Uprostřed kambodžské džungle zuří boje a smrt je přítomná doslova na každém kroku. Když kanadský diplomat Carl (Michael Ironside) vyšle humanitárního pracovníka Petera (Matt Salinger) a svou manželku Johannu (Sam Jenkins) hluboko do džungle v Kambodži dodat místnímu kmeni vzácné léky, opomene mu říct o skutečné povaze celého byznysu. Budou Peterovi stačit jeho zkušenosti a znalosti jihovýchodní Asie k tomu, aby se z této nebezpečné mise vrátil živý?
Narodil se do doby, kdy lidi začala vozit pára a auta vypadala jako kamna na kolečkách. Než ve svých třiaosmdesáti letech zemřel, byl nejznámějším a nejbohatším mužem světa: Henry Ford, konstruktér benzinového motoru s vnitřním spalováním, zakladatel továrny na výrobu automobilů v Detroitu, který zavedl pásovou výrobu a standardizaci automobilových součástí. Jeho model "T" byl prvním sériově vyráběným automobilem a po světě jich jezdilo patnáct milionů! Dvoudílný životopisný film režiséra Allena Eastmana zachycuje nejen začátky Fordova snu dát světu auto, kterým by mohli farmáři jezdit z venkova do města a muži z města zase na venkov, ale také soužití se ženou Clarou a synem Edselem a vypráví i o Fordových aktivitách během druhé světové války a těsně po ní, které ho vynesly mezi nejvlivnější muže naší planety.
Johny (C. M. Eubanks) pracuje pro banku: zabavuje nesplácená auta. Dlužníci nebývají nadšeni a občas musí Johny využít svého bojového umění. Bohužel si ho povšimnou členové organizované kriminální skupiny, vedené šerifem Wilsonem (M. Ironside), která za účelem vysokých sázek pořádá krvavé zápasy v aréně. Johny a poté jeho přítelkyně jsou uneseni, zanedlouho pak Johny nastoupí k zápasům, neboť se obává o osud své partnerky. Těžce a pomalu postupuje až do finále, kde ho hravě porazí bravurní loňský vítěz turnaje (T. Short). Johny využije zmatku, osvobodí přítelkyni a společně uprchnou.
Klasický román Fjodora Dostojevského Zločin a trest voľne prerozprávaný do súčasnosti. Roseanne je navonok perfektná tínedžerka. Ale nosí v sebe stopy po týraní jej otčimom. A tak siahne po odplate. To, čo nasleduje, je mixom čierneho humoru a pohľadu na modernú morálku.
Mladá Jamie sa nemôže dovolať svojej babičke do malého mestečka v Nebraske a tak sa ju vydáva navštíviť. Po príchode do baráku zisťuje, že miesto je "kontaminované" zlými, posadnutými, vraždiacimi deťmi. Ale to nie je všetko! Jamie totiž pomaly odhaľuje šokujúce tajomstvo, spájajúce jej babičku s hroznými udalosťami v miestnej lokalite!
Píše se rok 1939 a většina Američanů nemá chuť "plést se" do války v Evropě. V té době ale jeden z nich, nenápadný redaktor Varian Fry, vymyslí plán, jak pomoci židovským umělcům a intelektuálům utéct z okupované Francie. Netuší, že tato mise bude neuvěřitelně riskantní i pro něho samotného.
Upjatý stárnoucí Newyorčan Henry Harriston a spontánní Pařížanka Béatrice Saulnierová se domluví na letní výměně bytů. Dvojice lidí, kteří se nikdy nespatřili, se stále víc sbližuje prostřednictvím "vyměněných" bytů - Henry bojuje s jejím nepořádkem, Béatrice postupně přejímá jeho psychoanalytickou praxi.
Na útesech nad bouřlivým mořem to pořádně fičí a kromě dobrého jídla tu žádnou jinou pozoruhodnost nenajdete. Tichý a osamělý Dave na úspěch už téměř rezignoval, manželka Klára odešla do města a nutí muže, aby svou restauraci prodal. Jen Alfons ze sousedství, který neustále cosi vynalézá, kamarádovi radí, aby vymyslel šikovný marketingový tahák, který mu přivede hosty zpět. On sám právě ve své utajené dílně dokončuje pozoruhodné RPV rekreační ponorkové vozidlo, o něž, jak předpokládá, se turisti budou doslova rvát. Když se Dave k ničemu nemá, vymyslí to za něho dá do oběhu novinářskou kachnu jako stvořenou pro milovníky a pozorovatele vzácného ptactva. Na pobřeží prý se po letech objevila kachna sírobřichá, kterou ornitologové považují za vyhynulý druh. A pak se začnou dít věci...
Ač se tento legendární film odehrává celý za zdmi věznice, zároveň příkře vybočuje z linie tradičních „vězeňských" snímků. Malá cela v kterémsi jihoamerickém vězení se stala výsostným dramatickým prostorem, v němž rozehrává vzrušující a jímavý příběh dvojice naprosto odlišných mužů. Homosexuál Molina je v cele po mnoha letech jako doma. „Cizinec“ Valentin se k němu dostává s vidinou mnohem kratší perspektivy: odhodlaný bojovník proti zdejší diktatuře nemá velkou naději na přežití. Muži udiveně nahlížejí do svých odlišných světů: Molina s obdivnou úzkostí sleduje Valentinův sebezničující boj o život a revolucionář se zase zvolna noří do vysněného, romanticky únikového příběhu, který mu gay přehrává, a poznává tak možnost fantazijního úniku za vězeňské mříže. Exkurze do cizího života oba obohatí o novou zkušenost...
Hector Babenco zvládá omezený prostor cely s režijní bravurou opravdového mistra. Kontrast mezi reálným a vysněným světem dodává snímku zvláštní napětí, podpořené strhujícími hereckými výkony.
Příběh osiřelé Jane Eryrové začíná ve třicátých letech 19. století, kdy se dívka dostává z rodiny své zlé tety, kde po smrti rodičů žila, do internátní školy v Lowoodu. Příliš si však nepomohla. Ve škole musí dívka snášet všemožné ústrky od vychovatelů, zejména od staré slečny Scatcherdové. Přestože jsou ostatní dívky nabádány k tomu, aby se Jane stranily, sblíží se Jane s Helen, která spí na vedlejší posteli. Vinou nedbalosti vedení ústavu však Helen po čase podlehne těžké nemoci. Dospělá Jane se stane učitelkou a po dvou letech působení v Lowoodu opustí nenáviděnou školu, aby nastoupila na nové místo vychovatelky v Thornfield Hallu, kde se má starat o malého sirotka Adélu Varensovou. Při seznamování s domem, zaslechne Jane podivný smích, který správcová domu připisuje služebné Grace.
O několik měsíců později se Jane stane svědkem nehody, kdy kůň, který uklouzl na ledu, shodí svého jezdce. Jane mu pomůže na nohy a večer se dozví, že to je majitel panství, Edward Rochester, který přijíždí jen občas. Muž Jane pochválí za kvalitní péči o Adélu a netají se uznáním, když vidí obrazy, které žena maluje ve volných chvílích. V noci opět slyší podivný smích a pak si všimne požáru v Rochesterově pokoji. Vzbudí opilého muže, který oheň uhasí a požádá Jane, aby o smíchu nikomu neříkala. Druhý den odjede muž na návštěvu k lordu Ingremovi s jehož dcerou Blanche se má zasnoubit. Podle Adély si ho však chce Blanche vzít pouze pro peníze. Jane si uvědomí, že se do Rochestera zamilovala. Vzápětí se stane svědkem dalších podivných událostí, když se v domě objeví údajný Rochesterův přítel Richard Mason. Ten je v noci za podivných okolností zraněn do ramene a Rochester, který mu vyčítá neohlášený příjezd, se ho snaží co nejrychleji dostat z domu pryč. Když Jane dostane dopis se zprávou o špatném zdravotním stavu své tety, vezme si volno a odjede ji navštívit. Musí však Rochesterovi slíbit, že se vrátí. Zdá se že muž v ní našel stejné zalíbení jako ona v něm. Když se po měsíci vrátí, má Rochester před svatbou, ale vyzná lásku Jane s tím, že se s Blanche nemilují. Požádá ji dokonce o ruku a ona, přes varování správcové, nabídku přijme. Svatební obřad však přeruší úředník, který prozradí, že Rochester je již ženatý. Rochester se rozhodne představit svou ženu Berthu. Žena je šílená a Rochester ji nikdy nemiloval. Ke sňatku s ní byl přinucen a poprvé svou ženu viděl až při svatebním obřadu, před patnácti lety. Jane se rozhodne Rochestera opustit i přes city, které k němu chová. V noci však záchvat Bertina šílenství dramaticky poznamená osud Rochestera a nepřímo i Jane.