrát muž, byl nedlouho po zahájení prací také zavražděn. Film se mezi studenty filmových škol stal vzrušující temnou legendou, o které se často mluví, ale nikdo další, kdo by měl odvahu dotáhnout natáčení do konce, se nenašel. Až do nedávna. Profesor Lossman, bývalý asistent režisérky Jacobsové učí na filmové fakultě a vypráví svým oblíbeným studentkám, Raffy Carruthersové a Hester Ryanové, o svých zkušenostech s prokletým filmem. Raffy, která se chce stát novou Jane Campionovou se rozhodne dokončit legendární film a získat si tak pozornost, která by jí pomohla v kariéře. Podaří se jí přemluvit Hester a získat ji jako producentku, dokonce mezi kolegy studenty získat i zbytek štábu. Přes Lossmanův nesouhlas se jí podaří získat od vdovy původního producenta natáčecí práva a dokonce získat samotnou Vanessu Turnbullovou, která se od děsivého natáčení Hot Bloded před kamerou příliš často neobjevovala, aby znovu přijala ve filmu roli, tentokrát roli matky své původní postavy. Vydají se dokonce natáčet do původních exteriéru, a tím je celuloidová Pandořina skříňka definitivně otevřena. Jakmile začne natáčení, začne samozřejmě znovu také zabíjení. Šílený zabiják zavraždí herce, který má hrát maskovaného vraha a převezme jeho roli se skutečně smrtící důkladností. Jeden po druhém umírají členové štábu a na povrch vyplouvá důvod, proč se Raffy tak tvrdě snažila dokončit tento dávno zatracený a odložený projekt. Je dcerou zavražděné režisérky a dokončením filmu chtěla své matce vzdát hold. Nyní se však zdá nejdůležitější přežít a vyhnout se čepelím vraha, který jako by měl nadpřirozené schopnosti.
Mladý kapitán napoleonské armády Jacques de Keroual de Saint-Yves (Jean-Marc Barr) miluje souboje, víno a ženy. Kvůli jedné z nich se nechá i degradovat. Aby získal zpět důstojnickou hodnost chce přepadnout Brity, ale nešťastnou náhodu je zajat. V anglickém vězení se setkává s půvabnou Florou (Anna Friel), která v doprovodu své tety navštěvuje vězně. Flora mu prozradí, že erb, který tu vyřezal, zná, neb patří jejich sousedu – Francouzovi. Saint-Yves uteče a najde nejen svého oplakaného děda, ale i bratra, kteří unikli gilotině. Bratr Alain není vůbec jeho objevením nadšený a vyštve ho. Mezitím se Jacquovi lepí na paty i velitel vězení a ctitel Flory major Farquhar. S pomocí Flory se dostane zpět do Francie. Kam se vydávají i Flora, její teta, Farquhar a Alain. A tak Jacqua čeká ještě jeden souboj se zrádcem a jeden se sebou samým.
Mít za rodiče přerostlé, nenapravitelné hippies, to jednoho poznamená na celý život. Už to jméno, s nímž jej vypustili do světa! Nebo dívčí šatičky, v nichž malého chlapce přivede matka první den do školy, aby tak "nabourali vžité představy o sexualitě"... Žádný div, že celá další léta, poznamenaná šikanou, výsměchem a pohrdáním spolužáků se pro Placida stanou jedním velkým utrpením. Ještě že je tu Gemma s IQ na hranici geniality, kamarádka nejvěrnější, která dovede ocenit jeho pravé já. Jeho skvělé nápady, jeho inteligenci a vtip. Jenže co je to všechno platné, když svět přeje normálu, průměru. A kdo v něm chce uspět, nesmí se vymykat. V žádném směru...
Ztřeštěnou komedii o mládenci, pracně hledajícím své pravé místo v životě, natočil Tony McNamara podle své vlastní divadelní hry. V titulní roli se českému divákovi představí Ben Lee, zpěvák, který svou úspěšnou hudební dráhu začal v pouhých patnácti letech a pro něhož je tento film hereckým debutem. Do dalších rolí ovšem obsadil režisér zkušené herecké matadory, z nichž vynikají především Miranda Richardsonová a Garry McDonald v půvabných kreacích Placidových ujetých rodičů.
Snímek získal řadu australských filmových cen nejen od kritiků, ale i od diváků (na MFF v Melbourne byl např. označen za nejlepší celovečerní film).
The Line, the Cross, and the Curve je krátky hudobný film v réžii speváčky Kate Bush, ktorá si v ňom zahrala aj hlavnú úlohu. Ide v podstate o predĺžený videoklip obsahujúci piesne z jej albumu The Red Shoes (ten bol zasa inšpirovaný rovnomenným muzikálom z roku 1948). Kate Bush predstavuje frustrovanú tanečnicu, ktorej záhadná žena (Miranda Richardson) daruje čarovné baletné topánky. Keď si ich nasadí, topánky začnú tancovať samy od seba a tanečnica sa ocitne v magickom psychedelickom svete. Počas tejto zvláštnej cesty je jej sprievodkyňou Lindsay Kemp (v reáli Bushovej učiteľka tanca).
Do hlavního města Siamu přijíždí půvabná a energická učitelka Anna Leonowens se svým synkem Louisem. Má vychovávat královy děti, ale záhy se střetne s panovníkovou autoritativností a předsudky. Vladař jí představí svých osm dětí, včetně následníka trůnu Chulalongkorna, jenž se zamiloval do krásné služebné Tuptim. Anna je vyučuje podle svých představ a pomůže králi uchránit nezávislost země a otevřít ji západní civilizaci.
Každá z těch čtyř žen opouštěla pochmurný, deštivý Londýn z jiného důvodu. Rose a Lotty si chtěly na chvíli odpočinout od svých povinností a dominantních manželů, lady Caroline od zástupu svých ctitelů a paní Fisherová prostě jen toužila po vlídném, tichém koutku, kde by se mohla v klidu věnovat vzpomínkám na mládí. Věřily, že ten malý zámeček v italském San Salvatore, jehož pronájem nabízely noviny, bude tím pravým místem pro naplnění jejich představ. Nebyly však - ani nemohly být - připraveny na to, co je tam čeká. Na pohostinnost půvabného sídla, shlížejícího z výšky na záliv Portofino, na tu nádheru kvetoucích vistárií, na blankytnou oblohu, průzračné moře, všeobjímající sluneční svit. To vše je od prvních okamžiků doslova pohltilo a ony podvědomě cítily, že ten měsíc, který tady prožijí, změní jejich život navždy.
Filmová adaptace půvabného retrorománu Elizabeth von Arnim byla oceněna řadou mezinárodních cen, z nichž nejvýznamnější byly dva Zlaté glóby, které získaly Miranda Richardsonová a Joan Plowrightová a nominace na tři Oscary (pro Joan Plowrightovou za nejlepší herečku ve vedlejší roli, pro Petera Barnese za scénář a Sheenu Napierovou za kostýmy).
Vždy dokonalá Carolyn McDuffy a její sestry mají plán - chtějí vyhrát Charitativní cenu roku tím, že budou trénovat mentálně postižené atlety a připraví je na účast v regionálních sportovních hrách. Carolyn dostane na starost Pumpkina Romanoffa. Nejprve je z něho zděšená, ale záhy zjišťuje, že mladík v sobě má něco, co doposud u nikoho nepoznala: něhu, lidskost, poctivost a vnitřní čistotu, které ji hluboce citově zasáhnou. Ke zděšení svých přátel i Pumpkinovy matky, která svého syna úporně brání před celým světem, se Carolyn do svého chráněnce zamiluje. A zatímco dívčin dosavadní perfektní život se rozpadá, Pumpkin ji naučí, že to, co se zdá dokonalé, ve skutečnosti dokonalé být nemusí.
V thrilleru Zjevení se setkáváme již poněkolikáté (Memento, Hledá se Nemo) se ztrátou krátkodobé paměti. Tentokrát jí trpí krásná americká turistka Casie. Na křižovatce v malém britském městečku jí srazilo auto a po tomto indicentu se jí vymazaly veškeré vzpomínky. Naštěstí se jí dočasně ujala rodina řidiče, který jí do tohoto "jiného" stavu dostal. Casie však vůbec netuší, jak se do tohoto zapadákova dostala a navíc jí začínají pronásledovat hrůzné vize, které odkazují na její minulost nebo budoucnost (to si nepamatuje). A když na ní ještě začnou na ulici útočit podivná individua ví, že jediné co by jí pomohlo, je si vzpomenout. Ale to je právě to, co nedokáže. Do poklidného maloměsta se postupně vkrádá stín strachu a neznámé hrozby.
Lurene Hallett je osamělá středostavovská panička z Texasu počátku šedesátých let, která obdivuje rodinu Kennedyů, zvláště pak Jackie, s níž se cítí přímo duševně spřízněna. Když zjistí, že prezident a první dáma budou 22. listopadu roku 1963 v Dallasu, spěchá na letiště, aby je pozdravila. Bohužel se jí však nepodaří dorazit včas, a když pak projíždí dallaskými ulicemi, všimne si najednou podivného zmatku. Jakmile se dozví, že John Kennedy byl zavražděn, umíní si, že musí jet do Washingtonu, aby mohla být s Jackie na pohřbu. Její obhroublý a omezený manžel Ray jí odmítne půjčit auto, musí proto jet autobusem - tam se seznámí s černochem Johnsonem a jeho pětiletou dcerkou Jonell Lurene mluví jen o Kennedym a černošské osazenstvo autobusu se na sebe jen nechápavě dívá. Avšak po nehodě autobusu Lurene zjistí, že Johnsonovo skutečné jméno je Cater a že svou dcerku unesl z dětského domova a směřuje do Philadelphie. Trojice ukradne auto a uniká před policií. Lurene doufá, že se do Washingtonu dostane na Kennedyho pohřeb včas.
Harry (Elliott Gould) si užíval dospívání v partě kamarádů, pak se zamiloval do Sue Wellingtonové (Michelle Pfeiffer) a dělal všechno možné, aby si ho všimla. To se nakonec podařilo, Sue zrušila své zasnoubení a provdala se za Harryho. Už spolu mají dvě děti, ale jejich vztah není ideální. Sue vše řídí sama a Harry se cítí pod pantoflem. Odjíždí do New Yorku a navštíví rodný Bronx a dávné kamarády. Těm se svěří, že jeho manželství je před rozpadem...