Frankie, muž postižený trpasličím vzrůstem, píše příběh svého života. Ten začal na vojenské transportní lodi, kterou se jeho matka, mladá dívka, na konci druhé světové války pokusila na černo dostat do Ameriky. Chytili ji a vrátili zpět do jejího rodného Irska. Tam se sama starala o svého postiženého syna, později se na čas jeho náhradním otcem stal její přítel. Ten často s malým Frankiem sedával na střeše a pozorovali spolu hvězdy. Za čas se on a jeho matka s jiným mužem do vysněné Ameriky dostanou, ale necítí se tam dobře a brzy se vracejí zpět do Irska. Tam se po letech už dospělý Frankie pokouší překonat svůj trpký osud člověka lišícího se od ostatních, že nenachází ani přátelství ani lásku. A píše svoji knihu.
Někdy se lidský život zamotá skutečně neuvěřitelným způsobem, stejný pocit alespoň prožívá mladý policista Emmett Young. Ještě ráno se zdálo, že jej nemůže moc věcí překvapit. Když se o pár hodin později v nemocnici dozví, že je smrtelně nemocen, nedokáže se vzpamatovat z šoku. Všechny dosavadní životní plány jsou rázem zbytečné a nesmyslné. Jeho svět se zhroutil a zmenšil na minimum, a také jej napadá, že vlastně nemá smysl se dlouho trápit, když není ani trochu naděje. Odpověď na podobné myšlenky Emmettovi nabídne neznámý cizinec, kterému se náhodně svěří v baru. Ten mu dokonce nabídne i rychlé řešení. Za 15 000 dolarů si u něho může objednat smrt ve stanoveném čase, pouze svého vraha nemůže předem znát. Emmett ve své obtížné situaci této lákavé nabídce prostě nedokáže odolat...Kriminálně laděný příběh podle svého scénáře natočil režie Keith Snyder, pod jehož vedením roli Emmetta ztvárnil Scott Wolf (Bílá smršt, Večernice). Další role ztvárnili známí herci Tim Roth (Gauneři, Pulp Fiction - historky z podsvětí, Rob Roy) a Gabriel Byrne (Millerova křižovatka, Porota, Obvyklí podezřelí).
Martha je dětská duše uzavřená v těle ošklivky s tlustými brýlemi, jež neumí lhát a tím je vlastně nebezpečná...
Výkon Debry Winger v roli mentálně postižené Marthy posunuje snímek Nebezpečná žena daleko nad obvyklé průměrné snímky, jejichž zápletka se točí okolo násilí. Martha je tichá, osamělá žena, která si zvykla na život bez muže a dny tráví prací v čistírně na malém městě. Žije v chatce pro hosty u své příbuzné Frances (Barbara Hershey). Frances je neprovdaná žena, která střídá milence, aby ukryla svou osamělost a nejistotu. Když do domu Frances narazí autem Anita (Laurie Metcalf), protože si (oprávněně) myslí, že uvnitř je její manžel, na scéně se objeví opravář Mackey (Gabriel Byrne), který má problémy s pitím, a nabídne se, že jí škodu opraví. Při práci se Mackey zaplete s Frances i Marthou. V melodramatické zápletce se brzy objevuje také Getso (David Strathairn), podvodník, který s Marthou pracuje v čistírně. Vztahy všech čtyřech postav se však brzy zkomplikují a výsledkem je nechtěné těhotenství, vražda a kruté násilí.
Toto hudební drama natočil v českých lokalitách italský herec, scénárista a režisér Ricky Tognazzi, jenž si v tomto svém filmovém počinu přidělil i menší roli - zahrál si barona Blaua, otce nadaného houslisty. Hlavní roli vytvořil skotský herec Hans Matheson, jenž se kvůli své roli naučil hrát na housle. Film byl velmi úspěšný, posbíral na přelomu let 2000 a 2001 celkem devět cen (za všechny např. Jury Award a Audience Award) v kategorii "nejlepší celovečerní film" a dále za střih, hudbu a výrobní design. Získal rovněž osm nominací. Premiérově byl film uveden 11.2.2000 v Itálii.
Když se podivně vyřezávané housle objeví na aukci v Londýně, jedna uchazečka je odhodlána uspět a najít člověka, který může vyřešit záhadu o tragické lásce a dvou chlapcích, kteří byli snad bratři, které spojovala touha k hudbě. Jak se nakonec vyvíjel příběh, který začal v Budapešti za 1. světové války až k přednacistické Vídni...
Costanza (Nia Roberts) pije pivo v pražské hospodě o jedné letní noci roku 1968, zatímco do hospody vstoupí neznámý houslista (Gabriel Byrne) a začne pro Costanzu hrát skladbu "Canone Inverso". To ale není případ, že právě tato hudba a právě tyto housle mají pozadí příběhu, který by se Costanzy mohl nějak dotýkat. To je milostný příběh mezi Jeno Vargou a hudbou, mezi Jenem a krásnou Sophií (zde je ztvárnili Hans Matheson a Mélanie Thierry ). To je také silný příběh přátelství mezi Jenem a Davidem (Lee Williams) na pozadí 2. světové války a "Pražského jara" o 25 let později... Hudba a láska tvoří dohromady nejsilnější spojení, jež může odolávat času.
1941: Irsko se rozhodlo dodržovat přísnou neutralitu. Proto byli internováni všichni spojenečtí i němečtí vojáci do jednoho tábora, kde je od sebe dělí pouze plot z ostnatých drátů. Zde se setkají i Kanaďan Miles Keogh (Bill Campbell) a Němec hrabě Rudolph von Stegenbek (Angus Macfadyen), kteří se zřítili nad Irskem po vzájemném leteckém souboji. Jejich nepřátelství pokračuje, zvláště když se oba zamilují do stejné ženy...
Irsko-německo-britská komedie režiséra Conora McPhersona vypráví o prohnaném herci Anthonym O'Malleym (ve skvělém podání Michaela Cainea), který pamatuje lepší časy, zatímco teď účinkuje jen v mizerné dublinské inscenaci Richarda III. Chtěl by znovu zažívat slávu a vydělávat velké peníze. Aby však mohl uskutečnit svůj plán, potřebuje společníka a tím se stane mladý kolega Dylan Moran, který k Anthonymu vzhlíží jako k herecké inspiraci a navíc se zamiluje do jeho dcery. Netuší ovšem, jakou úlohu mu ve své hře O'Malley přidělil
Po celosvětové epidemii neznámé nemoci je New York v roce 2012 zničeným a téměř opuštěným městem. Malé, uzavřené a vzájemně znepřátelené skupinky obyvatel mezi sebou bojují o potraviny, ošacení a střechu nad hlavou. Jedna ze skupin, vedená prošedivělým padesátníkem Baronem (Max von Sydow), je neustále oslabována útoky nepřátelského gangu v čele s nelítostivým silákem Carrotem (William Smith). Poslední záchranou Baronovi skupiny může být nájemní bojovník Carson (Yul Brynner). Carson ale ještě netuší, že Baron pro něj má mnohem důležitější poslání nežli pouze ochranu osady před nájezdy nepřátel...
Velkoryse pojatý historický snímek hollywoodského režiséra Cecila B. DeMillea vychází z druhé knihy Starého zákona a soustřeďuje se na líčení Mojžíšových osudů. Děj začíná v okamžiku, kdy se malého dítěte, které připlave v košíku po řece, tajně ujímá Bithiah, královna Egypta a přijme je za své. To je pak vychováváno v přepychu a dostane se mu vzdělání. Teprve až v dospělosti Mojžíš zjišťuje, že vlastně patří do jiné společnosti. Procitá z "bohatého snu" s vědomím, že musí židovskému lidu vrátit svobodu. S pomocí otroků se vzbouří proti nevlastnímu bratrovi faraónovi a kněžím, kteří pevnou mocí ovládají Egypt...
Zkušený hollywoodský tvůrce a režisér Cecil B. DeMille se vrátil k stejnému biblickému tématu již podruhé, první němou verzi natočil v roce 1923. Rozpočet finančně náročného projektu byl v době jeho vzniku mimořádně vysoký, film nakonec stál 13 milionů dolarů. Příběh je ukázán jako strhující dobrodružství, plné víry a vášně, s univerzálně platným poselstvím. Přitažlivost filmu je kromě tématu položena na velkolepé výpravě, součástí děje jsou obrovské makety pyramid, vynikající práci kameramanů s barvami a skvělých hereckých výkonech holywoodských hvězd. Postavu Mojžíše ztvárnil Charlton Heston, úlohu faraona hraje Yul Brynner. Kromě toho se natáčení účastnilo asi sedm tisíc statistů, dvojnásobně vysoký počet zvířecích "komparsistů", dodnes jsou obdivuhodné některé optické triky (zejména obraz odchodu Židů z Egypta, před nimiž se rozestoupí vody Rudého moře). Mimořádně úspěšný film získal Oscara za zvláštní efekty (John P. Fulton).
V Izraeli umírá král David. Kdo se po něm stane králem? Šalamoun nebo Adoniáš?
Ale jsou tu ještě zájmy Egypta a jeho vládců. A jaký bude vztah moudrého Šalamouna a královny ze Sáby?
Špionážní snímek odehrávající se dle skutečné události kolem vysoce postaveného zaměstnance KGB Vlasova (Yul Brynner), který za nejtužšího období tzv. "Studené války" přeběhne na Západ a tvrdí, že může učinit řadu závažných odhalení o sovětských agentech, kterým se údajně podařilo proniknout do tajných služeb na Západě a infiltrovat je. Tyto informace vzbudí obrovskou vlnu chaosu a stíhání oněch proruských špionů, vlnu neprokázaných obvinění a zatčení agentů vlastními vládami a dokonce jejich odsouzení. Až po několika letech vypluje na povrch, že se informace a obvinění ruského přeběhlíka nezakládaly na pravdě. Vlasov byl vlastně jen falešný zběh-špion, nastrčený vlastní organizací, aby zeslabil západní bezpečností složky. Disponoval však velmi pravděpodobnými fakty a tím se mu podařilo úplně dezorientovat západní kontrarozvědku.