Americký agent Sam Boyd (Gene Hackman) působící v Evropě, má delikátní úkol. Od východoněmecké rozvědky má převzít zajatého kolegu a výměnou za něj vrátit zadrženého ruského špiona Pjotra Grušenka (Michail Baryšnikov). Při akci v berlínském metru však zjistí, že obě strany nemají na výměně zájem a spíš se pokoušejí nepohodlné svědky zlikvidovat. Sam a Pjotr tak musí navázat nechtěné spojenectví, aby vyklouzli z na první pohled neprodyšné smyčky.Film vznikl krátce po pádu železné opony, dějově se však vrací ještě před ní a spíš než ke komedii inklinuje k akčnímu žánru. Zklamání však přinese fanouškům baletního mistra Baryšnikova, ten zde totiž nevytočí jedinou piruetu.
Je voják duší i tělem a nikdy by nemohl být ničím jiným. Začínal od píky, stupínek po stupínku stoupal výš a každé povýšení si musel poctivě zasloužit. Za války statečně vedl své jednotky k vítězství v bitvě u El Alameinu, a teď může konečně spočinout na pomyslných vavřínech. Major Jock Sinclair, samorostlý, obhroublý chlap, toho času velitel pluku, sídlícího v kasárnách na skotské Vysočině. Lépe řečeno zastupující velitel. Neboť mírové doby kladou na armádu o poznání jiné požadavky, než doby válečné. Pořádek, disciplina, striktní dodržování předpisů - to všechno jsou věci, jejichž význam sice major Sinclair nezpochybňuje, ale také nepřeceňuje. Proto sem teď přichází plukovník Barrow, aby pluku s více než dvousetletou tradicí vrátil jeho bývalou, dnes už malounko zašlou a vybledlou slávu. Má k tomu všechny předpoklady, a konec konců, vrací se tak trochu domů. Neboť slávu tohohle pluku zakládal už jeho dědeček. Vzdělaný, inteligentní, zjemnělý muž, pro něhož válka neznamenala vítězné tažení, ale hrůzy zajateckého tábora. Ti dva muži nemohou být odlišnější. A z jejich střetnutí nemůže vzejít nic dobrého.
Předlohou filmu byl první a nejslavnější román Jamese Kennawaye (1928-1968), který je zároveň i autorem scénáře. (Byl za něj mimochodem nominován na Oscara.) Snímek, který někteří britští kritici a režiséři - mj. například i Alfred Hitchcock - považovali za vůbec nejlepší kdy natočený film, stojí a padá s výkonem dvou jeho protagonistů, Aleca Guinnesse a Johna Millse v rolích Sinclaira a Barrowa. Skvělí jsou oba, kvality Johna Millse byly navíc potvrzeny Volpiho pohárem pro nejlepšího herce, který Mills za svůj výkon získal na MFF v Benátkách v roce 1960.
Během druhé světové války jsou dva Američané nuceni se zachránit skokem padákem do malého německého města. Pan Frick, rovným dílem vlastenec a vlk samotář, drží oba Američany jako válečné zajatce ve svém protileteckém krytu. Zatímco jeho vězni můžou zešílet, musí pan Frick rozhodnout, zda je ochoten přijít o jejich společnost tím, že jim oznámí, že válka skončila.
Dva britští agenti jsou zavražděni v Západním Berlíně tajnou neonacistickou organizací. Po stopách této organizace je vyslán agent Britské tajné služby Quiller (George Segal). Ten se nejprve seznamuje s půvabnou učitelkou Inge (Senta Berger), která mu pomůže v nalezení kontaktu s organizací a poté je konfrontován i se samotným vůdcem organizace zvaným Oktober (Max von Sydow). Obě strany se snaží za každou cenu zjistit, kde je centrála nepřítele.
Sidney Stratton (Alec Guinness) je skromný, ale zapálený vynálezce, který po mnoha peripetiích objeví zázračné nezničitelné vlákno, které se nedá ušpinit a ani zničit. Z tohoto revolučního vynálezu však nejsou nadšeni ani vlastníci velkých textilních závodů ani prostí dělníci. Obě skupiny se pokusí ze strachu o svou holou existenci nevyzpytatelného vynálezce lapit za každou cenu.
Dr. Saul Benjamin (Dudley Moore) "zdědí" Chloe Allenovou (Elizabeth McGovernová) jako pacientku
poté, co její psychiatr náhle zemřel. Ačkoliv je Saul ženatý a jakýkoliv romantický vztah s pacientkou
je v rozporu s jeho profesním krédem, Chloe ho okouzlí natolik, že se jí stane doslova posedlý.
Podobně, jako to pozoroval u mnoha svých pacientů, trpí vášní zaměřenou pouze na jeden cíl.
Mystické zjevení doktora Sigmunda Freuda (Alec Guinness) potvrdí, že Saul je skutečně obětí toho,
co je profesionálně známé jako protipřenos (reakce psychoterapeuta na jeho pacienta, jak
vědomé, tak nevědomé). I když Saul s tímto problémem bojuje, nemůže si udržet potřebný
profesionální odstup a nešťastně mladou dámu následuje do jejího světa - světa divadla (kde je
ona také romanticky pronásledována filmovou hvězdou), do jejího bytu (poté, co si "vypůjčil" její
klíče, když si u něj v kanceláři zapomněla kabelku) a do její ložnice (kde zjistí, že ona po něm touží
stejně, jako on po ní). To vše donutí Saula vyhledat psychiatrickou pomoc sám pro sebe...
Osmiletý Ceddie Errol (Ricky Schroder) žije na začátku minulého století se svojí ovdovělou matkou (Connie Booth) ve skromných poměrech jednoho newyorského bytu. Jednoho dne se u nich vynoří Mr. Havisham (Eric Porter), vyslanec Earla of Dorincourt (Alec Guinness). Earl je Ceddieho dědeček; chlapec ho ale nezná, neboť starosvětský anglický aristokrat se svého času zřekl syna poté, co se Cedric oženil s prostou Američankou. Protože mezitím zemřeli všichni jeho ostatní přímí potomci, přeje si dědeček, aby jeho vnuk odjel do Anglie, kde by na panském sídle Dorincourt obdržel vhodnou výchovu... Zfilmování jednoho z nejslavnějších děl pro mládež americké literatury - Malého lorda Fauntelroye Francese Hodgsona Burnetta.
Příběh o tom, jak ukrást milion liber ve zlatě.
Henry Holland je solidní bankovní úředník, který dostane geniální nápad. Rozhodne se propašovat zlaté cihly v ceně milionu liber z Anglie do Francie v podobě Eiffelovek prodávaných jako suvenýr. Jednoduchý plán ovšem, jak už to bývá, ztroskotá na úplné maličkosti. Náhodou se šest těžítek z ryzího zlata dostane zpět do Anglie a jedno z nich dokonce do rukou policie. Lupiči podniknou všechno možné, aby se jich znovu zmocnili a zahladili stopy. Zpočátku realisticky působící příběh se pomalu přemění v absurdní frašku, která si zachovává typicky britský tón. Holland okrádá banku, v níž pracuje a vodí za nos celý Scotland Yard, ale dělá to s vlídnou zdvořilostí anglického gentlemana.
V dnes již klasickém snímku září v hlavní roli Alec Guinness (Hvězdné války, Most přes řeku Kwai), jenž s oblibou střídal vážná dramata s lehkým žánrem. Kromě Oscara za nejlepší scénář získal film dvě ceny Britské filmové akademie (nejlepší film a nejlepší scénář).
Příjemná starší paní Wilberforceová, která bydlí ve starém domě viktoriánského stylu, má ráda společnost. Proto pronajme celé první patro profesoru hudby Marcusovi a s radostí naslouchá vážné hudbě, která zní tak krásně, kdykoliv profesora navštíví jeho čtyři přátelé. Že to nejsou muzikanti, ale dobře sehraná parta zločinců vůbec netuší. Přesto pojala podezření a následně přichystá překvapení…
Matka Louise Mazzaniho pocházela ze ctihodného šlechtického rodu Ascoyne, ale rodina ji kdysi zavrhla pro sňatek s chudým mužem. Teď, když zemřela, přichází čas na pomstu dávné křivdy - rod Ascoyne má ještě osm žijících nositelů šlechtického titulu (všechny hraje Alec Guinness) a Louis (Dennis Price) vymyslí plán na osm rafinovaných vražd, aby se mohl stát jediným legitimním Ascoynem a vévodou z Chelfontu.